Mistrovství světa v krasobruslení je každoročně pořádaná soutěž v krasobruslení o titul Mistra světa ve čtyřech kategoriích. Dvou z nich se účastní jednotlivci muži a ženy, dalších dvou páry – sportovní dvojice a taneční dvojice (tance na ledě). Šampionáty jsou pořádány Mezinárodní bruslařskou unií (ISU). Soutěž se zpravidla uskutečňuje v březnu.

Historie

V roce 1895 byl přijat návrh pořádat mistrovství světa v krasobruslení. První mistrovství světa uspořádala Mezinárodní bruslařská unie v únoru 1896 v ruském Petrohradu a soutěžili zde jen 4 sportovci.

Až do roku 1906 byla mistrovství světa chápána pouze jako mužská soutěž, protože i samotné krasobruslení bylo zpočátku považováno za mužský sport. Každopádně neexistovalo žádné oficiální pravidlo týkající se pohlaví soutěžících. Tak se stalo, že v roce 1902 se soutěže zúčastnila Florence Madeline Syersová a vyhrála stříbrnou medaili. Proto se na kongresu ISU v roce 1903 projednávala problematika pohlaví, ale nebylo přijato žádné nové pravidlo. Až kongres v roce 1905 založil soutěž žen jako událost druhé třídy - označovala se jako „šampionát ISU“, zatímco mužská soutěž byla „mistrovstvím světa“ (vítězky měly být označeny jako „ISU šampionky“, ne titulem „mistryně světa“). Mužská a ženská soutěž se měly konat odděleně. První soutěž žen se konala v roce 1906 v Davosu.

Soutěž sportovních dvojic se poprvé konala v Petrohradu v roce 1908, i když v některých zemích byly přesto nadále soutěže párů nezákonné a považovány za neslušné. Jednou z takových zemí bylo i Japonsko. I soutěž sportovních dvojic byla označována (podobně jako soutěž žen) jako „šampionát ISU“. Až v roce 1924 jim byl přiznán status Mistrovství světa.

Během prvních let krasobruslařských soutěží platilo, že soutěž rozhodovali většinou rozhodčí z hostitelské země. Na mistrovství světa žen v roce 1927, které se konalo v norském Oslu, byli tři z pěti rozhodčích Norové. Tři norští rozhodčí přisoudili prvenství Norce Sonji Henieové, i když rakouský a německý rozhodčí na první místo umístili obhájkyni titulu Hermu Szabóovou. Kontroverzní vítězství Henieové způsobilo, že ISU přijala pravidlo povolující ne více než jednoho zástupce ze stejné země v panelu rozhodčích.

Poprvé se společně všechny tři soutěže (mužská, ženská i soutěž sportovních dvojic) konaly v rámci jedné akce na Mistrovství světa 1930 v New Yorku. Také to bylo první mistrovství, které se konalo mimo území Evropy.

Soutěž tanečních párů se stala součástí programu mistrovství světa v roce 1952. V roce 1960 omezila Mezinárodní bruslařská unie maximální počet reprezentantů jedné země na třech v každé disciplíně. Tzv. povinné figury byly na soutěžích mistrovství světa zrušeny v roce 1991 a tzv. 6.0 systém se používal v rozhodování do roku 2004. Nový tzv. ISU rozhodčí systém se začal používat od Mistrovství světa 2005.

Dlouhodobým problémem mistrovství světa se ukázalo jejich načasování. V letech, kdy se konají zimní olympijské hry se mistrovství světa konala krátce po olympijské soutěži. A proto se konají až v březnu.

Světové šampionáty v krasobruslení se nekonaly od roku 1915 do 1921 a od roku 1940 do 1946, kvůli První a Druhé světové válce a taky v roce 1961, kdy spadlo letadlo letu Sabena 548 s americkým krasobruslařským týmem. V roce 2011 se původně mluvilo, že šampionát, který se má konat v Tokiu, se zruší kvůli zemětřesení a tsunami v Japonsku, ale šampionát byl raději přesunut do Moskvy.

Přehled světových šampionátů

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

Mistrovství světa v krasobruslení			Mistrovství světa v krasobruslení žen			Mistrovství světa v krasobruslení sportovních dvojic
Pořadí	Rok	Hostitel	Pořadí	Rok	Hostitel	Pořadí	Rok	Hostitel
1.	MS 1896	Petrohrad
2.	MS 1897	Stockholm
3.	MS 1898	Londýn
4.	MS 1899	Davos
5.	MS 1900	Davos
6.	MS 1901	Stockholm
7.	MS 1902	Londýn
8.	MS 1903	Petrohrad
9.	MS 1904	Berlín
10.	MS 1905	Stockholm
11.	MS 1906	Mnichov	1.	MS 1906	Davos
12.	MS 1907	Vídeň	2.	MS 1907	Vídeň
13.	MS 1908	Opava	3.	MS 1908	Opava	1.	MS 1908	Petrohrad
14.	MS 1909	Stockholm	4.	MS 1909	Budapešť	2.	MS 1909	Stockholm
15.	MS 1910	Davos	5.	MS 1910	Berlín	3.	MS 1910	Berlín
16.	MS 1911	Berlín	6.	MS 1911	Vídeň	4.	MS 1911	Vídeň
17.	MS 1912	Manchester	7.	MS 1912	Davos	5.	MS 1912	Manchester
18.	MS 1913	Vídeň	8.	MS 1913	Stockholm	6.	MS 1913	Stockholm
19.	MS 1914	Helsinki	9.	MS 1914	Svatý Mořic	7.	MS 1914	Svatý Mořic
20.	MS 1922	Stockholm	10.	MS 1922	Stockholm	8.	MS 1922	Davos
21.	MS 1923	Vídeň	11.	MS 1923	Vídeň	9.	MS 1923	Oslo
22.	MS 1924	Manchester	12.	MS 1924	Oslo	10.	MS 1924	Manchester
23.	MS 1925	Vídeň	13.	MS 1925	Davos	11.	MS 1925	Vídeň
24.	MS 1926	Berlín	14.	MS 1926	Stockholm	12.	MS 1926	Berlín
25.	MS 1927	Davos	15.	MS 1927	Oslo	13.	MS 1927	Vídeň
26.	MS 1928	Berlín	16.	MS 1928	Londýn	14.	MS 1928	Londýn
27.	MS 1929	Londýn	17.	MS 1929	Budapešť	15.	MS 1929	Budapešť
28.	MS 1930	New York
29.	MS 1931	Berlín
30.	MS 1932	Montreal
31.	MS 1933	Curych
32.	MS 1934	Stockholm
33.	MS 1935	Budapešť
34.	MS 1936	Paříž
35.	MS 1937	Vídeň
36.	MS 1938	Berlín
37.	MS 1939	Budapešť
38.	MS 1947	Stockholm
39.	MS 1948	Davos
40.	MS 1949	Paříž
41.	MS 1950	Londýn
42.	MS 1951	Milán
43.	MS 1952	Paříž
44.	MS 1953	Davos
45.	MS 1954	Oslo
46.	MS 1955	Vídeň
47.	MS 1956	Garmisch-Partenkirchen
48.	MS 1957	Colorado Springs
49.	MS 1958	Paříž
50.	MS 1959	Colorado Springs
51.	MS 1960	Vancouver
-	MS 1961	Praha[1]
52.	MS 1962	Praha
53.	MS 1963	Cortina d'Ampezzo
54.	MS 1964	Dortmund
55.	MS 1965	Colorado Springs
56.	MS 1966	Davos
57.	MS 1967	Vídeň
58.	MS 1968	Ženeva
59.	MS 1969	Colorado Springs
60.	MS 1970	Lublaň
61.	MS 1971	Lyon
62.	MS 1972	Calgary
63.	MS 1973	Bratislava
64.	MS 1974	Mnichov
65.	MS 1975	Colorado Springs
66.	MS 1976	Göteborg
67.	MS 1977	Tokio