Mořská voda

Diagram změn hustoty vody dle teploty a slanosti

Slaná voda nebo mořská voda je voda z moře, oceánu nebo slaného jezera, která obsahuje chemické látky způsobující její slanost (salinitu). Slaná voda na Zemi obsahuje množství chemických látek, ale pouze malá část látek je zastoupena výrazněji. Zastoupen je především chlorid sodný, sírany, uhličitany a jiné soli (které všechny dohromady tvoří mořskou sůl), dále plyny jako dusík, kyslík či CO₂. Ostatní chemické látky jsou přítomny v minimální koncentraci. Slaná voda má mj. odlišnou hustotu a teplotu tuhnutí než sladká voda.^[1]

Mořská voda má v pozemských oceánech a mořích průměrnou salinitu kolem 3,5 %. To znamená, že každý kilogram mořské vody obsahuje přibližně 35 gramů rozpuštěné soli. (Většinou, ne vždy, se jedná o ionty chloridu sodného: Na⁺, Cl⁻.) Průměrná hustota mořské vody na Zemi je na povrchu oceánu 1,025 g/ml. Taková slaná voda mrzne v průměru až při teplotě −2 °C. Mořská voda má vyšší hustotu než sladká voda – ta dosahuje maximální hustoty 1,000 g/ml při teplotě 4 °C.

Mořská voda by se v žádném případě neměla pít. Hrozí předávkování organismu solí, selhání ledvin a smrt.

Světový oceán také obsahuje různé kovy, přičemž jejich významným zdrojem jsou podmořské hydrotermální prameny.^[2] V minulosti byla salinita vyšší.^[3]

Salinita

Mořská voda obsahuje množství iontů, které mají buď kladný, nebo záporný náboj. Nejvíce zastoupeny jsou záporné ionty (anionty) chloru a kladné ionty (kationty) sodíku, které dohromady vytvářejí mořskou sůl, známou jako kuchyňská sůl. Ta tvoří 85 % ze všech rozpuštěných látek v mořské vodě.^[1]

Teplota tání (bod tuhnutí) mořské vody se vlivem salinity pohybuje kolem −1,8 °C.

Složení mořské vody (podle objemu) na Zemi
Látka	%	Látka	%
kyslík	85,84	síra	0,091
vodík	10,82	vápník	0,04
chlor	1,94	draslík	0,04
sodík	1,08	brom	0,0067
hořčík	0,1292	uhlík	0,0028

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Oceán: poslední divočina světa. V Praze: Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1876-2. S. 34.
↑ Seafloor hot springs a significant source of iron in the oceans. phys.org . 2015-07-08 . Dostupné online. (anglicky)
↑ SHELTON, Jim. Earth's early oceans may have been heavy on the salt. phys.org . 2021-12-15 . Dostupné online. (anglicky)

Literatura

Oceán: poslední divočina světa. Přeložil Martin Anděra et al. V Praze: Knižní klub, 2007. 512 s. ISBN 978-80-242-1876-2.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mořská voda na Wikimedia Commons
Jaké vlastnosti má mořská voda
Rozpustnost plynů ve vodě a některé problémy s ní spojené

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Mořská_voda
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[Ocean34-1] Oceán: poslední divočina světa. V Praze: Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1876-2. S. 34.

[2] Seafloor hot springs a significant source of iron in the oceans. phys.org . 2015-07-08 . Dostupné online. (anglicky)

[3] SHELTON, Jim. Earth's early oceans may have been heavy on the salt. phys.org . 2021-12-15 . Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]