A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Moravské knížectví
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Nejdelší řeka
|
|||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Počet obyvatel
|
350 000[1]
| ||||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
Vznik
|
831 – první písemná zmínka
| ||||||||||||||
Zánik
|
1055 – rozdělení knížectví na tři úděly
| ||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Moravské knížectví byl středověký státní útvar existující přibližně od roku 830 do roku 1055 (v letech 833–907 bylo součástí Velkomoravské říše a od roku 1030 do roku 1055 bylo údělem v Českého knížectví) přibližně na území dnešní Moravy a části dolních Rakous a Záhoří na Slovensku.
Historie
Na počátku 9. století vznikly státní útvary Moravské a Nitranské knížectví. Moravskému knížectví vládl kníže Mojmír I. a Nitranskému knížectví vládl kníže Pribina. Když Mojmír vyhnal knížete Pribinu z Nitry, hlavního města Nitranského knížectví, obě knížectví spojil a vznikla Velkomoravská říše.[2] Moravské knížectví dále pokračovalo v rámci Velkomoravské říše, přičemž až do konce říše tvořilo spolu s Nitranským knížectvím její jádro. Podle některých názorů se Velká Morava nerozpadla, jenom od ní odpadlo Nitranské knížectví (920) a centrální část (Moravské knížectví) dále v omezené míře existovala jako suverénní stát,[3] čemuž nasvědčují písemné zmínky z doby temného století, které se jednou dokonce zmínily i o vládci Moravy (949). Ke konci 10. století na Moravě začala sílit vojensko-centrální moc (moravsko-bavorská hranice je Bavory plně respektována).[3] V roce 1003 Moravu obsazují vojenské posádky Boleslava Chrabrého jako spojence.[3] Není to však zcela okupace, vojska patrně pozvali sami Moravané, kteří vystupují politicky samostatně a s Poláky válčí se Svatou říší římskou.[3] Až v roce 1030 český kníže Břetislav I. získává území Moravy pod svou nadvládu, usadil se v Olomouci a knížectví Moravské dále pokračovalo, tentokrát jako úděl v rámci Českého knížectví.[4] Břetislav I. ještě před svojí smrtí rozděli Moravské knížectví na tři úděly: Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Tyto úděly přetrvávaly až do roku 1182, kdy císař Svaté říše římské Fridrich Barbarossa ustanovil jako českého vládce Soběslava II. a zřídil markrabství moravské,[5] které zaniklo s rozpadem Rakousko-Uherska v roce 1918.
Hlavní město a administrativní dělení
Za Velkomoravské říše se na území údělného Moravského knížectví nacházelo 11 významných center (hradišť): Olomouc, Líšeň, Rajhrad, Veligrad, Hradiště u Znojma, Mikulčice, Podbranč, Pohansko, Tulln a na hranicích i Vídeň a Carnuntum. Hlavním městem knížectví i celé říše byl Veligrad. Když byla v roce 906 vyrabovaná mnohá hradiště kolem Dyje a Moravy, přesunulo se mocenské centrum Moravského knížectví do Olomouce (zde asi po roce 1030 sídlil Břetislav). Když Břetislav I. Moravské knížectví rozdělil na úděly, jejichž hlavními městy se staly Olomouc, Brno a Znojmo. Tato knížectví se členila na provincie.[6] Hlavním městem v moravském markrabství stalo 4. dubna 1782 Brno.[7] Markrabství se dělilo na šest krajů: Jihlavský, Znojemský, Brněnský, Hradišťský, Olomoucký a Přerovský.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Zdraví a tělesné neduhy obyvatel Velké Moravy
- ↑ NĚMEC, Václav; ČÍŽEK, Tomáš. Velká Morava. www.dejepis.com . . Dostupné online.
- ↑ a b c d Kronika Velké Moravy. : ISBN 978-80-8561-706-1.
- ↑ Románská Olomouc. Magistrát města Olomouce (historie města). Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-22.
- ↑ NOVÁK, Radek. Přemyslovci a Lucemburci. www.unium.cz . . Dostupné online.
- ↑ Vznik moravských provincií . Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity . .
- ↑ Brno vs. Olomouc aneb o titul hlavního města Moravy - Dějepis - Referáty. www.odmaturuj.cz. Dostupné online .
- ↑ Mapa markrabství Moravského. amo.ostrava.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-07. (anglicky)
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk