A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Muhammad aš-Šahrastání | |
---|---|
Narození | 1086 Shahristan District |
Úmrtí | 1153 (ve věku 66–67 let) Shahristan District |
Bydliště | Níšápúr Bagdád |
Povolání | filozof, Ulamá, historik a teolog |
Zaměstnavatel | Al-Nizamiyya of Baghdad |
Nábož. vyznání | islám sunnitský islám |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Tādž al-Dīn Abū al-Fath Muhammad ibn `Abd al-Karīm aš-Šahrastānī (1086–1153), známý též jako Muhammad al-Šahrastānī, byl významný perský religionista, historik náboženství, islámský učenec, filosof a teolog.[1]
Jeho kniha Kitáb al-Milal wa al-Nihal [2] je považována za průkopnické historické dílo na poli (srovnávací) religionistiky.[3]
Život
Narodil se roku 1086 ve městě Šahristán v Persii, kde získal tradiční základní vzdělání. Poté byl poslán na studia do Nišapúru, kde byl žákem učence al-Juwayního (zemřel 1085). Ve třiceti letech odchází do Bagdádu studovat islámské teologické nauky a tři roky učil na prestižní škole al-Nizāmija. Poté se vrátil do Persie, kde pracoval jako nā'ib (zástupce) kancléře seldžuckého vládce Khurasánu. Na konci života se vrátil do svého rodného města, kde zemřel v roce 1153.
Dílo
Al-Šahrastání se vyznamenal svým úsilím vědecky popsat obecné univerzální náboženské dějiny lidstva.[4]
Lze to vypozorovat v jeho již zmíněném díle Kitab al-Milal wa al-Nihal, v němž shrnuje základy soudobých náboženství i filosofických systémů vědeckým způsobem.[5]
Náboženské vyznání
Ačkoli se sám prezentoval jako sunnita, bývá řazen k větvi ismalíitů.[6]
Pozorování křesťanství
V díle Kitab al-Milal wa al-Nihal přináší pozorování křesťanství (zejména jeho ortodoxní větve) islámským pohledem:
“Křesťané jsou společenství (umma) Krista, Ježíše, syna Mariina (mír s Ním). On to byl, kdo vpravdě poslal Proroka po Mojžíšovi (mír s Ním) a je zmíněn v Tóře. Byla mu (poskytována) zjevná znamení a pozoruhodné důkazy, jako je oživování mrtvých a uzdravování slepých a malomocných. Jeho samotná povaha a vrozená dispozice (fitra) jsou dokonalým znamením jeho pravdivosti; to znamená jeho příchod bez předchozího semene a jeho mluvení bez předchozího učení. U všech (ostatních) proroků došlo k příchodu jejich zjevení ve (ve věku) čtyřiceti let, ale zjevení se mu dostalo, když byl přinucen mluvit v kolébce, a zjevení se mu dostalo, když předal (božské poselství) ve (ve věku) třiceti let. Délka jeho (prorocké) mise (da'wa) byla tři roky a tři měsíce a tři dny. ”[5]
Al-Šahrastani rovněž popsal rozdíly mezi křesťany v díle Kitab al-Milal wa al-Nihal ohledně inkarnace (tajassud):
“Tvrdili, že Bůh má tři hypostáze (aqanim). Řekli, že Stvořitel (kéž je povýšen) je jedna substance (jawhar), což znamená to, co je soběstačné (al-qa'im bi-n-nafs), nikoli (co je charakterizována) prostorovým umístěním a fyzickou velikostí; a on je jeden v podstatě, tři v hypostatice (uqnumiyya). Hypostázemi míní atributy (sifat), jako je existence, život a vědění, a otec, syn a svatý duch (ruh al-qudus' '). (Hypostáza) vědění sama sebe a byla inkarnována, ale ne ostatní hypostázy..”[7]
Externí odkazy
- Al-Shahrastani zmíněný v Internet Encyclopedia of Philosophy
- Al-Shahrastani (Islamic Philosophy Online)
- Biography of Imām Al-Shahrastānī by Ibn Khallikān (at-tawhid.net) (francouzsky)
- Digitalisations (of Haarbrücker's German translation 1850–51), at Google Books: v.1: , , v. 1-2: (anglicky)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku al-Shahrastani na anglické Wikipedii.
- ↑ Schimmel, Annemarie (1992). Islam: An Introduction (originál: Der Islam). SUNY Press. ISBN 0-7914-1327-6. OCLC 25201546. str. 86
- ↑ Otevřené okno do světa různorodých islámských proudů : Dingir, 30. 12. 2021
- ↑ WATT, William Montgomery. Muslim-Christian Encounters: Perceptions and Misperceptions. London and New York: Routledge, 1991. Dostupné online. ISBN 0415054109.
- ↑ Watt 1991, p. 68.
- ↑ a b Watt 1991, str. 68.
- ↑ Abu al-Fath Muhammad ibn 'Abd al-Karim al-Shahrastani . The Oxford Dictionary of Islam. Dostupné online.
- ↑ Watt 1991, p. 69.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk