Národní rada Slovenské republiky Národná rada Slovenskej republiky
9. volební období
Základní informace
Typ	jednokomorový parlament
Vedení
Předseda	Peter Žiga (zastupující) od 7. dubna 2024
Místopředseda	Ľuboš Blaha (SMER-SD) od 25. října 2023
Místopředseda	Andrej Danko (SNS) od 25. října 2023
Místopředseda	Peter Žiga (HLAS-SD) od 25. října 2023
Místopředseda	Michal Šimečka (PS) od 25. října 2023
Složení
Počet členů	150 poslanců
Vláda (79)	SMER-SD (42)      HLAS-SD (27)      SNS (10)[p. 1]
Opozice (71)	PS (32)      Slovensko, KÚ, ZA ĽUDÍ (16)      Slovensko (13)      KÚ (2)      ZA ĽUDÍ (1)      KDH (12)      SaS (11)
Volby
Volební systém	poměrný
Předchozí volby	30. září 2023
Příští volby	2027
Jednací sál
Oficiální web
www.nrsr.sk

Národní rada Slovenské republiky (slovensky: Národná rada Slovenskej republiky, zkráceně Národná rada nebo NR SR) je jednokomorový ústavodárný a zákonodárný orgán na Slovensku. Jako volený orgán reprezentuje suverenitu státu a lidu. Od roku 1969 do roku 1992 se nazýval Slovenská národní rada. V České republice je její obdobou dvoukomorový Parlament České republiky.

Národní radu tvoří 150 poslanců zvolených na čtyřleté volební období. Zasedání Národní rady jsou stálá.

Role a pravomoci

Role Národní rady spočívají především v:^[1]

• Zákonodárném procesu
  • Schvalování nebo zamítnutí návrhů zákonů (včetně zákonů ústavních).
  • Návrhy zákonů se podávají Národní radě. Zákonodárnou iniciativu mají: poslaneci, výbory Národní rady a vláda.
  • Přehlasování prezidentského veta.
• Kontrole a legitimizaci moci výkonné
  • Vyslovuje důvěru nebo nedůvěru slovenské vládě nebo jednotlivým jejím členům, schvaluje programové prohlášení vlády.^[2]
  • Schvaluje státní rozpočet a státní závěrečný účet.
  • Schlavuje rozpočty a kontroluje fungování právnických osob vytvořených zákonem.
  • Interpeluje členy vlády.
• Tvorbě a ustavování státních orgánů
  • Volí svého předsedu a místopředsedy. Zřizuje své výbory a podvýbory, jejich členy a předsedy.
  • Zákonem zřizuje nebo ruší ministerstva a další ústřední orgány státní správy.
  • Volí kandidáty na soudce Ústavního soudu a generálního prokurátora.
  • Do roku 1999 volili poslanci také prezidenta republiky.
• Rozhodování o domácí a zahraniční politice
  • Formou ústavního zákona dává souhlas se změnou hranic nebo o vstupu do státního svazku.
  • Dává souhlas s mezinárodními smlouvami, vyhlášením války, vysláním ozbrojených sil do zahraničí, přítomností zahraničních vojsk na území Slovenska.
  • Rozhoduje o návrhu na konání referenda.

Hlasování

Národní rada je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny všech poslanců.^[3]

K přijetí jejího usnesení je nutná nadpoloviční většina přítomných poslanců.^[3]

Nadpoloviční většiny všech poslanců je potřeba ke schválení:^[3]

• Přehlasování prezidentského veta.
• Souhlasu s mezinárodní smlouvou (dle článku 7 odst. 3 a 4 ústavy).
• Vyslovení nedůvěry vládě nebo členu vlády.^[2]
• Volby předsedy a místopředsedů Národní rady.^[4]

Třípětinová většina všech poslanců je nutná ke schválení:^[3]

• Ústavního zákona.
• Souhlasu s mezinárodní smlouvou (dle článku 7 odst. 2).
• Vyvolání referenda o odvolání prezidenta republiky.
• Na zrušení rozhodnutí prezidenta republiky dle článku 102 ods. 1 písm. j).
• Zkrácení volebního období Národní rady.
• Vyhlášení války.
• Souhlas se změnou hranic.
• Volby kandidáta na ústavního soudce.
  • Pokud není zvoleb potřebný počet kandidátů ani při opakované volbě, tak se pro další volby užije nižší kvórum nadpolovoční většiny všech poslanců.

Vedení

Úřad	Osoba		Poslanecký klub		Období ve funkci
					nástup	odchod
Předseda	úřad neobsazen
Místopředseda		Peter Žiga[a]		HLAS-SD	25. října 2023	úřadující
Místopředseda		Ľuboš Blaha		SMER-SD	25. října 2023	úřadující
Místopředseda		Andrej Danko		SNS	25. října 2023	úřadující
Místopředseda		Michal Šimečka		PS	25. října 2023	úřadující

Předseda NR

Předseda Národní rady SR je druhá nejvyšší ústavní funkce po prezidentu SR. Jeho hlavní úlohou je předsedat zasedáním Národní rady.

Seznam předsedů

• Ivan Gašparovič (1. ledna 1993 – 29. října 1998)
• Jozef Migaš (29. října 1998 – 15. října 2002)
• Pavol Hrušovský (15. října 2002 – 7. ledna 2006)
• Béla Bugár (zastupujíci předseda) (7. ledna 2006 – 5. července 2006)
• Pavol Paška (5. července 2006 – 8. července 2010)
• Richard Sulík (8. července 2010 – 13. října 2011)
• Pavol Hrušovský (13. října 2011 – 4. dubna 2012)
• Pavol Paška (4. dubna 2012 – 25. listopadu 2014)
• Peter Pellegrini (25. listopadu 2014 – 23. března 2016)
• Andrej Danko (23. března 2016 – 20. března 2020)
• Boris Kollár (20. března 2020 – 25. října 2023)
• Peter Pellegrini (25. října 2023 – 6. dubna 2024)
• Peter Žiga (zastupující předseda) (od 7. dubna 2024)

Aktuální složení

Složení Národní rady po parlamentních volbách v roce 2023:

Volby a složení

Všech 150 poslanců je voleno ve všeobecných přímých tajných volbách na 4 roky poměrným systémem v jediném volebním obvodu, který představuje celý stát. Pro strany je stanovena 5% uzavírací klauzule, 7% pro koalici dvou nebo tří stran a 10% pro koalice čtyř a více stran. Voliči mohou přiděliti preferenční hlasy až 4 kandidátům na zvolené kandidátce.

Poslancem může být zvolen slovenský občan starší 21 let, který má volební právo a má trvalý pobyt na území Slovenska. Na jednání učiněné v souvislosti s funkcí poslance se vztahuje poslanecká imunita.^[6] S funkcí poslance jsou neslučitelné funkce: prezidenta republiky, soudce, prokurátora, veřejného ochránce práv, příslušníka ozbrojených sil a příslušníka ozbrojeného sboru.^[7] Neslučitelnost během výkonu následujících funkcí je provedena formou tzv. klouzavého mandátu ^{[p. 2]}: člen vlády, státní tajemník, ředitel Slovenské informační služby, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vedoucí ústředních orgánů státní správy.^[7]

Národní rada 1992–1994

Po volbách vznikla druhá vláda Vladimíra Mečiara tvořená stranami HZDS a SNS. V roce 1994 byla vládě vyslovena nedůvěra. Nahradila ji přechodná vláda Jozefa Moravčíka tvořená stranami DEÚS (odštěpená od HZDS), KDH, SDĽ a NDS (odštěpená od SNS). Národní radou byl přijat ústavní zákon o zkrácení volebního období a termín předčasných voleb byl stanoven na 30. září a 1. října 1994.

Národní rada 1994–1998

Po předčasných volbách vznikla třetí vláda Vladimíra Mečiara tvořená stranami HZDS, SNS, RSS (na kandidátce HZDS) a ZRS.

Národní rada 1998–2002

Po volbách vznikla první vláda Mikuláše Dzurindy tvořená stranami SDK, SDĽ, SMK a SOP.

Národní rada 2002–2006

Po volbách vznikla druhá vláda Mikuláše Dzurindy tvořená stranami SDKÚ, SMK, KDH a ANO. Po vládní krizi, která vyvrcholila odchodem KDH z vlády byl Národní radou přijat ústavní zákon o zkrácení volebního období a byly vyhlášeny předčasné volby na 17. června 2006, přestože řádné volby se měly konat v září 2006.

Národní rada 2006–2010

Po druhých předčasných volbách, které se konaly 17. června 2006, vznikla první vláda Roberta Fica tvořená stranami SMER-SD, SNS a ĽS-HZDS. Jednalo se o první jednodenní volby a také první volby ve kterých mohli (korespondenčně) hlasovat občané žijící v zahraničí.

Národní rada 2010–2012

Po volbách vznikla vláda Ivety Radičové tvořená stranami SDKÚ-DS, SaS, KDH a Most-Híd. Kvůli nesouhlasu koaliční strany Svoboda a Solidarita s posílením pravomocí Evropského nástroje finanční stability (euroval), spojila vláda hlasování v parlamentu s vyslovením důvěry celému kabinetu. Posílení eurozóny podpořeno nakonec nebylo a v den hlasování, 11. října 2011 nebyla vládě důvěra vyslovena. Parlament dva dny poté přijal ústavní zákon o zkrácení volebního období a stanovil termín předčasných voleb na 10. března 2012.^[8][9]

Národní rada 2012–2016

Po třetích předčasných volbách, které se konaly 10. března 2012 vznikla druhá vláda Roberta Fica tvořená stranou SMER-SD.

Národní rada 2016–2020

Po volbách vznikla třetí vláda Roberta Fica tvořená stranami SMER-SD, SNS, Most-Híd a #SIEŤ, v r. 2018 ji po politické krizi spojené s vraždou novináře Jána Kuciaka nahradila vláda Petera Pellegriniho tvořená stranami SMER-SD, SNS a Most-Híd.

Národní rada 2020–2023

Po volbách vznikla vláda Igora Matoviče tvořená stranami OĽaNO, Sme rodina, SaS a ZA ĽUDÍ, v r. 2021 ji po rekonstrukci kabinetu nahradila vláda Eduarda Hegera tvořená stranami OĽaNO, Sme rodina, ZA ĽUDÍ, do září 2022 SaS a od března 2023 Demokrati (přechod některých poslanců OĽaNO). V r. 2023 ji nahradila úřednická vláda Ľudovíta Ódora. Poslanci přidali do ústavy možnost zkrácení volebního období Národní rady třípětinou většinou všech poslanců. Následně byly vyhlášeny předčasné volby.

Národní rada 2023–2027