A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Peněžní zásoba (nabídka peněz) je celkové množství peněz dostupných v ekonomice v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby, tzv. měnových agregátů, lišících se šíří pojmového vymezení peněz s určitým stupněm likvidity. Obvykle se má peněžní zásobou na mysli souhrn aktiv s nejvyšší mírou likvidity, tedy oběživo kolující v národním hospodářství jednoho státu nebo v měnové unii států (bankovky a mince), které není v bankách, a vklady na požádání (vklady u finančních institucí).[1][2]
Změny peněžní zásoby souvisí s cenovou hladinou, inflací, měnovým kurzem a hospodářským cyklem. Státní, případně nadstátní měnové orgány (národní centrální banky a centrální banky měnových unií) údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují. Tyto údaje jsou sledovány odbornou veřejností, především finančními analytiky. Centrální banky používají určité regulační nástroje, kterými přímo a účinně ovlivňují růst nebo pokles peněžních zásob.
Měnové agregáty
K měření množství peněz v ekonomice se používají měnové agregáty, označované velkým písmenem M a číslicí od 1 do 5. Např. M1 označuje peníze v nejužším vymezení, jde o agregát s největší likviditou, a každý další agregát představuje pojetí širší. Měnový agregát vyššího stupně tedy v sobě zahrnuje celý předchozí měnový agregát a navíc i nějaké další, méně likvidní aktivum. Pomocí měnových agregátů je definována empirická definice peněz a pomocí zvoleného agregátu centrální banky měří množství peněz v oběhu. Náplň jednotlivých agregátů může být v různých ekonomikách rozdílná a mění se i v čase, což závisí na centrálních bankách jednotlivých zemí.[4]
Agregát | Obsah |
---|---|
M1 (úzké peníze) |
oběživo (bankovky a mince) v rukách nebankovních subjektů vklady na běžných účtech |
M2* (střední peníze) |
M1 termínované vklady na účtech obchodních bank ostatní vklady v bankách |
M3 (široké peníze) |
M2 vklady v cizích měnách v domácích obchodních bankách repo operace (poskytnutí úvěru zajištěného cennými papíry) |
M4 | M3 vklady v nebankovních institucích v domácí měně krátkodobé cenné papíry v domácí měně |
M5 | M4 ostatní cenné papíry (dlouhodobé dluhopisy) v domácí měně |
* Česká národní banka ovšem zahrnuje pod měnový agregát M2 vedle M1 následující aktiva:
- termínované vklady, které nemohou být klienty vybrány před uplynutím předem stanovené doby splatnosti,
- spořicí účty: vklady, které mohou být klienty vybrány až po uplynutí předem sjednané výpovědní lhůty od okamžiku oznámení úmyslu vklad vybrat,
- repo operace: poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů.
Vlivy působící na peněžní zásobu
Množství peněz je v gesci centrální banky prostřednictvím měnové báze, která v sobě zahrnuje oběživo a vklady komerčních bank u centrální banky. Kromě ovlivňování této báze centrální bankou (viz níže) dochází k tzv. multiplikaci peněz, procesu, při kterém se činností komerčních banky vytvářejí nové peníze. Poměr mezi peněžní zásobou a měnovou bází se nazývá peněžní multiplikátor. Výše multiplikátoru závisí na poměru oběživa, vkladů a rezerv komerčních bank. Tyto poměry jsou ovlivněny mnoha faktory, například úrokovou mírou, výší povinných minimálních rezerv i celkovým stavem ekonomiky.[1][2]
Nástroje pro regulaci peněžní zásoby
Centrální banka má několik možností, jak ovlivňovat množství peněz.
- změna množství oběživa: tištění nových bankovek a ražení nových mincí nebo naopak jejich stažení z oběhu
- operace na volném trhu: obchodem s cennými papíry zvyšuje nebo snižuje rezervy komerčních bank a tím dává prostor pro vytvoření nových peněz multiplikací
- změny úrokových sazeb: snížením či zvýšením úrokových sazeb motivuje či demotivuje další subjekty ke spoření a dává prostor pro vytvoření nových peněz multiplikací
- změna míry povinných minimálních rezerv: snížením či zvýšením povinných rezerv působí na rychlost procesu multiplikace[1][2]
Souvislost s inflací a hospodářským cyklem
Dle kvantitativní teorie peněz je míra inflace v dlouhém období přímo úměrná změně množství peněz v ekonomice.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c MANKIW, Gregory. Macroeconomics, 8th edition. : Worth Publishers, 2012. 608 s. ISBN 1-4292-4002-4.
- ↑ a b c HOLMAN, Robert. Makroekonomie, 2. vydání. : Nakladatelství C H Beck, 2010. 424 s. ISBN 8071798614.
- ↑ Peněžní agregátyEkonomika ČNB, kurzy.cz
- ↑ Harmonizované peněžní agregáty České republiky . Česká národní banka . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-08.
- ↑ FRIEDMAN, Milton. Monetary Trends in the United States and United. : University of Chicago Press, 1982. Dostupné online. ISBN 0-226-26409-2. Kapitola The Role of Money, s. 621–632. (Anglicky)
Literatura
- Revenda Zbyněk, Mandel Martin: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Management Press, ISBN 978-80-7261-132-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu peněžní zásoba na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk