Northrop/McDonnell Douglas YF-23 - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Northrop/McDonnell Douglas YF-23
 ...
YF-23 Black Widow
YF-23 letící nad Edwardsovou leteckou základnou.
Určenístíhací letoun (prototyp)
VýrobceNorthrop/McDonnell Aircraft Corporation
První let27. srpen 1990
CharakterProjekt zrušen
Vyrobeno kusů2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Northrop/McDonnell Douglas YF-23 je americký jednomístný dvoumotorový stíhací letoun typu stealth, který byl vyvinut ve formě prototypu pro letectvo Spojených států amerických (USAF). Letoun se stal finalistou soutěže Advanced Tactical Fighter – ATF (pokročilý taktický stíhací letoun) a soutěžil spolu s letounem YF-22 od společnosti Lockheed o kontrakt na výrobu. Byly postaveny dva prototypy YF-23, přezdívané „Black Widow II“ a „Gray Ghost“.

V 80. letech 20. století začalo USAF hledat náhradu za své stíhací letouny jako protiváhu vyspělým sovětským letounům Suchoj Su-27 a MiG-29. Několik společností předložilo své návrhy; USAF do finále soutěže vybralo společnosti Northrop a Lockheed. Northrop se spojil se společností McDonnell Douglas a vyvinul letoun YF-23, zatímco společnosti Lockheed, Boeing a General Dynamics vyvinuly letoun YF-22.

YF-23 měl lepší stealth vlastnosti a byl rychlejší, ale méně obratný než jeho konkurent. Po čtyřletém procesu vývoje a hodnocení byl v roce 1991 vyhlášen vítězem YF-22 a vstoupil do sériové výroby jako Lockheed Martin F-22 Raptor. Projekt YF-23 byl tímto zrušen a dva postavené prototypy jsou v současnosti muzejními exponáty.

Vývoj

Americké špionážní družice poprvé zjistily prototypy pokročilých sovětských stíhacích letounů Su-27 a MiG-29 v roce 1978, což v USA vyvolalo obavy. Očekávalo se, že oba sovětské modely sníží manévrovací výhodu tehdejších amerických stíhacích letounů. V roce 1981 si USAF vyžádalo od několika leteckých společností informace o možných vlastnostech pokročilého taktického stíhacího letounu (Advanced Tactical Fighter – ATF), který by nahradil letoun F-15 Eagle. Po diskusích s leteckými společnostmi USAF stanovilo jako primární úlohu pro ATF boj ve vzduchu. ATF měl využívat nové technologie, včetně kompozitních materiálů, lehkých slitin, pokročilých systémů řízení letu, výkonnějších pohonných systémů a technologie stealth. V říjnu 1985 vydalo USAF žádost o předložení návrhů několika leteckým výrobcům. V květnu 1986 byla žádost upravena tak, aby zahrnovala hodnocení prototypů letounů od dvou finalistů. Ve stejné době oznámilo americké námořnictvo v rámci programu NATF (Navalized Advanced Tactical Fighter), že použije derivát vítězného ATF jako náhradu za svůj F-14 Tomcat. Program NATF počítal s pořízením 546 letounů spolu s plánovaným pořízením 750 letounů pro USAF.

Pohled shora na letoun YF-23, který ukazuje lichoběžníková křídla a oddělení přídě trupu a motorových gondol.

V červenci 1986 předložily své návrhy společnosti Lockheed, Boeing, General Dynamics, McDonnell Douglas, Northrop, Grumman a Rockwell. Dva posledně jmenovaní krátce nato ze soutěže odstoupili. Po předložení návrhů vytvořily společnosti Lockheed, Boeing a General Dynamics tým, který měl vyvinout některý z jejich návrhů, pokud bude vybrán. Northrop a McDonnell Douglas vytvořily tým s podobnou dohodou. Návrhy společností Lockheed a Northrop byly 31. října 1986 vybrány jako finalisté pro předvedení a ověření. Oba týmy dostaly 50 měsíců na stavbu a letové zkoušky svých prototypů – vznikl tak Lockheed YF-22 a Northrop YF-23.

YF-23 byl navržen tak, aby splňoval požadavky USAF na schopnost přežití, supercruise, stealth schopnosti a snadnou údržbu. Požadavky na supercruise vyžadovaly dlouhodobý nadzvukový let bez použití přídavného spalování. Pro snížení náchylnosti letounu k detekci radarem a infračerveným paprskem využila společnost Northrop své zkušenosti s letouny B-2 Spirit a F/A-18 Hornet. USAF zpočátku požadovalo, aby letouny dokázaly startovat a přistát na dráze dlouhé 610 m, což znamenalo použití obracečů tahu na jejich motorech. Později USAF změnilo požadavek na délku dráhy na 910 m, takže obraceče tahu již nebyly potřeba. To umožnilo letounům mít menší kryty motorových gondol. U prototypů však gondoly zmenšeny nebyly.

První YF-23 (sériové číslo 87-0800), Prototype Air Vehicle 1 (PAV-1), byl představen 22. června 1990 a jeho 50minutový zálet (první let) se uskutečnil 27. srpna, pilotoval Alfred „Paul“ Metz. Druhý YF-23 (sériové číslo 87-0801, PAV-2) uskutečnil svůj zálet 26. října, pilotoval jej Jim Sandberg. První YF-23 byl natřen uhlíkově šedou barvou a přezdívalo se mu „Black Widow II“ podle letounu Northrop P-61 Black Widow z doby druhé světové války. Krátce nesl červený symbol ve tvaru přesýpacích hodin připomínajícího černou vdovu – jedovatého pavouka, než je vedení Northropu nechalo odstranit. Druhý prototyp byl natřen dvěma odstíny šedé a přezdívalo se mu „Spider“ nebo „Gray Ghost“.

Námořní varianta

Navrhovaná námořní varianta YF-23 známá jako NATF-23 byla plánována jako náhrada za F-14 Tomcat. Původní návrh YF-23 byl zvažován, ale měl by problémy s manipulací na palubě, skladováním, přistáváním a vypouštěním z katapultů na palubě letadlových lodí, což by si vyžádalo změnu designu. Zkušební model NATF-23 DP527, testovaný v aerodynamickém tunelu po dobu 14 000 hodin, věnovala společnost Boeing v roce 2001 památníku veteránů Bellefontaine Neighbors Klein Park.

Design

Přední pohled na první prototyp YF-23, který ukazuje zakřivení vnější části konstrukce.

YF-23 byl letoun netradičního vzhledu, s křídly ve tvaru kosočtverce, profilem s výrazným plošným zalomením pro snížení aerodynamického odporu při transsonických a supersonických (nadzvukových) rychlostech a s celoplošně pohyblivým ocasními plochami ve tvaru písmene „V“. Pilotní kabina byla umístěna vysoko, blízko přídě letounu, aby měl pilot dobrý výhled. Letoun měl tříkolové uspořádání podvozku s příďovou podvozkovou nohou a dvěma hlavními podvozkovými nohami. Zbraňový prostor byl umístěn na spodní straně trupu mezi příďovým a hlavním podvozkem. Pilotní kabina byla vybavena středovou řídicí pákou a boční plynovou pákou.

Pohled zezadu na letoun YF-23, na kterém jsou vidět výfukové kanály vyložené dlaždicemi.

Letoun poháněly dva dvouproudové motory, každý v samostatné hřbetní motorové gondole se vstupními kanály ve tvaru písmene „S“, které měly za úkol skrýt lopatky dmychadel před radarovými vlnami. Vstupní otvory měly lichoběžníkový čelní profil se speciálními porézními panely, které pohlcovaly turbulentní mezní vrstvu a odvětrávaly ji nad křídly. Ze dvou postavených letounů byl první YF-23 (PAV-1) vybaven motory Pratt & Whitney YF119, zatímco druhý (PAV-2) byl poháněn motory General Electric YF120. Letouny byly vybaveny pevnými motorovými tryskami namísto trysek s vektorováním tahu jako u konkurenčního letounu YF-22. Stejně jako u bombardéru B-2 proudily výfukové plyny z motorů YF-23 skrz žlaby vyložené tepelně–ablačními dlaždicemi, které odváděly teplo a chránily tak letoun proti detekci s pomocí infračerveného paprsku.

Sání vzduchu motoru YF-23

Řídicí plochy ovládal centrální počítač. Vztlakové klapky a křidélka na křídlech ve tvaru kosočtverce zajišťovaly náklon (roll). Ocasní plochy ve tvaru V, skloněné pod úhlem 50°, zajišťovaly sklon (pitch) tak, že se otáčely v opačném směru, tj. jejich přední hrany se pohybovaly buď k sobě nebo od sebe. Pro otočení (yaw) se tyto ocasní plochy pohybovaly ve stejném směru. Současné vychylování klapek dolů a křidélek nahoru zajišťovalo aerodynamické brzdění. Zkušební pilot Paul Metz uvedl, že YF-23 měl v porovnání se staršími letouny vynikající výkony při vysokém úhlu náběhu (Angle of Attack – AoA), kdy při trimování dosahoval až 60°. Aby se i přes novou konstrukci udržely nízké náklady na prototyp, byla použita řada hotových součástek, jako příďového kola a částí kabiny z letounu F-15 a částí hlavního podvozku z letounu F/A-18.

Sériová výroba F-23

Navrhovaná konfigurace sériového letounu F-23 pro vývoj v plném měřítku neboli Engineering and Manufacturing Development (EMD), by se od prototypů YF-23 lišila v několika ohledech. Namísto jediného zbraňového prostoru měla mít sériová verze dva tandemové prostory v prodloužené přídi trupu, přičemž přední byl určen pro střely krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder. Celková délka i objem letounu se mírně zvětšily, zvětšila se příď, aby zde bylo možné umístit systémy pro plnění úkolů včetně radaru. Vypuštění obracečů tahu umožnilo zmenšení průřezu motorových gondol a prostor mezi nimi byl vyplněn tak, aby byla zachována regulace celkové odrazné plochy. Vstupní otvory motorů se změnily z porézních panelů na půlkruhový kompresní hrbolek. Odtokové hrany trupu a ocasních ploch měly méně zoubkovaný vzorek a linie vedení tahu motorů byly vychýleny o 1,5° od středu.

NATF-23

Námořní verze NATF-23, jehož schémata se objevila v roce 2010, se výrazně lišila v mnoha ohledech. Pro lepší manévrovatelnost a přistávání na letadlových lodích v nízkých rychlostech bylo kosočtvercové křídlo posunuto zcela dozadu, vepředu přidány křidélka kachní koncepce a ocasní plochy ve tvaru V nahrazeny konvenčními dvojitými. Dále byl přidán zesílený podvozek, palubní hák, možnost složit křídla pro lepší uskladnění na palubě a trysky motorů s vektorováním tahu. Odlišné byly také vstupní otvory sání motorů, které měly tvar čtvrtkruhu se zoubkováním. Rozpětí křídel se zvětšilo ze 14,6 na 18,9 m.

Operační historie

Dva letouny YF-23 letící nad Mohavskou pouští. Dostaly přezdívky „Gray Ghost“ (v popředí) a „Black Widow II“.

Vyhodnocení

První letoun YF-23 s motory Pratt & Whitney dosáhl 18. září 1990 při supercruise rychlosti 1,43 Mach, druhý letoun s motory General Electric dosáhl 29. listopadu 1990 rychlosti 1,6 Mach. Pro srovnání, YF-22 dosáhl při supercruise rychlosti 1,58 Machu. YF-23 byl testován na rychlost až Mach 1,8 s přídavným spalováním a dosáhl maximálního úhlu náběhu 25°. Maximální rychlost je tajná, ačkoli zdroje uvádějí vyšší než Mach 2 ve výšce a vyšší než Mach 1,6 při supercruise. Zbraňový prostor letounu byl nakonfigurován pro odpalování a testování akustiky prostoru, nicméně žádné střely odpáleny nebyly (Lockheed ze svého předváděcího letounu YF-22 úspěšně odpálil střely AIM-9 Sidewinder a AIM-120 AMRAAM). PAV-1 provedl 30. listopadu 1990 rychlou bojovou ukázku se šesti lety v průběhu 10 hodin. Letové zkoušky pokračovaly i v prosinci. Dva letouny YF-23 provedly 50 letů v celkové délce 65,2 hodiny. Zkoušky prokázaly hodnoty výkonů, které společnost Northrop pro YF-23 předpovídala. YF-23 byl rychlejší a měl lepší stealth vlastnosti, ale YF-22 byl obratnější.

YF-22 v popředí a YF-23 v pozadí

Oba dodavatelské týmy předložily výsledky hodnocení spolu se svými návrhy v prosinci 1990 a 23. dubna 1991 ministr letectva Donald Rice oznámil, že vítězem se stal YF-22 od Lockheedu. Jako pohon pro sériové verze F-22 letectvo vybralo motor YF119 od Pratt & Whitney. Návrhy obou těchto společností byly po technické stránce hodnoceny lépe, byly považovány za méně rizikové a jejich řízení programu bylo považováno za efektivnější. V leteckém tisku se objevily spekulace, že YF-22 byl také považován za lépe přizpůsobitelný pro námořnictvo, ale v roce 1992 americké námořnictvo od NATF upustilo.

Po skončení soutěže byly oba letouny YF-23 bez motorů převezeny na Armstrongovo letecké výzkumné středisko NASA na základně Edwards v Kalifornii. NASA plánovala použít jeden z letounů ke studiu technik pro kalibraci předpovídaných zatížení podle naměřených letových výsledků, ale k tomu nakonec nedošlo.

Možné oživení projektu

V roce 2004 navrhla společnost Northrop Grumman bombardér na bázi YF-23, aby uspokojila potřebu USAF po přechodném bombardéru, o který se ucházely také projekty FB-22 a B-1R. Společnost Northrop upravila letoun PAV-2 tak, aby sloužil jako výstavní model pro navrhovaný prozatímní bombardér. Možnost prozatímního bombardéru na bázi YF-23 skončila s Quadrennial Defense Review (čtyřleté hodnocení obrany) v roce 2006, která upřednostnila dálkový bombardér s mnohem větším doletem. USAF od té doby přešlo k programu Next-Generation Bomber (bombardéru nové generace) a následně Long Range Strike Bomber (úderného bombardéru dlouhého doletu), ze kterého v roce 2015 vzešel aktuálně vyvíjený B-21 Raider.

Poté, co americký Kongres v roce 1998 odmítl export letounu F-22 do zahraničí, zahájilo Japonsko vlastní program vývoje domácího stíhacího letounu 5./6. generace. Po mnoha studiích a stavbě statických modelů létal od roku 2016 zkušební letoun Mitsubishi X-2 Shinshin jako technologický demonstrátor. Do července 2018 Japonsko získalo dostatek informací a rozhodlo se, že k dokončení tohoto projektu bude muset přibrat mezinárodní partnery. Jednou z takových společností, která zareagovala, byla Northrop Grumman a spekuluje se, že by mohla Japonsku nabídnout modernizovanou verzi letounu YF-23.

Vystavené letouny

Restaurátorské práce v Národním muzeu letectva Spojených států amerických

Oba letouny YF-23 zůstaly ve skladu až do poloviny roku 1996, kdy byly předány do muzeí.

YF-23 „Spider“ vystavený v Western Museum of Flight, 2017
  • YF-23A PAV-2 „Gray Ghost“, sériové číslo 87-0801, registrační číslo N232YF, byl vystaven ve Western Museum of Flight až do roku 2004, kdy jej získala zpět společnost Northrop Grumman a použila jako výstavní model bombardéru na bázi YF-23. PAV-2 byl vrácen Western Museum of Flight a od roku 2010 je vystaven v novém sídle muzea na Zamperini Field v Torrance v Kalifornii.

Specifikace (YF-23)

YF-23 PAV-1 za letu.

Technické údaje

Výkony

  • Maximální rychlost: 2 665 km/h
  • Cestovní rychlost: 1 706 km/h (supercruise)
  • Dolet: 4 500 km
  • Akční rádius: 1 380–1 480 km
  • Plošné zatížení: 265 kg/m²
  • Dostup: 19 800 m
  • Tah/Hmotnost: 1,36

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northrop YF-23 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Northrop/McDonnell_Douglas_YF-23
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čeština
Černá Hora
Česká Wikipedie
Členské státy NATO
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Šiveluč
Židovská legie
Židovská národní rada
1. květen
1. prosinec
10. listopad
11. červenec
11. duben
1303
14. říjen
14. duben
1418
15. říjen
1584
1585
1673
1674
17. duben
18. červen
1862
1884
1898
19. duben
1901
1912
1913
1922
1923
1942
1963
1969
1972
1973
1977
1977 v letectví
1980–1989
1981 v letectví
1982 v letectví
1983 v letectví
1986 v letectví
1988
1990 v letectví
1992
1998
1999
1999 v letectví
2. duben
20. duben
2000
2001
2003
2006 v letectví
2008
2021
21. duben
22. duben
23. duben
238
24. duben
24. listopad
26. duben
27. březen
28. březen
28. duben
4. duben
5. květen
Aaron Spelling
Abel Posse
Achdut ha-avoda
AGM-65 Maverick
AGM-88 HARM
AgustaWestland
Ahmad Jamal
Airbus
Airbus A320
Alija
Angélique du Coudray
Anglie
Antonov
Apple II
Ariane 5
Aun Schan Su Ťij
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Avionika
Azovstal
B61
BAE Systems
Bagdád
Balbinus
Bar Giora
Ben Ferencz
Berijev
Bettie Page
Bibliografie
Bitevní letoun
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Blériot XI
Boca Chica (Texas)
Boeing
Boeing F/A-18E/F Super Hornet
Boeing X-32
Bohuslav Korejs
Bolševici
Bombardier
Brazílie
Bristol
Bzenecká lípa
Callisto
Charkov
Chu Čeng-jen
Clarence Johnson
Commons:Featured pictures/cs
Convair F2Y Sea Dart
Craig Breen
Dana Němcová
DARPA
Dassault Aviation
David Ben Gurion
Dayton
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Dodavatel
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Douglas F3D Skyknight
Douglas F4D Skyray
Drak letadla
Druhá světová válka
Dvoumotorový proudový letoun
Dvouproudový motor
Dynastie Jižní Ming
EADS
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Elena Pampulovová
El kondor pada
Embraer
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
F-117 Nighthawk
F-19
Fairchild A-10 Thunderbolt II
Finsko
First-person shooter
Fly-by-wire
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
GBU-10 Paveway II
Gemeinsame Normdatei
General Dynamics
General Dynamics F-16 Fighting Falcon
General Electric F404
Gotthold Ephraim Lessing
Grumman
Grumman F-11 Tiger
Grumman F-14 Tomcat
Grumman F-9 Cougar
Guy Lafleur
Ha-Šomer
Hagana
Hamburk
Histadrut
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Husitství
IAI Kfir
Ignacio Zaragoza
Iljušin
Infračervené záření
Ingenuity
International Standard Book Number
Invaze Spojených států amerických do Panamy
Irák
Irkutsk
Istanbulská univerzita
Izrael
Jacques Gaillot
Jakovlev
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Janez Janša
Jan Kostrhun
Japonsko
Jeruzalém
Jicchak Ben Cvi
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kaligrafie
Kamčatka
Kanada
Kansas
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kidd Jordan
Klaus Schulze
Knihovna Kongresu
Komsomolsk na Amuru
Konstruktér
Korporacija IRKUT
Kostnický koncil
Kuo-c’-ťien
Kyjev
Letadlo
Letecký motor
Letecký výrobce
Letectvo Spojených států amerických
Library of Congress Classification
Library of Congress Control Number
Library of Congress Control Number?oldid=120292479
Lockheed C-130 Hercules
Lockheed Corporation
Lockheed F-117 Nighthawk
Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor
Lockheed Martin F-35 Lightning II
Lockheed YF-12
Louis Blériot
LTV A-7 Corsair II
Múte Bourup Egede
Madagaskar
Mahulena Čejková
Maia Sanduová
Mamlúci
Manuel Estiarte
Mapaj
MARC
Mariupol
Marxismus
Mary Quantová
MBB Lampyridae
McDonnell Douglas
McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle
McDonnell Douglas F-15 Eagle
McDonnell Douglas F/A-18 Hornet
McDonnell F-4 Phantom II
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F3H Demon
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Mikojan-Gurevič
Milo Đukanović
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Mongolové
Montréal
Mwai Kibaki
Myanmar
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní liga pro demokracii
Německo
Nadace Wikimedia
Nagoja
Nanking
National Archives and Records Administration
Nellisova letecká základna
Nellis AFB
Nevada
Newton
Nigel Lawson
Northrop
Northrop/McDonnell Douglas YF-23
Northrop B-2 Spirit
Northrop F-20 Tigershark
Northrop F-5
Northrop YF-17
North American FJ-2/-3 Fury
North American FJ-4 Fury
Nukleárie
Nula
Ohio
Operace Spojenecká síla
Otto Lilienthal
Padělek
Palestina v osmanském období
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavol Mešťan
Pečeť
Perseverance
Petrohrad
Po'alej Cijon
Počítač
Podněstří
Poltava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Ekonomie
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Informační věda a knihovnictví
Portál:Kultura
Portál:Letectví
Portál:Letectvo Spojených států amerických
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pratt & Whitney Canada
Pravda (noviny)
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Property:P244
Proudový motor
Pumovnice
Pupienus
Q184491
Q184491#identifiers
Q184491#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q936518#identifiers
Q936518#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rádiové vlny
Radim Uzel
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rodné jméno
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Sýrie
S-125 Něva
Saab
Scud
Seattle
Sergio Gori
Severoatlantická aliance
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Sjednocená letecká korporace
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Software
Sopečná erupce
Soubor:A321 final assembly (9351765668).jpg
Soubor:American Flag F-117 Nighthawks.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:F-117A GBU-28.JPEG
Soubor:F-117 Canopy (shot down over Serbia 1999, Museum of Aviation, Belgrade).jpg
Soubor:F-117 Nighthawk Front.jpg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Lockheed F-117.ogv
Soubor:Lockheed F-117A cockpit at the National Museum of the United States Air Force, Dayton, Ohio, USA.jpg
Soubor:Lockheed F-117A Nighthawk.svg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7236-333-6
Speciální:Zdroje knih/9781472801180
Spojené království
Spojené státy americké
Spojovník
Srbské letectvo a protivzdušná obrana
Stíhací letoun
St. Louis
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Stealth
Suchoj
Světová ekonomika
Třída T 47
Texas
Thales Group
Tiskař
Tonopah (Nevada)
Toronto
Toulouse
Tupolev
Turecko
Ukrajina
US Air Force
Válka v Afghánistánu (2001–2021)
Válka v Iráku
Válka v Jugoslávii
Válka v Kosovu
Válka v Zálivu
V-2
Vertikální integrace
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlajka Spojených států amerických
Vlasta Prachatická
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta Francie 2022
Vought F-8 Crusader
Vratislav Effenberger
Vzdušný prostor
Washington, D.C.
Wesley Clark
Wichita
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zálet
Zatčení
Zdeněk Fiala
Zdeněk Ziegler




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk