Novella Nikolajevna Matvejevová
Rodné jméno	Новелла Николаевна Матвеева
Narození	7. října 1934 Puškin
Úmrtí	4. září 2016 (ve věku 81 let) Skhodnya
Místo pohřbení	Trojekurovský hřbitov v Moskvě
Povolání	básnířka, zpěvačka, spisovatelka, hudební skladatelka, autorka písní, literární historička, kytaristka, písničkářka, dramatička a literární vědkyně
Žánr	poezie
Ocenění	Puškinova cena (1998) Státní cena Ruské federace (1998) State Prize of the Russian Federation in literature and the arts (2002)
Manžel(ka)	Heino Juhana Simonpoika Kiuru (1963–1992)
Rodiče	Nikolai Matveev-Bodry
Příbuzní	Nikolai Matveev-Amursky (dědeček z otcovy strany) Venědikt Mart (strýc z otcovy strany) Ivan Venediktovič Matvejev (bratranec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novella Nikolajevna Matvejevová (rusky Новелла Николаевна Матвеева; 7. října 1934 – 4. září 2016) byla ruská básnířka, prozaička, bardka, dramaturgyně a literární teoretička.

Životopis

Novella Nikolajevna se narodila 7. října roku 1934 v Leningradské oblasti ve městě s příznačným názvem Puškin. Její otec, Nikolaj Nikolajevič Matvejev-Bodryj – zeměpisec, zabýval se historií Dálného východu. Svým založením byl romantik, proto také pojmenoval děti Novella a Roal. Matka – Matvejeva-Orleněva Naděžda Timofejevna, básnířka. Dědeček, Nikolaj Petrovič Matvejev-Amurskyj, rovněž básník a autor první „Historie města Vladivostoku“.

Od roku 1950 do roku 1957 Matvejevová pracovala v domě dětí Šjolkovského rajónu Moskevské oblasti. V roce 1962 skončila literární kurzy při Literárním institutu A. M. Gorkého.

Již od dětství píše verše. První veřejná publikace v roce 1958. První sbírku vydala v roce 1961, druhá („Korablik“) – v roce 1963. V roce 1961 Matvejevovou přijali do Svazu spisovatelů SSSR. V 70. letech vydala knihy „Lastočkina škola“, „Reka“ a další. V 80. letech dále – „Zakon pěseň“, „Strana priboja“ a další.

Dílo

Od padesátých let Novella Nikolajevna psala melodie ke svým veršům a sama je zpívala se svérázným doprovodem sedmistrunné kytary. Od roku 1972 píše rovněž melodie na verše svého muže, básníka Ivana Kiuru.

V roce 1984 v Ruském akademickém divadle mládeže v Moskvě byla uvedena hra „Predskazanije Eglja“ – fantazie na motivy A. Grina, ve které se objevilo 33 písní Novelly Nikolajevny. V roce 1996 vyšla kniha vzpomínek „Mjač, astavšijcja v něbe“. V roce 1998 se Novella Matvejevová stala laureátkou Ceny Puškina za poezii.

Matvejevová žila a pracovala v Moskvě.

Její písně v České republice zpívají Milan Dvořák a Věra Slunéčková^[1]

Sbírky – ruské originály

• Lirika (1961)
• Korablik (1963)
• Duša věšej (1966)
• Solněčnyj zajčik (1966)
• Lastočkina škola (1973)
• Reka (1978)
• Zakon pěseň (1983)
• Strana priboja (1983)
• Kroličja děrevňja (1984)
• Izbrannoje (1986)
• Chvala rabotě (1987)
• Něrastoržimyj krug (1991)
• Melodija dlja gitary (1998)
• Kasseta snov (1998)
• Sonety (1998)
• Karavan (2000)
• Žasmin (2001)

Sbírky – české překlady

• Cesta návětrnem (1979) – přeložila Jana Štroblová

Odkazy

Reference

Literatura

• Medynskyj G., Pjesennaja poezija Novelly Matvejevoj, Junosť, 1966
• Prichodko V., Duša i ploť poezii, Družba narodov, 1967
• Runin B., Daljokoje i blizkoje. Novyj mir, 1964

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Novella Nikolajevna Matvejevová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Novella Nikolajevna Matvejevová