Oděská oblast Одеська область Odeska oblasť
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Oděsa
Souřadnice	47° s. š., 30° v. d.
Rozloha	33 310 km²
Časové pásmo	+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 351 392 (1. 1. 2022)
Hustota zalidnění	Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "70,6") šablony "Infobox - region" za zastaralý!70,6 obyv./km²
Jazyk	ukrajinština, ruština, rumunština, bulharština
Národnostní složení	Ukrajinci 62,8 %, Rusové 20,7 % (2001), Bulhaři, Moldavané, mnoho malých menšin
Náboženství	Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Ukrajina Ukrajina
Nadřazený celek	Ukrajina Ukrajina
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 rajónů
Vznik	9. února 1932
předseda oblastní administrace	Michail Saakašvili
předseda oblastní rady	Maksym Kucyj
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba	+380-48
Označení vozidel	BH
Oficiální web	www.zoda.gov.ua
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oděská oblast (ukrajinsky Одеська область, Odeska oblasť; též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 formálně samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořem a Mykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.

Dějiny

Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou říší a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. Oblast od r 1802 byla součástí provincie Novorossijsk a od roku 1803 byla součástí provincie Cherson. Část území byla připojená k Ruské říši v důsledku rusko-turecké války v letech 1806-1812. Oděsská oblast byla součástí Besarábské oblasti, která měla od roku 1818 autonomní postavení. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku.

Oděská oblast pak byla znovu ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Zinovjevsk, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Podilsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.

Koncem května 2015 sesadil ukrajinský prezident Petro Porošenko dosavadního guvernéra Oděské oblasti z jeho funkce a nahradil jej Michailem Saakašvilim, bývalým prezidentem Gruzie, nyní občanem Ukrajiny. Saakašvili měl mít za úkol mj. boj proti korupci.^[1] Již 7. listopadu 2016 však Saakašvili ze své funkce guvernéra odstoupil.

Geografie

Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.

Obyvatelstvo a města

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 2 351 392 obyvatel. Oblast patří mezi nejlidnatější regiony Ukrajiny.

Oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: v roce 2022 žilo 1 581,5 tisíc obyvatel čili 67,3 % celkového obyvatelstva ve městech, na venkově žilo 769,9 tisíc lidí (32,7 % všech obyvatel).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.^[2]

Za rok 2021 se narodilo 19 280 živě narozených dětí, zemřelo však 42 422 lidí, z nichž 137 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 45 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 16 715 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 7,1 ‰.^[2]

Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:

Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel a Rusové 27,4 %. Pokles podílů Židů, kteří se ještě v roce 1970 podíleli na obyvatelstvu oblasti se 4,9 %, je znatelný a bývá uváděn do spojitosti s jejich emigrací do Izraele a jiných zemí.

Rozdělení obyvatelstva podle používaného jazyka se liší od sčítání podle udané národnosti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).^[3]

Přehled měst

Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oděská oblast na Wikimedia Commons
• Oficiální web oblasti
• Mapa oblasti
• Fotogalerie

Oděská oblast
Rajóny	Berezivský • Bolhradský • Dnistrovskobilhorodský • Izmajilský • Oděský • Podilský • Rozdilenský
Města	Anaňjiv • Arcyz • Balta • Berezivka • Bilhorod-Dnistrovskyj • Biljajivka • Bolhrad • Čornomorsk • Izmajil • Južne • Kilija • Kodyma • Oděsa • Podilsk • Reni • Rozdilna • Tatarbunary • Teplodar • Vylkove
Sídla městského typu	Avangard • Berezyne • Borodino • Cebrykove • Čornomorske • Dobroslav • Chlibodarske • Ivanivka • Lymanske • Ljubašivka • Mykolajivka • Novi Biljari • Okny • Oleksandrivka • Ovidiopol • Petrivka • Radisne • Rauchivka • Sarata • Savraň • Serhijivka • Serpneve • Slobidka • Suvorove • Šyrjajeve • Tajirove • Tarutyne • Velyka Mychajlivka • Velykodolynske • Zatoka • Zacharivka • Zatyššja • Zelenohirske
Bývalé rajóny	Anaňjivský • Arcyzský • Baltský • Biljajivský • Ivanivský • Kilijský • Kodymský • Lymanský • Ljubašivský • Mykolajivský • Okenský • Ovidiopolský • Renský • Saratský • Savraňský • Šyrjajevský • Tarutynský • Tatarbunarský • Velykomychajlivský • Zacharivský