Olše (řeka)

Olše; Olza
	Olše jako pohraniční řeka rozdělující Těšín
Základní informace
Délka toku	86,2 km
Plocha povodí	1118 km²
Průměrný průtok	ve Věřňovicích 15,4 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	2-03-03-001
Pramen
	Jistebná; 49°34′59,88″ s. š., 18°59′3,98″ v. d.; 840–880 m n. m.
Ústí
	do Odry, Kopytov / Olza; 49°56′57″ s. š., 18°19′59″ v. d.; 195 m n. m.
Protéká
	Polsko (Slezské vojvodství); Česko (Moravskoslezský kraj)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Baltské moře, Odra
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olše (dříve Olza, polsky Olza, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse ) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici. Severně od Bohumína se vlévá do Odry. Olše je 86,2 km dlouhá,^{[pozn 1]} její povodí má rozlohu 1 118 km², z toho 479 km² na území Polska.^[1]

Název

V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza^[2], pochází zřejmě od slova „oliga“ , což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské Volga).^[3]

Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek Olza a Olše , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.^[4]

Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.^[5]

V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno ). Název Olsza či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.^[6] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku.^[7] Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů:

Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.^[8]

Oprava názvu ve všech státních mapách a vyhláškách by byla nákladná.
Změna česko-polské smlouvy o společných státních hranicích je těžko uskutečnitelná.

Mimo otvírání česko-polské smlouvy s nevyřešeným územím o velikosti 368,54 ha, je problém i s rizikem národnostních vášní.^[9]

V roce 2016 projednávala návrh na změnu názvu Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického. Shoda panovala na věcné správnosti návrhu, převážily však argumenty poukazující na nepřiměřené problémy při procesu změny názvu.^[10]

Příčiny i údajné příčiny používání názvu Olše

lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olše^[11]
počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olse použitém např. Jonášem Nigrinim v roce 1724^[12]^[9]
naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olše), tak polské (Olsza) straně^[11]

servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961^[13] převzato pojmenování ze sovětských vojenských map^[14] Tato informace je nepřesná:
- Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) se problematikou názvů nezabýval
- od roku 1954 se zabývala problematikou názvů Názvoslovná komise kartografická při Ústřední správě geodesie a kartografie nikoli Ústav; výstupem její práce byl Seznam hlavních vodních toků a ploch ČSSR, který byl pouze pro potřeby kartografů.^[15]^[16]
- název Olše byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)
  Název Olša na mapě z roku 1904

Průběh toku

Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego v nadmořské výšce 840–880 metrů. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza v nadmořské výšce 195 metrů.

Větší přítoky:

levé – Lomná, Jasení potok, Kopytná, Tyrka, Bystrý potok, Neborůvka, Ropičanka, Hrabinka, Stonávka, Karvinský potok, Mlýnka, Lutyňka, Jatný potok
pravé – Hluchová, Puncówka, Bobrůvka (v Polsku), Petrůvka, Šotkůvka (Szotkówka)

Vodní režim

Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s.^[17] Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.

Hlásné profily^[18]^[19]^[17]
místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Q_a)	stoletá voda (Q₁₀₀)
Jablunkov	65,55	93,16 km²	1,94 m³/s	239,0 m³/s
Český Těšín	40,99	384,60 km²	7,43 m³/s	626,0 m³/s
Věřňovice	7,47	1075,62 km²	15,4 m³/s	970,0 m³/s

Využití

Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.

Kultura

Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.

Galerie

Olše v Bukovci
Olše v Hrádku
Olše v Českém Těšíně
Olše v Karviné
Olše ve Věřňovicích

Odkazy

Poznámky

↑ 13,4 km v Polsku, 72,8 km v Česku a po hranici

Reference

↑ http://www.rzekipolski.info/olza.html
↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz . . Dostupné online.
↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223
↑ GAWRECKI, Dan. Olza a Olše. Těšínsko. 1993, roč. 36, čís. 2, s. 13. Dostupné online.
↑ http://www.coexistentia.cz/zpravodaj022010.html
↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222
↑ Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši^{[nedostupný zdroj}
↑ Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz . 2010-02-23 . Dostupné online.
↑ ^a ^b Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz . 2010-02-23 . Dostupné online.
↑ ANONYMNÍ, Jana. Olše nebo Olza, názvoslovná komise zvažuje změny . Záolší: 2017-12-18 . Dostupné online.
↑ ^a ^b ŠEFČÍK, Ondřej. Otázka staroevropského původu hydronyma hydronyma Olza. 1. vyd. Brno: Filosofická fakulta brněnské university, 1998.
↑ TÉMA, Bedeřich. Olza. Těšínsko. 1963-06-01, roč. 6., čís. 6–7, s. 26.
↑ ONDRASZEK, Bronislaw. Olza nebo Olše?. VENDRYŇSKÉ NOVINY | GAZETA WĘDRYŃSKA. 2022-04-01, čís. 4. Dostupné online.
↑ STOPA, Zykmund. Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA. WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY. 2010-02-08, roč. 36, čís. 2, s. 2. Dostupné online.
↑ MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018. 70 s. ISBN 978-80-88197-06-5. OCLC 1150862486
↑ MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky online. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018-04-30 cit. 2023-04-18. Dostupné online. ISBN 978-80-88197-08-9.
↑ ^a ^b Evidenční list hlásného profilu stanice Věřňovice online. cit. 2016-06-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Jablunkov online. cit. 2016-06-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Český Těšín online. cit. 2016-06-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.

Literaturaeditovat | editovat zdroj

Lutterer, Ivan, Majtán, Milan, Šrámek, Rudolf: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha
Bohdan Małysz: Proč Olza, a ne Olše? (w:) Poláci na Těšínsku, eds. Roman Kaszper, Bohdan Małysz, Český Těšín 2009, s. 107-110. Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Obrázky, zvuky či videa k tématu Olše na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Olše ve Wikislovníku
Hlásné profily
Vodácký průvodce po Olši
www.ian.cz, Geovycházky 4 Archivováno 29. 10. 2007 na Wayback Machine.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Olše_(řeka)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] 13,4 km v Polsku, 72,8 km v Česku a po hranici

[2] ttp://www.rzekipolski.info/olza.html

[3] Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz . . Dostupné online.

[4] Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223

[5] GAWRECKI, Dan. Olza a Olše. Těšínsko. 1993, roč. 36, čís. 2, s. 13. Dostupné online.

[6] ttp://www.coexistentia.cz/zpravodaj022010.html

[7] Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222

[8] Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši^{[nedostupný zdroj}

[9] Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz . 2010-02-23 . Dostupné online.

[:0-10] Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz . 2010-02-23 . Dostupné online.

[11] ANONYMNÍ, Jana. Olše nebo Olza, názvoslovná komise zvažuje změny . Záolší: 2017-12-18 . Dostupné online.

[:1-12] ŠEFČÍK, Ondřej. Otázka staroevropského původu hydronyma hydronyma Olza. 1. vyd. Brno: Filosofická fakulta brněnské university, 1998.

[13] TÉMA, Bedeřich. Olza. Těšínsko. 1963-06-01, roč. 6., čís. 6–7, s. 26.

[14] ONDRASZEK, Bronislaw. Olza nebo Olše?. VENDRYŇSKÉ NOVINY | GAZETA WĘDRYŃSKA. 2022-04-01, čís. 4. Dostupné online.

[15] STOPA, Zykmund. Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA. WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY. 2010-02-08, roč. 36, čís. 2, s. 2. Dostupné online.

[16] MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018. 70 s. ISBN 978-80-88197-06-5. OCLC 1150862486

[17] MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky online. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018-04-30 cit. 2023-04-18. Dostupné online. ISBN 978-80-88197-08-9.

[Věřňovice-18] Evidenční list hlásného profilu stanice Věřňovice online. cit. 2016-06-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.

[19] Evidenční list hlásného profilu stanice Jablunkov online. cit. 2016-06-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.

[20] Evidenční list hlásného profilu stanice Český Těšín online. cit. 2016-06-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.

[pozn 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]