Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.

Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Operace Prosperity Guardian
konflikt: Jemenská občanská válka Válka Izraele s Hamásem
Mapa oblasti operace
Trvání	18. prosince 2023 – dosud (5 měsíců a 6 dnů)
Místo	Rudé moře, Adenský záliv
Cíle	Bezpečná plavba civilních lodí v lokalitě
Stav	trvá
Strany
USA USA vedená koalice 20 zemí včetně: Austrálie Austrálie Bahrajn Bahrajn Dánsko Dánsko Kanada Kanada Nizozemsko Nizozemsko Norsko Norsko Řecko Řecko Singapur Singapur Spojené království Spojené království Srí Lanka Srí Lanka S podporou: Seychely Seychely Jemen Jemen (povstalci) Hútíové
Ztráty
15 mrtvých, 8 zraněných
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Prosperity Guardian je mezinárodní vojenská operace koalice států vedených Spojenými státy americkými. Jejím cílem je zajištění bezpečné plavby v Rudém moři, Adenském zálivu a průlivu Mandeb, který je spojuje. Operace reaguje na sérii útoků jemenských Hútíjů na mezinárodní dopravu v Rudém moři, které začaly po vypuknutí války Izraele s Hamásem a kvůli nimž několik velkých přepravních společností (Maersk, Hapag-Lloyd aj.) odklonilo trasy svých plavidel mimo nebezpečnou oblast.

O zahájení operace informoval 18. prosince 2023 americký ministr obrany Lloyd Austin. V té době se k operaci připojilo deset států: Bahrajn, Francie, Kanada, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Seychely, Spojené státy americké, Španělsko a Velká Británie.^[1] Dne 21. prosince 2023 americký generálmajor Patrick Ryder upřesnil, že se připojila rovněž Austrálie, Řecko a další nejmenované státy. Celkově se tak zapojilo přes dvacet zemí, a to vysláním svých plavidel, letadel, personálu a dalšími způsoby podpory.^[2] Uskutečněním operace bylo pověřeno roku 2022 zformované mezinárodní námořní uskupení Combined Task Force 153, jehož velení je v Manámě v Bahrajnu.^[2] Španělsko, Itálie a Francie zapojené v koalici ale následně odmítly požadavek USA, aby jejich lodě podléhaly americkému velení a navrhují činnost pod velením NATO nebo Evropské unie.^[3]

V prosinci 2023 se k operaci připojilo rovněž Dánsko, jehož vládla informovala o úmyslu vyslat do oblasti fregatu.^[4] V lednu 2024 se jako první asijská země připojil Singapur; předcházel tomu útok na kontejnerovou loď Maersk Hangzhou, plující pod singapurskou vlajkou.^[5] Egypt a Saúdská Arábie, dvě země, které jsou ekonomicky závislé na nerušené obchodní lodní dopravě v této oblasti, se operace neúčastní.^[6]

Letecké útoky na Jemen

12. ledna 2024 Spojené státy americké^[7] a Spojené království^[8] v reakci na útoky Hútíů na obchodní lodě provedly sérii útoků z lodí, ponorek a letadel na jimi ovládané území.^[9] Podporu během akce poskytly Austrálie, Bahrajn, Dánsko, Jižní Korea, Kanada, Německo, Nizozemsko a Nový Zéland.^[10] Za použití střel s plochou dráhou letu Tomahawk a dalších zbraní bylo zasaženo přes 60 cílů na více než 12 místech.^[9]

V noci z 12. na 13. ledna americké námořnictvo zaútočilo na radarovou stanici Hútíů za použití střel Tomahawk odpálených z torpédoborce USS Carney; Hútiové však obvinili Američany z ostřelování jemenského hlavního města Saná.^[11][12]

24. února provedly USA a Spojené království čtvrtou vlnu společných úderů na 18 míst kontrolovaných húsíjskými povstalci v Jemenu, které zahrnovaly mimo jiné podzemní skladiště zbraní, skladiště raket, jednosměrné útočné bezpilotní drony, systémy protivzdušné obrany, radary a vrtulník. Podporu vojenské akci poskytly Austrálie, Bahrajn, Kanada, Dánsko, Nizozemsko a Nový Zéland.^[13][14]

Odkazy

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Prosperity Guardian na Wikimedia Commons