Oster Остер
znak
Poloha
Souřadnice	50°56′55″ s. š., 30°52′52″ v. d.
Nadmořská výška	111 m n. m.
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Černihivská
Rajón	Černihivský
Oster
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,1 km²
Počet obyvatel	5 655 (2021)
Hustota zalidnění	400,2 obyv./km²
Správa
Vznik	1098
Oficiální web	osterska-gromada.gov.ua
PSČ	17044
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oster (ukrajinsky Остер, rusky Остёр – Osťor) je město v Černihivské oblasti na Ukrajině. Žije zde přibližně 5 700 obyvatel. K roku 2017 v něm žilo přes šest tisíc obyvatel.

Poloha

Leží na východním břehu Desny (povodí Dněpru) na řece Osteru, která se zde do Desny zleva vlévá.

Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 patří do Černihivského rajónu, do té doby byl součástí Kozeleckého rajónu,^[1] od jehož centra je vzdálen přibližně osmnáct kilometrů na západ. Od Černihivu, správního střediska rajónu a celé oblasti, je Oster vzdálen přibližně pětaosmdesát kilometrů jižně a od Kyjeva, hlavního města celé Ukrajiny, přibližně pětasedmdesát kilometrů severně.

Dějiny

Oster dal založit v roce 1098 Vladimír II. Monomach jako pevnost k obraně Kyjevské Rusi. V roce 1152 byla zničena a následně v roce 1195 znovu postavena. Znovu ji zničily Mongolové v roce 1240 během mongolského vpádu na Rus. Sídlo zde bylo znovu založeno začátkem 14. století. Od roku 1356 je drželo litevské velkoknížectví. V roce 1662 polský král Jan II. Kazimír povýšil Oster na město a udělil mu magdeburské právo a erb. Po tvrdých bitvách ukrajinské války za nezávislost byla v Osteru znovu nastolena polská nadvláda, ale v únoru 1664 byli Poláci s podporou místního obyvatelstva kozáky a Rusy zahnáni zpět. V roce 1803 se město stalo Perejaslavským újezdem centrem Černigovské gubernie. Do 18. července 2020 patřil Oster pod Kozelecký rajón, nyní sloučen s Černihivským rajónem.

Památky

• Ruina (apsida) kostela sv. archanděla Michaela - závěr kamenného jednolodního románského kostela, založeného podle letopisů roku 1098, zbytky románských nástěnných maleb s postavou stojícího svatého Jiří vznikly do roku 1125 a daly chrámu lidový název Jurjeva božnica
• Chrám Kristova vzkříšení (Voskresenskij sobor) - klasicistní budova z 19. století
• Radnice, sídlo městské rady (foto v infoboxu)

Rodáci

• Jakiv Ostrjanin (ukrajinsky Яків Острянин) († 1641) - kozácký ataman, velitel Čuhujivské pevnosti
• Mychajlo Vasylovyč Ptucha (1884–1961), statistik a ekonom

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oster (Stadt) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oster na Wikimedia Commons

Černihivská oblast
Rajóny	Černihivský • Korjukivský • Nižynský • Prylucký • Siverskonovhorodský
Města	Bachmač • Baturyn • Bobrovycja • Borzna • Černihiv • Horodňa • Ičňa • Korjukivka • Mena • Nižyn • Nosivka • Novhorod-Siverskyj • Oster • Pryluky • Semenivka • Snovsk
Sídla městského typu	Berezna • Desna • Dihťari • Dmytrivka • Dobrjanka • Družba • Hončarivske • Cholmy • Kozelec • Korop • Kulykivka • Ladan • Ljubeč • Losynivka • Lynovycja • Makošyne • Mala Divycja • Mychajlo-Kocjubynske • Olyšivka • Parafijivka • Ponornycja • Radul • Ripky • Sedniv • Sosnycja • Sribne • Talalajivka • Varva • Zamhlaj
Bývalé rajóny	Bachmačský • Bobrovycký • Borzeňský • Horodeňský • Ičeňský • Kozelecký • Koropský • Kulykivský • Menský • Nosivský • Ripkynský • Semenivský • Sosnycký • Snovský • Sribenský • Talalajivský • Varevský