Ota B. Kraus

Otto (Ota) B. Kraus
Otto (Ota) B. Kraus
	Otto (Ota) B. Kraus
Rodné jméno	Otto Kraus
Narození	1. září 1921 ; Praha ; Československo
Úmrtí	5. října 2000 (ve věku 79 let) ; Netanja ; Izrael
Příčina úmrtí	Karcinom žaludku
Povolání	učitel angličtiny; spisovatel
Národnost	Izrael
Stát	Československo; Izrael
Vzdělání	docent anglického jazyka a literatury
Žánr	povídkové knihy a novely
Témata	holokaust a život v Izraeli
Manžel(ka)	Dita Krausová (rozená Edith Polachová)
Rodiče	Richard Kraus (1884–1944); Marie Krausová (rozená Strassová)
Příbuzní	bratr: Harry Kraus (1928–1945)
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edith Polach (provdaná Dita Krausová) (* 1929) jako třináctiletá dívka (rok 1942)

Ota B. Kraus (1. září 1921, Praha^[1] – 5. října 2000, Netanja, Izrael^[1]) byl český spisovatel, učitel anglického jazyka a grafolog.

Život

Rodiče a bratr

Richard Kraus byl spolumajitelem Továrny dětské konfekce a prádla Bloch a Kraus, později majitelem továrny RIKRA (mechanická továrna prádla, blůz a zástěr), kde zaměstnával asi šedesát švadlen.^[2]^[3] Během manželství s Marií Strassovou se Krausovým narodil starší syn Otto Kraus (1921–2000) a mladší syn Harry Kraus (1928–1945).^[2]^[3]

Druhá světová válka

V roce 1942 byl Richard Kraus deportován do Terezína a později do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde byl zavražděn v plynové komoře.^[2]^[3] Jeho manželka Marie Krausová zemřela na skvrnitý tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen několik dní po osvobození tábora (15. dubna 1945) britskou armádou.^[2]^[3] Mladší syn Harry Kraus zahynul nejspíše v dubnu 1945 během pochodu smrti.^[2]^[3] Z celé Krausovy rodiny přežil pouze starší syn Ota Kraus.^[2]^[3]

Léta 1945 až 1948

Po skončení druhé světové války se Ota Kraus vrátil do Československa (do Prahy), kde se setkal s Editou Polachovou, s níž se seznámil za druhé světové války v pracovním táboře.^[2]^[3] Ota Kraus byl bývalý terezínský i osvětimský vězeň a tak podobný osud a vzájemné porozumění následně přerostlo v přátelství, lásku a později (v roce 1947) v manželství (Za Otu B. Krause se Edita Polachová provdala 21. května 1947 v Praze^[4]).^[5]

V restituci byla Oto Krausovi nakrátko vrácena původně arizovaná^[2]^[3] továrna na dámské prádlo, kterou mu ale po „vítězném“ únoru 1948 komunisté zabavili a znárodnili.^[2]^[3]^{[p 1]}

Asi v polovině roku 1948, když bylo jejich synkovi asi 6 měsíců (narozen 28. prosince 1947 v Praze^[4]) se Krausoivi definitivně rozhodli k opuštění Československa a k legálnímu vystěhování se do Izralele. V květnu 1949 rodina Krausových (Ota Kraus s manželkou a synem) dorazila do Izraele.^[7]^[2]^[3]^[5] Jejich synek byl tehdy stár jen 17 měsíců.

V Izraeli

V Izraeli pobývali manželé Krausovi nejprve několik měsíců ve sběrných stanových táborech v Haifě, pak se přesunuli do vesnice Ša'ar Chefer u Netanji, kde žili asi rok. Dalších sedm let pak žili v kibucu Giv'at Chajim, kde Dita pracovala v kuchyni a opravovala obuv v ševcovské dílně a její manžel vyučoval angličtinu.^{[p 2]} Odtud se přestěhovali do Hadassim aby se nakonec usadili v Netanji.^[7] Tady Ota Kraus dostal práci v internátní škole jako učitel angličtiny.^[6] Později i Dita začala učit angličtinu a tak spolu dožili do penze.^[6]

Ota Kraus pracoval v Izraeli nejen jako učitel angličtiny,^[8] ale je i autorem několika povídkových knih a novel^[8] (vyšly i v českém překladu) čerpajících z jeho válečných i izraelských zážitků.^[8] Manželé Krausovi vychovali dva syny a dceru. (Dcera byla prostřední a zemřela ve dvaceti letech na nevyléčitelnou nemoc.) Ota Kraus zemřel v Izraeli 5. října 2000. Jeho manželka Dita Krausová žije v Izraeli a často navštěvuje Českou republiku. Svoji první návštěvu uskutečnila po čtyřiceti letech – v roce 1989. V roce 2019 byla Dita Krausová ve věku 90 let babičkou čtyř vnoučat a prababičkou čtyř pravnoučat.^[9]

Dovětek

V úterý dne 24. listopadu 2020 převzala Dita Krausová (z Tel Avivu) v Centrálním depozitáři Uměleckoprůmyslového muzea (UPM) v Praze číšku z rosalinového^[8] skla.^[2]^[3] Číška z 19. století byla rodině jejího manžela Oty Krause spolu s ostatním majetkem zabavena během druhé světové války nacisty.^[2]^[3] „Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války“ určilo jako původního majitele číšky otce Otty Krause – Richarda Krause (1884–1944).^[2]^[3]

Dílo

Země bez Boha (1948)
Vítr z hor (1991)
Vepři ve při (1993)
Můj bratr dým (1993)
The Painted Wall (1995)
Die Bemalte Wand (2002)
Obchodník se sny a jiné galilejské povídky (2009)

Odkazy

Poznámky

↑ Komunistický režim rodinu Krausovu neperzekvoval kvůli tomu, že byli Židé, ale její členové se museli mít stále na pozoru.^[6] Ota B. Kraus byl správcem majetku svého otce – fungující továrny na dámské prádlo.^[6] Krausovi bydleli v rodinném domku situovaném v areálu továrny.^[6] Po Vítězném únoru 1948 byla továrna znárodněna a Krausovi se měli vystěhovat, ale neměli kam jít.^[6] Bydleli tedy v továrně dále, měli cejch nepřátel lidu a zaměstnanci měli zakázáno členy rodiny zdravit.^[6] Na neděli jim vypínali elektřinu, byla zima a Krausovi nemohli svítit ani vařit.^[6]
↑ V kibucu rádi přijímali nové, mladé lidi v produktivním věku, kterým zásadně svěřovali ty nejnepříjemnější práce (např. mýt nádobí a čistit latríny), takže alespoň zpočátku nemohli dělat to, co uměli.^[6] Kvůli tomu z kibucu mnoho lidí odcházelo.^[6] Krausovi kibuc definitivně opustili, když se kibuc postavil proti vydání Otovy knihy „Vítr z hor“, která obsahuje kritický postoj vůči společné výchově dětí.^[6]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Kraus, Ota B., 1921-2000; Kraus, Otto B., 1921-2000; Narozen 1. 9. 1921 v Praze, zemřel 5. 10. 2000 v Netanji (Izrael) . Databáze autorit provozovaná NK ČR . Identifikační číslo: jk01063078; Docent anglického jazyka a literatury, filozof. Spisovatel zaměřený na téma holokaustu a života v Izraeli.. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m UPM vrátilo číšku zabavenou nacisty . Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM) . Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ZIMMEROVÁ, Wendy. Předmět zabavený nacisty se vrátil zpět do rodiny. Osvětimská knihovnice Dita Krausová převzala číši, která patřila jejímu tchánovi . Pražská drbna, 2020-11-27. Dostupné online.
↑ ^a ^b MENŠ. Dita (Edith) Krausová (* 12.7.1929 Praha) . encyklopedie Brna cz, rev. 2017-09-09 . Bydliště v roce 1946: Teplice-Šanov, Moravská 10. Dostupné online.
↑ ^a ^b DRDA, Adam; BALCAR, Jan; VLNAS, Jan; JELÍNKOVÁ, Andrea (zpracovala natáčení). Dita Krausová (* 1929 ) – Izrael je můj domov bez kořenů . www pamet naroda cz, 2015-10-28 . Natáčeno v Praze v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí). Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k BALVÍN, Jaroslav. S Ditou Krausovou o jejím životě po Osvětimi: Najděte si mě na googlu! . www novinky cz (SALON, Právo), 2015-05-14 . Dostupné online.
↑ ^a ^b MEROVÁ, Evelina; BALAJKA, Petr. Odložený a dohnaný život Dity Krausové. Obecní noviny - informační měsíčník členů Židovské obce v Praze (interní, neprodejná publikace). 02. 2019, roč. 16, čís. 5, s. 10. Švat / Adar I. 5779.
↑ ^a ^b ^c ^d HALATKA, David. Číška zabavená nacisty je zpět. Deník Metro (Praha). Praha: MAFRA (člen holdingu Agrofert), 2020-12-14, čís. 231, s. 8. Evidenční číslo MK ČR: E 16400. ISSN 1211–7811.
↑ ZAVŘELOVÁ, Monika. Nacisté její život odložili na neurčito. V devadesáti si jej bere zpět . www idnes cz, 2019-01-06 . Dostupné online.

Literatura

Lorencová, Anna. Rozhovor Anny Lorencové s Ditou Krausovou o nelehkém životě. In: Terezínská iniciativa. 2011, číslo 56, strany 6–9.
Stránský, Pavel. Poslové obětí. Praha: Perla 1999.
Stránský, Pavel. Ota B. Kraus. In: Roš chodeš. 2000, číslo 12, strana 11.

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Dita Krausová (rozená Edith Polachová) – manželka Oty B. Krause

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dita a Ota Krausovi na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ota B. Kraus
Otto (Ota) B. Kraus online. www ottokraus com cit. 2020-12-18. Novels by Otto (Ota) B. Kraus (1921-2000) were published in the USA, Israel, Germany, France and the Czech Republic.. Dostupné online. (Anglicky)
STRÁNSKÝ, Pavel. OTA B. KRAUS (1921 - 2000) online. www holocaust cz, 2011-08-07 cit. 2020-12-18. Životopis na stránkách holocaust.cz. Dostupné online.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ota_B._Kraus
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[tovarna-7] Komunistický režim rodinu Krausovu neperzekvoval kvůli tomu, že byli Židé, ale její členové se museli mít stále na pozoru.^[6] Ota B. Kraus byl správcem majetku svého otce – fungující továrny na dámské prádlo.^[6] Krausovi bydleli v rodinném domku situovaném v areálu továrny.^[6] Po Vítězném únoru 1948 byla továrna znárodněna a Krausovi se měli vystěhovat, ale neměli kam jít.^[6] Bydleli tedy v továrně dále, měli cejch nepřátel lidu a zaměstnanci měli zakázáno členy rodiny zdravit.^[6] Na neděli jim vypínali elektřinu, byla zima a Krausovi nemohli svítit ani vařit.^[6]

[kibuc-9] V kibucu rádi přijímali nové, mladé lidi v produktivním věku, kterým zásadně svěřovali ty nejnepříjemnější práce (např. mýt nádobí a čistit latríny), takže alespoň zpočátku nemohli dělat to, co uměli.^[6] Kvůli tomu z kibucu mnoho lidí odcházelo.^[6] Krausovi kibuc definitivně opustili, když se kibuc postavil proti vydání Otovy knihy „Vítr z hor“, která obsahuje kritický postoj vůči společné výchově dětí.^[6]

[Otto.Kraus.NK.CR.Autoritni.Zaznam-1] Kraus, Ota B., 1921-2000; Kraus, Otto B., 1921-2000; Narozen 1. 9. 1921 v Praze, zemřel 5. 10. 2000 v Netanji (Izrael) . Databáze autorit provozovaná NK ČR . Identifikační číslo: jk01063078; Docent anglického jazyka a literatury, filozof. Spisovatel zaměřený na téma holokaustu a života v Izraeli.. Dostupné online.

[vraceni.cisky-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m UPM vrátilo číšku zabavenou nacisty . Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM) . Dostupné online.

[vraceni.cisky.Drbna-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ZIMMEROVÁ, Wendy. Předmět zabavený nacisty se vrátil zpět do rodiny. Osvětimská knihovnice Dita Krausová převzala číši, která patřila jejímu tchánovi . Pražská drbna, 2020-11-27. Dostupné online.

[Dita.Krausova.encyklopedie.Brno-4] MENŠ. Dita (Edith) Krausová (* 12.7.1929 Praha) . encyklopedie Brna cz, rev. 2017-09-09 . Bydliště v roce 1946: Teplice-Šanov, Moravská 10. Dostupné online.

[Dita.Krausova.Pamet.Naroda2-5] DRDA, Adam; BALCAR, Jan; VLNAS, Jan; JELÍNKOVÁ, Andrea (zpracovala natáčení). Dita Krausová (* 1929 ) – Izrael je můj domov bez kořenů . www pamet naroda cz, 2015-10-28 . Natáčeno v Praze v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí). Dostupné online.

[Dita.Krausova.Po.Osvetimi-6] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k BALVÍN, Jaroslav. S Ditou Krausovou o jejím životě po Osvětimi: Najděte si mě na googlu! . www novinky cz (SALON, Právo), 2015-05-14 . Dostupné online.

[ObecniNoviny.Dita.Krausova-8] MEROVÁ, Evelina; BALAJKA, Petr. Odložený a dohnaný život Dity Krausové. Obecní noviny - informační měsíčník členů Židovské obce v Praze (interní, neprodejná publikace). 02. 2019, roč. 16, čís. 5, s. 10. Švat / Adar I. 5779.

[vraceni.cisky.Metro-10] HALATKA, David. Číška zabavená nacisty je zpět. Deník Metro (Praha). Praha: MAFRA (člen holdingu Agrofert), 2020-12-14, čís. 231, s. 8. Evidenční číslo MK ČR: E 16400. ISSN 1211–7811.

[Dita.Krausova.Odloz.Zivot-11] ZAVŘELOVÁ, Monika. Nacisté její život odložili na neurčito. V devadesáti si jej bere zpět . www idnes cz, 2019-01-06 . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[p 1]

[7]

[p 2]

[6]

[8]

[9]