JUDr. Otakar Klapka
JUDr. Otakar Klapka
3. primátor hlavního města Prahy
Ve funkci: únor 1939 – 9. července 1940
Předchůdce	Petr Zenkl
Nástupce	Alois Říha
Stranická příslušnost
Členství	ČSNS SNJ Národní souručenství
Narození	27. dubna 1891 Raná Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. října 1941 (ve věku 50 let) Ruzyně Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Profese	politik a právník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Klapka (27. dubna 1891 Raná^[1] – 4. října 1941 Ruzyně) byl český právník, politik a odbojář. Odborník na správní právo a později dlouholetý poslanec Československé strany socialistické se stal ke sklonku druhé republiky pražským primátorem. Kvůli spolupráci s čs. odbojem byl v roce 1940 německými okupanty zatčen a o rok později popraven.

Život

Narodil se do rodiny Jana Klapky, učitele v Rané, a jeho manželky Terezie, roz. Chlumecké. Oba rodiče pocházeli z vážených měšťanských rodin ve Skutči. Vystudoval gymnázium a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po úspěšných studiích absolvoval notářskou praxi a pracoval jako advokátní koncipient. Byl také na stáži na Sorbonně a jako právní vědec se věnoval územní samosprávě. Podílel se na přípravě Ústavy z roku 1920 i na vzniku zákona o organizaci politické správy, který byl proveden v roce 1928 (znamenal vytvoření čtyř zemí v rámci Československa).

Od roku 1909 byl členem České strany národně sociální, za tuto stranu byl poprvé v roce 1925 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny, kdy ale nastoupil až v roce 1928 coby náhradník za mandátu zbaveného Jiřího Stříbrného. Po rozpuštění zastupitelstva hlavního města Prahy v únoru 1939 se stal předsedou správního výboru a po zahájení německé okupace nastoupil na post pražského primátora. Jeho náměstkem byl jmenován sudetoněmecký historik Josef Pfitzner, který zastupoval zájmy nacistů. Klapka navenek spolupracující s okupanty postupoval zejména metodou pasivní rezistence, kdy doslovným lpěním na předpisech a průtahy zdržoval například odstranění nepohodlných pomníků, přejmenování ulic či zavedení němčiny jako úřední řeči na magistrátu. Klapka také zařazoval bývalé důstojníky československé armády na různá důležitá místa na magistrátu, rovněž z magistrátních peněz finančně podporoval pozůstalé rodiny po popravených odbojářích. Byl též v čilém kontaktu s přední postavou odboje, generálem Aloisem Eliášem.

V létě 1940 začalo na pražském magistrátu zatýkání a 9. července došlo i na Klapku. Poté byl přes rok vězněn a mučen v různých českých i německých věznicích, nakonec byl na pokyn K. H. Franka odsouzen k trestu smrti a po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora 4. října 1941 v Ruzyňských kasárnách popraven. Dvě hodiny před popravou jej v podzemí Petschkova paláce vyzpovídal převor maltézských rytířů F. W. Bobe, jenž byl ovšem zároveň udavačem gestapa a zpovědní tajemství vyzrazoval.

Odkazy

Reference

Literatura

• PASÁK, Tomáš. Zápasy primátora JUDr. O. Klapky. Praha: Melantrich, 1991. 32 s. 

Související články

• Klapkova

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Klapka
• Otakar Klapka v KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století Archivováno 14. 3. 2008 na Wayback Machine.
• Ecce Homo – Otakar Klapka