A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dr. Otakar Lobkowicz | |
---|---|
Erb rodu Lobkoviců | |
Kníže z Lobkowicz a 10. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury | |
Ve funkci: 11. ledna 1952 – 1. června 1995 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává) | |
Předchůdce | Jan Adolf z Lobkowicz |
Nástupce | Antonín Lobkowicz |
Narození | 28. ledna 1922 Praha Československo |
Úmrtí | 1. června 1995 (ve věku 73 let) Vídeň Rakousko |
Místo pohřbení | Lobkowiczká hrobka v Hoříně |
Choť | (1954–1966) Zuzana Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (* 1932) |
Rodiče | Jan Adolf z Lobkowicz (1885–1952) a Marie Anna, roz. Czerninová z Chudenic (1899–1965) |
Děti | 1. Anton (* 1956) 2. Jiří Jan (* 1956) 3. Elisabeth (1959–1980) |
Příbuzní | Mikuláš z Lobkovic (sourozenec) Jiří Kristián z Lobkovic (dědeček) Robert Christian z Lobkowicz[1] a Jacob Alexander z Lobkowicz[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Karel Lobkowicz (celým jménem Maria Otakar Karel Boromejský Julian Petr Jiří Jan Nepomucký Kašpar kníže Lobkowicz; 28. ledna 1922 Praha – 1. června 1995 Vídeň)[2] byl restituent zámků Mělník a Hořín. Pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkowiczů (lobkowiczká sekundogenitura). Byl čestným rytířem Maltézského řádu.[2]
Život
Původ
Narodil se jako nejstarší syn Jana Adolfa Lobkowicze (1885–1952), majitele statku Drahenice, a jeho manželky Marie Anny, roz. Czerninové z Chudenic (1899–1965). Měl čtyři sourozence, mezi nimi bratra Mikuláše (1931–2019) a Bedřicha (1932–1998). Po smrti otce v roce 1952 zdědil titul knížete mělnicko-hořínské větve Lobkowiczů.
Dědictví Mělníka
V roce 1932 zdědil po tragické smrti svého bratrance Jiřího Kristiána (1907–1932) část rodového majetku, mělnický velkostatek. Vzhledem k věku 10 let nad velkostatkem přebral správu jeho otec. V roce 1940 přešel majetek pod nucenou správu nacistů a rodina se odstěhovala do pronájmu do Prahy.
Po válce
V roce 1945 se majetek vrátil rodině, ale v roce 1948 byl znárodněn. Rodiče emigrovali. On dezertoval z vojny a utekl do Bavorska, kde strávil půl roku.[3] Pak se přestěhoval do Švýcarska, několik měsíců pracoval v lese ve Švédsku, pak se vrátil do Švýcarska. Živil se mytím nádobí v Curychu.[3] Následně vystudoval ekonomii a získal z ní doktorát. Pracoval jako bankéř a také pro TESCO v Kongu, odkud se po 4 letech vrátil do Švýcarska.[3]
Po sametové revoluci
Znárodněný majetek, který zdědil po bratranci i po otci, mu byl v restituci vrácen roku 1991. V 90. letech 20. století bydlel v Praze, část roku ovšem trávil ve Vídni.[4] V roce 1993 předal majetek svému synovi Jiřímu Janovi.[5] K němu patřil zámek v Mělníku a Hoříně a přibližně 1700 hektarů polí, lesů a rybníků.[6]
Rodina
Oženil se 7. října 1954 v Grundlsee s hraběnkou Zuzanou Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (* 10. prosinec 1932 Vídeň), dcerou Jánose Széchenyiho ze Sárvár-Felsövidéku (1897–1969) a jeho manželky Juliány Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (1900–?). Seznámili se na univerzitě v St. Gallenu.[3] Doma se mluvilo francouzsky, protože maďarská manželka česky neuměla.[7] Rozvedli se v 1. listopadu 1966 v Curychu. Manželství bylo církevně anulováno 19. prosince 1979 v Sittenu. Narodily se jim tři děti (2 synové – dvojčata, 1 dcera):[2]
- 1. Antonín (* 23. 4. 1956 Curych), dědic knížecího titulu s uměleckými sklony (zabýval se módou a pracoval v aukčních síních Christie’s a Sotheby’s)[8]
- 2. Jiří Jan (* 23. 4. 1956 Curych), vystudoval ekonomii, pracoval u Chase Manhattan Bank,[3] dědic statku Mělník
- ⚭ I. (3. 12. 1988 Morcote v kantonu Ticino; rozvedeni 2011) Bettina Egliová (* 18. 7. 1958 Curych)
- ⚭ II. (15. 6. 2012; rozvedeni 2021) Zdenka Belas (* 16. 3. 1978 Ústí nad Labem)
- 3. Alžběta (3. 4. 1959 Bad Aussee – 17. 4. 1980 Onex)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 249.
- ↑ a b c d e VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 261. Dále jen Návraty české šlechty.
- ↑ Návraty české šlechty, s. 263
- ↑ Archivovaná kopie. www.lobkowicz-melnik.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03.
- ↑ Návraty české šlechty, s. 264
- ↑ Návraty české šlechty, s. 262
- ↑ Pohádka o princi a zpívalce | Zajímavosti. Lidovky.cz . 2008-08-30 . Dostupné online.
Literatura
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 185.
- VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. Kapitola 11.
- VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. Kapitola 8.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk