Palestina v osmanském období - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Palestina v osmanském období
 ...

Osmanská Palestina je pojem označující historické území Palestiny pod nadvládou Osmanské říše v období 15161918. Území bylo v této době administrativně rozděleno, proto jej nelze brát jako jednotný stát. Palestina byla zároveň chápána jako část většího celku Osmanské Sýrie.

Nástup Osmanů

Vládce Osmanské říše sultán Selim I., po zhoršení vztahů s Mamlúckým sultanátem a po vzájemném střetu v Mardž Dábik u Aleppo v dnešní Sýrii, dobyl v roce 1516 oblast Levanty (tzv. Syropalestiny). Palestina se tak ocitla na 300 let (kromě jednoho krátkého období) v osmanském područí.

Administrativní zařazení v 16. století

Po dobytí osmanskými Turky se název „Palestina“ z oficiálního označení administrativní jednotky vytratil. V neoficiálním i polooficiálním užití však zůstal nadále populární. Dochovalo se mnoho záznamů z 16. a 17. století, které dokazují živost tohoto názvu.[1] V 19. století Osmané dokonce užívali pojem Ardh-u Filistin (Země Palestiny) v oficiální korespondenci, vždy jej však chápali spíše jako nepřesně vymezený pojem a vůbec ne jako administrativně vymezené teritorium.

V prvním momentě po dobytí nechal Selim I. vše při starém, avšak jakmile se vrátil z tažení na Egypt[p 1], vytvořil jednu velkou provincii (vilájet)[p 2] Šám (arabsky Bilad aš-Šám). Osmané měli totiž ve zvyku pojmenovávat provincie podle jejich hlavních středisek, v tomto případě podle Damašku (arabsky Dimašk aš-Šám)[p 3]. Místní guvernéry jmenovala centrální vláda v Konstantinopoli, které byly rovněž posílány roční příjmy.

V roce 1549 byla Sýrie reorganizována, tak že byla rozdělena na dvě provincie. Ze sandžaku Aleppo se stalo centrum nově vzniklého vilájetu Aleppo. Palestinská území tak spadala do staršího vilájetu Damašku (zprvu pod názvem „Arabský vilájet“). V této době existovaly palestinské sandžaky Safed, Nábulus (na dnešním Západním břehu), Jeruzalém a Tara Bey.

Další územně administrativní změna proběhla v roce 1579. Nejen že vznikl nový vilájet Tripoli[p 4], ale došlo také k reorganizaci (nejen) palestinských sandžaků, resp. došlo k vytvoření nových sandžaků, a to Akko (Acre) a Gaza. O sedm let později, roku 1586, vznikl v severovýchodní Sýrii vilájet Rakka, což se však palestinských území nijak nedotklo.

Drúzské rebelie

Drúzové, kteří obývali hlavně okolí sopky Džabal ad-Drúz, od které rovněž vykládají svůj původ, v sandžaku Hourán[p 5], byli za mamlúcké nadvlády sice vedle alawitů, ismajlitů a dvanáctníků jednou z náboženských skupin, vůči kterým byla, jako odpadlíkům od Sunnitů, hanbalským učněm Íbn Tajmíjou vyhlášena svatá válka a byli al-Malik al-Násirem těžce poraženi u Kaserwánu. Dostávalo se jim však alespoň běžných základních práv.

S příchodem Osmanů se však jejich situace velice zhoršila a na časté trestné výpravy byli v průběhu 16. a 17. století nuceni podnikat protiakce v podobě ozbrojených rebelií. Fachr ud-Din II. z dynastie Ma’anů dokázal takových úspěchů a územní expanze, takže pod vládu Drúzského státu spadal na jihu i sever Palestiny, konkrétně sandžaky Akko a Safed.

Ma’anové dokonce získali podporu Toskánska[p 6] a Benátek a pokoušeli se také o sympatie Francie[p 7]. Když byli Fachr ud-Din na rozkaz sultána v roce 1614 vyhnán vojskem damašského paši, našel útočiště právě na dvorech prvních dvou zmíněných zemí. Po svém návratu roku 1619 byl znovu poražen se svými syny v roce 1633.

Další změny ve správě

Roku 1660 byl založen vilájet Safed, který byl však později přejmenován na Sidon a ještě později na Bejrút. Z toho lze vyčíst také jistý proces přesouvání centra této oblasti geograficky směrem na sever a tedy z území Palestiny do Libanonu. Safed totiž leží nedaleko Golanských výšin v Izraeli, Sidon a Bejrút (ještě severněji) však leží v Libanonu. Část Palestiny tak byla na nižší (provinční) administrativní úrovni spravována z Libanonu.

Napoleonovo tažení

Když se v Istanbulu dozvěděli o porážce francouzského loďstva v námořní bitvě u Abukiru během Napoleonova tažení do Egypta, rozhodli se, ve víře, že to znamená pro Napoleona konec, vytáhnout s armádou do Egypta. Když se o tom Bonaparte dozvěděl, uvědomil si, že by se Turkům pod velením paši Džezara neubránil a proto se rozhodl, že nejlepší obranou bude útok. Toto tažení je z historického hlediska nazýváno jako Syrské, geograficky se však odehrálo právě v Palestině.

5. února 1799 opustilo vojsko Napoleona Bonaparte Egypt, oblehlo palestinské město Jaffa a na dobu od 3. do 7. března jej dobylo. Stihnul zde mimo jiné vybudovat špitál na místě karmelitánského kláštera na hoře (pohoří) Karmel. Další města, které obsadili byly Haifa, Ceasarea, Ramla, Lod (Lydda), Nazaret a Tiberias (Tverja). Dne 18. března stanulo v jeho obležení i město Akko, toto opevněné město se však Francouzům dobýt nepodařilo. 21. května bylo obležení odraženo a Napoleon do konce května byl zatlačen zpět do Egypta.

Zde je třeba zmínit Napoleonův velice zajímavý vztah k Židům. Když dobyl Maltu a zjistil, že zdejší židé[p 8] nemají právo vykonávat své náboženství a jsou johanity bráni do zajetí a dokonce (údajně) prodáváni, dal jim neprodleně povolení ke stavbě synagogy. Tím však jeho obrana židovského národa nekončí. Podle svých prohlášení (včetně písemných) měl v úmyslu po dobytí Akka, což by mu zajistilo možnost postupu na Jeruzalém, a dále, založit nezávislý židovský stát.

Bonaparte chtěl, aby se židům dostalo stejných práv jako katolíkům a protestantům ve Francii a v ještě duchu francouzské revoluce usiloval o osvobození židovského národa. „Vykoupení pána…“ se podle něj měli „…vrátit k Siónu s písněmi a věčnou radostí ve tvářích…“ Takto se vyjádřil úryvkem z Bible v jednom rozhovoru, který proběhl na Svaté Heleně. Některé skutečnosti nasvědčují tomu, že byl mezi Židy nejen velice oblíben, ale také oslavován jako spasitel. Toho si byl mimochodem vědom například i kníže Metternich[2].

Egyptské období (1831-1841)

Egypt, přestože nominálně stále pod nadvládou Osmanské říše, pod vládou expansionistického paši Muhammada Alího[p 9] dobyl a 10. května 1832 anektoval Velkou Sýrii včetně Palestiny v rámci osmansko-egyptské války (1831-1833). Egyptská armáda pod velením jeho syna paši Ibráhíma v Palestině dobyla postupně například Gazu, Ramlu, Jaffu, Haifu i Jeruzalém bez boje, k prvnímu střetu došlo až při dobývání pevnosti Akko, která Egypťanům po dlouhém šestiměsíčním obléhání podlehla.

Pomoc Turkům poskytli Britové. Ti vyslali válečné loďstvo k levantským břehům, později zakotvilo v Alexandrii, a na pevnině operovalo britské-osmanské vojsko, kterému se mimo jiné podařilo vzbudit silné protiegyptské povstání. Roku 1834 proběhla rozsáhlá revolta. Stalo se tak také kvůli požadavku paši Ibrahíma na odvody místních (jeden z pěti mladých Palestinců) do jeho armády. Tento a mnoho dalších nařízení se Palestinců-muslimů velmi dotýkaly, naopak křesťané a židé je vítali.

Nicméně egyptské vojsko bylo zatlačeno zpět, roku 1841 musel Muhammad Alí podepsat mírovou dohodu a kontrola nad oblastí byla Brity předána zpět Turkům. V následujícím období je patrný podstatný nárůst vlivu Palestinců na správu vlastní země, což se projevilo také jejich aktivní rolí při prosazování reforem v Osmanské říši v letech 1876 a 1908.

Závěrečné období

V roce 1876 byla v Osmanské říši zavedena ústava a začalo tzv. období první ústavy. Území Palestiny bylo od 70. let 19. století až do první světové války rozděleno do tří hlavních administrativních jednotek. Severní část, na sever od linie táhnoucí se od Jaffy k severnímu Jerichu a řeku Jordánu, spadala do vilájetu Bejrút který tvořili sandžaky Akko, Nábulus a v Libanonu pak Bejrút. Od Jaffy na jih se rozkládala provincie Jeruzalém se zvláštním statusem[p 10] (mutesarrifíjet). Její jižní hranice nebyly zcela jasně vymezeny, byl to zhruba východní Sinaj a severní Negevská poušť. Jižní a střední Negev spolu s částí Sinaje a Arábie patřil k vilájetu Hidžáz.

Modernizace v 19. století

S příchodem ústavy došlo k jisté decentralizaci státní správy, což mimo jiné umožnilo obchod a příliv osadníků a obchodníků ze zahraničí. S tímto procesem přišly také modernizační proudy. Roku 1839 byl například postaven první větrný mlýn. Došlo k rozvoji poštovních služeb, využití dostavníků, kočárů, povozů, dvoukoláků atd. V oblasti dopravy bylo důležitým mezníkem vybudování silnice z Jaffy do Jeruzaléma v polovině 19. století a v roce 1892 byla na stejné trase otevřena železnice v délce 87 km. V roce 1891 byla na západě Jeruzaléma zrekonstruována nemocnice.[3]

Rozpad Osmanské říše

První světová válka znamenala pro Osmanskou říši definitivní konec v její kontrole nad východním středomořím. Její rozpad započal již v roce 1908 povstáním mladoturků, které s Britskou pomocí prosadilo nový politický systém (tzv. období druhé ústavy) se zcela novými prvky ve státní správě. Monarchické instituce měly být postupně nahrazeny institucemi konstitučními s novým volebním systémem. Okrajové oblasti však nechtěly nadále setrvávat v říši a otřásaly jimi lokální rebelie.

Ještě před velkou válkou proběhly konflikty s Itálií (1911), Balkánské války (1912-13) a odtrhly se Kuvajt (1913) a Albánie (1913). Tím že se Turci dali na stranu Ústředních mocností, si zajistili válečnou porážku a vytvořili předpoklad k rozebrání svého území vítěznými mocnostmi. Již za války, v roce 1916, uzavřeli Francouzi a Britové „tajnou“ Sykesovu–Picotovu dohodu, podle níž se měla z většina Palestiny po osvobození od Turků stát mezinárodní zóna bez přímého vlivu každé ze dvou velmocí. Rok poté však britský ministr zahraničí, Arthur Balfour vydal Balfourovu deklaraci, v níž sliboval Židům založení vlastního státu v Palestině, výměnou za finanční podporu ve válce proti Německu a Osmanské říši[4]. Toto byla předehra k pozdějšímu ustavení Britského mandátu v Palestině (1920).

9. prosince 1917 britská-egyptská armáda pod velením Edmunda Allenbyho obsadila Jeruzalém a v září 1918 po vítězné bitvě u Megida již okupovala celou Levantu. Turecko kapitulovalo 31. října 1918[5].

Odkazy

Poznámky

  1. který roku 1517 v bitvě u Ridaníje dobyl a Mamlúckou říši definitivně rozvrátil
  2. ty se dále dělily na subprovincie (sandžaky)
  3. přičemž aš-šám znamená „sever“, míněno na sever od Arabský poloostrovArábie
  4. centrem bylo město a sandžak Tripolis (Tarábulus) v dnešním Libanonu
  5. dnešní Libanon, tato oblast tvořila hranici království izraelitů, jak praví zmínka v Bibli (Ezekiel 47:16-18)
  6. roku 1608 uzavřeli obchodní dohodu s velkovévodou Ferdinandem I. Toskánským která obsahovala tajné vojenské účely
  7. pokoušeli se o to smyšleným (pravděpodobně) mýtem o svém původu v křížových výpravách a jménu hrabat z Dreux
  8. uvádíme malé písmeno z důvodu hlediska náboženského
  9. do Egypta přišel s osmanskou expedicí v roce 1799 proti Napoleonovi, avšak postupem času vyžadoval za své služby stále větší nezávislost Egypta, jež spravoval
  10. sandžak Jeruzalém se údajně vždy těšil poměrnou nezávislostí

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ottoman Syria na anglické Wikipedii a Palestine na anglické Wikipedii.

  1. Gerber, Haim. Zionism, Orientalism, and the Palestinians. Journal of Palestine Studies Vol. 33, No. 1: 23–41.
  2. Weider, Ben. Napoleon and the Jews. . Dostupné online
  3. Jerusalemites. Ottoman achievement in Palestine. . Dostupné online Archivováno 27. 12. 2008 na Wayback Machine.
  4. Baylis, Thomas. How Israel was Won, 1999. p.19 . . Dostupné onlne
  5. Hughes, Mark. Allenby and British Strategy in the Middle East, 1917-1919. London: Routledge, 1999. ISBN 0-7146-4920-1

Související články

Bibliografie

  • Baylis, Thomas. How Israel was Won, 1999. p.19 . . Dostupné onlne.
  • Bayyat, Fadil. The Ottoman State in the Arab Scope. Arabic, 2007.
  • Chandler, David. The Campaigns of Napoleon. New York: Macmillan, 1966.
  • Biger, Gideon. The Boundaries of Modern Palestine, 1840-1947. Routledge, 2004. pp. 13-15. ISBN 0714656542.
  • Gerber, Haim. Zionism, Orientalism, and the Palestinians. Journal of Palestine Studies Vol. 33, No. 1: 23–41.
  • Hughes, Mark. Allenby and British Strategy in the Middle East, 1917-1919. London: Routledge, 1999. ISBN 0-7146-4920-1.
  • Hitti, Philip. Origins of the Druze People and Religion, 1924.

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Palestina_v_osmanském_období
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úřední jazyk
Úmrtí v roce 2023
Únorová revoluce
Ústavní soud České republiky
Úzkorozchodná dráha
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Černá Hora
Černé moře
Česká Wikipedie
Česko
Členské státy NATO
Říše
Říše Čching
Říjnový manifest
Římskokatolická církev v Rusku
Řeckokatolická církev
Řeholnice
Šiveluč
Špitál
Švédština
Švédové
Švédská říše
Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice
Ženeva
Židé
Židovská legie
Židovská národní rada
11. duben
11. srpen
13. srpen
1303
14. duben
1418
1472
1523
1553
17. duben
1721
1728
1730
1762
1809
1810
1853
1856
1861
1868
1873
1884
1897
1898
19. století
1904
1905
1906
1913
1914
1917
1923
1963
2. duben
2. srpen
20. duben
20. století
2008
2021
22. duben
23. duben
238
24. listopad
25. světové skautské jamboree
28. březen
4. duben
4. srpen
5. srpen
523
6. srpen
7. srpen
9. srpen
Aaron Spelling
Abel Posse
Absolutismus
Absolutní monarchie
Achdut ha-avoda
Afghánistán
Africký roh
Ahmad Jamal
Akutní stav
Alžběta Petrovna
Alžbětina pevnost
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr III. Alexandrovič
Alexandr Viktorenko
Alija
Aljaška
Angélique du Coudray
Anna Ivanovna
Antropocén
Ariane 5
Arméni
Arménská apoštolská církev
Astrachaňský chanát
Aun Schan Su Ťij
Autokracie
Azov
Bělorusko
Bělorusové
Baškirové
Balbinus
Baltské moře
Baltské státy
Bar Giora
Ben Ferencz
Berlín
Besarábie
Bettie Page
Bitva u Cušimy
Bože, Carja chrani!
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Bojar
Bolševici
Bospor
Britská Indie
Britské impérium
Buchara
Buddhismus
Byzantská říše
Caesar
Callisto
Car
Carl Davis
Cherson
Chiva
Chronické onemocnění
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Dálný východ
Dějiny Ruska
Dělnické hnutí
Dana Němcová
Dardanely
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Dekomunizace Ukrajiny
De iure
Divoká pole
Donald Trump
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Ekvádor
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Encyklopedie
Estonci
Etnologie
Eurasie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Federico Bahamontes
File:Flag of Oryol ship (variant).svg
Finština
Finové
Finská válka
Finské velkoknížectví
Finsko
Fort Ross
František Valošek
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gerard David
Gosudar-imperátor
Gotthold Ephraim Lessing
Grande Armée
Gruzíni
Gruzie
Gubernie
Gustav Stresemann
Ha-Šomer
Hagana
Havaj
Havajské ostrovy
Henri Konan Bédié
Hereze
Histadrut
Hlavní město
Hlavní strana
Hlavní strana?uselang=cs
Husitství
Industrializace
Islám
Istanbulská univerzita
Ivan III.
Ivan IV. Hrozný
Ivan VI. Antonovič
Izrael
Józef Haller de Hallenburg
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Jan I. (papež)
Jan Kalvín
Japonské císařství
Jazyk (lingvistika)
Jeruzalém
Jižní Korea
Jicchak Ben Cvi
Josef Baxa
Joseph Süß Oppenheimer
Josep Fusté
Judaismus
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kádžárovci
Kalifornie
Kamčatka
Kaspické moře
Kateřina I. Ruská
Kateřina II. Veliká
Kateřina Ronovská
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauai
Kavkaz
Kazaňský chanát
Kazaši
Kidd Jordan
Kolonizace
Konstituční monarchie
Kosmodrom Vostočnyj
Kostnický koncil
Koupě Aljašky
Krym
Krymská válka
Krymský chanát
Kyjev
Kyjevská gubernie
Lahaina
Levobřežní Ukrajina
Litevci
Litva
Lockheed F-117 Nighthawk
Lotyši
Lukostřelba
Luna 25
Luteránství
Múte Bourup Egede
Měna
Měsíc
Mahulena Čejková
Mamlúci
Mapaj
Marie Horáčková
Martin Povejšil
Marxismus
Mary Quantová
Matka vlast
Matrilinearita
Maui
Michael Servetus
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš II. Alexandrovič
Milo Đukanović
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Mistrovství světa v lukostřelbě
Moldavané
Mongolové
Mongolská říše
Moskevské velkoknížectví
Moskevský Kreml
Moskva
Motto
Mura (přítok Drávy)
Myanmar
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní hymna
Národní liga pro demokracii
Němčina
Němci
Německé císařství
Německo
Nacionalismus
Nadace Wikimedia
Napoleonovo ruské tažení
Napoleon Bonaparte
Nermin Crnkić
Nevolnictví
Nigel Lawson
Nukleárie
Oberprokurátor
Oblast
Ochranka
Oděsa
Oddělení (geologie)
Okruh (územní jednotka)
Osmanská říše
Osvícenský absolutismus
Přírodní náboženství
Padělek
Palestina v osmanském období
Paliativní péče
Parlamentní systém
Parní lokomotiva
Patrilinearita
Pavel I. Ruský
Petrohrad
Petr I. Veliký
Petr II. Ruský
Petr III. Ruský
Petr Pavel
Plénum (soud)
Plutonium
Po'alej Cijon
Podbílek šupinatý
Poláci
Polština
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Poltava
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Povodně ve Slovinsku 2023
Praktická sestra
Pravda (noviny)
Pravoslaví
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Prezident Spojených států amerických
Primární sektor
První světová válka
První vláda Gustava Stresemanna
Pskov
Pupienus
Quito
Rügensche Kleinbahn
Rakousko-Uhersko
Robbie Robertson
Robert Fremr
Rodné jméno
Rolnická reforma 1861 (Rusko)
Romanovci
Ruština
Rubl
Rujána
Rurikovci
Rusifikace
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská kolonizace Ameriky
Ruská kolonizace Sibiře
Ruská občanská válka
Ruská pravoslavná církev
Ruská prozatímní vláda
Ruská republika
Ruská revoluce (1905)
Ruská revoluce (1917)
Ruské carství
Ruské impérium
Ruský car
Rusko
Rusko-americká společnost
Rusko-japonská válka
Rusko vyslalo k Měsíci sondu Luna 25
Rusové
Saemangeum
Sagallo
Samoděržaví
Senát Parlamentu České republiky
Sergio Gori
Sevastopol
Severní Amerika
Severní Dakota
Severní ledový oceán
Severní válka
Severoatlantická aliance
Seznam forem vlády
Seznam gubernií Ruského impéria
Seznam předsedů Ústavního soudu České republiky
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sibiřský chanát
Sionismus
Sixto Rodriguez
Slovinsko
Sofia Palaiologovna
Sojuz 2#Sojuz 2.1b
Sopečná erupce
Soubor:1867 Moscow panorama megapanorama.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:Commons-logo.svg
Soubor:Coronation of Nicholas II by L.Tuxen (1898, Hermitage).jpg
Soubor:Evropayskye gubernii Rossii 1910.png
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Oryol ship (variant).svg
Soubor:Flag of Russia.svg
Soubor:Greater Coat of Arms of the Russian Empire.svg
Soubor:KVLY-TV Mast Tower Wide.jpg
Soubor:Lathraea squamaria kz24.jpg
Soubor:Lesser Coat of Arms of Russian Empire.svg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Rügen asv2022-08 img27 Lauterbach Mole Bahnhof.jpg
Soubor:Russian Empire (1867).svg
Soubor:Russian Empire Map.jpg
Soubor:The Russian Empire-en.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spiknutí
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené státy americké
Stát
Státní náboženství
Státní znak Ruska
Státní znak Ruska#Historický vývoj znaku
Státní znak Sovětského svazu
Státní znak Ukrajiny
Střední Asie
Střední společenská třída
Starověrci
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Třetí Řím
Třetí Francouzská republika
Tataři
Texas
Tichý oceán
Tichooceánské loďstvo
Trojdohoda
Turkmeni
Ukrajina
Ukrajinci
Václav Libenský
Válka druhé koalice
Výmarská republika
Všeobecná sestra
Veliký Novgorod
Velká hra
Veronika Křesťanová
Vladimir Kara-Murza
Vladivostok
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlajka Ruska
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta USA 2020
Vratislav Effenberger
Vysílač KVLY-TV
Vzdělanostní nerovnost
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Friedkin
Zakavkazsko
Zatčení
Zavraždění carské rodiny
Zdeněk Ziegler
Zdenek Slouka
Zdravotník
Zdravotnictví
Zlatá horda




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk