A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Paličova dcera | |
---|---|
Adolf Kreuzmann jako Valenta v uvedení Městského divadla v Plzni roku 1908 | |
Základní informace | |
Autor | Josef Kajetán Tyl |
Země | Česko |
Jazyk | čeština |
Námět | drama |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paličova dcera je hra o pěti dějstvích od Josefa Kajetána Tyla.[1]
Historie
Premiera byla pod názvem Pražská děvečka a venkovský tovaryš, aneb Paličova dcera 2. února 1847 ve Stavovském divadle. Tyl zde byl v té době zaměstnán jako dramaturg českých představení a také jako překladatel (1846–1851). Ve hře z tehdejší současnosti Tyl realisticky líčí propletené osudy několika postav různého sociálního postavení s důrazem na morální hodnoty. Tím se stal Tyl jedním z průkopníků realismu v evropském dramatu. Paličova dcera patří mezi vrcholná Tylova díla a spolu se Strakonickým dudákem, Kutnohorskými havíři, Janem Husem a Tvrdohlavou ženou žije dodnes na českých jevištích.[2] Jen v Národním divadle byla Paličova dcera inscenována již devětkrát.[1]
Postavy
- Kateřina Šestáková, zámožná plátenice
- Valenta, její bratr, venkovský šumař
- Rozárka, jeho nejstarší dcera
- Madlenka a Kačenka, její malé sestřičky
- Jedličková, vdova
- Antonín Jedlička, její syn, krejčovský tovaryš
- Martin Toužimský, řezník
- Bětuška, jeho sestra
- Podleský, zámožný koňař
- Pavel Kolínský, osadník z Ameriky
- Prokop, mladý Indián
- Horyna, radní
- Starý Melichar, venkovský hrobník
- Vondráček, Bláha, sousedé
Stručný děj
První část se odehrává v Květolibech.
Šumaři Valentovi umře žena a zůstává sám se třemi dcerami. Dospělá Rozárka, která je ve službě v Praze a nyní přijíždí na pohřeb matky, se zalíbila koňaři Podleskému, u kterého je Valenta velmi zadlužený. Hned po pohřbu žádá Podleský splacení dluhu. Buď vezme Valentovi chalupu nebo chce, aby šla Rozárka k němu do služby. Ta to ale odmítne, protože Podleský má špatnou pověst a udělal již několik lidí nešťastných. Přichází Antonín, vyznává Rozárce lásku a nabízí jí společnou budoucnost.
O Antonína se ale uchází Bětuška, která je již domluvena s jeho matkou, vdovou Jedličkovou. Za Rozárkou domů přijde Jedličková a chce, aby Antonína odmítla, neboť je chudá a nemůže mu přinést věno tak jako Bětuška. Rozárka ji poslechne a Antonína odmítá. Podleský znovu tlačí na Rozárku, aby zachránila otce a nastěhovala se k němu. Večer když opilý Valenta usne, Rozárka se sestřičkami odchází do Prahy.
V Praze je přijme Valentova sestra, zámožná plátenice Šestáková. Nechává je u sebe a chce Rozárku zaměstnat. Přichází Kolínský, milý Šestákové z mládí, který žil dlouho v Americe. Říká jim o neštěstí, že chalupa Valenty a dětí vyhořela. Rozárka bere vinu na sebe a je odvedena do kriminálu. K Šestákové přichází Antonín a hledá zde Rozárku. Dozvídá se o jejím přiznání k paličství, nevěří v její vinu a chce za ní u soudu bojovat. Zároveň ji zde hledá i Valenta. Narazí na Kolínského, kterému kdysi ublížil a má výčitky svědomí. Když slyší o přiznání dcery, sám se všem přiznává, že paličem je on.
Všichni odchází k soudu. Valenta před soudem přizná svoji vinu a Rozárka je volná.
Antonín s Rozárkou se vracejí do Květolib. Jedličková ji však nechce přijmout pod svou střechu. Také Bětuška, Martin a ostatní sousedé ji posílají pryč, jediný Melichar se jí zastane. Přicházejí Kolínský, Prokop, Šestáková a nabízejí Rozárce i sestrám střechu nad hlavou. Rozárka odmítá, chce odejít před nenávistí lidí tam, kde ji nikdo nezná. Kolínský je zve k sobě do Ameriky. Přidává se také Antonín i Šestáková.
Film a televize
První filmová adaptace Paličovy dcery je z roku 1923 a prošla bez velkého ohlasu. Režisérkou byla Thea Červenková.[3]
Druhá adaptace je z roku 1941 v režii Vladimíra Borského. Film zdůraznil vlastenecké motivy a byl diváky vděčně přijat.[3] Na scénáři spolupracoval František Kožík, který změnil hlavně závěr Tylovy hry, neboť v době protektorátu nemohl být řešen odjezdem postav do Ameriky. Hudbu složil Otakar Jeremiáš a dostal za ni Národní cenu.Titulní roli hrála Lída Baarová, dále Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Růžena Nasková, František Smolík a další. Film vyšel také na DVD (2015).
Televizní zpracování s herci Národního divadla je z roku 1977, úprava a režie František Filip.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Josef Kajetán Tyl, Paličova dcera : hra o pěti dějstvích. Praha: Národní divadlo, 1997. 163 s. Dostupné online. ISBN 80-85921-61-8.
- ↑ Dějiny českého divadla / II. Praha: Academia, 1969. S. 344.
- ↑ a b BARTOŠEK, Luboš. Náš film. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 64, 268.
Literatura
- J.K.Tyl: Paličova dcera. Praha: Národní divadlo, 1997. ISBN 80-85921-61-8.
Externí odkazy
- Národní divadlo – archiv:
- Filmová databáze
- Inscenace ČT podle J.K.Tyla – ČT 1977
- Digitální knihovna
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk