Přírodní palladium (₄₆Pd) se skládá ze šesti stabilních izotopů: ¹⁰²Pd (přirozený výskyt 1,02 %), ¹⁰⁴Pd (11,14 %), ¹⁰⁵Pd (22,33 %), ¹⁰⁶Pd (27,33 %), ¹⁰⁸Pd (26,46 %) a ¹¹⁰Pd (11,72 %). Bylo také popsáno 33 radioizotopů, s nukleonovými čísly 91 až 129, a 18 jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější radioizotopy jsou ¹⁰⁷Pd (poločas přeměny 6,5×10⁶ let), ¹⁰³Pd (16,991 dne), ¹⁰⁰Pd (3,63 dne) a ¹¹²Pd (21,04 hodin). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 14 hodin, většina pod 90 sekund. Radioizotopy s nukleonovým číslem 103 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy rhodia, zatímco u ¹⁰⁷Pd a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na stříbro.^[1].

Palladium-103

¹⁰³Pd je radioizotop palladia využívaný v radioterapii. Vyrábí se v cyklotronu z palladia-102 nebo rhodia-103.

Seznam izotopů

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Palladium-103
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---



---

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

---

symbol nuklidu	Z(p)	N(n)	hmotnost izotopu (u)	poločas přeměny[1]	způsob(y) přeměny[1]	produkt(y) přeměny[2]	jaderný spin[1]	reprezentativní izotopové složení (molární zlomek)[1]	rozmezí přirozeného výskytu (molární zlomek)
	excitační energie
91Pd	46	45	90,949 11(61)	>1 µs	β+	91Rh	+7/2
92Pd	46	46	91,940 42(54)	0,8(3) s	β+	92Rh	0
93Pd	46	47	92,935 91(43)	1,00(9) s	β+	93Rh	+9/2
					β+, p	92Ru
93mPd	0 keV			9,7(21) s
94Pd	46	48	93,928 77(43)	9,6(2) s	β+	94Rh	0
94mPd	4 884,4(5) keV			530(10) ns			+14
95Pd	46	49	94,924 69(43)	5(3) s	β+	95Rh	+9/2
95mPd	1 875,1 keV[1]			13,3(3) s	β+ (88,1 %)	95Rh	+21/2
					IC (11 %)	95Pd
					β+, p (0,93 %)	94Ru
96Pd	46	50	95,918 16(16)	122(2) s	β+	96Rh	0
96mPd	2 530,8(1) keV			1,81(1) µs			+8
97Pd	46	51	96,916 48(32)	3,10(9) min	β+	97Rh	+5/2
98Pd	46	52	97,912 721(23)	17,7(3) min	β+	98Rh	0
99Pd	46	53	98,911 768(16)	21,4(2) min	β+	99Rh	+5/2
100Pd	46	54	99,908 506(12)	3,63(9) d	ε	100Rh	0
101Pd	46	55	100,908 289(19)	8,47(6) h	β+	101Rh	+5/2
102Pd	46	56	101.905609(3)	Pozorovatelně stabilní[3]			0	0,010 2(1)
103Pd	46	57	102,906 087(3)	16,991(19) d	ε	103Rh	+5/2
103mPd	784,79(10) keV			25(2) ns			-11/2
104Pd	46	58	103,904 036(4)	Stabilní			0	0,111 4(8)
105Pd	46	59	104,905 085(4)	Stabilní			+5/2	0,223 3(8)
106Pd	46	60	105,903 486(4)	Stabilní			0	0,273 3(3)
107Pd	46	61	106,905 133(4)	6,5(3)×106 r	β−	107Ag	+5/2
107m1Pd	115,74(12) keV			0,85(10) µs			+1/2
107m2Pd	214,6 keV[1]			21,3(5) s	IC	107Pd	-11/2
108Pd	46	62	107.903892(4)	Stabilní			0	0,264 6(9)
109Pd	46	63	108,905 950(4)	13,701 2(24) h	β−	109mAg	+5/2
109m1Pd	113,400(10) keV			380(50) ns			+1/2
109m2Pd	189,0 keV[1]			4,696(3) min	IC	109Pd	-11/2
110Pd	46	64	109,905 153(12)	Pozorovatelně stabilní[4]			0	0,117 2(9)
111Pd	46	65	110,907 671(12)	23,4(2) min	β−	111mAg	+5/2
111mPd	172,2 keV[1]			5,5(1) h	IC (73 %)	111Pd	-11/2
					β− (27 %)	111mAg
112Pd	46	66	111,907 314(19)	21,04(17) h	β−	112Ag	0
113Pd	46	67	112,910 15(4)	93(5) s	β−	113mAg	+5/2
113mPd	81,1 keV[1]			0,3(1) s	IC	113Pd	-9/2
114Pd	46	68	113,910 363(25)	2,42(6) min	β−	114Ag	0
115Pd	46	69	114,913 68(7)	25(2) s	β−	115mAg	+5/2
115mPd	89,2 keV[1]			50(3) s	β− (92 %)	115Ag	-11/2
					IC (8 %)	115Pd
116Pd	46	70	115,914 16(6)	11,8(4) s	β−	116Ag	0
117Pd	46	71	116,917 84(6)	4,3(3) s	β−	117mAg	+5/2
117mPd	203,2(3) keV			19,1(7) ms	IC	117Pd	-11/2
118Pd	46	72	117,918 98(23)	1,9(1) s	β−	118Ag	0
119Pd	46	73	118,923 11(32)	0,92(1) s	β−