A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Pandemie covidu-19 | |
|---|---|
 Mapa hustoty všech registrovaných případů na tisíc obyvatel (průběžně aktualizována). Každá země s více než 3 miliony km² nebo počtem obyvatel více než 200 milionů je rozdělena na svoje administrativní jednotky první úrovně.
> 30 případů na tisíc obyvatel
10–30 případů na tisíc obyvatel
3–10 případů na tisíc obyvatel
1–3 případy na tisíc obyvatel
0,3–1 případ na tisíc obyvatel
>0–0,3 případu na tisíc obyvatel
Bez potvrzeného případu nebo žádné údaje | |
| Typ | pandemie |
| Období | 2. prosinec 2019 – (4 roky, 5 měsíců a 10 dnů) Globální stav zdravotní nouze: 30. leden 2020 – 5. květen 2023 |
| Virus | koronavirus SARS-CoV-2 |
| Nemoc | covid-19 |
| Geografie | |
| Země původu |  Čína |
| Místo původu | Wu-chan, Chu-pej |
| Rozšíření | celosvětové |
| Počet států | 201[1] (seznam) |
| Následky | |
| Nakažení | 676 570 149[1] (8. března 2023) |
| Úmrtí | 6 881 804[1] (8. března 2023) |
| Očkovaní | 10 664 631 169[2][3] (8. března 2023) |
 Multimediální soubory na Wikimedia Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pandemie virové choroby covid-19 byla pandemie koronavirové choroby covid-19, způsobená akutním respiračním syndromem koronaviru SARS-CoV-2. Virus byl poprvé identifikován v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila propuknutí globálního stavu zdravotní nouze 30. ledna 2020 a pandemie v březnu 2020. Do 8. března 2023 bylo v 201[1] zemích celkem potvrzeno 676,57 milionů případů, z toho 6,88 milionů úmrtí, připisovaných covidu-19. Ke stejnému dni bylo použito 13,32 miliard dávek očkování. Hranice 2 milionů registrovaných mrtvých byla dosažena jen po roce od prvních případů ve Wu-chanu a podle odborníků bude reálné číslo ještě vyšší, protože řada úmrtí nebyla oficiálně zaznamenána.[4] Odhady hovoří o zhruba 16 miliónech obětí k říjnu 2021.[5]
Příznaky covidu-19 jsou velmi různorodé, od bezpříznakového stavu, až po závažné onemocnění. Virus se šíří hlavně vzdušným přenosem, když jsou lidé blízko sebe.[9] Opustí infikovanou osobu, když dýchá, kašle, kýchá nebo mluví, a vstoupí ústy, nosem nebo očima do jiné osoby. Může se také šířit kontaminovaným povrchem. Lidé zůstávají nakažliví až dva týdny a mohou šířit virus, i když nevykazují žádné příznaky.[10]
Mezi doporučená preventivní opatření patří společenský odstup, nošení roušek na veřejnosti, větrání a filtrace vzduchu, mytí rukou, zakrývání úst při kýchání nebo kašlání, dezinfekce povrchů a sledování a izolace osob, které se potkaly s někým nakaženým, nebo symptomatických. Vyvinulo se několik vakcín, kterými se očkuje. Současná léčba se zaměřuje na léčení příznaků, zatímco probíhají práce na vývoji terapeutických léků, které zabraňují šíření viru. Úřady na celém světě reagovaly zavedením cestovních omezení, uzamčením obyvatel, kontrolami na pracovištích a uzavřením provozoven. Na mnoho místech se také pracovalo na zvýšení testovací kapacity a na sledování kontaktů infikovaných osob.
Reakce na pandemii vyústila v globální sociální a ekonomické narušení, včetně největší globální recese od Velké hospodářské krize.[11] Vedlo to k odložení nebo zrušení řady událostí, rozsáhlému nedostatku dodávek zhoršenému panickým nákupem, narušením zemědělství a nedostatku potravin a snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Mnoho vzdělávacích institucí bylo částečně nebo úplně uzavřeno. Dezinformace kolovaly prostřednictvím sociálních médií a hromadných sdělovacích prostředků. Vyskytly se případy xenofobie a diskriminace Číňanů a osob vypadajících jako Číňané nebo osob pocházející z oblastí s vysokou mírou infekce.[12]
Od léta roku 2021 tvořila ve většině zemí světa většinu případů varianta delta, která vyžadovala hospitalizaci každého 75. nakaženého dítěte.[13] Kvůli této variantě došlo např. k přetížení kapacity dětských jednotek intenzivní péče (JIP) v mnoha nemocnicích ve Spojených státech amerických, které již nemohly přijímat další děti v ohrožení života, např. v Dallasu nebylo v srpnu 2021 volné žádné dětské JIP lůžko,[14] podobně jako po řadu týdnů v New Orleans.[15] V Česku tvořila tato varianta k září 2021 99 % případů.[16] Od listopadu 2021 se celosvětově šířila varianta omikron, která se šíří dvakrát až třikrát rychleji než varianta delta,[17] v řadě zemích na začátku roku 2022 převažovala.
Dne 5. května 2023 zrušila WHO globální stav zdravotní nouze vyhlášený v souvislosti s covidem-19 v lednu 2020.[18][19]
Příznaky
Onemocnění covid-19 postihuje různé lidi různými způsoby. U části nakažených je průběh onemocnění mírný až střední a není nutná hospitalizace, mnohdy však nemoc vede k úmrtí. Z nakažených starších 65 let vyžaduje hospitalizaci přibližně polovina.[20]
Hlavní příznaky
- horečka
- suchý kašel
- dušnost
- rýma a příznaky nachlazení (u varianty delta)[21]
Vedlejší příznaky
- bolest hlavy
- bolest svalů
- bolest v krku
- průjem
- zánět spojivek
- ztráta chuti nebo čichu
- vyrážka na těle nebo barevné změny na prstech rukou nebo nohou
- únava
- bolest u nohou a stehenních svalů.
Pozadí pandemie
Přestože dominantní výklad umisťuje počátek pandemie do města Wu-chan v provincii Chu-pej někdy na přelom listopadu a prosince 2019, v prosinci 2020 není stále zřejmé kdy a kde došlo k prvotní infekci člověka. Za relativně jisté se považuje, že původním zdrojem nákazy jsou netopýři, kteří nakazili jiné zvíře, které následně virus přeneslo na člověka. Probíhá tak řada dílčích výzkumů usilujících o objasnění původu nemoci. WHO na konci října 2020 ustavila mezinárodní tým výzkumníků, jehož cílem je otázku původu nemoci objasnit.[22]
Ohnisko nákazy Wu-chan
Wu-chan je hlavní město provincie Chu-pej, sedmé největší provincie Číny, s 11 miliony obyvateli. Patří k hlavním dopravním uzlům Číny a je známé pod názvem „Přes devět provincií“ (čínsky 九省通衢).[23] Město je vzdálené přibližně 1 100 km jižně od Pekingu,[24] 800 km západně od Šanghaje a 970 km severně od Hongkongu.[25] Je považováno za politické, hospodářské, finanční, obchodní, kulturní a vzdělávací centrum centrální Číny. Přímé lety z Wu-chanu směřují také do Evropy: šest letů týdně do Paříže, tři týdně do Londýna a pět týdně do Říma.[26]
V prosinci 2019 byly v čínském městě Wu-chan zpozorovány případy lidí se zápalem plic neznámého původu. Byly spojeny s velkoobchodním trhem Chua-nan, kde se prodávají ryby, mořské plody a hospodářská i divoká zvířata. Prvotní hypotézou bylo, že se jedná o koronavir pocházející od zvířat (zoonóza), což se následně potvrdilo.[27][28][29][30][31] To způsobilo obavy tamějších obyvatel z opakování smrtícího průběhu epidemie jako u SARS.[32][33][34]
Koronaviry se vyskytují převážně mezi zvířaty, ale je o nich známo, že jsou schopny mutace a přenosu na člověka. Důkazem jsou SARS-CoV a MERS-CoV (způsobují závažnější onemocnění) a další čtyři druhy koronavirů (způsobují pouze běžné nachlazení). Všech sedm, dosud známých, koronavirů se může přenášet z člověka na člověka.[35][31]
V roce 2002 vypukla v pevninské Číně epidemie nemoci SARS způsobená virem SARS-CoV, jenž pochází od vrápencovitých netopýrů, ze kterých se přenesl na cibetky, které se prodávaly na zvířecím trhu. Poté se leteckou dopravou virus rozšířil do Kanady a Spojených států amerických. Celosvětově zabil 700 lidí a poslední případ nakaženého se objevil v roce 2004.[35][32][36] V té době byla Čína kritizována Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za špatné řešení průběhu epidemie.[37] Deset let po vypuknutí viru SARS-CoV se objevil koronavirus MERS-CoV, jehož nosičem byl velbloud. Na následky epidemie tehdy zemřelo 850 lidí ve 27 státech světa.[38]
Teorie o vzniku ve Wuchanu dříve v roce 2019
Existují některé nepřímé důkazy, že se onemocnění covid-19 objevilo ve Wu-chanu možná již v srpnu 2019. Svědčí pro to zvýšená frekvence na parkovištích tamních nemocnic (při porovnání satelitních snímků se stejným obdobím roku 2018) a zejména nebývalý vzestup dotazů na symptomy spojované s nemocí (kašel, průjem) na čínské sociální síti Baidu již na konci léta 2019. Studii publikoval tým epidemiologa Johna S. Brownsteina z Harvard Medical School.[39][40]
Podle analýz, které zveřejnila australská firma specializující se na kybernetickou bezpečnost Internet 2.0., začaly instituce v čínské provincii Chu-pej hromadně nakupovat PCR testy už v květnu 2019. Nákupy PCR testů prudce rostly také od července do října, a to zejména na wuchanské univerzitě vědy a technologie, která za ně utratila osminásobně více než v předešlém roce. Na analýze, která dává nárůst poptávky v květnu do souvislosti se skutečným začátkem šíření infekce, pracovali bývalí pracovníci zpravodajských služeb Spojených států, Austrálie, Spojeného království a dalších zemí.[41]
Podle svědectví sportovců, kteří se zúčastnili Armádních světových her ve Wu-chanu (18.–27. října 2019), prodělala řada z nich již během her onemocnění, jehož příznaky odpovídají nemoci covid-19. Teorii časného šíření viru podpořila i studie badatelů z University College London a Réunionské univerzity, podle které virus nakazil lidi poprvé v období mezi 6. říjnem a 11. prosincem 2019.[42][43] Vícero studií datuje začátek šíření viru SARS-CoV-2 nejčastěji do listopadu nebo prosince 2019 s různými variacemi směrem k předchozím měsícům v závislosti na použitých datech a metodách.[43]
Podle článku South China Morning Post, který se pokoušel zjistit, kdo byl pacientem číslo jedna, bylo devět případů nákazy zachyceno v listopadu, z toho první už 17. listopadu 2019.[44] Vedoucí mise WHO, která pátrá po původu viru, Peter Embarek, považuje za pravděpodobné, že pacientem číslo nula byl laborant z pracoviště, které zkoumalo netopýry. Vedle Wuchanského institutu virologie to bylo i méně zabezpečené Wuchanské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí. To sídlilo v blízkosti tržiště ve Wu-chanu, ale 2. prosince 2019, kdy nákaza vypukla, bylo náhle přestěhováno z blízkosti tržiště jinam.[45] Existují také teorie kladoucí vznik viru zcela mimo Čínu do některé z jiných kolonií netopýrů. Do Číny pak měl být virus zavlečen až dodatečně. Jedná se například o probíhající výzkum identifikující fragmenty viru ve vzorcích ze španělské kanalizace již v březnu 2019[22] či o zpětné identifikování viru v Itálii již v srpnu 2019.[46]
Teorie o zdroji na trhu Chua-nan
Za hlavní ohnisko nákazy nemocí covid-19 se dlouho považoval velkoobchodní trh s mořskými plody Chua-nan[47] v centru Wu-chanu.[48] U prvních tří známých čínských pacientů z 1.–10. prosince 2019 však žádná spojitost s trhem nebyla prokázána.[49][50] V červnu 2020 připustil i ředitel čínského Centra pro kontrolu nemocí a prevencí Kao Fu, že nový koronavirus nepochází ze živých zvířat prodávaných na tržišti v čínském městě Wu-chan, nýbrž tam byl patrně zavlečen.[51]
Bez ohledu na to, odkud nákaza covid-19 pochází, vědci již předtím varovali, že trhy, na nichž se prodávají zvířata odchycená v přírodě, jmenovitě netopýři, nebo divoká zvířata chovaná na farmách pro následný prodej, jsou potenciálním zdrojem infekce.[52]
Teorie o zdroji ve Wuchanském institutu virologie
Uváděna byla a nadále je také možnost, že virus unikl z Wuchanského institutu virologie, zkoumajícího viry s nejvyšším stupněm nebezpečnosti BSL-4. Tento stupeň (Biological Safety Level 4) je popsán následovně: Virus je schopen vyvolat těžké onemocnění u člověka, představuje významné riziko pro pracovníky, je vysoké riziko pro šíření do komunity, není dostupná profylaxe a léčba. Wuchanský institut leží jen 18 km od tržnice ve městě.[53][54] Tehdy se v laboratoři zkoumal velmi příbuzný koronavirus SARS-CoV; později se virus údajně rozšířil na tržnici, kde zmutoval na SARS-CoV-2 a přenesl se na člověka.[55] Podle článku uveřejněného v časopise Nature Medicine byl původ nákazy přirozený.[56]
Wuchanský institut navštívila v roce 2018 delegace ministerstva zahraničí Spojených států a v diplomatické zprávě vyjádřila znepokojení nad nedostatečnou úrovní zabezpečení tamní laboratoře s certifikací BSL-4 i nad úrovní školení vědců a personálu.[57] Vláda prezidenta Donalda Trumpa, mj. ministr zahraničí Mike Pompeo, pak poukazovala na přetrvávající nejasnosti ohledně skutečného původu nákazy a na teorii o jejím umělém vzniku a zodpovědnosti čínské vlády.
Dne 26. května 2021 pověřil prezident USA Joe Biden americké tajné služby, aby mu do 90 dnů podaly výsledky vyšetřování, zda virus nemoci covid-19 (SARS-CoV-2) unikl z laboratoře v čínském městě Wu-chan či nikoliv. Existují pochybnosti, že byl virus přenesen na lidi ze zvířat. Na tuto zprávu reagovala oficiální čínská místa rozhořčeně.[58]
Prvotní reakce čínských úřadů
Na počátku šíření viru Komunistická strana Číny záměrně utajovala informace a zakrývala vážnost situace, mimo jiné prostřednictvím silné cenzury. Byli umlčeni lékaři, kteří o nebezpečnosti nového viru informovali na sociálních sítích, například oftalmolog Li Wen-liang, jenž viru později podlehl, nebo primářka pohotovosti Ústřední nemocnice ve Wu-chanu Aj Fen. Dále také podnikatel Fang Pin, právník Čchen Čchiu-š‘, či nezávislý novinář Li Ce-chua a další.[59] Podle organizace Chinese Human Rights Defenders bylo do 30. března 2020 v Číně zdokumentováno na 897 případů zatčení občanů za „šíření fám na internetu“ v souvislosti s informováním o existenci nebezpečného viru.[60] V dubnu pak bylo v Číně zavedeno pravidlo, že vědecké články o původu viru SARS-CoV-2 musí být před zveřejněním předloženy Ministerstvu školství ke schválení.[61]
V dubnu 2020 byl zveřejněn otevřený dopis „proti vládě pomocí zastrašování, kterou praktikuje Čínská komunistická strana a její komplicové“. Dopis, který podepsala stovka uznávaných univerzitních odborníků z oblasti politiky, historie, práva a sinologie, včetně členů parlamentů několika evropských států, se obrací na čínské občany i přátele Číny v zahraničí. Uvádí se v něm, že čínská vláda stále brání vyšetření původu nákazy a zatajením informací při objevení prvních nakažených a politizací otázky zdraví svých občanů je přímo zodpovědná za současnou pandemii, která je označována za „Čínský Černobyl“. Jsou uvedena další konkrétní jména lidí, kteří jsou za šíření informací v domácím vězení nebo žurnalistů, kteří zmizeli.[62]
V dalších fázích pak čínské autority mj. usilovaly o přerámování diskuze tak, aby přitáhly pozornost především k teoriím umísťující vznik nemoci mimo území Číny.[46] V napjatých čínsko-amerických vztazích současně z druhé strany především Donald Trump naopak tlačil protichůdné teorie spojující vznik viru výhradně s Čínou.[22]
Izolace původce nemoci a spojení s netopýry
V odborné literatuře byli netopýři jmenováni jako zdroj možné příští epidemie SARS již roku 2017. Čínští vědci, kteří po pět let zkoumali netopýry v provincii Jün-nan, sekvenovali 11 nově objevených kmenů netopýřích SARSr-CoV, z nichž některé se díky mutaci v S-proteinu byly schopné vázat na ACE2 receptor lidských buněk.[63] Na možnost, že se netopýři stanou zdrojem nové SARS-CoV pandemie upozornil i článek publikovaný v dubnu 2019 v časopise Expert Opinion on Drug Discovery.[64]
Dne 7. ledna 2020 se čínským vědcům podařilo izolovat původce nemoci, nový kmen koronaviru, nazvaný 2019-nCoV a později přejmenovaný na SARS-CoV-2. Šanghajská laboratoř s certifikací BSL-3, sídlící v místním Centru veřejného zdraví (Shanghai Public Health Clinical Centre), která jako první už 11. ledna 2020 zveřejnila kompletní sekvenci viru SARS-CoV-2 na otevřené platformě virological.org, byla následujícího dne uzavřena nařízením Šanghajské zdravotní komise kvůli blíže nespecifikované „rektifikaci“. Opakované žádosti jejich pracovníků o obnovení provozu zůstaly bez odpovědi.[65] Článek vyšel v časopisu Nature 3. února 2020.[66]
12. ledna přijala Světová zdravotnická organizace (WHO) výsledky genového sekvenování koronaviru, a umožnila tak laboratořím po celém světě vytvořit specifické PCR testy na jeho diagnostiku.[67][27][68][69] Po vzniku testu bylo z původní wuchanské skupiny postupně diagnostikováno 41 osob s novým koronavirem. Dvě třetiny z nich byly nějakým způsobem spojeny s velkoobchodním trhem s mořskými plody Chua-nan.[70][71][72][73] Pomocí sekvenování RNA nového viru bylo zjištěno, že je podobný nejméně ze 75–80 % koronaviru SARS-CoV a z více než 85 % netopýřím koronavirům.[74][75]
Reakce Světové zdravotnické organizace (WHO)
Ještě 16. ledna 2020 někteří čínští virologové vylučovali souvislost nové nákazy s virovými nákazami SARS nebo MERS a domnívali se, že jakákoliv epidemiologická opatření jsou zbytečná.[76] Podle německé zahraniční tajné služby (Spolková zpravodajská služba, Bundesnachrichtendienst, BND) Čína naléhala na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby po vypuknutí viru na nejvyšší úrovni oddálila globální varování. 21. ledna požádal čínský vůdce Si Ťin-pching šéfa WHO Tedrosa Adhanoma Ghebreyesuse, aby zadržel informace o přenosu z člověka na člověka a odložil pandemické varování.[77]
Teprve 30. ledna 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace epidemii za globální stav zdravotní nouze, šestý v pořadí od roku 2009, kdy byl poprvé vyhlášen kvůli pandemii mexické prasečí chřipky.[78][79][80][81][82] Dne 11. března 2020 WHO šíření koronaviru prohlásila za pandemii, tedy epidemii s celosvětovým rozšířením.[83] Dne 13. března šéf Světové zdravotní organizace Ghebreyesus označil Evropu za hlavní epicentrum této nákazy.[84][85]
V létě 2021 apeluje WHO, aby se odložilo očkování další dávkou ve vyspělých zemích a spíše se očkovaly rozvojové země.[86]
Epidemiologie
Po článku v odborném časopise The Lancet dne 24. ledna 2020, kdy bylo laboratoří potvrzeno prvních 41 případů, klesla role trhu Chua-nan na šíření nákazy, protože vzrostl počet sekundárních a terciárních případů, které s ním spojeny nebyly.[87][70] Prvních 59 možných nakažených bylo přijato mezi prosincem 2019 a začátkem ledna 2020 nemocnicí Ťin-jin-tchan. U 41 lidí byl potvrzen nález viru SARS-CoV-2. Třicet (73 %) z nich byli muži a průměrný věk nakažených byl 49 let. Téměř třetina lidí (32 %) byla v dobré zdravotní kondici, osm trpělo diabetem, šest mělo zvýšený krevní tlak a dalších šest kardiovaskulární onemocnění. Dvě třetiny osob byly nějakým způsobem spojeny s tržištěm Chua-nan, ale u prvních tří nakažených z 1.–10. prosince žádná spojitost s tržnicí neexistuje.[87] V Británii se objevil podezřelý případ skupiny nakažených s typickými příznaky covidu-19, spojený s mužem, který byl služebně ve Wu-chanu kolem 17.–18. prosince 2019.[88]
Nejběžnějšími symptomy, které se projevovaly u nakažených, byly horečka (40 lidí; 98 %), kašel (31 lidí; 76 %) a bolesti svalů s únavou (18 lidí; 44 %). Méně častými symptomy bylo vykašlávání sputa nebo krve, bolesti hlavy a průjmy. Přibližně polovina z infikovaných osob měla dušnost a 13 lidí bylo přijato k intenzivní péči. CT skeny ukázaly, že všichni trpěli zápalem plic. 12 osob mělo akutní respirační distress syndrom, 6 RNAaemii, 5 koronární ischemii a 4 sekundární infekci.[70] Dne 17. ledna 2020 skupina členů Imperial College London publikovala Fermiho odhad, ve kterém uvedla, že do 12. ledna existovalo 1 723 případů (95% interval spolehlivosti, 427–4 471) lidí s nastupujícími příznaky. Odhad je založen na rychlosti šíření nákazy do Thajska a Japonska.[89][90] Když se objevili další nemocní, tak původní výsledek přepočítali a zjistili, že do 18. ledna 2020 mělo 4 000 nakažených ve městě Wu-chan nastupující příznaky.[91][92] Hongkongská univerzita došla k podobnému závěru a její zpráva navíc obsahovala informace o dopravě v Číně.[93]
Média a odborníci několikrát informovali o tzv. superpřenašečích. Uvádí se, že jeden superpřenašeč nakazil 14 různých členů zdravotnického personálu. Dne 25. ledna Kao Fu, ředitel čínského CDC, vyvrátil ve svém prohlášení agentuře Sin-chua takovéto tvrzení.[94] Nicméně dříve téhož dne byla druhou agenturou China News Service vydána zpráva, odvolávající se na experty z Pekingské univerzity, že pacient může být považován za superpřenašeče a kritizovala nemocnici, že nezajistila dostatečnou ochranu zdravotnického personálu, který přišel do těsného kontaktu s pacientem. China Newsweek také kritizovala vládní cenzuru. Dodala, že se doktoři a sestřičky ve většině nemocnic chrání pouze obyčejnými rouškami.[95] Superpřenašeči hrají významnou roli při šíření epidemie.[96]
Vlny nákaz jsou patrně způsobené změnami sociálních kontaktů a nikoli kolektivní imunitou.[97]
4.JL.jpg&veda=32322){kind=link}
