Pavel byl nejpravděpodobněji pražským archipresbyterem neboli zástupcem řezenského biskupa v Praze ve 20. a 30. letech 10. století. Též byl osobním knězem kněžny Ludmily. Někteří historici jej považovali za představitele slovanské liturgie v Praze.^[1]

Působení v Čechách

V roce 895, poté, co se knížata Spytihněv a Vitislav podřídila Arnulfovi Bavorskému, se Čechy oficiálně přičlenily k řezenské diecézi a v Praze byl zřízen archipresbyterát. Ten byl následně obsazen právě knězem Pavlem, dříve snad působícím v klášteře sv. Jimrama v Řezně, jehož sem dosadil řezenský biskup Tuto.^[2]

Roku 921 archipresbyter Pavel usiloval o přemluvení kněžny Ludmily, aby se Čechy poddaly spojenectví bavorského vévody Arnulfa a saského panovníka Jindřicha I. Později se Ludmila společně s knězem Pavlem odebrali na hradiště Tetín. Když 15. září 921 vrazi Tunna a Gommon Ludmilu na Tetíně uškrtili, Pavel pravděpodobně ještě předtím v noci utekl, soudil Dušan Třeštík.^[3] Kněžna Drahomíra posléze ze země vykázala i kněze z Pavlova archipresbyterátu, poněvadž Drahomíra nepodporovala spojenectví bavorského Arnulfa a Jindřicha I. Ptáčníka.^[4] Jakmile však na knížecí stolec usedl Václav, Pavel se na pražský dvůr vrátil a znovu zde začal působit.^[5]

Když kníže Václav na podzim roku 925 přikázal, aby byly ostatky kněžny Ludmily přemístěny do Prahy, poslové na Tetíně proto vešli do baziliky a odkryli Ludmilin hrob. Poté zjistili, že je hrobní deska ztrouchnivělá, a měli v úmyslu hrob uzavřít. Proti tomu vzdoroval kněz Pavel.^[6]

Po vraždě knížete Václava byl Boleslavem I. do Staré Boleslavi kněz Pavel poslán, aby vykonal nad mrtvým Václavem pohřební obřady, mínil Dušan Třeštík.^{[pozn. 1]} Vratislav Vaníček předpokládá, že kněz Pavel dal popud k přenesení Václavových ostatků do Prahy.^[9]

Sídlo

Sídlo kněze Pavla se nacházelo zřejmě v Praze, jak naznačuje Kristiánova legenda, která uvádí, že svatý Václav ve svém prorockém snu uviděl prázdný a zničený dům archipresbytera Pavla na pražském hradišti.^[10] Dřevěný příbytek kněze Pavla byl patrně postaven za vlády knížete Vratislava I.^[11] Kněz Pavel kvůli jeho zpustošení nejspíše odešel ze země, jak se domnívá Vratislav Vaníček.^[12]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530-935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. 
• VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4.