A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pavel Fischer (* 26. srpna 1965 Praha) je český politik a diplomat, senátor, který dvakrát kandidoval na prezidenta České republiky. Působil v týmu Václava Havla a jako velvyslanec ve Francii a Monaku, byl rovněž ředitelem Ústavu empirických výzkumů STEM. Je nositelem monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010). Od října 2018 je členem Senátu Parlamentu České republiky, aktuálně nezařazeným do klubu a bez politické příslušnosti, kam byl zvolen za obvod č. 17 – Praha 12 jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN, přičemž ve 2. kole voleb jej podpořily i Konzervativní strana, Koruna Česká a hnutí KAN.[2] Od svého zvolení senátorem vykonává funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.[3]
Dvakrát kandidoval na funkci českého prezidenta. Roku 2018 se umístil na 3. místě se ziskem 526 694 hlasů (10,23 %).[4] Poté ohlásil úmysl kandidovat i v následující volbě a roku 2023 s podporou SPOLU získal 6,75 % hlasů a skončil na 4. místě.[5]
Rodina
Otec Jan Fischer (zemřel 2022)[6] působil od roku 1954 jako vědecký pracovník ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Zabýval se fyzikou elementárních částic a byl také vedoucím oddělení fyziky vysokých energií.[7] Přes omezené možnosti uplatnění způsobené tím, že nebyl členem KSČ, se stal předním odborníkem ve svém oboru. V rámci své zahraniční vědecké spolupráce pobýval pracovně jak v zemích východní Evropy, tak zejména v Itálii, Švýcarsku, Francii, Německu a USA.[8] Věnoval se také popularizaci vědy,[9] překládal populárně vědecké a filozofické tituly. Otec také externě působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1994 získal hodnost univerzitního profesora. Fischerova matka Jana, vystudovaná učitelka hudby a českého jazyka, se velkou část života věnovala výchově čtyř dětí.[8] Později vyučovala hudbu na Střední pedagogické škole v Praze-Dejvicích.
Pavel Fischer je ženatý. S manželkou Klárou mají tři děti a dlouhodobě se věnovali celodenní péči o nejstaršího Vojtěcha, který čelil těžkému postižení, jemuž v roce 2013 podlehl.[10] Barbora, Benedikt a Markéta studují na univerzitě. Manželka Klára pracuje v Domácím hospicu Cesta domů.
Studium a pracovní dráha
Vyrůstal v Praze-Vinohradech. V mládí se věnoval hudbě a atletice, byl rovněž členem skautského oddílu Pětka Praha, který byl před rokem 1990 registrován jako turistický oddíl mládeže ČSTV. Jeho skautské jméno je Bob. Na lidové škole umění vystudoval hru na housle, samostatně se pak naučil hře na kytaru. Během studia na gymnáziu Sladkovského náměstí v Praze na Žižkově působil jako houslista v Pražském studentském orchestru a zpíval v Brixiho akademickém sboru, v letech 1988–1989 také ve World Youth Choir.[11]
V letech 1984 až 1990 studoval obor francouzština a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Závěrečnou práci obhájil na téma „Několik poznámek k otázce galoromanismu a iberoromanismu katalánštiny“. Ve studiu pokračoval na Centre International de Formation Chrétienne v Ženevě (1990–1991), kde se zabýval problematikou migrace a uprchlíků. Na prestižní vysoké škole École nationale d'Administration (E.N.A.) v Paříži si doplnil vzdělání v oblasti veřejné správy (1998–1999). Podle svých slov mluví plynně francouzsky, anglicky a katalánsky.
Pracovně začínal v letech 1983 až 1984 jako dělník geofyzikálního průzkumu v pražském závodu národního podniku Geofyzika Brno. Po absolvování vysoké školy vyučoval v roce 1990 francouzštinu na pražském Gymnáziu Jana Nerudy. V letech 1991 až 1993 byl osobním sekretářem pražského pomocného biskupa Františka Lobkowicze a v letech 1993 až 1995 zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace.[12]
Během prezidentství Václava Havla působil v Kanceláři prezidenta republiky – nejprve jako tiskový specialista (1995–1997), později jako zástupce mluvčího prezidenta (1997–1998) a nakonec jako ředitel politického odboru (1999–2003).[13] V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a Monaku. Po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde se mj. zabýval kybernetickou bezpečností. Po odchodu z ministerstva působil jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor. V období 2014–2016 spolupracoval také s českými firmami při exportu do Francie v oblasti městské dopravy a digitální ekonomiky a s nevládními sdruženími. Působil jako poradce náčelníka Generálního štábu Armády ČR pro zahraniční politiku (2016) a ministra kultury ČR pro oblast zahraniční politiky (2016–2017).[11] V letech 2015–2017 působil jako ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM.[14]
Je nositelem monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010).
Působil v řadě nadací a spolků. Je předsedou Asociace bývalých českých žáků E.N.A., v období 1999–2003 byl předsedou správní rady Nadace Forum 2000, kde nadále působí. Je členem správní rady Institutu Jacquese Delorse v Paříži, byl členem (2016) expertní pracovní skupiny Institutu Montaigne pro oblast evropské obrany a bezpečnosti. Je také členem Společnosti Ferdinanda Peroutky. Je členem správní rady neziskové organizace SIRIRI, která se věnuje vzdělávacím programům ve Středoafrické republice.[11]
Politické názory
Pavel Fischer prosazuje orientaci na Západ, je především pro co nejsilnější spolupráci se sousedy v EU a dalšími klíčovými spojenci v rámci NATO, tedy například USA. V případě zvolení prezidentem by chtěl přezkoumat Klausovu amnestii.[15][16] Podle něj není na prezidentovi, aby stanovoval parametry přijetí měny euro, to je odpovědností vlády.[17] Je proti zákonu o obecném referendu.[18] Nejmenoval by premiérem člověka, který by byl trestně stíhán.[19][20] Zrušil by bezpečnostní kontroly na Pražském hradě, protože ho chce otevřít veřejnosti.[21] Při debatě v Brně 13. prosince 2017 vyzval prezidenta Zemana, aby skládal účty ze svého působení a začal se zúčastňovat debat.[22] Následně v této věci poslal Zemanovi otevřený dopis.[23]
Ve společnosti zastává spíše konzervativní politické postoje. Při debatě v katolickém domě v Blansku v prosinci 2017 na dotaz uvedl, že by nejmenoval homosexuála soudcem Ústavního soudu ČR z důvodu střetu zájmů. Za výrok se následně několikrát omluvil.[24][25][26] Kritizoval také případné zlegalizování manželství u homosexuálních párů, prý by to posílilo obavy o obchodování s dětmi. Zákon zrovnoprávňující vztah stejnopohlavních párů by ale podepsal, jelikož by se mělo naslouchat parlamentní většině.[27]
Za největší problém Fischer v roce 2017 považoval „…vpád technologií do života a soukromí lidí. Sociální sítě nás paradoxně čím dál více odcizují, u dětí i dospělých zaznamenáváme zřetelný úbytek emocionality i tvořivosti.“[28] Sociální sítě mohou podle něj v krajním případě rozbíjet důvěru ve společnosti, podlamovat dialog a oslabit schopnost nacházet politický konsensus.
Fischer podporuje civilní držení zbraní, přičemž se vyjádřil, že považuje za „správné, aby dospělí občané měli základní zručnost při zacházení se zbraní, aby ji uměli zajistit nebo zkontrolovat, že není nabitá“. Jakožto prezident by vetoval případné omezování legálního civilního držení zbraní.[29]
Kandidatura na prezidenta ČR
Prezidentské volby 2018
Kroměřížská výzva ho roku 2016 považovala za možného kandidáta na prezidenta Česka[30]. Zúčastnil se také několika debat možných kandidátů, v Českých Budějovicích, Písku, Ústí nad Labem a v Plzni. 5. října 2017,[31] ve výročí narození Václava Havla, oznámil na tiskové konferenci, že získal podporu potřebného počtu senátorů, čímž oficiálně začal svou prezidentskou kandidaturu.[32][33] V listopadu 2017 se díky podpoře 17 senátorů stal jedním z devíti kandidátů na post prezidenta.[34] Podpořili jej senátoři z řad ČSSD, KDU-ČSL, STAN, TOP 09, ODS a nezávislých.[35]
Na tiskové konferenci 30. listopadu 2017, kde zahájil ostrou část kampaně, představil Fischer tyto tří hlavní pilíře svého politického programu: Rodina, bezpečí a rozvoj regionů.
Neformální hnutí na podporu Fischerovy kampaně označovalo sebe sama „tyrkysová revoluce“.[36] Vzniklo na Moravě a během dvou dnů se prý rozšířilo po celé republice[37]. Tyrkysová barva byla zvolena podle vizuální prezentace oficiální kampaně, i když tyrkysová revoluce prý vznikla mimo plánovanou volební kampaň a nese znaky spontánnosti a dobrovolnosti. Během „tyrkysové revoluce“ začala vznikat i videa příznivců prezidentského kandidáta Pavla Fischera.[38]
Po skončení prvního kola vyjádřil, spolu s dalšími neúspěšnými kandidáty Markem Hilšerem, Michalem Horáčkem, Vratislavem Kulhánkem a Mirkem Topolánkem podporu do druhého kola Jiřímu Drahošovi (proti obhajujícímu Miloši Zemanovi) a vyzvali své voliče, aby ho volili. Spolu s Markem Hilšerem a Michalem Horáčkem se také v druhém kole podíleli aktivně na kampani ve prospěch Jiřího Drahoše.[39][40]
Prezidentské volby 2023
Již v listopadu 2018 Fischer oznámil, že se bude znovu ucházet o post prezidenta republiky, a to v prezidentských volbách 2023.[41] Počátkem října 2022 prohlásil, že kandidaturu oznámí v průběhu nejbližších týdnů.[42] Stalo se tak 18. října 2022, kdy na tiskové konferenci oznámil svůj program a podporu celkem 51 zákonodárců.[43][44] Fischera podpořila koalice SPOLU, která zároveň podpořila kandidaturu ekonomky Danuše Nerudové a armádního generála ve výslužbě Petra Pavla.[45]
Jeho program byl založen na dlouhodobé perspektivě pro Česko založené na zakotvení v euroatlantickém prostoru. Neměl v plánu obnovit spolupráci s Ruskem, dokud Rusko neskončí vojenské tažení, složí zbraně a přestane vyhrožovat celé Evropě.[46] Chtěl podnítit diskusi zahrnující dlouhodobé plány v oblasti sociální a zdravotní péče, udržitelnosti důchodů, životních podmínkách v sociálně slabých regionech, rozvoje udržitelné, ekologie a ochrany klimatu, odpovědné péče o krajinu, digitalizace a modernizace dopravních sítí. Šlo mu i o ozdravění veřejných financí tak, aby se „současné dluhy neproměnily v daně, které by musely platit naše děti, a Česká republika by se mohla stát vazalským státem svých dlužníků.“ V roli prezidenta nechtěl ztratit kontakt se společností. Proto by prezidentskou kancelář přestěhoval do podhradí, aby se z hradních úředníků nestali „dvořané“.[43]
Kandidaturu Pavla Fischera podpořili např. herci Lukáš Langmajer a Josef Polášek a starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný.[47]
Jeho volební preference se v průzkumech veřejného mínění na konci roku 2022 pohybovaly přibližně na úrovni 6–9 %.[48] Se ziskem 376 705 hlasů (6,75 %) skončil ve volbách na 4. místě a do 2. kola voleb nepostoupil.[5][49] Oproti volbám v roce 2018 mu voličská podpora klesla asi o 150 000 hlasů.[50] Po skončení prvního kola vyjádřil společně s dalšími neúspěšnými prezidentskými kandidáty Danuší Nerudovou, Markem Hilšerem a Karlem Divišem podporu Petru Pavlovi do druhého kola.[51] Kampaně Petra Pavla před druhým kolem voleb se sám aktivně zúčastnil.[52]
Senátor Parlamentu České republiky
Volební kampaň
Na konci února 2018 oznámil, že hodlá kandidovat ve volbách do Senátu PČR na podzim 2018, a to v obvodu č. 17 – Praha 12. Kandidoval jako nezávislý, ale sháněl podporu napříč politickými stranami.[53] Vyjádřily mu ji KDU-ČSL, hnutí STAN, ODS[54], TOP 09[55], Konzervativní strana, Koruna Česká a hnutí KAN.
Se ziskem 47,98 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole se utkal s nestraničkou za Piráty a LES Evou Tylovou. Tu porazil poměrem hlasů 78,08 % : 21,91 % a stal se senátorem.[56]
Práce v Senátu
Do funkce předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl zvolen 14. listopadu 2018 na první schůzi výboru ve 12. funkčním období Senátu.[57] Od té doby výbor přijal na návrh svého předsedy desítky usnesení reagujících na aktuální bezpečností a zahraničně-politické události.[58]
Z pozice předsedy výboru se často účastní pietních akcí. 3. května 2019 měl v zastoupení Senátu hlavní projev na vzpomínkovém pietním aktu k stému výročí (v předvečer posledního letu) úmrtí Masarykova spolubojovníka při zakládání republiky a legií během první světové války Milana Rastislava Štefánika před jeho sochou a hvězdárnou na pražském Petříně, pořádaném společností generála M. R. Štefánika, ČSOL, Masarykovým demokratickým hnutím, hvězdárnou a dalšími demokratickými organizacemi.[59]
V říjnu 2022 výbor zaujal odsuzující stanovisko k násilnému potlačování pokojných protestů v Íránu po smrti Mahsy Amíníové. Vládu Íránu v něm vyzval, aby převzala odpovědnost za činy svých orgánů a začala naslouchat obavám vlastních občanů.[60]
Schůze výboru se v březnu 2021 účastnila i Svjatlana Cichanouská. Představitelce běloruské opozice v exilu vyjádřili senátoři podporu.[61]
Čína a Tchaj-wan
Výbor k problematice čínského vlivu uspořádal dvě veřejná slyšení.[62] První s názvem Národní bezpečnost a obchod s Čínou se konalo 25. září 2019 a propojilo bezpečnostní komunitu a politiky se zástupci velkých i malých firem, aby sdíleli zkušenosti a posílili pozici vůči zemím, v nichž je riskantní podnikat. Na slyšení vystoupil například bývalý velvyslanec při NATO Jiří Šedivý, ředitel BIS Michal Koudelka a zástupci svazů.[63]
Druhé veřejné slyšení z 25. září 2020 na téma Odolnost veřejných institucí vůči zahraničním vlivům vycházelo z vlastního šetření, které výbor učinil mezi městy a obcemi, kraji, úřady a ministerstvy a ve kterém se ptal na spolupráci se zahraničními subjekty. Na slyšení vystoupili opět šéf BIS Michal Koudelka, eurokomisařka Věra Jourová, sinoložka Olga Lomová, analytici Monika Richter a Jakub Kalenský ad.[64]
Fischer se dlouhodobě staví na stranu Tchaj-wanu. V září 2020 se účastnil delegace senátorů na Tchaj-wan.[65] 4. května 2022 vyzval senátní výbor na Fischerův návrh vládu ČR, aby vyjádřila podporu účasti Tchaj-wanu na zasedáních, v mechanismech a činnostech mezinárodních organizací WHO, UNFCCC, ICAO a Interpol.[66]
Vrbětická kauza a neschopnost Miloše Zemana vykonávat úřad prezidenta republiky
Poté, co 17. dubna 2021 došlo ke zveřejnění tzv. Vrbětické kauzy, bezpečnostní výbor podpořil vládu v jejím rozhodnutí vyhostit 18 pracovníků ruské ambasády.[67] Výbor shledal, že na straně státu došlo k pochybením, zejména v otázce informování spojenců a koordinace následných kroků s nimi.
V rámci šetření vrbětické kauzy se senátoři zabývali také činy prezidenta republiky Miloše Zemana. Podle Pavla Fischera svými výroky v televizním vysílání veřejně poškodil instituce státu, zpochybnil závěry bezpečnostních složek a relativizoval celou kauzu.[68] „V celé šíři aktivit však výrazně absentoval prezident. A když se nakonec Miloš Zeman po týdnu objevil, prokazatelně jednal proti zájmům státu a jeho bezpečnosti. Veřejně mluvil o věcech, které v zájmu vyšetřování měly zůstat tajné, a svými verzemi amatérského detektiva podkopával pozici vlády,“ okomentoval Fischer prezidentovo veřejné vystupování po zveřejnění kauzy.[69]
Výbor tak v červnu 2021 přijal usnesení, v němž v souladu s článkem 66 Ústavy vyslovil, že Miloš Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta republiky.[70][71] Podle tohoto ustanovení by dočasně přešly některé kompetence do rukou dalších ústavních činitelů, dokud nebude prezident republiky opět schopen vykonávat úřad.
Tento návrh výboru následně projednávaly Stálá komise senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a Ústavně-právní výbor. Členové těchto orgánů se nakonec rozhodli, že hlasování o návrhu nedoporučí plénu senátu[72], čímž návrh na nějaký čas fakticky spadl pod stůl. V příštích měsících byl Miloš Zeman za podivných okolností hospitalizován, a tak se téma znovu vrátilo do veřejného prostoru, tentokrát kvůli zdravotním důvodům a nedostatečné práci Kanceláře prezidenta republiky.[73]
Závěrečnou zprávu k Vrbětické kauze, u níž byl Fischer zpravodajem, schválil výbor v lednu 2022. V závěru zprávy se senátoři ke krokům vlády postavili znovu kriticky: „V krizové situaci se ukázalo, že vláda s prezidentem a Policí ČR a bezpečnostními službami nebyli schopni se sjednotit ve výrocích a aktivitách, což vážně ohrozilo bezpečnost státu. Neexistovala jednotná strategie v postupu na úrovni vlády, ani na úrovni vlády a prezidenta, potažmo Bezpečnostní rady státu. Reakce české strany na útok byla nejednotná a nepřipravená, přestože nejvyšší ústavní činitelé a prezident měli na tuto přípravu dostatek času (stěžejní spis s utajovanými informacemi pro celý případ byl doručen KPR dne 7. dubna 2021, avšak prezident ho podle veřejných informací dostal do rukou až 13. dubna). Týden zpoždění se v tak významné kauze musel v rozhodujícím období projevit na slabé koordinaci mezi vládou a nedostatečně informovaným prezidentem. Nekoordinované a nedostatečné bylo rovněž získávání podpory našich spojenců.“ [74]
Události na Ukrajině
Senátní zahraničně-bezpečnostní výbor projednával dění na Ukrajině již před vpádem ruských vojsk v únoru 2022.[75] [76]
Fischer absolvoval od vypuknutí konfliktu dvě cesty na okupovanou Ukrajinu. Jednal s představiteli ukrajinského parlamentu a navštívil místa, která byla zničena ruskou armádou.[77][78] „Zvěrstva, která se odehrála například v Buči, jsem viděl na vlastní oči a jsou nepopsatelná. O to víc mě šokuje, že se u nás najdou lidé, kteří je popírají. Je proto důležité, aby přímo na místo jezdili představitelé evropských států a vysvětlovali svým občanům, co tam viděli,” okomentoval Fischer svůj dojem z cesty a dodal, že „Ukrajině musíme pomáhat, jde tu také o naši vlastní suverenitu. Dlouho vedlo Rusko na seznamu nepřátel jen USA a Českou republiku. Nesmíme zapomínat, jak moc nás nenávidí. Je naší povinností Putina zastavit.“[68]
Energetická bezpečnost
Výbor se v letech 2020 a 2021 intenzivně věnoval plánované stavbě nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. Vyzýval vládu, aby do tendru nepřizvala uchazeče z Ruské federace a Čínské lidové republiky. Tedy země, jak tvrdí senátoři, „jejichž samotnou přítomnost v tendru lze v souladu se strategickými dokumenty státu označit za rizikovou“.[79] Jednání výboru k této problematice se účastnili Jaroslav Míl, bývalý ředitel ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, šéf BIS Michal Koudelka, Jan Beroun, ředitel Vojenského zpravodajství, Karel Řehka, ředitel NÚKIB (pozn.: 2021) a další zástupci bezpečnostních složek.[80] Postoj vlády se změnil na základě odhalení údajných pachatelů výbuchu ve Vrběticích.[81]
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 došlo k rapidnímu růstu cen energií, zejména v souvislosti s dodávkami plynu. Výbor se možným řešením energetické krize věnoval opakovaně. Apeloval na vládu ČR, aby u svých německých a polských protějšků prosazovala výstavbu další plynové infrastruktury, nebo aby na úrovni EU prosadila společné nákupy plynu.[82] Vyvázání se ze závislosti na ruském plynu je dle senátorů primární otázka suverenity a národní bezpečnosti.[83]
Obhajoba mandátu
V senátních volbách v roce 2024 obhajuje senátorský mandát.[84]
Kandidatura do Evropského parlamentu
V roce 2023 přijal Fischer nabídku KDU-ČSL ke kandidatuře ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 jako nestraník.[85]
Proti jeho kandidatuře se však vyslovilo několik členů KDU-ČSL, podle kterých je nesmysl dávat prostor nestraníkovi, když lidovci budou hrát v Evropském parlamentu maximálně o dva mandáty. Podle některých lidovců by se měl Pavel Fischer stát členem strany nebo alespoň vstoupit do Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí. Pavel Fischer posléze oznámil, že se v nejbližším čase rozhodne o užší spolupráci s lidovci.[86]
Na nominační konferenci pro volby do Evropského parlamentu se umístil mezi kandidáty KDU-ČSL jako pátý.[87]
Dne 25. října 2023 Pavel Fischer oznámil, že nakonec nebude kandidovat do Evropského parlamentu. Ke stažení své kandidatury uvedl, že chtěl usnadnit vznik kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09).[88]
Odkazy
Reference
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/prezidentske-volby-2023/3542552-profil-senator-pavel-fischer-usiluje-o-hrad-uz-podruhe
- ↑ Společné tiskové prohlášení Konzervativní strany, Koruny České a Klubu angažovaných nestraníků – 2. kolo voleb do Senátu 2018 http://www.konzervativnistrana.cz/stanoviska/tiskove-zpravy/tz/article/2-kolo-voleb-do-senatu.html
- ↑ Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost: Senát PČR . 2022 . Dostupné online.
- ↑ Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 . Český statistický úřad . Dostupné online.
- ↑ a b Výsledek volby . Český statistický úřad . Dostupné online.
- ↑ CHÝLA, Jiří. Odešel prof. RNDr. Jan Fischer, DrSc. . Praha: FÚ AVČR, 2022-03-02 cit. 2022-12-07. Dostupné online.
- ↑ Niederle J., Chýla. J. Profesor Jan Fischer pětasedmdesátníkem. Československý časopis pro fyziku. 2007, roč. 57, čís. 4, s. 229.
- ↑ a b JOSEF, Beránek. Hledání jádra. Universum. 2015, roč. 25, čís. 1, s. 10–13. ww.krestanskaakademie.cz/casopis-universum/ Dostupné online.
- ↑ FISCHER, Jan. Průhledy do mikrokosmu. Praha: Mladá fronta, 1986.
- ↑ Přišel s tím Václav Havel. Klára Fischerová o prezidentské kandidatuře svého manžela – Seznam Zprávy. www.seznam.cz online. cit. 2017-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b c Hlavní strana. Pavel Fischer online. cit. 2017-11-28. Dostupné online.
- ↑ Pavel Fischer (2003 – 2010) online. Velvyslanectví České republiky v Paříži cit. 2017-10-05. Dostupné online.
- ↑ Jsem hrdý na to, že si mě Havel v klíčové době vybral, říká poslední kandidát na prezidenta Fischer. Aktuálně.cz online. Economia, 2017-10-05 cit. 2017-10-06. Dostupné online.
- ↑ Pavel Fischer: Politika je jako desetiboj, slabá disciplína vás pohřbí. deník.cz online. 2017-07-15 cit. 2017-10-06. Dostupné online.
- ↑ VAVERKOVÁ, Karolína. Už se na to nemůžu dívat, říká kandidát na Hrad Fischer. Echo.cz online. 2017-10-06. Dostupné online.
- ↑ Pavel Fischer: diplomat, výzkumník, outsider. Euro.cz online. 2017-11-08 cit. 2017-11-14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-15.
- ↑ Má Česko přijmout euro? 'Mělo by se o tom diskutovat,' míní většina uchazečů o post prezidenta. iROZHLAS online. Český rozhlas. Dostupné online.
- ↑ 'Dezinfekce Hradu i účelovka.' Prezidentští kandidáti v přeplněné univerzitní aule hýřili bonmoty. iROZHLAS online. Český rozhlas. Dostupné online.
- ↑ Chci Zemana v důchodu, on může za mizerné platy v Česku, říká prezidentský kandidát Fischer – Info.cz. Info.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-22. Archivováno 22. 12. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Uprchlíky by Fischer přijal, dal by si pozor jmenovat premiérem stíhaného. iDNES.cz online. MAFRA, 2017-10-05. Dostupné online.
- ↑ Prezidentské volby 2018: Kandidát Pavel Fischer – Info.cz. Info.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-22. Archivováno 22. 12. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ PAVEL FISCHER – PREZIDENT 2018. Vyzývám Miloše Zemana. s.l.: s.n. Dostupné online.
- ↑ Opovrhujete přímou volbou, kritizuje Fischer Zemana – E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online cit. 2017-12-20.
- ↑ Homosexuála bych ústavním soudcem nejmenoval, řekl kandidát Fischer. Za výrok se omluvil. Aktuálně.cz online. Economia, 2017-12-16 cit. 2017-12-17. Dostupné online.
- ↑ Nešťastný výrok, omlouvá se kandidát na Hrad Fischer za slova o homosexuálech. Echo24.cz online. 2017-12-16 cit. 2017-12-17. Dostupné online.
- ↑ Ústavním soudcem bych homosexuála nejmenoval, řekl kandidát Fischer. Pak se omluvil. Blesk.cz online. 2017-12-16 cit. 2017-12-17. Dostupné online.
- ↑ Sází na Havla a kritizuje sňatky homosexuálů. Kdo je Pavel Fischer?. Hospodářské noviny online. 2022-12-14. Dostupné online.
- ↑ Pavel Fischer – kandidát pro prezidentské volby 2018 – Reflex.cz. Reflex.cz. Dostupné online cit. 2018-01-02.
- ↑ Postoje prezidentských kandidátů k civilnímu držení zbraní. zbrojnice.com online. Dostupné online.
- ↑ Jako kandidáty na Hrad Kroměřížská výzva vidí Fischera a Hilšera. iDNES.cz online. MAFRA, 2016-12-15 cit. 2017-05-20. Dostupné online.
- ↑ Fischer potvrdil kandidaturu na Hrad. Nabízím své zkušenosti, řekl. iDNES.cz online. MAFRA, 2017-10-05 cit. 2017-11-28. Dostupné online.
- ↑ Bývalý diplomat a Havlův poradce Fischer bude kandidovat na prezidenta. iDNES.cz online. MAFRA, 2017-10-04 cit. 2017-10-04. Dostupné online.
- ↑ Do boje o Hrad jde i exvelvyslanec Pavel Fischer. Získal podpisy senátorů. Lidovky.cz online. 2017-10-04 cit. 2017-10-06. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny online. mvcr.cz, 2017-11-24 cit. 2017-11-24. Dostupné online.
- ↑ Bývalý velvyslanec Fischer potvrdil kandidaturu na prezidenta. Podpořili ho senátoři z ČSSD, KDU-ČSL, STAN či TOP 09. iHNed.cz online. 2017-10-05 cit. 2017-10-06. Dostupné online.
- ↑ Tisková zpráva: Tyrkysová revoluce. Pavel Fischer. 2018-01-04. Dostupné online cit. 2018-01-07.
- ↑ Pavla Fischera dostaneme na Hrad tyrkysovou revolucí, slibovali v Brně jeho příznivci. Aktuálně.cz. Economia, 2018-01-07. Dostupné online cit. 2018-01-08.
- ↑ JIŘÍ BRŮŽEK. Tyrkysová revoluce – Pavel Fischer #PF2018 #PavelFischer #FischerNaHrad #tyrkysovarevoluce online. 2018-01-06 cit. 2018-01-11. Dostupné online.
- ↑ Fischer, Hilšer, Kulhánek i Topolánek stojí za Drahošem. A Horáček mu nabízí své billboardy. ČT24. Dostupné online cit. 2018-01-15.
- ↑ Každý hlas může rozhodnout, burcoval Drahoš na konci kampaně v Lucerně. Novinky.cz online. Borgis cit. 2018-01-23. Dostupné online.
- ↑ Chci znovu kandidovat na prezidenta, oznámil Pavel Fischer po zvolení do Senátu. ČT 24 online. Česká televize cit. 2022-4-18. Dostupné online.
- ↑ Fischer chce znovu zabojovat o Pražský hrad. Do prezidentských voleb ho pošlou kolegové. cnn.iprima.cz online. cit. 2022-10-03. Dostupné online.
- ↑ a b PERKNEROVÁ, Kateřina. Pavel Fischer chce euro. I zákon o manželství pro všechny by podepsal. Deník.cz. 2022-10-18. Dostupné online cit. 2022-10-24.
- ↑ ŠIMEK, David. Oficiální vyhlášení kandidatury na prezidenta 2023 online. 2022-10-19 cit. 2022-10-24. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍK, Jan. Vládní koalice SPOLU podpořila hned tři kandidáty na prezidenta. Vlastního nepostaví. www.novinky.cz online. 2022-10-04 cit. 2022-11-01. Dostupné online.
- ↑ Velký dotazník pro prezidentské kandidáty: Senátor Pavel Fischer. Tn.cz online. TV Nova (společnost), 2023-01-02 cit. 2023-01-05. Dostupné online.
- ↑ MÁLEK, Albert. Celebrity jako lákadlo na voliče. Podívejte se, kdo koho podporuje. www.seznamzpravy.cz online. 2023-01-10 cit. 2023-01-11. Dostupné online.
- ↑ Prezident/ka 2023: Kdo podle průzkumů vyhraje volby. Seznam Zprávy online. 2022-11-25 cit. 2022-12-12. Dostupné online.
- ↑ Prezidentské volby 2023. iROZHLAS online. 2023-01-14 cit. 2023-01-14. Dostupné online.
- ↑ PIKA, Tomáš. Role vyznání ve volbách? Favority volili především ateisté, věřící šli za Nerudovou a Fischerem. iROZHLAS online. 2023-01-16 cit. 2023-01-16. Dostupné online.
- ↑ MATĚJKOVÁ, Kristýna. Volte Pavla, zní od neúspěšných kandidátů. Podpořili ho Fischer, Hilšer, Diviš i Nerudová. domaci.hn.cz online. 2023-01-14 cit. 2023-01-15. Dostupné online.
- ↑ Nerudová vyzvala své voliče, ať vyrazí volit Pavla, podpoří ho v kampani. www.ceskenoviny.cz online. 2023-01-17 cit. 2023-01-22. Dostupné online.
- ↑ Fischer bude kandidovat do Senátu v Praze 12, opřel se do Zemana. iDNES.cz online. MAFRA, 2018-02-22 cit. 2018-02-22. Dostupné online.
- ↑ ODS představila kandidáty do Senátu online. ODS, 2018-05-26 cit. 2018-06-01. Dostupné online.
- ↑ BACK2TOP! Postavíme se za vás, nabízíme kvalitní osobnosti online. TOP 09, 2018-06-14 cit. 2018-06-14. Dostupné online.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 17 – Praha 12 online. Český statistický úřad, 2018 cit. 2018-10-13. Dostupné online.,
- ↑ 2. usnesení z 1. schůze, konané dne 14. listopadu 2018 k volbě předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost online. Senát PČR, 2018 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Senát PČR: Dokumenty Senátu - Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost - Usnesení online. Senát PČR cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Pavel Fischer uctil odkaz Milana Rastislava Štefánika u jeho sochy na Petříně – Pavel Fischer online. 2022-05-03 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 215. usnesení z 32. schůze, konané dne 11. října 2022 k násilnému potlačování pokojných protestů v Íránu po vraždě Mahsy Aminiové online. Senát PČR, 2022-10-11 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 38. usnesení z 8. schůze, konané dne 10. března 2021 k situaci v Bělorusku online. Senát PČR, 2021-03-10 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Senát PČR: Dokumenty Senátu - Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost - Veřejná slyšení online. Senát PČR cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Pozvánka na veřejné slyšení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve středu 25. září 2019 od 10:00 hodin ve Frýdlantském salónku Valdštejnského paláce „A“ Národní bezpečnost a obchod s Čínou online. Senát PČR, 2019 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ POZVÁNKA na veřejné slyšení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v pátek 25. září 2020 od 9:00 hodin Jednací sál Valdštejnského paláce vstup „A“ Odolnost veřejných institucí vůči zahraničním vlivům online. Senát PČR, 2020 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ ŠEBOK, Filip. Vystrčilova cesta na Tchaj-wan znamená významný předěl i ve vztazích Číny a EU. denikreferendum.cz online. 2020–09–07 cit. 2022–11–24. Dostupné online.
- ↑ 176. usnesení z 26. schůze, konané dne 4. května 2022 k zapojení Tchaj-wanu do zasedání, mechanismů a činnosti Světové zdravotnické organizace (WHO), Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a Interpolu online. Senát PČR, 2022–05–04 cit. 2022-11-22. Dostupné online.
- ↑ 45. usnesení z 11. schůze, konané dne 19. dubna 2021 k otázce národní bezpečnosti v souvislosti s rozhodnutím vlády vyhostit 18 diplomatů Ruské federace online. Senát PČR, 2022-04-19 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ a b Senátor Pavel Fischer bilancuje: další dva roky v roli předsedy bezpečnostního výboru – Pavel Fischer online. 2022-10-16 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ O Vrběticích a Miloši Zemanovi – Pavel Fischer online. 2022-06-14 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 66. usnesení z 13. schůze, konané dne 2. června 2021 k vyslovení neschopnosti Miloše Zemana vykonávat úřad prezidenta republiky online. Senát PČR, 2021-06-02 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta, míní senátní bezpečnostní výbor — ČT24 — Česká televize. ct24.ceskatelevize.cz online. Česká televize, 2021-06-02 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 80. usnesení z 19. schůze konané dne 20. července 2021 k žádosti OV o projednání a přijetí stanoviska k usnesení VZOB č. 66 ze dne 2. června 2021 - k vyslovení neschopnosti Miloše Zemana vykonávat úřad prezidenta republiky online. Senát PČR, 2021-07-20 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Ústavní právník: Prezidenta může zbavit pravomocí jen Parlament, samotná hospitalizace k tomu nestačí. www.irozhlas.cz online. 2021-10-10 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Vrbětice a dopady na bezpečnost ČR – zpráva senátora zpravodaje Pavla Fischera online. Senát PČR, 2022-01-19 cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ 55. usnesení z 12. schůze, konané dne 19. května 2021 k aktuální situaci na území suverénního státu Ukrajina okupovaném vojsky Ruské federace online. Senát PČR, 2021-05-19 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 112. usnesení z 19. schůze, konané dne 7. prosince 2021 k mimořádným aktivitám ruské armády na hranicích Ukrajiny online. Senát PČR, 2022-12-07 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Vystrčil, Růžička a Fischer jsou na Ukrajině, předseda Senátu cestu oznámil na twitteru. www.irozhlas.cz online. 2022-04-14 cit. 2022-24-11. Dostupné online.
- ↑ FISCHER, Pavel. Moje druhá válečná cesta na Ukrajinu. blog.aktualne.cz online. 2022-09-14 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 8. usnesení z 2. schůze, konané dne 18. listopadu 2020 k národní bezpečnosti a přípravě tendru na stavbu jaderných bloků online. Senát PČR, 2020-10-18 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 43. usnesení z 9. schůze, konané dne 30. března 2021 k národní bezpečnosti a postupu vlády ve věci výběru dodavatele nového jaderného bloku Dukovany online. Senát PČR, 2021-03-30 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Vláda vyloučila ruský Rosatom z tendru na dostavbu bloku v Dukovanech - Deník.cz. www.denik.cz online. 2021-04-21 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 185. usnesení z 27. schůze, konané dne 14. června 2022 k národní bezpečnosti a embargu na dovoz ruského plynu, ropy a uhlí online. Senát PČR, 2022-06-14 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ 210. usnesení z 31. schůze, konané dne 13. září 2022 k posílení energetické bezpečnosti během ruské války proti Ukrajině, aktuálně před začátkem topné sezóny 2022 - 2023 online. Senát PČR, 2022-09-13 cit. 2022-11-24. Dostupné online.
- ↑ Senátní volby mohou sejmout Beka, shání si podporu - Novinky. www.novinky.cz online. 2024-02-28 cit. 2024-04-14. Dostupné online.
- ↑ ŠAMANOVÁ, Dáša. Mám co nabídnout. Po neúspěšné kandidatuře na Hrad zkusí senátor Fischer europarlament. Novinky.cz online. Borgis, 2023-04-21 cit. 2023-10-27. Dostupné online.
- ↑ DANDA, Oldřich. Části lidovců Fischer jako eurolídr vadí. Novinky.cz online. Borgis, 2023-05-19 cit. 2023-10-27. Dostupné online.
- ↑ Lidovci vsadili na silné osobnosti a mladé tváře. Lídrem strany pro eurovolby bude Tomáš Zdechovský online. kdu.cz, 2023-05-20 cit. 2023-10-27. Dostupné online.
- ↑ FROUZOVÁ, Kateřina; TVRDOŇ, Jan. Fischer nepůjde do eurovoleb. Chci usnadnit vznik kandidátky Spolu, vysvětlil. Deník N online. N Media, a. s., 2023-10-25 cit. 2023-10-27. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Fischer na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Írán
Účinnost (právo)
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
Úmrtí v roce 2022
Ústava České republiky
Ústavní pořádek České republiky
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Česká asociace povinných
Česká Kamenice
Česká konference rektorů
Česká pirátská strana
Česká strana sociálně demokratická
Česká Třebová
Česká televize
Česká tisková kancelář
Česká Wikipedie
České noviny
Český rozhlas
Česko
Českobratrská církev evangelická
Českomoravská konfederace odborových svazů
ČT24
Říkovice
Římská republika
1. říjen
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1. srpen
11. prosinec
13. červen
13. prosinec
17. únor
18. červenec
18. prosinec
1812
1837
1972
1987
1992
2012
29. prosinec
8. prosinec
Agrární demokratická strana
Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky
Aktuálně.cz
Alena Vitásková
Algebraická struktura
Algebraická topologie
Andrej Babiš
ANO 2011
Antonín Staněk
Anton Tkáč
Argentina
Argentinská fotbalová reprezentace
Armáda České republiky
Artemis I
Asociace krajů České republiky
Autoritní kontrola
Axiom
Břetislav Štefan
Bahamy
Baja California
Bankovní účet
Barbora Kořanová
BEST
Binární operace
Bitva u Thapsu
Blesk.cz
Britsko-americká válka
Brno-Líšeň
Cato mladší
Celé číslo
Chemie
Chrudim
CNN Prima News
Commons:Featured pictures/cs
Cyril Svoboda
Czech News Center
Dálnice D1
D21 – Janečkova metoda
Dalibor Horák
Daniel Lebduška
Daniel Pawlas
Danuše Nerudová
Demokratická strana zelených
Deník (regionální noviny)
Denisa Rohanová
Den volných děl
Diakonie Českobratrské církve evangelické
Dina Boluarteová
Diskuse:Seznam zájemců o kandidaturu ve volbě prezidenta České republiky 2023
Domažlice
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (květen 2018)
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (leden 2014)
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (leden 2018)
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (září 2014)
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 1999
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2003
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2007
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2011
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2019
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020
Druhá vláda Andreje Babiše
Dušan Salfický
Dubí
E15
Economia
Edvard Kožušník
Encyklopedie
Energetický regulační úřad
Evropská unie
Evropský parlament
Fakultní nemocnice Plzeň
Farah Pahlaví
Fernando Collor de Mello
Finále Mistrovství světa ve fotbale 2022
Francie
Francouzská fotbalová reprezentace
Franco Frattini
František Lukl
Fregata
FTV Prima
FTX
Fyzika
Fyzika částic
Generálmajor
Generální štáb Armády České republiky
Geometrický útvar
Geometrie
Grupa
Haló noviny
Hana Ančincová
Hana Aulická Jírovcová
Hana Hajnová
Hlavní strana
HN.cz
Hnutí SOL
Homomorfismus
Hrádek nad Nisou
Hradecký demokratický klub
Hradec Králové
Hroznětín
Humor
Husajn I.
Hynek Blaško
Idealisté
IDNES.cz
Impeachment
Inaugurace prezidenta České republiky
Informatika
International Standard Serial Number
Internet Archive
IROZHLAS
Itamar Franco
Ivana Nevludová
Ivan Smetana
Ivo Mareš
Ivo Pojezný
Ivo Slavotínek
Jaderná fúze
Jakub Olbert
Jana Peterková (aktivistka)
Jan Birke
Jan Fischer
Jan Grolich
Jan Hamáček
Jan Krkoška
Jan Kysela (právník)
Jan Skopeček (politik)
Jan Wintr
Jaromír Soukup
Jaroslav Bašta
Jean Blondel
Jiří Čunek
Jiří Běhounek
Jiří Bláha (podnikatel)
Jiří Valenta (politik)
Jihlava
Jimmy Carter
Josef Bělica
Josef Skála (politik)
Josef Soumar
Josef Středula
Josef Suchánek
Julius Caesar
Jurij Romaněnko
Kódování
Kandidát na prezidenta
Karel Diviš
Karel Janeček
Kareta menší
Karlovy Vary
Katar
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
KDU-ČSL
Klára Long Slámová
Klasifikace jednoduchých konečných grup
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Slovenska (1948)
Konstituční monarchie
Kryptografie
Kryptoměna
Krystalografie
Krystalová mřížka
Květa Matušovská
Kvantová teorie pole
Kyjov
Ladislav Trojan
Lawrence Livermore National Laboratory
Legislativní rada vlády
Liberálně ekologická strana
Libor Michálek
Lionel Messi
List Jaromíra Soukupa
Londýnská konvence proti znečišťování moří
Lotyšská národní knihovna
Lukáš Vágner (politik)
MAFRA
Majetín
Manipulátoři.cz
Marek Hilšer
Marek Hilšer do Senátu
Markéta Monsportová
Martin Červíček
Martin Šmída
Martin Kuba
Martin Maleček (1972)
Martin Netolický
Martin Půta
Matematika
Maxi Jazz
Mendelova univerzita v Brně
Mexiko
Michaela Matoušková
Milan Štěch
Miloš Knor
Miloš Zeman
Miloslava Kalibová
Miloslava Rutová
Ministerstvo spravedlnosti České republiky
Ministerstvo vnitra České republiky
Ministr bez portfeje
Ministr financí
Mistrovství světa ve fotbale 1986
Mistrovství světa ve fotbale 2022
Množina
Moderátor (profese)
Molekula
Moravané (politická strana)
Moravské zemské hnutí
Most (město)
Muhammad Rezá Pahlaví
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní demokracie (Česko)
Národní park Everglades
Násobení
Nadace Wikimedia
Nejvyšší správní soud České republiky
Nestraníci (politické hnutí)
Nominace
Novelizace Ústavy České republiky zavádějící přímou volbu prezidenta republiky
Novinky.cz
Občanská demokratická strana
Občanství
Olga Sehnalová
Olomouc
Ombudsman
Orion (kosmická loď)
Oslavice
Písek (město)
Předseda Senátu Parlamentu České republiky
Předseda vojenského výboru NATO
Přemysl Mališ
Přerov
Pardubice
Pargamotéka
Parlament České republiky
Pavel Bulíček
Pavel Fischer
Pavel Janoušek (politik)
Pavel Juříček
Pavel Plzák
Pavel Zítko
Pedro Castillo
Peru
Petice
Petra Pecková
Petrohrad
Petr Kulhánek (politik)
Petr Pavel
Plzeňský kraj
Polynomická rovnice
Portál:Česko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Sport
Portable Document Format
Poslanec
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Pragmatická sankce
Prezident České republiky
Protestantismus
Protesty v Íránu (2022)
Q3497179#identifiers
Q3497179#identifiers|Editovat na Wikidatech
Racionální číslo
Radim Holiš
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii
Reflex (časopis)
Regulární matice
Rektor Univerzity Karlovy
Reprezentace (grupa)
Robert Fico
Robert Pynsent
Roman Onderka
Rubikova kostka
Rudolf Špoták
Rudolf Cogan
Rudolf Vraniak
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sčítání
Sam Bankman-Fried
Scénář
Senát
Senát Parlamentu České republiky
Severoatlantická aliance
Seznam.cz
Seznam českých velvyslanců ve Francii
Seznam kandidátů na prezidenta České republiky dle získaných hlasů
Seznam ministrů pro místní rozvoj České republiky
Seznam ministrů vnitra České republiky
Seznam ministrů zahraničních věcí České republiky
Seznam náčelníků Generálního štábu Armády České republiky
Seznam prezidentů České republiky
Seznam rektorů Mendelovy univerzity v Brně
Seznam zájemců o kandidaturu ve volbě prezidenta České republiky 2023
Seznam Zprávy
Slavičín
SNK Evropští demokraté
Sociální demokracie (Česko)
Sojuz TM-3
Sonya Eddy
Soubor:2023 Presidential Elections in Czechia.jpg
Soubor:Alena Vitásková – Xaver LIVE 2020.png
Soubor:Andrej Babiš v roce 2020 (cropped).jpg
.jpg&veda=46623){kind=link}
Soubor:Bratr farář Ivo Mareš 2013.jpg
Soubor:Danuše Nerudová 2021 crop1.jpg
Soubor:Denisa Rohanová.jpg
Soubor:Flag of the President of the Czech Republic.svg
Soubor:Flickr - europeanpeoplesparty - EPP Congress Warsaw (708) (cropped).jpg
_(cropped).jpg&veda=46623){kind=link}
Soubor:Hlasovací obálka - Prezident 2018.jpg
Soubor:Hynek Blaško 2011.jpg
Soubor:Jaroslav Bašta 9 November 2000.jpg
Soubor:Jimmy Carter with King Hussein of Jordan the Shah of Iran and Shahbanou of Iran - NARA - 177332 04.jpg
Soubor:Karel Diviš 2022 (cropped).jpg
.jpg&veda=46623){kind=link}
Soubor:Karel Janeček (2019).jpg
.jpg&veda=46623){kind=link}
_(cropped).jpg&veda=46623){kind=link}
Soubor:Krajské volby 2020 v Česku.png
Soubor:Libor Michalek in 2012.JPG
Soubor:Marek Hilser foto David Konecny.jpg
Soubor:Miloš Knor 2013 Třinec Kosmos (foto Jaromír Adámek).jpeg
.jpeg&veda=46623){kind=link}
Soubor:Pavel Fischer in 2019 (cropped).tif
Soubor:Petr Pavel (2023-02-14) (cropped).jpg
_(cropped).jpg&veda=46623){kind=link}
Soubor:Rubik's cube.svg
Soubor:Stredula.jpg
Soubor:Tomáš Zima 2012 crop2.jpg
Soubor:Tomas Brezina.jpg
Soubor:Volba prezidenta.jpg
Soubor:YuriRomanenko.jpg
Sovětský svaz
Speciální:Co odkazuje na/Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024
Speciální:Hledání
Speciální:Kategorie
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Nové stránky
Speciální:Poslední změny
Speciální:Související změny/Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024
Speciální:Speciální stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Společné síly Armády České republiky
SPOLU
Státní občanství České republiky
Státní převrat
Státní symboly České republiky
Stanislav Grospič
Starostové a nezávislí
Starostové pro jižní Moravu
Starostové pro Liberecký kraj
Strana zelených
Svéprávnost
Svoboda a přímá demokracie
Svobodní
Symetrie
Třebíč
Telč
Teologie
Teorie čísel
Teorie grup
Tiberius Sempronius Gracchus
Tichý oceán
Tomáš Březina
Tomáš Chmela
Tomáš Goláň
Tomáš Tuhý
Tomáš Zima
TOP 09
Tribun lidu
Trikolora (politická strana)
Turnov
TV Barrandov
Unie svobody – Demokratická unie
Univerzita Karlova
USS Constitution
USS Johnston (DD-557)
Václav Šimánek (politik ČSSD)
Václav Havel
Václav Klaus
Vítězslav Schrek
Východočeši
Velatice
Velezrada
Velká Bystřice
Vesmír
Viktor But
Vimperk
Vittorio Adorni
Vláda České republiky
Vláda Petra Nečase
Vladimír Boštík
Vladimír Mečiar
Vlajka prezidenta České republiky
Vltava Labe Media
Volba prezidenta České republiky
Volba prezidenta České republiky 1993
Volba prezidenta České republiky 1998
Volba prezidenta České republiky 2003
Volba prezidenta České republiky 2008
Volba prezidenta České republiky 2013
Volba prezidenta České republiky 2018
Volba prezidenta České republiky 2023
Volba prezidenta Československa
Volba pro kraj
Volby
Volby do České národní rady 1968
Volby do České národní rady 1971
Volby do České národní rady 1976
Volby do České národní rady 1981
Volby do České národní rady 1986
Volby do České národní rady 1990
Volby do České národní rady 1992
Volby do Evropského parlamentu v Česku
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2009
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021
Volby do Senátu Parlamentu České republiky
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1998
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2002
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2006
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2008
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2010
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016#Opakované volby
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2024
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2004
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024
Volby do zastupitelstev obcí v Česku
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022
Volby v Česku
Volební okrsek
Volební právo
Vraclav
Vsetín
Whistleblowing
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Žádný vlastní výzkum
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není křišťálová koule
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/prosinec
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zákon o volbě prezidenta
Zbyněk Miklík
Zdeněk Ondráček
Zimní palác
Zlín
Zpracování obrazu
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk