A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pelagiál (iné názvy: pelagická oblasť, pelagická zóna, pelagické pásmo; z gr. πέλαγος – pelagos = otvorené more) má dva súvisiace významy:
- 1. V biogeografii a hydrografii je pelagiál oblasť voľnej (t. j. od dna vzdialenej) vody mora, jazera či nádrže (v užšom zmysle len mora), čiže oblasť všetkej vody mora, jazera či nádrže okrem bentálu (ktorého najvrchnejšia časť sa volá litorál)[1][2][3][4]. Niektoré zdroje však z definície pelagiálu vylučujú nielen bentál (vrátane litorálu), ale aj neritickú oblasť (t. j. aj vodu nad sublitorálom, t. j. cca. do hĺbky 130/200 m) a niekedy navyše aj tzv. hemipelagickú oblasť (t. j. oblasť od cca. 130/200 m do cca. 3 000/4 000 m)[5][6][7]
- 2. V ekológii je pelagiál menej často aj označenie pre spoločenstvo organizmov (v užšom zmysle len živočíchov) žijúcich v oblasti voľnej vody mora, jazera či nádrže (t.j. v oblasti podľa definície 1), t. j. súhrnné označenie pre planktón, nektón, neustón a pleustón.[8][9][10]
Charakteristika
Organizmy sa v pelagiáli prevažne voľne vznášajú alebo aktívne plávu. Delíme ich na planktón, nektón, neustón a pleustón.[8][11][3]
Delenie
V literatúre sa uvádzajú rôzne delenia pelagiálu. Nasledujú príklady.
Morský pelagiál
- epipelagiál (=epipelagická zóna, trofogénna vrstva) – do hĺbky cca. 200 m
- batypelagiál (=batypelagická zóna, trofolytická vrstva):
- vrchná batypelagická zóna – cca. 200 m až 1 000 m
- dolná batypelagická zóna – viac ako 1 000 m
- epipelagiál – do 200 m
- batypelagiál v širšom zmysle:
- mezopelagiál (=prechodná zóna) – 200 m až 1 000 m
- batypelagiál v užšom zmysle – 1 000 m až cca. 3 000/4 000 m
- abysopelagiál v širšom zmysle:
- abysopelagiál v užšom zmysle – cca. 3 000/4 000 m až 6 000 m
- hadopelagiál (=ultraabysál) – viac ako 6 000 m
Delenie 3[4]:
- trofogénna zóna (=epipelagiál)
- trofolytická zóna
- batypelagiál – 200 až 800 m
- hemipelagiál – 800 až 2 400 m (Poznámka: Ale porovnaj odchylnú definíciu hemipelagickej oblasti v úvodnej definícii tohto článku)
- eupelagiál – viac ako 2 400 m (Poznámka: Ale napr. Encyklopédia Zeme stotožňuje termín „eupelagická oblasť“ s celou pelagickou oblasťou)
- eufotická zóna (=fotická zóna) – do cca. 100 m (t. j. vrchná časť epipelagiálu)
- dysfotická zóna (=disfotická zóna) – cca. 100 až 1 000 m (t. j. spodná časť epipelagiálu a mezopelagiál), v niektorých zdrojoch je táto zóna zaraďovaná pod eufotickú zónu (ktorá sa potom teda končí až pri 1 000 m)[pozn 1], v niektorých iných zdrojoch je zas naopak zaraďovaná pod afotickú zónu (ktorá sa potom teda začína už pri 100 m)
- afotická zóna – viac ako 1 000 m (t. j. batypelagiál v užšom zmysle a abysopelagiál)
Jazerný pelagiál[4][18][19][10]4181910">upraviť | upraviť zdroj
- trofogénna zóna:
- epilimnión v širšom zmysle:
- vrchný pelagiál
- epilimnión v užšom zmysle
- metalimnión
- epilimnión v širšom zmysle:
- trofolytická zóna (hypolimnión)
Poznámkyupraviť | upraviť zdroj
- ↑ Niektoré z týchto zdrojov terminologicky rozlišujú medzi fotickou zónou =0 – 1 000 m a eufotickou zónou =0 – 100 m.
Referencieupraviť | upraviť zdroj
- ↑ Meeresbiologie. In: Lexikon der Biologie. CD-ROM München : Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.
- ↑ Meer. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl. Leipzig : Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 537. ; Pelagial. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl. Leipzig : Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 663. ; See. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl. Leipzig : Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 805.
- ↑ a b c ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, Jana. Pelagiál. In: Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník online. Praha: VŠCHT Praha, 2007, cit. 2017-03-24. Dostupné online.
- ↑ a b c Pelagial. In: Brockhaus - die Enzyklopädie Digital. CD-ROM Mannheim: Bibliogr. Inst. und Brockhaus, 2003. ISBN 3-7653-9377-0.
- ↑ a b pelagická oblasť. In: ČINČURA, Juraj, ed. Encyklopédia Zeme. 1. vyd. Bratislava : Obzor, 1983. 717 s. S. 443.
- ↑ SEIBOLD, Eugen. Der Meeresboden : Ergebnisse und Probleme der Meeresgeologie. reprint vydania z 1974 Berlin, Heidelberg : Springer Berlin Heidelberg, 2013. Dostupné online. ISBN 978-3-642-80858-6. DOI:10.1007/978-3-642-80858-6 S. 8-9.
- ↑ Meer. In: Lexikon der Geographie. CD-ROMs Heidelberg ; Berlin : Spektrum, Akad. Verl., 2002. ISBN 3-8274-0418-5.
- ↑ a b pelagiál. In: BETINA, Vladimír, et al. Malá encyklopédia biológie. 1. vyd. Bratislava : Obzor, 1975. 556 s. (Malá encyklopédia.) S. 361.
- ↑ Pelagial. In: Duden online, 1.
- ↑ a b c ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, Jana. Biocenóza stojatých vod. In: Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník online. Praha: VŠCHT Praha, 2007, cit. 2017-03-24. Dostupné online.
- ↑ Pelagial. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl. Leipzig : Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 663.
- ↑ Pelagial. In: Lexikon der Biologie. CD-ROM München : Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.; Bathyal. In: Lexikon der Biologie. CD-ROM München : Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.; bathymetrische Gliederung. In: Lexikon der Biologie. CD-ROM München : Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.; Meeresbiologie. In: Lexikon der Biologie. CD-ROM München : Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.
- ↑ Meer. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl. Leipzig : Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 537.
- ↑ https://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/czv/u3v/vodni-ekosystemy-more-shrnuti.pdf slide 16
- ↑ https://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/czv/u3v/vodni-ekosystemy-more-shrnuti.pdf slide 16 a 19
- ↑ photic zone. In: A Dictionary of Plant Sciences online. Encyclopedia.com, cit. 2017-03-29. Dostupné online.
- ↑ Open University Course Team. Seawater : Its Composition, Properties, and Behaviour. 2nd ed. / rev. for the course team by John Wright and Angela Colling. Oxford England ; New York : Pergamon Press, in association with the Open University, 1995. 168 s. Dostupné online. ISBN 0080425186. S. 63.
- ↑ See. In: Lexikon der Geowissenschaften. CD-ROMs Heidelberg ; Berlin : Spektrum, Akad. Verl., 2002. ISBN 978-3-8274-1655-1.
- ↑ See. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl. Leipzig : Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 805.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk