Pernerové jsou tyrolský zvonařský rod, působící v Českých Budějovicích a Plzni od 18. do 20. století. V současnosti dílna sídlí v Pasově.

Údaje o životě

Nejstarší známý zvonař z tohoto rodu, Jan Perner, pocházel z Tyrolska. V roce 1702 se přestěhoval do Plzně, kde od roku 1703 začal odlévat zvony. Po jeho smrti v roce 1741 převzal dílnu syn Jan Josef Perner, který ji vedl v letech 1741–1768, kdy zemřel.

Budějovická větev

Syn Jana Josefa Pernera jménem Josef Perner (1747–1804) po smrti otce odešel do ciziny, v roce 1772 se usadil v Českých Budějovicích, kde převzal dílnu po zvonaři Antonínu Pöglovi, a založil tak budějovickou větev rodu Pernerů. Kromě zvonů vyráběl také cymbály, pumpy, roury a jiné kovolijecké výrobky. Jeho zvony ovšem nebyly příliš kvalitní a často musely být přelévány. Dílnu po něm vedli jeho synové Jan Karel Perner (1778–1834) a Jan Vojtěch Perner. V další generaci vedl dílnu Antonín Perner (zemřel po roc 1891) a Josef Perner. Ve čtvrté generaci byl hlavní osobností dílny Rudolf Perner (I.) (1858–1933), syn Antonína. Poté Rudolf Perner (II.) (1899–1982). V roce 1946 byl nuceně vystěhován, dílna pak byla znárodněna a působila jako součást Závodů umělecké kovovýroby. Perner pak svou dílnu obnovil v Pasově. Jeho syn Rudolf Perner (III.) (1929–1973) zemřel dříve než otec, dílnu tedy převzal vnuk Rudolf Perner (IV.) (narozen 1969), který stojí v jejím čele dodnes.

Plzeňská větev

Dílna v Plzni nedosáhla takové proslulosti jako budějovická větev. V jejím čele stáli Petr Pavel Prokop Perner, Václav Perner (1825–1861) a Robert Perner, který krátce vedl dílnu s kotlářem Arnoštem Juránkem (firma Juránek & Perner). Robert zemřel bez mužských potomků, dílnu po něm vedli jeho zeťové Jiří Zykmund a Karel Šulc.
Vlastnictvím plzeňské větve Pernerů byl mj. známý kostel „U Ježíška“^[1] v Plzni s přilehlou usedlostí a zahradou.

Zvony

Jan Vojtěch Perner

• 1839 – zvon v Horním Záhoří^[2]

Josef Perner

• 1790 – zvon v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Dvorech nad Lužnicí^[3]

Robert Perner

• 1895 – zvon v kapli Panny Marie v Chrástu

Rudolf Perner

• 1926 — ulití 4 nových zvonů (1. Nejsvětější Trojice, tón D, 1816 kg; 2. Panna Marie, tón Fis, 805 kg; 3. svatá Alžběta, tón A, 530 kg; 4. svatá Barbora, tón H, 358 kg) pro městskou věž ve Slavonicích u kostela Nanebevzetí Panny Marie proběhlo za přítomnosti slavonického místostarosty Josefa Pabische a radních Josefa Trittnera a Prof. Dr. Theodora Deimla dne 19. února, vysvěceny byly 25. března 1926.^[4]
• 1930 — pět zvonů (Marie, Ludmila, Vojtěch, Václav a umíráček) v kostele svatého Václava v Praze-Vršovicích
• 1936 — zvon pro kostel Povýšení svatého Kříže v Městě Libavé^[5]

Rudolf Perner vnuk

• 1993 – dva zvony (Sv. Trojice a Sv. Vojtěch) v kostele svatého Vojtěcha v Čtyřech Dvorech (České Budějovice)^[6]
• 1995 – jeden zvon pro Černou věž v Českých Budějovicích
• 2006 – dva zvony v kostele sv. Marie Magalény v Kerharticích
• 2006 – dva zvony v kostele Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně
• 2007 – jeden zvon v kostele Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně
• 2008 – dva zvony v katedrále sv. Václava v Olomouci
• 2001 – čtyři zvony v bazilice sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě
• 2010 – dva zvony v kostele Narození Panny Marie v Orlové
• 2006 – tři zvony v kostele Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic
• 2006 – jeden zvon pro kostel sv. Norberta v Praze Střešovicích
• 2005 – tři zvony pro kostel sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou
• 2011 – čtyři zvony pro kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku
• 2012 – šest zvonů pro baziliku Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně

Reference

Související články

• Dějiny zvonařství
• Nápisy na zvonech
• Zvon

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvonařství Rudolf Perner na Wikimedia Commons
• – oficiální stránky zvonařské dílny Perner v Pasově.

Literatura

• Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice: 1998.
• RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.