Mgr. Petr Hruška, Ph.D.
generální vikář plzeňské diecéze
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Jmenování	1. června 2022
Svěcení
Jáhenské svěcení	28. června 1994, Plzeň
Kněžské svěcení	10. června 1995, Plzeň světitel František Radkovský
Osobní údaje
Země	Česko Česko
Datum narození	16. ledna 1965
Místo narození	Plzeň
Národnost	česká
Vyznání	křesťanské
Rodiče	Luboš Hruška a Ludmila Hrušková
Povolání	katolický kněz
Alma mater	Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Řády a ocenění	Cena Celestýna Opitze 2014 / Osobnost města Chebu 2021
Web	www.agas.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mgr. Petr Hruška, Ph.D. (* 16. ledna 1965 Plzeň) je český římskokatolický duchovní, generální vikář diecéze plzeňské (od 1. června 2022),^[1] dříve působící v Klatovech (1994–1996), v Chodově (1996–2000) a v Chebu (2004–2022).^[2]

Život

Narodil se na začátku roku 1965 v Plzni do rodiny Luboše a Ludmily Hruškových. Jeho otec byl za komunistického režimu politickým vězněm a zakladatelem Památníku obětem zla - Meditační zahrady v Plzni. Má dva sourozence, bratra Michala a sestru Janu.^[2]

Pro povolání ke kněžské službě se rozhodl v roce 1983.^[3] Jeho velkou inspirací pro kněžství byl tehdejší plzeňský kaplan P. Václav Chroust a toužimský farář P. Aleš Opatrný. Po maturitě, vystřídání několika zaměstnání a absolvování prezenční vojenské služby nastoupil v roce 1988 nejprve do kněžského semináře v Litoměřicích a poté v roce 1990 do Arcibiskupského semináře v Praze - Dejvicích.^[2]

Dne 28. června 1994 přijal jáhenské svěcení a 10. června 1995 svěcení kněžské, obojí z rukou plzeňského biskupa Františka Radkovského v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje.^[2]

Vzdělání

Po základní devítileté škole (1971 - 1980) studoval Střední průmyslovou školy elektrotechnickou v Plzni (1980 - 1984), obor Měřící a automatizační technika. Základní studium teologie započal dvěma ročníky na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích (1988 - 1990) a po přestěhování fakulty do Prahy pokračoval na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1990 - 1994), s ročním studijním pobytem v Komunitě Blahoslavenství (Gemeinschaft der Seeligpreisungen) v německém Rees (1991 - 1992).^[4]

Po třech letech v pastorační službě odešel na tříletá postgraduální studia do Irska, kde po půlroční jazykové škole v Maynooth (2001) studoval roční magisterský kurz pastoračního vedení (MA in Pastoral leadership) na All Hallows College v Dublinu (2001 - 2002) zakončený obhajobou MA Thesis "Reform and Renewal"^[5] a dvouletý licenciátní kurz v oboru spiritualita (STL in Spirituality) na Milltown Institute of Theology and Philosophy (2002 - 2004) také v Dublinu zakončený obhajobou STL Thesis "Journeying through the Wildernness".^[6]

Od roku 2005 na tato zahraniční studia navázal distančním doktorským studiem pastorální teologie (Ph.D. v pastorální teologii) na Katolické teologické fakultě UK v Praze, které ukončil v r. 2009 obhajobou dizertační práce "Pastorační rady farností v české církevní provincii jako realizace synodality v pastorační praxi".^[7]

Zaměstnání

Po maturitě a po nepřijetí ke studiu teologie z důvodu "politické nespolehlivosti" pracoval jako zabezpečovací technik ve Sdělovací a zabezpečovací dílně ČSD (1984) a jako topič v mateřské školce v Plzni Zátiší (1984 - 1985). Poté nastoupil základní vojenskou službu, kterou strávil v útvarech protivzdušné obrany státu ve Zvolenu (1985) a na Kříženci u Plané u Mariánských Lázní (1985 - 1987). Po vojně, po opětovném nepřijetí ke studiu teologie, pracoval jako sanitář na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení Fakultní nemocnice Plzeň (1987 - 1988).^[4]

Po absolvování základního studia teologie, na které byl nakonec přijat v době "perestrojky" v r. 1988, pastoračně působil jako jáhen (1994 - 1995) a jako člen společné duchovní správy (1995–1996) v Římskokatolické farnosti Klatovy a administrátor Římskokatolické farnosti Chodov (1996–2000), kde založil Khamoro-klub Chodov, který se později transformoval do Khamoro Chodov o.p.s.^[4]

Po postgraduálních studiích v Irsku byl roku 2004 byl ustanoven členem společné duchovní správy Římskokatolické farnosti Cheb, kde nejprve působil společně s Petrem Bauchnerem a od roku 2010 do roku 2022 samostatně jako administrátor a farář.^[8] V letech 2006 až 2011 byl ředitelem Farní charity Cheb^[9] a začal působit jako spirituál trvalých jáhnů v plzeňské diecézi.^[10] Od srpna 2021 do srpna 2022 měl ve spolupráci s P. Jaroslavem Šaškem na starosti správu majetku Římskokatolické farnosti Skalná.^[11] Ve stejném období také zastával službu okrskového vikáře chebského vikariátu. V Chebu stál např. u vzniku Dobrovolnického centra při Farní charitě Cheb (2006),^[9] založení mobilního Hospice Sv. Jiří (2014),^[12][13] či počátků benefiční akcí Františkolázeňská 24hodinovka (2009),^[14] Poutní maraton (2010)^[15] a Poutní ultramaraton (2012).^[16][17]

Dne 1. června 2022 byl biskupem Tomášem Holubem ustanoven generálním vikářem diecéze plzeňské.^[18][19] Zároveň byl Petr Hruška ustanoven rektorem kaple Maxmiliána Kolbe na Meditační zahradě v Plzni a duchovním rádcem Komunity Noe.^[10]

Zájmy a aktivity

V říjnu 2011 byl Petr Hruška jedním z iniciátorů tzv. Svatováclavské výzvy katolickým biskupům. V roce 2014 obdržel Cenu Celestýna Opitze za příkladnou práci faráře v chebské farnosti, za motivaci farníků ve službě nemocným, starým, sociálně slabým a potřebným, za iniciativu a zásluhu ve vzniku mobilního Hospice sv. Jiří.^[20][21] V roce 2018 se umístil na třetím místě v anketě Genderman^[22] za text "Můj Istanbulský coming out".^[23] V roce 2021 obdržel z rukou starosty města ocenění Osobnost města v oblasti charitativní činnosti a občanské angažovanosti.^[24]

Baví jej prakticko-teologická reflexe, ve které se zaměřuje zvláště na diakonický, ekologický, synodální a spirituální rozměr pastorační služby.^[2] Inspirační zdroje hledá např. v teologii sv. Pavla interpretované frankfurtským biblistou Norbertem Baumertem,^[25] v kristologii a trinitární teologii Waltera Kaspera, ekleziologii jezuity Medarda Kehla, konceptu Natural Church Development Christiana A. Schwarze,^[26] ve spiritualitě Ignáce z Loyoly, Terezie z Avily a Jana od Kříže, v díle františkána Richarda Rohra a v osobě a poselství papeže Františka.^[27]

Ve svém volném čase čerpá energii kromě jiného ze společenství s přáteli,^[28] z kontemplace,^[29] z pobíhání po lese,^[14][30] jízdy na kole, putování po horách^[31][32] či lovení kešek.^[33] O své postřehy z různých oblastí pastorační služby či svých životních zálib se dělí ve svém internetovém blogu Agasoviny,^[34] některá z jeho kázání jsou přístupná na SoundCloud,^[35] Spotify^[36] či Apple Podcasts,^[37] ze sociálních sítí je přítomný především na Facebooku,^[38] případně na X.^[39]

Odkazy

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Hruška (kněz)

Rozhovoryeditovat | editovat zdroj

• Pavel Říha: Diecézní synoda jako prostor pro obnovení důvěry - Zpravodaj plzeňské diecéze 1 / 2024
• Pavel Říha: Rozhovor s Petrem Hruškou, novým generálním vikářem plzeňské diecéze - Zpravodaj plzeňské diecéze 9 / 2022
• Jana Lazarová: Milující Bůh se vtělil do naší nemocné, bolestné, nejisté reality - Zpravodaj plzeňské diecéze (17. 4. 2020)
• Karel Šimr: O diakonii a charitě zdola a shora s Petrem Hruškou a Štěpánem Brodským - Caritas et veritas 2019 / 1
• Jiří Pasz: „Někteří násilí ze strachu z jinakosti ospravedlňují ochranou křesťanských hodnot,” říká katolický kněz - HateFree (hatefree.cz) 17. 9. 2018
• Stejné otázky pro různé lidi: Výslech o životě - Effatha: Magazín pro katolickou charismatickou obnovu 1 / 2018 (cho.cz)
• Terezie Kosíková: Každý systém, ve kterém zároveň není i kousek srdce, je jen dalším nefunkčním aparátem - e15 (e15.cz) 6. 3. 2017
• Ondřej Nezbeda: Bůh paliativně doprovází všechny - věřící i nevěřící - Umírání.cz (umirani.cz) 23. 2. 2016
• Václava Simeonová: Jakoby se po Vánocích Ježíš stával sirotkem, říká Petr Hruška - Chebský deník (deník.cz) 24. 12. 2013
• Václava Simeonová: Vánoce jsou svátky radikální chudoby, vysvětluje farář - Chebský deník (denik.cz) 27. 12. 2011
• Aleš Palán: Na faráři zůstane lidi vést a povzbuzovat - Katolický týdeník č. 16 / 2011
• Jana Kofránková: Jak přežít umírání - Hospic Sv. Jiří (hospiccheb.cz) 3. 6. 2009

Článkyeditovat | editovat zdroj

• HRUŠKA, Petr: Hory vděčnosti letem světem (13. 8. 2023)
• HRUŠKA, Petr: Hory vděčnosti aneb Severní cestou (5. 8. 2023)
• HRUŠKA, Petr: Čtyřicítka na krku aneb Velikonoční svítání (28. 5. 2023)
• HRUŠKA, Petr: Hory ticha aneb Krušnohorský kvérunk (30. 9. 2019)
• HRUŠKA, Petr: Jak český farář irská studia přežil (7. 5. 2002)
• HRUŠKA, Petr: Další články na Agasovinách
• HRUŠKA, Petr: Články na Běžecké škole Miloše Škorpila

Textyeditovat | editovat zdroj

• HRUŠKA, Petr: Smím prosit? Přemítání o farnosti (Plzeň, 17. 8. 2022)
• HRUŠKA, Petr: Vánoční společná cesta aneb Trojiční synodalita (Cheb, 18. 12. 2021)
• HRUŠKA, Petr: Pastorační rady farností v české církevní provincii jako realizace synodality v pastorační praxi - Th.D. dizertace v pastorální teologii (Praha, 2009)
• HRUŠKA, Petr: Journeying through the Wilderness - STL Thesis in Spirituality (Dublin, 2004)
• HRUŠKA, Petr: Reform and Renewal - MA Thesis in Pastoral Leadership (Dublin, 2002)
• HRUŠKA, Petr: Vstanu a půjdu k svému Otci - eucharistická křížová cesta (Velikonoce 1992)
• HRUŠKA, Petr: Další autorské texty ke stažení (Agasoviny)
• HRUŠKA, Petr: Překladové texty ke stažení (Agasoviny)
• HRUŠKA, Petr: Osobní texty ke stažení (Agasoviny)

Multimédiaeditovat | editovat zdroj

• Rozhovor se zakladateli Hospice Sv. Jiří (YouTube video)
• Farář Petr Hruška o svých motivech pro založení Hospice Sv. Jiří (YouTube video)
• Rekapitulace v Kristu: Pavlův list Efezským (série kázání na list Efezským)
• Fratelli tutti: Chebské audioinspirace (série kázání na encykliku Fratelli tutti)
• Já přesto budu jásat v Hospodinu (série katechezí a kázání na encykliku Laudato si')
• Kázání a katecheze (zásobník audionahrávek na SoundCloud)
• Profil Petra Hruška na YouTube
• Fotogalerie Kefas ben Agas na Zonerama.cz
• Audio odkazy na Agasovinách (agas.cz)
• Video odkazy na Agasovinách (agas.cz)