A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Petr Pavel | ||||||||
| Pavel v roku 2023 | ||||||||
| 4. prezident Českej republiky | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Momentálne v úrade | ||||||||
| od 9. marca 2023 | ||||||||
| Premiér | Petr Fiala | |||||||
| ||||||||
| Bývalý predseda vojenského výboru NATO | ||||||||
| V úrade 2015 – 2018 | ||||||||
| ||||||||
| Bývalý náčelník Generálneho štábu Armády ČR | ||||||||
| V úrade 1. júl 2012 – 1. máj 2015 | ||||||||
| ||||||||
| Bývalý zástupca náčelníka Generálneho štábu Armády ČR | ||||||||
| V úrade júl 2011 – jún 2012 | ||||||||
| Biografické údaje | ||||||||
| Narodenie | 1. november 1961 (61 rokov) Planá, Česko-Slovensko | |||||||
| Alma mater | Vojenská akadémia Antonína Zápotockého v Brne King’s College London | |||||||
| Profesia | vojak, diplomat, politik | |||||||
| Národnosť | česká | |||||||
| Vierovyznanie | ateizmus, pokrstený katolík | |||||||
| Rodina | ||||||||
| Manželka | ||||||||
| Deti | 2 synovia, 1 dcéra (nevlastná) | |||||||
| Odkazy | ||||||||
| Petr Pavel na generalpavel.cz | ||||||||
| Petr Pavel (multimediálne súbory) | ||||||||
Arm. gen. v. v. Ing. Petr Pavel, M.A. (* 1. november 1961, Planá) je v poradí 4. prezident Českej republiky, vojak a generál Armády Českej republiky vo výslužbe. Pred zvolením do úradu prezidenta pôsobil medzi rokmi 2015 až 2018 ako predseda vojenského výboru Organizácie Severoatlantickej zmluvy (ako prvý predseda z krajín bývalej Varšavskej zmluvy) a medzi rokmi 2012 až 2015 ako náčelník Generálneho štábu Armády Českej republiky – najvyšší vojenský predstaviteľ Armády Českej republiky.
Vzdelanie
Po absolvovaní Vojenského gymnázia Jána Žižku z Trocnova v Opave pokračoval v štúdiu na Vysokej vojenskej škole pozemného vojska vo Vyškove, ktorú ukončil v roku 1983. Následne sa v rokoch 1988 až 1991 vzdelával na Vojenskej akadémii Antonína Zápotockého v Brne a potom aj na študijných pobytoch na štábnej škole v Camberley, na Kráľovskej akadémii obranných štúdií a na King’s College London, kde vyštudoval medzinárodné vzťahy.[1]
Vojenská kariéra
Po absolutóriu začínal u výsadkového vojska. V roku 1985 vstúpil do Komunistickej strany Československa, ktorej členom zostal až do decembra 1989.[2] V 90. rokoch pracoval v armádnej spravodajskej službe Vojenskom spravodajstve. V januári 1993 sa vyznamenal v mierových misiách UNPROFORu. Jeho jednotka bola vyslaná, aby zachránila odrezaných francúzskych vojakov, ktorí boli vo vojnovej zóne medzi Srbmi a Chorvátmi. Vďaka tejto akcii si Petr Pavel získal rešpekt a uznanie aj vo Francúzsku. V rokoch 2002 – 2007 bol postupne veliteľom špecializovaných síl, zástupcom veliteľa spoločných síl a zástupcom riaditeľa sekcie ministerstva obrany.
Od júla 2011 do júna 2012 bol zástupcom náčelníka generálneho štábu Vlastimila Picka, ktorého 1. júla 2012 vo funkcii vystriedal. Do funkcie bol menovaný prezidentom republiky Václavom Klausom 29. júna 2012.[3]
Dňa 21. júla 2014 navrhla Sobotkova vláda Pavla na obdobie 2015 – 2018 do úradu predsedu vojenského výboru NATO, ktorý predstavuje po generálnom tajomníkovi druhý najvyšší post Severoatlantickej aliancie. Vojenský výbor NATO je najvyšším vojenským orgánom aliancie, v ktorom sú zastúpení náčelníci generálnych štábov členských krajín. Tento orgán udeľuje inštrukcie dvom dominantným strategickým veliteľstvám NATO. Pavlovu kandidatúru podporil aj prezident republiky Miloš Zeman.
Trojročné funkčné obdobie generála Pavla v NATO začalo 26. júna 2015.[4] Počas svojho pôsobenia vo vedení vojenského výboru sa zaoberal vykonávaním rozhodnutí prijatých na summite NATO vo Walese v roku 2014, kde zastupoval Česko spoločne s prezidentom Milošom Zemanom a ministrom obrany Martinom Stropnickým.[5] Venoval sa zvyšovaniu ochrany vzdušného priestoru aliancie, posilneniu aliančnej pozície v oblasti odstrašovania, úprave veliteľskej štruktúry NATO a podpore operácií Rozhodná podpora v Afganistane a KFOR v Kosove.[6] Zapracoval na obnovení dialógu s Ruskom, narušeného po anexii Krymu.[7]
V roku 2016 vyjadril názor, že Rusko je nebezpečnejšie ako Islamský štát a hrozba terorizmu a utečencov bola v Česku preceňovaná.[8] V súvislosti s tureckou inváziou v Sýrii, ktorá sa začala v januári 2018 a bola namierená proti sýrskym Kurdom, Tureckom označovaným za teroristami, vyhlásil, že „všetky krajiny majú právo na sebaobranu, ale je dôležité, aby sa to vykonávalo primerane,“ a že NATO bolo Tureckom (svojím členským štátom) o vojenskej operácii informované. Poukázal pritom na nutnosť nevnímať Kurdov ako homogénnu skupinu a upozornil, že časť z nich efektívne bojuje proti extrémistom.[9]
Zahraničné misie
- 1993/1994: zástupca vojenského pridelenca Česka v Belgicku
- 1999 – 2002: zástupca na veliteľstve NATO v Brunssume
- 2003: zástupca vo veliteľstve operácie Trvalá sloboda v Tampe
- 2007 – 2009: zástupca vojenského predstaviteľa Česka pri Európskej únii v Bruseli
- 2010/2011: zástupca na hlavnom veliteľstve spojeneckých vojsk v Európe, Belgicko[1]
Vojenské hodnosti
- 2002 – brigádny generál
- 2010 – generálmajor[10]
- 8. mája 2012 – generálporučík[11][nefunkčný odkaz
- 8. mája 2014 – armádny generál[12]
Vyznamenania
- Medaila Za službu v ozbrojených silách Českej republiky – I. stupňa – XX[13]
- Medaila Armády Českej republiky – III. – I. stupňa[13]
- Záslužný kríž ministra obrany Českej republiky – III. a II. stupňa[13]
- Medaila ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – KUVAJT III. stupňa[13]
- Medaila ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – BOJOVÁ MISIA III. stupňa[13]
- Čestný pamätný odznak Za službu mieru[14]
- Medaila Za hrdinstvo (1995)[15]
- Kríž obrany štátu (2018)[16]
- Kríž za vojenskú chrabrosť (Francúzsko) – s bronzovou hviezdou (1995)
- Rad čestnej légie (Francúzsko) – dôstojník (2012)[17]
- Čestný odznak Ministerstva obrany „Svätý Juraj“ (Bulharsko) – I. stupňa (2017)[18]
- Rad koruny (Belgicko) – veľkokríž (2018)
- Rad záslužnej légie (USA) – komandér (2018)
Politická kariéra
O možnej kandidatúre Petra Pavla na funkciu prezidenta Českej republiky sa špekulovalo dlhodobo, v prieskumoch verejnej mienky sa v tejto súvislosti jeho meno prvýkrát objavilo už v roku 2015, teda v súvislosti s prezidentskou voľbou v roku 2018, v ktorej však nakoniec kandidátom nebol. Až 29. júna 2022 potvrdil, že sa bude uchádzať o kandidatúru v prezidentskej voľbe v roku 2023. Uviedol tiež, že začal so zberom podpisov občanov. Kampaň financoval z darov podporovateľov. Podľa prieskumu z augusta 2022 mal Pavel šancu v prvom kole prezidentských volieb získať 22 % hlasov a postúpiť do druhého kola, v ktorom by porazil pomerom hlasov 58 %: 42 % bývalého premiéra Andreja Babiša.[19]
Svoju kandidatúru na prezidenta oficiálne oznámil dňa 6. septembra 2022, kedy predstavil svoje volebné heslo „Vraťme Česku řád a klid“ a víziu stať sa nezávislým prezidentom.[20] Podporu mu vyslovila, spoločne s ďalšími dvoma kandidátmi, koalícia SPOLU; členovia Českej pirátskej strany v ankete týkajúcej sa voľby prezidenta najčastejšie hlasovali za Petra Pavla a ďalších dvoch kandidátov.
Medzi podporovateľmi Petra Pavla boli počas kampane napríklad herec a scenárista Zdeněk Svěrák, bývalý predseda Akadémie vied a 1. podpredseda Senátu Jiří Drahoš, režisér Jan Hřebejk, zakladateľ organizácie Človek v núdzi a študentský vodca z roku 1989 Šimon Pánek riaditeľ Knižnice Václava Havla a exdiplomat Michael Žantovský, tenistka Lucia Šafářová, kňaz Václav Malý, kňaz a filozof Tomáš Halík, spevák Jaroslav Hutka, bývalý minister zahraničia Karel Schwarzenberg či mnoho podnikateľov a politikov.[21]
So ziskom 1 975 056 hlasov (35,40 %) vyhral 1. kolo prezidentských volieb s náskokom približne 0,4 percentuálneho bodu (22 843 voličských hlasov) pred kandidátom hnutia ANO 2011 Andrejom Babišom. Obaja tak postúpili do 2. kola, v ktorom zvíťazil Pavel s 3 358 926 hlasov (58,32 %) a stal sa tak zvoleným prezidentom Českej republiky. Porazený kandidát Babiš získal 2 400 271 hlasov (41,67 %).[22]
Ihneď po zvolení začal Petr Pavel aktívne pracovať, usporiadal rad rokovaní s českými politikmi, telefonoval so zahraničnými štátnikmi, napríklad s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským či s prezidentkou Taiwanu Cchaj Jing-wen. Odcestoval aj na návštevu krajov, kde vo voľbách nezvíťazil a zúčastnil sa Mníchovskej bezpečnostnej konferencie.[23][24]
Inaugurácia Petra Pavla za prezidenta Českej republiky sa konala 9. marca 2023 na Pražskom hrade, kedy sa stal v poradí 4. prezidentom Českej republiky.[25]
Referencie
- ↑ a b Generálporučík Pavel má nahradit Picka v čele armády . Česká televize, 18.05.2012. Dostupné online.
- ↑ ČÁSENSKÝ, Robert. Generál Pavel: Jsme odvážnější, než si myslíme - Reportermagazin.cz. Reporter magazín, 2014-12-07. Dostupné online . (po česky)
- ↑ Prezident jmenoval Pavla náčelníkem armádního generálního štábu . ČTK, 29.06.2012. Dostupné online.
- ↑ Generál Petr Pavel se stává druhým nejdůležitějším mužem NATO . iROZHLAS, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Summit NATO 2014 - Newport, Wales | Ministerstvo obrany . mocr.army.cz, . Dostupné online.
- ↑ NATO. General Petr Pavel ends his tenure as Chairman of the NATO Military Committee . NATO, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Petr nebo Pavel? Generál, kacíř, bojovník i sexsymbol odchází do civilu . iDNES.cz, 2018-11-30, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Pavel: Ruská kampaň v ČR vytváří dojem, že Rusko není hrozba. Je ale nebezpečnější než Islámský stát | Aktuálně.cz . Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje, 2016-10-25, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ 26. březen 2018 - Reportéři ČT | Česká televize . . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Do čela armády míří respektovaný generál Petr Pavel . iDNES, 18.05.2012. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval nové generály . Armáda Českej republiky. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval generály AČR online. hrad.cz, 2014-05-08, cit. 2014-05-08. Dostupné online.
- ↑ a b c d e armádní generál Ing. Petr PAVEL, M. A. online. Cit. 2021-04-21. Dostupné online. Archivované 2021-04-21 z originálu.
- ↑ NATO. General Petr Pavel, Chairman of the Military Committee online. NATO, cit. 2023-03-26. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ name="NATO"
- ↑ https://mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=202532&tmplid=527
- ↑ Général Petr Pavel, Officier de la Légion d’honneur online. La France en République tchèque, cit. 2023-03-26. Dostupné online. (po francúzsky)
- ↑ Министерство на отбраната на Република България online. mod.bg, cit. 2023-03-26. Dostupné online.
- ↑ Median: Prezidentskou volbu by v prvním kole vyhrál Babiš, ve druhém Pavel. Podpora vzrostla Nerudové online. iROZHLAS, cit. 2023-01-29. Dostupné online. (po česky)
- ↑ ČTK. Pavel potvrdil kandidaturu na prezidenta. Zahájil kampaň a představil heslo. Deník.cz, 2022-09-06. Dostupné online cit. 2023-01-29. (po česky)
- ↑ Celebrity jako lákadlo na voliče. Podívejte se, kdo koho podporuje - Seznam Zprávy online. www.seznamzpravy.cz, cit. 2023-02-19. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta 2023 | Výsledky 2. kola voleb online online. www.seznamzpravy.cz, cit. 2023-01-29. Dostupné online.
- ↑ PALATA, Luboš. Česko v čele Evropy. Pavlův telefonát na Tchaj-wan se stal evropským tématem. Deník.cz, 2023-02-01. Dostupné online cit. 2023-02-19. (po česky)
- ↑ Petr Pavel se v Mnichově sešel s Macronem, řešili záruky pro Ukrajinu online. iDNES.cz, 2023-02-17, cit. 2023-02-19. Dostupné online. (po česky)
- ↑ SITA. Petr Pavel zložil sľub a stal sa novým českým prezidentom. pravda.sk (Bratislava: OUR MEDIA SR), 2023-03-09. Dostupné online cit. 2023-03-09. ISSN 1336-197X.
Iné projektyupraviť | upraviť zdroj
Commons ponúka multimediálne súbory na tému Petr Pavel
Zdrojupraviť | upraviť zdroj
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Petr Pavel na českej Wikipédii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Íránské revoluční gardy
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Časové pásmo
Čeleď
Česká ženská hokejová reprezentace do 18 let
Česká Wikipedie
Česko
Špionáž
Štít (heraldika)
Švýcarsko
Žlázokřídlecovití
14. leden
15. leden
16. leden
1634
18. leden
1824
19. leden
1909
1924
1944
1984
1989
24. leden
491 př. n. l.
Abdikace
Albrecht z Valdštejna
Americká ženská hokejová reprezentace do 18 let
Amnon Rubinstein
Arabština
Arabské povstání
Aridní podnebí#Horké aridnà podnebà (Bwh)
Arno Allan Penzias
Asie
Atatürkovo letiště
Australian Open 2024
Autoritní kontrola
Bejrút
Benjamin Netanjahu
Carlos Sainz
Cedr libanonský
Chlorid cesný
Commons:Featured pictures/cs
Dánsko
Děloha
Džidda
Dammám
Diodóros Sicilský
Druhá světová válka
Echolokace
Egypt
Elektrické křeslo
Encyklopedie
Ercole Consalvi
Evropa
Ferdinand II. Štýrský
File:Nyctalus noctula.jpg
Frank Farian
František Janouch
Frederik X.
Frekvenční modulace
Fylogenetika
Gary Graham
Gemeinsame Normdatei
Grindavík
Heroldské figury
Hibernace
Hlavní strana
Hlavní strana?uselang=cs
Hmyzožravci
Hnízdní parazitismus
IATA kód letiště
International Standard Serial Number
Irák
Irbíl
Islámský stát
Island
Izrael
Jana Hlaváčová
Janbú
Janina Lewandowska
Jemen
Jiří Neuwirt
Jižní Korea
Jicchak Herzog
Joe Albany
John Spencer, 8. hrabě Spencer
Köppenova klasifikace podnebí
Kadidlo
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katyňský masakr
Kim Čong-un
Koření
Kolonie (biologie)
Korálový útes
Korsuň-ševčenkovská operace
Láva
Létavec
Ladislav Svoboda (senátor)
Letouni
Libanon
Libanonská hymna
Libanonská vlajka
Library of Congress Control Number
Listonosovití
Lockheed Martin
Lockheed Martin X-59 QueSST
Luigi Riva
Macintosh
Marie-Adéla Lucemburská
Markéta II.
Martin Macík
Matyáš Gallas
Medína
Mezinárodní letiště Šardžá
Mezinárodní letiště Dubaj
Mezinárodní letiště Káhira
Miloslav Ducháč
Mistrovství světa v ledním hokeji žen do 18 let
Mohamed
Monarchie v Dánsku
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Nadace Wikimedia
NASA
Netopýrovití
Norbert Lichý
Novotel
Osmanská říše
Pákistán
Patagium
Pavel Dyba
Peřovec kukaččí
Petrochemický průmysl
Petr Pavel
Polarizační mikroskop
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Premiér Izraele
Provincie v Saúdské Arábii
První světová válka
Q466027
Q466027#identifiers
Q466027#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu
Rafinerie
Rallye Dakar 2024
Reykjanes
Rijád
RMS Republic (1903)
Ropa
Ropná rafinerie
Rudá armáda
Rudé moře
Ruská invaze na Ukrajinu
Sístán a Balúčistán
Sýrie
Saúdská Arábie
Saudia
Severní Amerika
Severní Korea
Seznam představitelů Ukrajiny#Chronologický pÅ™ehled prezidentů od roku 1991
Seznam prezidentů České republiky
Seznam prezidentů Izraele
Seznam státních znaků asijských zemí
Shawnacy Barber
Soubor:Caesium Chloride.jpg
Soubor:Coat of arms of Lebanon.svg
Soubor:Commons-logo.svg
Soubor:Fm nasa yanbu saudi arabia - rotated.jpg
Soubor:Home in Yanbu City - panoramio.jpg
Soubor:Internationale Sportnacht Davos 2014.jpg
Soubor:Nyctalus noctula.jpg
Soubor:RMS Republic.jpg
Soubor:Seal of the President of Lebanon.png
Soubor:Turquoise Red Sea Waves (3002926462).jpg
Soubor:Yanbu Airport Terminal Tower.JPG
Soubor:Yanbu city.jpg
Soubor:Yanbu flower festival.jpg
Soubor:Yanbu Park 1.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené arabské emiráty
Spojené státy americké
Srážky
SS Florida
Stát
Státní znak Ázerbájdžánu
Státní znak Íránu
Státní znak Čínské lidové republiky
Státní znak Afghánistánu
Státní znak Arménie
Státní znak Bahrajnu
Státní znak Bangladéše
Státní znak Bhútánu
Státní znak Bruneje
Státní znak Egypta
Státní znak Filipín
Státní znak Gruzie
Státní znak Indie
Státní znak Iráku
Státní znak Izraele
Státní znak Japonska
Státní znak Jemenu
Státní znak Jižní Koreje
Státní znak Jižní Osetie
Státní znak Jordánska
Státní znak Kambodže
Státní znak Kataru
Státní znak Kazachstánu
Státní znak Kypru
Státní znak Kyrgyzstánu
Státní znak Laosu
Státní znak Libanonu
Státní znak Malajsie
Státní znak Malediv
Státní znak Mongolska
Státní znak Myanmaru
Státní znak Nepálu
Státní znak Ománu
Státní znak Ruska
Státní znak Sýrie
Státní znak Saúdské Arábie
Státní znak Severního Kypru
Státní znak Severní Koreje
Státní znak Singapuru
Státní znak Spojených arabských emirátů
Státní znak Srí Lanky
Státní znak Tádžikistánu
Státní znak Tchaj-wanu
Státní znak Thajska
Státní znak Turkmenistánu
Státní znak Uzbekistánu
Státní znak Východního Timoru
Státní znak Vietnamu
Střední východ
Světový pohár v alpském lyžování 2012/2013
Svartsengi
Tadaridovití
Ted Bundy
Telefonní předvolba
Thomas Edward Lawrence
Tina Mazeová
Turecko
Ukrajina
UTC+03:00
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Východní fronta (druhá světová válka)
Virtual International Authority File
Vlhkost vzduchu#Relativnà (poměrná) vlhkost vzduchu
Volodymyr Zelenskyj
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Embassy
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:CZECH
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Mezinárodní Wikipedie
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedista:Blahma
Wikipedista:Draceane
Wikipedista:Gumruch
Wikipedista:Hromino
Wikipedista:Jvs
Wikipedista:Kusurija
Wikipedista:Ludek
Wikipedista:Lukáš Král
Wikipedista:Martin Urbanec
Wikipedista:Miraceti
Wikipedista:Mormegil
Wikipedista:Oashi
Wikipedista:Petrb
Wikipedista:Petrus Adamus
Wikipedista:Petr Kopač
Wikipedista:Radim Hasalík
Wikipedista:Reo On
Wikipedista:Sebesta
Wikipedista:Utar
Wikipedista:Zik
Wikipedista:Zirland
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Yanbu?oldid=1194827090
Zeměpisné souřadnice
Znak Hongkongu
Znak Macaa
Znak Tibetu
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk
