A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pinus discolor | |
---|---|
Borovice Pinus discolor v horském pásmu Santa Catalina Mountains, Arizona, Spojené státy americké | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Rod | borovice (Pinus) |
Podrod | Strobus |
Sekce | Parrya |
Podsekce | Cembroides |
Binomické jméno | |
Pinus discolor (D.K.Bailey) D.K.Bailey & F.G.Hawksw., 1979 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pinus discolor je malá severoamerická tříjehličná borovice, velmi podobná borovici Pinus johannis.
Synonyma
- Pinus cembroides poddruh cembroides varieta bicolor
- Pinus culminicola varieta discolor.
Popis
Stálezelený, jehličnatý, jednodomý, větrosprašný a pomalu rostoucí strom, dorůstající do výšky 15 m. Kmen je většinou vícenásobný a jen vzácně jednotlivý. Koruna je nízká, hustá, kulatá, rozprostřená, s o 3-4 m vně prodlouženými větvemi. Borka je u mladých stromů hladká a šedá, u starších stromů drsná a šupinovitá, pouze mělce rozbrázděná a hřebenitá. Letorosty jsou tmavošedé a drsné, s mírně dolů směřujícími základnami listenů. Jehlice jsou ohebné a vyskytují se ve svazečcích (Fasciculus) po 3 (vzácně též po 2 a 4); jehlice jsou 3-5 cm dlouhé a 0,9-1,2 mm tlusté, se 2 vnějšími pryskyřičnými kanálky na horních površích; s jedním cévním svazkem; s průduchy (Stomata) pouze na spodních površích, s typickým různobarevným vzhledem, protože horní povrchy jsou tmavozelené a spodní povrchy jsou stříbrnomodrošedozelenobílé; okraje jehlic jsou celé; svazečkové pochvy jsou zprvu oranžovohnědé, později šedé, stočené dozadu do růžice, později někdy opadávající, 3 mm dlouhé.
Samičí (semenné) šištice – šišky (Megastrobilus) jsou nezralé hnědé, 9-11 mm dlouhé a 5-7 mm široké a rostou po jedné či po dvou na krátkých tenkých stopkách; zralé šišky jsou oranžovohnědé, pryskyřičnaté, obdélníkové, zavřené, 3,5 cm dlouhé a 2-3 cm široké a po rozevření 4-5,5 cm dlouhé; šišky se rozevírají při zralosti a brzy potom opadávají dohromady s 3-4 mm dlouhými stopkami. Šupiny šišek se mírně lesknou, jsou tenké a tuhé; semena plodí pouze 3-15 středních šupin, zatímco šupiny u základny a vrcholu šišky jsou malé a neplodné. Výrůstky (Apophysis) jsou nepravidelně kosodélníkové, malé, tenké, ploché, 10-15 mm široké, se slabým příčným hřebenem. Přírůstek prvního roku (Umbo) je horní, snížený a s nepatrným a brzy opadávajícím trnem. Semena jsou tmavooranžovohnědá, 10-12 mm dlouhá a 10 mm široká; s tvrdým, 0,5-1 mm silným osemením a bílým endospermem; semena jsou jedlá.[1][2] Křídla semen jsou nevyvinutá a 0,5-1 mm dlouhá a po vypadnutí semen zůstávají v šišce. Děložních lístků (Cotyledon) je 6-11. Semena dozrávají v říjnu.
Příbuznost
Borovice Pinus discolor je blízce příbuzná borovici Pinus johannis. Obě tyto borovice jsou si velmi podobné. Několik rozdílů ve vzrůstu a ve velikosti šišek a semen je založeno na vzorcích malých rozměrů a dalším průzkumem se mohou stát neprůkaznými. Též byly zjištěny rozdíly ve složení pryskyřice, ale platnost tohoto výzkumu byla taktéž zpochybněna.[1]
Výskyt
Domovinou stromu je Mexiko (státy Durango, Chihuahua a Sonora) a Spojené státy americké (státy Arizona a Nové Mexiko, především v horském pásmu Santa Catalina Mountains, též kolem národní observatoře Kitt Peak a také v jižní části náhorní plošiny Koloradská plošina).
Ekologie
Strom tvoří lesní krajiny často s jalovci Juniperus, dalšími druhy borovic, například s Pinus edulis, Pinus monophylla varieta fallax, Pinus reflexa, borovicí těžkou Pinus ponderosa, dále například se smrkem Engelmannovým Picea engelmannii, smrkem pichlavým Picea pungens a také s cypřišem arizonským Cupressus arizonica na hornatinách, stolových horách a náhorních plošinách v nadmořských výškách 700–2400 m. Strom je mrazuvzdorný do – 12 °C a potřebuje plné slunce.
Nepřátelé a nemoci
Strom patří mezi hlavní hostitele trpasličího jmelí Arceuthobium pendens.
Využití člověkem
Dřevo stromu je používáno jako palivo. Málokdy bývá borovice Pinus discolor pěstována jako okrasa.
Galerie
-
Borovice Pinus discolor, větev s jehlicemi, pupeny a šiškami, ve státě Chihuahua v Mexiku.
-
Borovice Pinus discolor, několik stromů v horském pásmu Chiricahua Mountains, v okrese Cochise County, ve státě Arizona, v USA.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pinus discolor na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk