A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pirna | |
---|---|
Pohled ze zámku Sonnenstein na Staré město | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°57′44″ s. š., 13°56′25″ v. d. |
Nadmořská výška | 118 m n. m. |
Časové pásmo | UTC +1 |
Stát | Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory |
Administrativní dělení | 20 místních částí[1] |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 53,1 km² |
Počet obyvatel | 39 054 (2022)[2] |
Hustota zalidnění | 736 obyv./km² |
Etnické složení | Němci 98,6 %[3] |
Náboženské složení | protestantství 11,8 % římskokatolická církev 3,1 %[3] |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Primátor | Tim Lochner |
Vznik | 11. století |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Am Markt 1/2 01796 Pirna |
Telefonní předvolba | 03501 |
PSČ | 01796 a 8300 |
Označení vozidel | PIR, DW, FTL, SEB |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pirna (česky zastarale Perno) je velké okresní město na Labi v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory, jehož je správním střediskem. Má přibližně 39 tisíc[2] obyvatel. Historické město leží na železniční trati Děčín–Drážďany, nachází se v něm řada středních škol a mnoho památek a pro turisty je vstupní branou do Českosaského Švýcarska.
Historie
Středověk
Místo na břehu Labe bylo osídleno od paleolitu. V 6. století se zde usídlili Slované, kteří dali městu také jméno. Po dobytí oblasti východními Franky (roku 929 byla založena Míšeň) vznikl v 11. století na vrchu hrad (dnešní Sonnenstein) a pod ním později podhradí s kostelem Panny Marie. Již ve 13. století obdrželo osídlení městské právo. V písemných pramenech je Pirna poprvé zmíněna k roku 1233. Tou dobou byla již rychle rostoucím městem, které profitovalo ze své polohy na Labi, jež bylo jednou z nejdůležitějších obchodních tras mezi míšeňským markrabstvím a Čechami.
Roku 1293 byla Pirna ovládnuta králem Václavem II., čímž se stala do roku 1405 součástí českého království. Roku 1351 sem svolal císař Karel IV. sněm šlechty, který měl rozhodnout o nesrovnalostech ohledně braniborského markrabství. V 50. letech 15. století obdržel město saský kurfiřt Friedrich II. Pirna však nadále zůstala českým lénem.
Roku 1501 postihla město velká povodeň, při které bylo zatopeno centrální náměstí, podobně jako při další povodni roku 1510.
Roku 1502 začala stavba nového městského kostela, dnešní St. Marienkirche – kostel Panny Marie, pod vedením místního mistra Petra Ulricha. Kostel byl dokončen roku 1546, hlavní oltář z pískovce pak roku 1614.
Novověk
Stejně jako v dalších městech v Sasku byla i v Pirně provedena reformace. Roku 1539 byl v Pirně ustanoven luterský farář a byly zakázány katolické mše. Roku 1540 byly všechny majetky katolické církve v Sasku zkonfiskovány, takže zanikl i místní dominikánský klášter. Knihy byly převezeny na univerzitu do Lipska, budovy byly rozprodány měšťanům a zčásti zbořeny. Od roku 1544 byl městský hrad postupně přestavěn na zemskou pevnost.
Za třicetileté války byla postavena městská hradba. V roce 1628 přišla do Pirny řada českých exulantů,[4][5] někteří z nich v roce 1631 odešli se saským vojskem zpátky do Prahy, ale brzy museli Čechy zase opustit. Roku 1639 dobyli Pirnu Švédové a během dlouhého obléhání pevnosti město zpustošili. 600 měšťanů bylo zabito a jen statečný čin lékárníka Jacobaera zachránil město před definitivním vypálením. Od roku 1670 byl hrad Sonnenstein přestavován na barokní pevnost.
Za sedmileté války vpadli do Saska bez vyhlášení války Prusové, kteří roku 1756 Pirnu i s pevností Sonnenstein obsadili. Roku 1758 byl Sonnenstein dobyt Rakušany, kteří jej srovnali se zemí.
Roku 1811 byl Sonnenstein přeměněn na ústav pro duševně choré. Ale již roku 1813 byl obsazen Napoleonem, jehož jednotky zde zůstaly až do kapitulace Drážďan na podzim téhož roku.
Roku 1845 postihla Pirnu velká povodeň. Labe tehdy dosáhlo 8,77 metru. Dosažená hladina sloužila jako klíčové měřítko pro výstavbu železniční trati Drážďany-Děčín v labském údolí. Železnice byla vystavěna o metr výše než byl maximální stav vodní hladiny při povodni. Provoz na trati Pirna-Drážďany byl pak zahájen roku 1848.
Za prusko-rakouské války roku 1866 stálo Sasko po boku Rakouska a bylo obsazeno. V Pirně byla umístěna do roku 1868 pruská posádka.
Od roku 1862 vznikaly ve městě a jeho okolí první továrny. Šlo o strojírenské podniky, sklárny a továrny na buničinu či umělé hedvábí. Roku 1875 byl dokončen kamenný most přes Labe. To bylo impulsem pro přesun nádraží a výstavbu tzv. Západního předměstí (Westvorstadt), kde byla do první světové války vystavěna řada historizujících domů. Roku 1890 měla Pirna skoro 14 tisíc obyvatel.
20. století
Na přelomu let 1922 a 1923 bylo město rozšířeno o okolní obce a dosáhlo počtu 30 tisíc obyvatel.
V listopadu 1938 proběhl i v Pirně pogrom spojený s rabováním židovského majetku v několika obchodech. V letech 1940–1941 se ústav pro choromyslné Sonnenstein stal místem likvidace tělesně i mentálně postižených a starých lidí, dovezených na Sonnenstein z různých ústavů či koncentračních táborů. Bylo zde zplynováno 15 tisíc obětí. Za války zemřelo ve městě asi 3500 lidí. Město bylo obsazeno 8. května 1945 Rudou armádou.
Po válce bylo významným nacistům zabaveno přes 230 objektů a roku 1946 byly znárodněny všechny průmyslové podniky. V období NDR vzniklo v Pirně několik průmyslových podniků, které ale vesměs nepřežily rok 1990, vzniklo panelové sídliště pro 10 tisíc lidí, kdežto historické město silně zchátralo, řada domů se stala naprosto neobyvatelnými a Labe bylo tak znečištěné, že se v něm nesmělo koupat. Velkým problémem bylo i vysoké znečištění vzduchu. 80 % budov ve starém městě bylo po roce 1990 rekonstruováno, čímž se historická část města stala velkým turistickým lákadlem.
Roku 1998 zde bylo založeno česko-německé Gymnázium Friedricha Schillera, kde spolu s přibližně 900 německými studenty studuje zhruba 90 českých stipendistů, ubytovaných v internátu blízko náměstí. Část německých studentů se intenzivně učí česky, čeští německy.
V srpnu 2002 postihla Pirnu velká povodeň, při níž byla řada nově rekonstruovaných domů zatopena až do prvního patra. Roku 2011 byla ukončena náročná rekonstrukce zámku Sonnenstein.
Správní členění
Pirna se dělí na 20 místních částí:[1]
Politické poměry
V komunálních volbách roku 2014 získala Křesťansko-demokratická unie (CDU) 34,13 % hlasů, Levice (Die Linke) 19,18 %, Nezávislí (Freie Wähler) 9,04 %, sociální demokracie (SPD) 8,93 %, pravicově extremistická Národně demokratická strana Německa (NPD) 8,5 % a Zelení (Die Grünen) 5,19 % hlasů. V letech 2010 až 2024 byl primátorem Klaus-Peter Hanke (nezávislý). Od února 2024 zastává post primátora Tim Lochner (nezávislý, zvolený za AfD).
Památky
Historické jádro města je velmi dobře zachované. Na náměstí a v přilehlých ulicích je řada barokních a hlavně renesančních měšťanských domů s pozdně gotickými detaily (portály, plastiky, domovní znamení apod.). Náměstí si zachovalo celkový ráz malého města z 18. století, jak ostatně ukazuje i porovnání s obrazem italského malíře Bellotta z let 1754–1755 (výše). Zajímavostí jsou i veřejné kašny vytesané z jednoho kusu pískovce.
Nejvýznamnější pamětihodnosti
- Kostel Panny Marie (St. Marienkirche), postavený v letech 1502–1546, je velká trojlodní hala s bohatou síťovou klenbou a mohutnou kamennou věží. Zařízení je většinou barokní, včetně varhan. Zvenčí je k vidění řada renesančních a barokních náhrobků.
- Radnice pochází z doby renesance. V baroku i později byla různě přestavována. Barokní věž s hodinami pochází z roku 1718. Na fasádě jsou sluneční hodiny a řada plastik. Renesanční znak města je umístěn na východním portálu (lev a hruška).
- Kostel sv. Jindřicha (Klosterkirche St. Heinrich) byl zřízen jako součást dominikánského kláštera, založeného kolem roku 1300. Okolo roku 1400 byl pak přestavěn na dvojlodní kostel s nízkou věží. Kostel sloužil po uzavření kláštera jako skladiště. Od roku 1952 byl katolickou obcí postupně upravován a dnes slouží bohoslužbám. V sousedním areálu bývalého dominikánského kláštera je dnes městské muzeum.
- Hrad a zámek Sonnenstein na kopci nad městem byl mnohokrát přestavován. Dnes se zde nalézá památník a muzeum, dokumentující likvidaci tělesně a mentálně postižených za nacistického režimu.
- Labská promenáda je součástí cyklostezky na levém břehu Labe s malebnými výhledy na labské údolí.
- V městské části Graupa je muzeum R. Wagnera, který v romantickém Liebenthalském údolí (či spíše pískovcovém kaňonu) napsal operu Lohengrin.
Školství
Ve městě se nalézá vedle česko-německého Gymnázia Friedricha Schillera ještě Gymnázium Johanna Gottfrieda Herdera. Dále zde působí hotelová odborná škola, odborná škola pro techniku a odborná škola pro hospodářství. Odborná škola pro jazyky a informatiku je soukromá.
Hospodářství
Mezi největší místní zaměstnavatele patří dva výrobci umělých dílů pro automobilový průmysl – KTSN Kunststofftechnik Sachsen (260 zaměstnanců) a Ehrlich Werkzeug- und Gerätebau (95 zaměstnanců). Dodavatel automobilové elektroniky Fahrzeugelektrik Pirna zaměstnává na 280 lidí. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům patří i zpracovatel oceli Edelstahlwerke Schmees s 240 zaměstnanci či výrobce baterií LITRONIK GmbH, který dává práci 190 lidem. Těžba a zpracování pískovce zaměstnává kolem 90 lidí (Sächsische Sandsteinwerke GmbH). I přes několikaprocentní snížení v minulých letech je nezaměstnanost v Pirně ještě poměrně vysoká – pohybuje se okolo 10 % (prosinec 2013).
Osobnosti
- Pavel Stránský ze Záp (1583–1657), exulant, spisovatel
- Václav Nosidlo z Geblic (1592–1649), exulant, autor pirenské kroniky.[5]
- Samuel Martinius z Dražova (1593–1639), spisovatel, oponent Jednoty bratrské
- Ekkehard Wlaschiha (1938–2019), operní pěvec
- Ramona Neubertová (* 1958), atletka
Partnerská města
- Bolesławiec, Polsko
- Děčín, Česko
- Longuyon, Francie
- Remscheid, Německo
- Reutlingen, Německo
- Varkaus, Finsko
Fotogalerie
-
Náměstí
-
Radnice
-
Starý most
-
Dům s čertovým arkýřem
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pirna na německé Wikipedii.
- ↑ a b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge . Landesdirektion Sachsen . Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. .
- ↑ a b Zensus 2011 . Statistische Ämter des Bundes und der Länder . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)
- ↑ Eva Melmuková: Patent zvaný toleranční, 1999. Str. 59
- ↑ a b LISÁ, Martina. Pirenská exulantská obec během třicetileté války očima kroniky Václava Nosidla z Geblic . Praha: Národní muzeum (sborník), 2009 . Dostupné online.
Literatura
- BOBKOVÁ, Lenka. Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621-1639. Praha: Scriptorium, 1999. 228 s. ISBN 80-86197-05-0.
Související články
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Encyklopedické heslo Perno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pirna na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města Pirna (německy, česky, anglicky)
- Stránky o Starém městě v Pirně (německy)
- Stránky Kuratoria Starého města (německy)
- Zprávy z Pirny (německy)
- Informace o Památníku Pirna-Sonnenstein (německy, anglicky)
- Muzeum Richarda Wagnera v městské části Graupa (německy)
- Stránky česko-německého gymnázia (německy, česky, anglicky)
- CzechPoint Pirna (česky)
- Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen (německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Římskokatolická církev
1. říjen
1. srpen
1. září
1621
18. srpen
1811
19. prosinec
1921
1936
1939
1940
1941
1944
1945
1971
1986
2016
28. červenec
29. červenec
3. srpen
30. červenec
31. červenec
9. říjen
Adolf Hitler
Akce T4
Alkoven
Anna Kateřina Gonzagová
Antidemokracie
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Autorita (knihovnictví)
Bádensko-Württembersko
Běh na 100 metrů
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Barbora Krejčíková
Benešovy dekrety
Berlín
Bernburg
Blut und Boden
Brandenburg an der Havel
Braniborsko
Christian Wirth
Clemens August von Galen
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
David Kostelecký
Denacifikace
Diamantová liga
Diecéze münsterská
Druhá světová válka
Dusty Hill
Edvard Beneš
Einsatzgruppen
Encefalitida
Encyklopedie
Epilepsie
Eutanazie
Fenobarbital
France Popit
František Nedvěd
Gemeinsame Normdatei
Georgij Nikolajevič Babakin
German-American Bund
Gestapo
Hadamar
Hartheim (zámek)
Heil Hitler
Heim ins Reich
Hesensko
Hitlerjugend
Hlavní strana
Holokaust
Horní Rakousy
Huntingtonova choroba
International Standard Book Number
Július Binder
Japonsko
Jesse Owens
Jiří Lipták
Jiří Prskavec
Jizerskohorské bučiny
Julija Pečonkinová
Jungfrau
Křišťálová noc
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Karl Brandt
Kateřina Siniaková
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kiel
Kinderlandverschickung
Klokan quokka
Klystýr
Konečné řešení židovské otázky
Koupací vůz
Krajní pravice
Krematorium
Lebensborn
Lebensraum
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Letní olympijské hry 1936
Letní olympijské hry 2020
Liberec
Limburg an der Lahn
Linec
Linz
Lipsko
Londýn
Ludvík II. Hornobavorský
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Marie Brabantská (1256)
Markéta Vondroušová
Mein Kampf
Mezinárodní vesmírná stanice
Milan Lasica
Miroslav Jindra
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Moskva
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národně socialistická německá dělnická strana
Němčina
Německý odboj během druhé světové války
Německo
Nacismus
Nacistická architektura
Nacistické experimentování na lidech
Nacistické Německo
Nacistické ozbrojené a bezpečnostní sbory
Nadace Wikimedia
Nasjonal Samling
Nationaal-Socialistische Beweging
Nauka (modul ISS)
Neonacismus
Neurologie
Noc dlouhých nožů
Norimberské zákony
Norimberský proces
Olympijské hry
Osobní technický prostředek
Oxid uhelnatý
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy
Pakt proti Kominterně
Pakt tří
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panská rasa
Peking
Peter de Vries
Pirna
Pivní puč
Ploutvonožci
Plynová komora
Požár Říšského sněmu
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Program NSDAP
Psychiatrie
Q154494#identifiers
Q154494#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakousko
Rasová hygiena
Rasse- und Siedlungshauptamt
Reichsarbeitsdienst
Richard Adler
Rusko
Sála
SARS-CoV-2
Sasko
Sasko-Anhaltsko
Schizofrenie
Schutzstaffel
Segway
Sieg Heil
Slalom na divoké vodě
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:CAvGalenBAMS200612.jpg
Soubor:Erlass von Hitler - Nürnberger Dokument PS-630 - datiert 1. September 1939.jpg
Soubor:Fort VII Poznań RB8.JPG
Soubor:Gedenktafel Herbert-von-Karajan-Str 1 (Tierg) Christian Wirth.jpg
Soubor:Grafeneck Hauptgebäude.JPG
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-85821-90-7
Spojené státy americké
Sportovní střelba
Sportovní střelba na Letních olympijských hrách 2020
Strana Šípových křížů
Sturmabteilung
Světové dědictví (Česko)
Svaz německých dívek
Syfilis
Tallinn
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Terry Cooper
Triumf vůle
UNESCO
Válečná fronta
Vakcína proti covidu-19
Velkoněmecká koncepce
Vladimír Beneš (1921)
Vladislav Mirvald
Volksdeutsche Mittelstelle
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zdravotní postižení
Zlatý úsvit (politická strana)
Zuzana Hejnová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk