Planeta - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Planeta
 ...
Planety Sluneční soustavy

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc). Definice pojmu planeta není ustálená.

Zkoumáním planet se zabývá planetologie.

Definice

V minulosti byla situace jednodušší, řecké označení planétés se vztahovalo na všechny objekty, které se pohybovaly vzhledem ke hvězdnému pozadí, kromě tehdy známých planet tedy i na Slunce a Měsíc, naopak Země planetou nebyla. Intuitivní chápání pojmu planeta bylo postačující i po objevení Uranu, Neptuna a posléze Pluta, protože šlo o tělesa, která byla výrazně větší, než jiné tehdy známé objekty sluneční soustavy (u Pluta se předpokládalo, že je větší než Merkur).

Potřeba formální definice vyvstala až kolem roku 2000 v souvislosti rostoucím počtem objevů transneptunických těles, z nichž některé (zejména Eris) měly hmotnost srovnatelnou s Plutem. Jedním z důvodů byla i obava, že by planet mohlo být časem mnoho.

Definice z roku 2006

Podrobnější informace naleznete v článku Definice planety.

Ve Sluneční soustavě je dle definice schválené IAU planeta takové těleso, které obíhá kolem Slunce a splňuje následující podmínky:[1]

  • má dostatečnou hmotnost, aby ji její gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické rovnováze),
  • je dominantní v zóně své oběžné dráhy (tj. vyčistila svou gravitací okolí vlastní oběžné dráhy od jiných těles),
  • není družicí (měsícem) jiného tělesa.

Tato definice se nevztahuje na objekty mimo Sluneční soustavu.

Exoplaneta

Pro planety mimo sluneční soustavu se používá pojem exoplaneta. Podle pracovní definice IAU z roku 2018 je exoplaneta:[2]

  • objekt (bez ohledu na to, jak vznikl), jehož hmotnost je nižší než mezní hmotnost pro fúzi deuteria (podle aktuálních poznatků 13násobek hmotnosti Jupiteru neboli 13 MJ), který obíhá kolem hvězdy, hnědého trpaslíka nebo zbytku hvězdy a má v poměru k centrálnímu tělesu dostatečně nízkou hmotnost, aby Lagrangeovy body L4 a L5 byly stabilní (asi 1/25 hmotnosti centrálního tělesa); minimální hmotnost by měla odpovídat planetám naší Sluneční soustavy
  • objekty s větší hmotností jsou považovány za hnědé trpaslíky
  • objekty, které neobíhají jiné hmotnější těleso jsou považovány za hnědé podtrpaslíky

IAU počítá s aktualizací této definice v návaznosti na vývoj poznání. Hranice 13 MJ není obecně akceptována, někdy jsou mezi exoplanety zahrnovány i objekty s hmotností až 60 MJ (limit pro fúzi protonů je asi 80 MJ). Namísto pojmu hnědý podtrpaslík je nověji navrhován pojem toulavá planeta (nebo obdobný).

Alternativní definice

Některým astronomům i jiným odborníkům vadí, že výše uvedené definice (exo)planety nejsou univerzální a jednoznačné.[3][4] Existuje proto snaha vytvořit jednotnou definici pojmu planeta. Nová definice by měla být jednoznačná a neměnná (objekt buď planetou je, nebo není) a měla by vycházet z měřitelných (kvantitativních) parametrů.[3]

Jako základ by mohla sloužit definice exoplanety s tím, že by byla upravena horní mez hmotnosti. Podle studie z roku 2018 planeta vzniká „nabalováním” plynu na pevné jádro, zatímco hnědý trpaslík podobně jako hvězda zhroucením plynového mračna. Hranice mezi planetou a hnědým trpaslíkem je podle této studie někde mezi 4násobkem a 10násobkem hmotnosti Jupiteru.[4]

Z hlediska planetární geologie (a planetologie obecně) nezáleží na tom, zda objekt obíhá kolem hvězdy, planety nebo se volně pohybuje mezihvězdným prostorem. Planetami by se tak kromě Pluta stal i Měsíc a některé další větší měsíce.[5]

Charakteristika

Vznik

Podrobnější informace naleznete v článku Vznik a vývoj Sluneční soustavy.

Předpokládá se, že planety vznikly ze smršťujícího se prachoplynového mračna, ze kterého se zformovala také jejich mateřská hvězda. Prvotní planety (protoplanety) vznikly shlukováním plynu a prachu obíhajícího protohvězdu v hustém protoplanetárním disku předtím, než v jádru hvězdy začala termonukleární reakce a sluneční vítr odfoukl zbylý materiál pryč.

Energie

Uvnitř planety neprobíhají žádné termonukleární reakce, které by produkovaly energii. Všechnu vyzařovanou energii získávají planety z gravitačních, mechanických a termodynamických jevů, rozpadů radioaktivních prvků, shromažďování a odrážení energie z centrální hvězdy.

Planety ve Sluneční soustavě

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo názvy planet.

Kromě Země (která ve starověku nebyla považována za planetu) jsou všechny planety ve Sluneční soustavě pojmenované podle řeckých a římských bohů; některé neevropské jazyky, jako například čínština, však používají odlišné názvy.[6]

Měsíce jsou také pojmenované podle bohů a postav z mytologie (převážně klasické) nebo podle postav z Shakespearových her (měsíce Uranu). Asteroidy mohou být nazvané podle uvážení svých objevitelů, podle téměř kohokoliv nebo čehokoliv (zakázaní jsou např. politici, názvy podléhají schválení terminologické komise Mezinárodní astronomické unie). O pojmenování planet a jevů na nich se stará planetární terminologie.

Uznané planety

Podle definice z roku 2006, přijaté valným shromáždění Mezinárodní astronomické unie, je ve Sluneční soustavě osm planet, tedy „dominantních“ těles obíhajících kolem Slunce. Jsou to (vzestupně podle vzdálenosti od Slunce):

  1. Merkur (☿)
  2. Venuše (♀)
  3. Země (🜨 nebo ♁)
  4. Mars (♂)
  5. Jupiter (♃)
  6. Saturn (♄)
  7. Uran (⛢ nebo ♅)
  8. Neptun (♆)

Klasifikace

Astronomové rozlišují mezi malými tělesy Sluneční soustavy, jako jsou planetky, komety a transneptunická tělesa, a mezi skutečnými planetami.

Planety ve Sluneční soustavě lze rozdělit podle složení do více kategorií:

  • terestrické nebo též kamenné — planety podobné Zemi, složené převážně z hornin: Merkur, Venuše, Země, Mars
  • plynní obři nebo též joviální planety — planety podobné Jupiteru, jejichž materiál je tvořen převážně z plynů: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
    • uranské nebo též ledoví obři — podkategorie plynných obrů lišící se vyčerpáním vodíku a hélia a významným podílem hornin a ledu: Uran, Neptun

Někteří odborníci považují Zemi a Měsíc za dvojplanetu z několika důvodů:

  • Měsíc, měřený podle svého průměru, je 1,5× větší než Pluto.
  • Gravitační síla, kterou působí Slunce na Měsíc, je větší než ta, kterou působí na Měsíc Země (asi 2,2×, ve větší vzdálenosti by však vliv Slunce slábl).

Na rozdíl od soustavy Pluto — Charon však těžiště soustavy Země — Měsíc leží hluboko pod povrchem Země.

Ve Sluneční soustavě je více měsíců, na které působí Slunce větší gravitací než jejich mateřská planeta (u planetek jejich hlavní planetka):

  • Nejvzdálenější měsíc Jupiteru S/2003 J – 1,5×
  • Nejvzdálenější měsíc Uranu S/2001 U 2 – 1,2×
  • Dva nejvzdálenější měsíce Neptunu: S/2002 N 4 a S/2003 N 1 – 2,1×
  • Několik měsíců planetek, např.:
    • S/2001 (22) 1 Linus – 1,6×
    • S/1998 (45) 1 Petit-Prince – 2,8×
    • S/1993 243 (1) – 1,3×
    • S/2001 (66391) – 1 625× — vůbec nejvýraznější

Příbuzná tělesa ve Sluneční soustavě

Eulerův diagram s různými typy těles Sluneční soustavy

Trpasličí planety

Související informace naleznete také v článku Trpasličí planeta.

Trpasličí planety splňují většinu charakteristik planety, ale nejsou dominantní v zóně své oběžné dráhy. Tuto podmínku by údajně nesplnila ani Země, pokud by se pohybovala v Kuiperově pásu.[5]

Ceres byla po svém objevení označena jako planeta, ale poté, co bylo nalezeno více podobných objektů, byla překlasifikována na planetku.

Pluto byl do roku 2006 řazen též mezi planety. Jeho velikost je však podstatně menší než velikost kterékoliv jiné planety. Také jeho složení se mnohem více podobá ledovým měsícům Saturnu, než planetám (průměrná hustota Pluta je 2 g/cm3, Marsu 4 g/cm3). Předpokládá se, že všechna další tělesa za drahou Neptunu (TNO, transneptunická tělesa) jsou rovněž složením podobná Plutu, čili hrouda kamení a ledu (viz výše ledové planety).

V roce 2003 bylo objeveno těleso 2003 UB313, které v roce 2006 dostalo definitivní jméno Eris a které se zdálo být větší než Pluto. Později bylo prokázáno, že Eris je nepatrně menší než Pluto, má však asi o 30 % vyšší hmotnost.[7][8] V roce 2005 po objevu dalších velkých těles za drahou Neptuna se opět začalo diskutovat na téma definice planety. Na základě těchto objevů těles za oběžnou dráhou Neptunu, které se podobají Plutu svou oběžnou dráhou, velikostí a složením, se usoudilo, že Pluto není planeta.

Na XXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v srpnu 2006 v Praze byla přijata nová definice planety a z ní vyplynulo, že planet je pouze 8. Současně byla vytvořena nová kategorie těles, trpasličí planety. Ty jsou vedeny i nadále v katalogu planetek a jsou jim přidělována i katalogová čísla.

Mezi trpasličí planety jsou obvykle počítány (podle vzestupné vzdálenosti od Slunce):

  1. (1) Ceres
  2. (90482) Orcus
  3. (134340) Pluto
  4. (136108) Haumea
  5. (50000) Quaoar
  6. (136472) Makemake
  7. (225088) Gonggong
  8. (136199) Eris
  9. (90377) Sedna

IAU na svých stránkách uvádí pouze Ceres, Pluto a Eris jako potvrzené a Haumea a Makemake jako pravděpodobné trpasličí planety (pokud se potvrdí, že dosáhly hydrostatického ekvilibria).[8]

Další možné planetární objekty

V různých obdobích historie se uvažovalo o několika hypotetických planetách, jako například Planeta X, „devátá planeta“ (předpokládaný výskyt za oběžnou dráhou Pluta) nebo Vulcan (s možnou oběžnou dráhou mezi Merkurem a Sluncem), které byly předměty intenzívního, avšak neúspěšného hledání. V současnosti je však považováno za téměř vyloučené, že by mohlo být objeveno těleso, jehož velikost by byla srovnatelná nebo větší než např. Mars nebo Merkur.[9][10]

Přehled planet, trpasličích planet a příbuzných těles

Planety[11]
Název Rovníkový průměr
(vzhledem k Zemi)
Hmotnost
(vzhledem k Zemi)
Orbitální
poloměr (AU)
Oběžná doba
(roky)
Sklon dráhy
ke slunečnímu rovníku
(°)
Orbitální excentricita
Rotace
(dny)
Tlak
(kPa)
Počet
měsíců
Prstence Atmosféra
(hlavní složky)
Terestrické planety Merkur 0,382 0,055 0,387 0,241 3,38 0,206 58,78 1×10−13 0 ne O2, Na, H2
Venuše 0,949 0,815 0,723 0,615 3,86 6,7×10−3 243,7 9200 0 ne CO2, N2
Země 1,00 1,00 1,00 1,00 7,25 0,017 1,00 101,4 1 ne N2, O2
Mars 0,532 0,107 1,524 1,88 5,65 9,3×10−3 1,03 0,62–0,9 2 ne CO2, N2
Plynní obři Jupiter 11,209 317,8 5,203 11,86 6,09 48,9×10−3 0,415 »1×105 49(63) ano H2, He
Saturn 9,449 95,2 9,547 29,46 5,51 56,5×10−3 0,445 »1×105 62 ano H2, He
Uran 4,007 14,6 19,22 84,01 6,48 0,047 -0,720 »1×105 27 ano H2, He
Neptun 3,883 17,15 30,06 164,8 6,43 0,011 0,673 »1×105 13 ano H2, He
Trpasličí planety
Ceres 0,08 0,000 2 2,5–3,0 4,60 10,59 0,080 0,38 0 0 ne ne
Orcus 0.072 0.0001 39.42 247.5 20.59 0.226 9.54? ? 1 ? ?
Pluto 0,19 0,002 2 29,7–49,3 248,09 17,14 0,249 6,41 3×10−4 3 ne stopy
Haumea 0,37×0,16 0,000 7 35,2–51,5 282,76 28,19 0,189 0,16 ? 2 ne ?
Quaoar 0.085 0.0002 43.69 288.0 7.99 0.038 0.74 ? 1 ano ?
Makemake ~0,12 0,000 7 38,5–53,1 309,88 28,96 0,159 ? ? 0 ne ?
Gonggong 0.10 0.0003 67.33 552.5 30.74 0.506 0.93 ? 1 ? ?
Eris 0,19 0,002 5 37,8–97,6 ~557 44,19 0,442 ~0,3 ? 1 ne ?
Sedna 0.078 ? 525.86 12059 11.93 0.855 0.43 ? 0 ? ?
Měsíce
(výběr)
Titan 0,404 0,0225 0,0438 0,159 15,94 160 ne N2, CH4
Ganymed 0,413 0,025 0,0196 0,001 7,154 10−9 ne O2
Měsíc 0,273 0,0123 0,0747 0,055 28 3×10−13 ne H2, He, Ne

Exoplanety

Podrobnější informace naleznete v článku Exoplaneta.

Exoplanety jsou planety, které se nacházejí mimo naši Sluneční soustavu. Jejich objevení je spojeno s pokrokem techniky, která nám v posledních letech poskytla prostředky pro jejich nalezení.

Před rokem 1990 bylo, včetně tehdy uznávaného Pluta, známých jen devět planet, všechny v naší sluneční soustavě. V květnu 2007 jich bylo známo 235 planet[12] – všechny nově objevené byly planety mimo naši sluneční soustavu, tedy exoplanety; v březnu 2010 již 430.[13] Podle odhadů, učiněných na základě pozorování družice Kepler, může kolem hvězd naší Galaxie kroužit 500 miliónů až 50 miliard planet.[14]

Astronomové už nenalézají jen jednotlivé planety, ale někdy i celé exoplanetární soustavy. Jednu z prvních popsal Scott Gaudi u objektu označovaného jako OGLE-2006-BLG-109L. Zde byly objeveny 2 exoplanety – jedna s hmotností o třetinu menší než Jupiter, druhá jen nepatrně méně hmotnější než Saturn.[15]

V roce 2015 byla publikována studie dokládající výskyt několika planet obíhajících kolem hvězdy Kepler-444, která je stará 11,2 miliardy let.[16]

Mezihvězdné planety

Mezihvězdné planety jsou hypotetičtí samotáři v mezihvězdném prostoru, kteří nejsou gravitačně spojeni se žádnou hvězdnou soustavou. Dodnes není známá žádná mezihvězdná planeta, jejich existence je však považována za možnou na základě toho, že výsledky počítačových simulací původu a vývoje planetárních systémů často obsahují procesy zformování a následného odvrhnutí těles o značné hmotnosti. Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Planeta
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.




'Ndrangheta
Írán
Úmrtí v roce 2021
Úmrtí v roce 2023
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Červený obr
Česká Wikipedie
České království
Český král
Česko
Československo
Československo-polský spor o Těšínsko
Čisté nulové emise
Šarm aš-Šajch
Švédsko
Švýcarsko
10. listopad
11. listopad
1143
12. listopad
1281
1290
1711
1733
1813
1816
19. listopad
1923
1941
1946
1953
1973
1991
2003
2021 United Nations Climate Change Conference?oldid=1056597345
2023 United Nations Climate Change Conference?oldid=1185524962
3. říjen
31. říjen
4. říjen
461
5. říjen
6. listopad
9. listopad
Abd al-Fattáh as-Sísí
Achmat Kadyrov
Achtung Baby
Adaptace na globální oteplování
Afghánistán
Alžběta II.
Alexander Fleming
Alfons I. Portugalský
Alfons VII. Kastilský
Amnesty International
Andrej Babiš
Angela Merkelová
António Guterres
Antibiotikum
Apoštolská exhortace
Argentinské tango
August III. Polský
Austrálie
Avenida Corrientes
Bílý trpaslík
Bašár al-Asad
Bangladéš
Bank of England
BBC
Blízký východ
Bohemia Energy
Bonn
Boris Johnson
Brazílie
Britsko-americká válka
BYD Auto
Cédric Villani
Cíle udržitelného rozvoje
Charles, princ z Walesu
Chile
China Mobile
Cirkulární ekonomika
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Cvi Hecker
Díválí
Dýmová hora
Daniel Anýž
David Attenborough
Digital object identifier
Dodavatel poslední instance
Donald Trump
Dotace na fosilní paliva
Druhá světová válka
Dubaj
Dubaj (emirát)
Earl Warren
Ebráhím Raísí
Ekologické zemědělství
Elektron
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Environmentalismus
Ernst Boris Chain
Evropská unie
Evropský parlament
Fonograf
Ford Motor Company
Fosilní palivo
Francie
Francis Lee
František (papež)
Frederik Willem de Klerk
Fumio Kišida
G77
Gama Sagittae
Generální tajemník OSN
General Motors
Giorgio Napolitano
Giuseppe Conte
Glasgow
Glasgowský pakt o klimatu
Globální oteplování
Greenwashing
Greta Thunbergová
Habsburkové
Heath Freeman
Hlavní strana
HMAS Sydney (D48)
Hmotná nouze
Hnědý trpaslík
Honda
Howard Walter Florey
Human Rights Watch
Hvězdná velikost
Hydroponie
Hyundai
Ilegální obchod s drogami
Indie
Indonésie
International Standard Serial Number
Internet Archive
Island
Itálie
Jaderná energie
Jaguar Cars
Jana Altmannová
Japonsko
Jaroslav Šaroch
Jeff Bezos
Jemen
Jižní Afrika
Jižní Korea
Jihoafrická republika
Joe Biden
Johannes Kepler
John Kerry
Joko Widodo
Jon Fosse
Jupiter (planeta)
Justin Trudeau
Kabinová lanová dráha na Ještěd
Kalábrie
Kanada
Karel Hartl
Karel III. Britský
Kastilské království
Katar
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Čapí hnízdo
Kevin McCarthy
Kjótský protokol
Klasifikace sinic#Nová fylogenetická systematika
Klaudios Ptolemaios
Klaus Neumann
Konference OSN o změně klimatu
Konference OSN o změně klimatu 2009 v Kodani
Konference OSN o změně klimatu 2015 v Paříži
Konference OSN o změně klimatu 2018 v Katovicích
Konference OSN o změně klimatu 2019 v Madridu
Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow
Konference OSN o změně klimatu 2022 v Šarm aš-Šajchu
Konference OSN o změně klimatu 2023 v Dubaji
Kongres Spojených států amerických
Kormoran (1940)
Kvantová tečka
Kyriakos Mitsotakis
Lékař
Lamezia Terme
Land Rover
Latina
Laudate Deum
Leónské království
Libius Severus
Měšek I. Těšínský
Maďarsko
Marek Vokáč
Marina Ovsjannikovová
Mark Rutte
McKinsey & Company
Memorial
Mercedes-Benz
Methan
Mexiko
Mezinárodní agentura pro energii
Mezinárodní astronomická unie
Mezinárodní vesmírná stanice
Michael Gambon
Michail Lomonosov
Mikrobiologie
Milán
Miloš Zeman
Milunka Savić
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Miroslav Žbirka
Miroslav Pohuněk
Miroslav Středa
Mistrovství světa v ragby 2023
Monofyletismus
Moungi Bawendi
Mysterium Cosmographicum
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Německo
Nadace Wikimedia
Naftali Bennett
Naréndra Módí
Nejvyšší soud Spojených států amerických
Nissan
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literaturu
Norsko
Nova
Obchod s lidmi
Obelisk (Buenos Aires)
Obnovitelná energie
Odúmrť
Opičí selfie
Opolské knížectví
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace spojených národů
Organizace zemí vyvážejících ropu
Osvětimské knížectví
Písečná bouře
Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických
Přemek Ratibořský
Pařížská dohoda
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Patricia Janečková
Pavol Molnár
Pedro Sánchez
Penicilin
Petr Fiala
Peugeot
Piastovci
Planeta
Platónské těleso
Ploutvonožci
Polsko
Portál:Životní prostředí
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Spojené království
Portál:Sport
Portugalské království
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Praní špinavých peněz
Prezident České republiky
Prophets of Rage
Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu
První kanál (Rusko)
Public Enemy
PubMed
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rakousko-Uhersko
Ratibořské knížectví
Recep Tayyip Erdoğan
Republikánská strana (USA)
Reuters
Richard Salzmann
Ricimer
Rishi Sunak
Robert Browning
Ron Flowers
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Sýrie
Saúdská Arábie
SARS-CoV-2
Scott Morrison
Seznam hlav Čečenska
Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
Seznam opolských knížat
Seznam těšínských knížat
Si Ťin-pching
Skleníkové plyny
Skotsko
Slezská knížectví
Slunce
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Soubor:15 11 2021 Expo Dubai 2020 (51683230783).jpg
Soubor:20231201 Dubai Foto Oficial COP28-cortesia COP281461.jpg
Soubor:Boris Johnson and Giuseppe Conte at the launch of COP26.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1985-074-27, Hilfskreuzer Kormoran.jpg
Soubor:Cieszyn Piast dynasty COA.png
Soubor:COP26 Logo.svg
Soubor:Cop 28 uae (cropped).jpg
Soubor:First Minister Nicola Sturgeon meets with Bangladesh Prime Minister Sheikh Hasina (51650701244).jpg
Soubor:Macaca nigra self-portrait large.jpg
Soubor:President Joe Biden at COP26.jpg
Soubor:Sagitta constellation map.png
Soubor:Sultan Ahmed Al Jaber - 2023 - P062345-635210 (cropped).jpg
Soubor:Synthetic Production of Penicillin TR1468.jpg
Soubor:Tango Porteño.jpg
Soubor:Typhoon Tip and Typhoon Sarah (1997).png
Souhvězdí
Souhvězdí Šípu
Spa
SpaceX
SpaceX Crew-3
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené státy americké
SPOLU
Státní zastupitelství
Střední východ
Stanislav I. Leszczyński
Stig Dagerman
Sucho
Summit Země
Superskupina (hudba)
Světová banka
Světová zdravotnická organizace
Těšínské knížectví
Těšínsko
Tajfun Tip
Taxon
Tecumseh
Teplota mokrého teploměru
The Guardian
Toyota
Tropická cyklóna
Turecko
U2
Udržitelná energie
Uhlíková neutralita
Ukrajina
UN-Klimakonferenz in Dubai 2023?oldid=237890431
Ursula von der Leyenová
Válka Izraele s Hamásem (2023)
Válka v Iráku
Vakcína proti covidu-19
Varšavská univerzita
Vatikán
Vietnam
Vláda Petra Fialy
Vladimir Putin
Vladislav I. Opolský
Vliv člověka na životní prostředí
Vnitrostátně stanovené příspěvky
Volby prezidenta USA 2020
Volkswagen
Volodymyr Zelenskyj
Volvo
Vražda
Vydírání
Vzestup hladiny oceánů
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilbur Smith
Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého
Zelená dohoda pro Evropu
Zmírňování změny klimatu
Ztráty a škody




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk