Politický systém Maďarska

Maďarsko je zastupitelská demokracie, parlamentní republika s vícestranickým systémem.

Vláda

Vrcholovým orgánem exekutivy je vláda, kterou tvoří předseda vlády, místopředsedové a ministři. Vláda je odpovědná Zemskému sněmu – Országgyűlés, který ji vyslovuje důvěru. Parlament může konstruktivně vyjádřit nedůvěru vládě.

Vlády Maďarska

Parlamentní cyklus	Název	Premiér (strana)	Od	Do	Vládní koalice	Ideologie
1990–1994 (volby 1990)	Vláda Józsefa Antalla	József Antall (MDF)	23. květen 1990	12. prosinec 1993	MDF – FKgP – KDNP	Pravice
1990–1994 (volby 1990)	Vláda Pétera Borosse	Péter Boross (MDF)	13. prosinec 1993	14. červenec 1994	MDF – FKgP – KDNP	Pravice
1994–1998 (volby 1994)	Vláda Gyuly Horna	Gyula Horn (MSZP)	15. červenec 1994	5. červenec 1998	MSZP – SZDSZ	Levice
1998–2002 (volby 1998)	První vláda Viktora Orbána	Viktor Orbán (Fidesz)	6. červenec 1998	26. květen 2002	Fidesz – FKgP – MDF	Pravice
2002–2006 (volby 2002)	Vláda Pétera Medgyessyho	Péter Medgyessy (nestraník)	27. květen 2002	29. září 2004	MSZP – SZDSZ	Levice
2002–2006 (volby 2002)	První vláda Ference Gyurcsánye	Ferenc Gyurcsány (MSZP)	4. říjen 2004	9. červen 2006
2006–2010 (volby 2006)	Druhá vláda Ference Gyurcsánye	Ferenc Gyurcsány (MSZP)	9. červen 2006	14. duben 2009
2006–2010 (volby 2006)	Vláda Gordona Bajnaie	Gordon Bajnai (nestraník)	14. duben 2009	29. květen 2010	MSZP (– SZDSZ)	Úřednická vláda
2010–2014 (volby 2010)	Druhá vláda Viktora Orbána	Viktor Orbán (Fidesz)	29. květen 2010	9. květen 2014 (5. červen 2014)	Fidesz–KDNP	Pravice
2014–2018 (volby 2014)	Třetí vláda Viktora Orbána		10. květen 2014	18. květen 2018
2018–2022 (volby 2018)	Čtvrtá vláda Viktora Orbána		18. květen 2018	24. květen 2022
2022–2026 (volby 2022)	Pátá vláda Viktora Orbána		24. květen 2022	současnost

Prezident

Prezident Maďarska je oficiální hlavou státu. Prezident je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. Kromě jiných pravomocí může prezident bez omezení iniciovat uspořádání referenda, jmenuje a odvolává některé významné činitele a má právo udělit milost. Pro většinu jeho rozhodnutí je potřebná kontrasignace (spolupodepsání) premiéra či příslušného ministra. Funkce prezidenta MR je především reprezentativní, neboť pro maďarský politický systém je charakteristická silná pozice předsedy vlády.

Seznam prezidentů

Seznam prezidentů Maďarska od pádu komunismu v roce 1989:

18. říjen 1989 – 2. květen 1990 : Mátyás Szűrös¹
2. květen 1990 – 4. srpen 2000 : Árpád Göncz
4. srpen 2000 – 5. srpen 2005 : Ferenc Mádl
5. srpen 2005 – 5. srpen 2010 : László Sólyom
6. srpen 2010 – 2. duben 2012 : Pál Schmitt
2. duben 2012 – 10. květen 2012: László Kövér²
10. květen 2012 – 10. květen 2022 : János Áder
10. květen 2022 – 26. únor 2024 : Katalin Nováková
26. únor 2024 – 4. březen 2024: László Kövér²
od 5. března 2024: Tamás Sulyok

¹: Prozatímní prezident do prvních svobodných voleb 1990.
²: Předseda Országgyűlés vykonával prezidentské pravomoci do doby obsazení úřadu.

Parlament , zastaralé informace

Jediným zákonodárným orgánem Maďarska je jednokomorový parlament – Országgyűlés o 386 poslancích, volených každé čtyři roky, vždy na jaře.

Országgyűlés schvaluje ústavu a zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50% voličů.

Volební systém

Maďarský parlamentní volební systém je velice složitý. Jedná se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup osobnostem a zástupcům menšin. Volby jsou dvoukolové, konají se každé čtyři roky, vždy na jaře.

Zvolit všech 386 poslanců je možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15% hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25%. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí d’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.

Maďarský volební systém obsahuje několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu je podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu jen, když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.^[1]^[2]

Složení parlamentu

Současné složení maďarského parlamentu po volbách 2010:

Parlamentní strany od voleb 2010
Strana	Český překlad	Počet mandátů	Předseda strany	Předseda parlamentní frakce
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz)	Fidesz – Maďarská občanská unie	227^[3]	Viktor Orbán	János Lázár
Magyar Szocialista Párt (MSZP)	Maďarská socialistická strana	59	Attila Mesterházy	Attila Mesterházy
Jobbik Magyarországért Mozgalom (Jobbik)	Hnutí za lepší Maďarsko	47	Gábor Vona	Gábor Vona
Kereszténydemokrata Néppárt (KDNP)	Křesťanskodemokratická lidová strana	36^[3]	Zsolt Semjén	Péter Harrach
Lehet Más a Politika (LMP)	Je možná jiná politika	16	—	András Schiffer
Független	Nezávislí	1	Oszkár Molnár	—

Politické strany

Maďarské politické spektrum bylo od roku 1990 postupně redukováno a dnes mu dominuje několik politických stran z nichž nejsilnější jsou levicová MSZP a pravicový Fidesz. Nadále existuje tendence směřování k bipolárnímu systému.

Přehled nejvýznamnějších politických stran v Maďarsku (řazeno abecedně):

Zkratka	Název	Český překlad
Centrum	Centrum Párt	Strana Centrum
Fidesz-MPS	Fidesz – Magyar Polgári Szövetség	Fidesz – Maďarská občanská unie
FKgP	Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt	Strana nezávislých malorolníků, zemědělských dělníků a občanů.
Jobbik	Jobbik Magyarországért Mozgalom	Hnutí za lepší Maďarsko
KDNP	Kereszténydemokrata Néppárt	Křesťanskodemokratická lidová strana
LMP	Lehet Más a Politika	Politika může být jiná
MDF	Magyar Demokrata Fórum	Maďarské demokratické fórum
MIÉP	Magyar Igazság és Élet Pártja	Strana maďarské spravedlnosti a života
MKMP	Magyar Kommunista Munkáspárt	Maďarská komunisitcká dělnická strana
MSZP	Magyar Szocialista Párt	Maďarská socialistická strana
SZDSZ	Szabad Demokraták Szövetsége	Svaz svobodných demokratů – Maďarská liberální strana

Odkazy

Reference

↑ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika . Dostupné online.
↑ EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-20.
↑ ^a ^b Pro parlamentní volby 2010 vytvořily strany Fidesz a KDNP společnou kandidátku jako Fidesz-KDNP a společně získaly celkem 263 mandátů.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Politický systém Maďarska na Wikimedia Commons

(česky) (anglicky) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika
(česky) (anglicky) BusinessInfo.cz - Maďarsko: Vnitropolitická charakteristika
(česky) EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém Archivováno 20. 5. 2009 na Wayback Machine.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Politický_systém_Maďarska
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika . Dostupné online.

[2] EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-20.

[egy-3] Pro parlamentní volby 2010 vytvořily strany Fidesz a KDNP společnou kandidátku jako Fidesz-KDNP a společně získaly celkem 263 mandátů.

[1]

[2]

[3]

Politický systém Evropy

Země	Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kazachstán Kosovo Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království (Anglie, Severní Irsko, Skotsko, Wales) Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území	Akrotiri a Dekelia (GB) Athos (GR) Alandy (FI) Faerské ostrovy (DK) Gibraltar (GB) Guernsey (GB) Jan Mayen (NO) Jersey (GB) Man (GB) Špicberky (NO)

Území se sporným postavením	Arcach Podněstří Severní Kypr Abcházie Jižní Osetie