Portál Ptáci

Migrace ptáků je sezónní tah ptactva mezi jejich hnízdišti a zimovišti. Na migrační cestu se pravidelně vydává méně než 20 % z více než 10 tisíc ptačích druhů. Opeřenci vykonávající migraci se označují jako tažní či stěhovaví ptáci. Důvodem migrace je hlavně dostupnost potravy, obecněji vytěžení dvou či více biotopů, jejichž vhodnost pro život ptáků se sezónně proměňuje. Migrace je v ptácích geneticky zafixovaná, sociální učení hraje druhotnou, i když někdy poměrně významnou roli. Většina ptáků migruje v noci, což s sebou nese řadu výhod, jako je vyhnutí se predátorům nebo nižší teploty, a tedy i menší riziko dehydratace.

K migraci dochází podél tahových cest, které nejčastěji směřují ze severu na jih, s různě velkými odchylkami k západu či východu. Tahové cesty většinou vedou podél horských pásem, vodních toků a dalších výrazných topografických linií. Vedle topografie se na vzniku tahových cest podílely i glaciální cykly nebo historické rozšíření ptáků. Stěhovavé ptáky lze rozlišit podle délky tahu na migranty na dlouhou a krátkou vzdálenost. Migranti na dlouhou vzdálenost typicky překračují velkou geografickou překážku, podnebné pásmo nebo kontinent (např. břehouši, rybáci) a často migrují i tisíce, v extrémních případech i desetitisíce kilometrů daleko.

Migrace ptáků fascinovala lidstvo od nepaměti. O tahu ptáků se objevují zmínky už ve Starém zákoně či Homérově Illiadě. Tažné ptactvo studoval i starořecký klasik Aristotelés, který vyslovil myšlenku, že vlaštovky zimují v bahně močálů. Dodnes nejčastější metodou studia ptačí migrace je kroužkování. Dalším milníkem ve studiu tažných ptáků nastal s nástupem telemetrických zařízení, zejména ultralehkých geolokátorů. V polovině 10. let 21. století došlo i k prvním testům lehkých telemetrických zařízení. Více…

» Připravované • Archiv «

Moták pochop (Circus aeruginosus) je druh ptáka z řádu dravců a společně s motákem lužním a pilichem jediný druh motáka pravidelně hnízdící na území střední Evropy. Areál druhu je však o poznání širší a zahrnuje severní Afriku, většinu Evropy a velkou část Asie. Moták pochop je částečně tažným ptákem se zimovišti převážně v jižní a západní Evropě, Africe a na Indickém subkontinentu.

Pochop je velký moták dosahující přibližně velikosti káně lesní a vykazující patrný pohlavní dimorfismus. Charakteristický je pro něj potácivý klouzavý let nízko nad zemí nebo vodní hladinou, typicky nad rákosinami, ve kterých většinově hnízdí. Za potravu mu slouží široké spektrum živočichů a občas i mršiny, ale nejvíce loví malé savce a ptáky. Hnízdo umisťuje typicky v rákosinách nebo jiné husté litorální vegetaci do mělké vody nebo na zem, avšak v posledních dekádách přibývá též případů hnízdění na zemědělské půdě s obilím a řepkou. Snůška čítá obvykle 3–6 světlých vajec a jejich inkubaci zajišťuje takřka výhradně samotná samice, které samec – podobně jako malým mláďatům – zajišťuje potravu.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) motáka pochopa z globálního pohledu považuje za málo dotčený druh. V minulosti byl ohrožován zejména pronásledováním ze strany lidí. Současně pro druh představuje největší hrozbu ztráta přirozeného habitatu způsobená úbytkem a znehodnocováním mokřadních stanovišť. Více…

» Připravované • Archiv «

Ptáci je jedna z 9 tříd kmenu obratlovců.

Celá taxonomie ptáků prochází neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se nadále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.

>>více

Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).

Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:

• Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
• Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
• Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
• Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
• Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)

>>více

Josep del Hoyo Calduch (* 22. června 1954 Barcelona) je katalánský doktor, ornitolog a autor. V roce 1989 spoluzaložil vydavatelství Lynx Edicions v Barceloně. Od roku 1992 do roku 2013 byl spoluvydavatelem Handbook of the Birds of the World (HBW). Del Hoyo nafilmoval přes 4800 ptačích druhů ve více než 100 zemích. Napsal přes 50 děl – zpočátku z oboru medicíny – od poloviny 80. let 20. století soustředil svůj zájem na ornitologickou literaturu. Více…

» Archiv «

Pár volavek červených (Ardea purpurea) budující si hnízdo v německé rezervaci Wagbachniederung

» Archiv • Připravované «

Víte, že…

• … slovo chaluha neoznačuje pouze hnědé řasy, ale také ptáky z čeledi chaluhovití?
• … ptáci z čeledi hrnčiříkovití získali jméno podle svých mohutných hliněných hnízd, jež mohou být dokonce rozdělena do několika komůrek?
• … obyvatelé Jizerských hor věřili, že křivka obecná má léčivé schopnosti?
• … buřňák Huttonův je jediným mořským ptákem, který hnízdí v alpínském prostředí?

«Archiv«