Pražský most Most arciknížete Karla Wilsonův most
Pražský most od elektrárny Hučák
Základní údaje
Státy	Česko Česko
Kraj	královéhradecký
Město	Hradec Králové
Číslo mostu	HK-030
Doprava	silniční včetně trolejbusové, pěší a cyklistická
Řeka	Labe
Architekt	Jan Kotěra, Ladislav Lauda
Projektant	Adolf Janoušek
Začátek výstavby	1909
Otevřen	7. července 1910
Souřadnice	50°12′35,77″ s. š., 15°49′41,4″ v. d.
Parametry
Typ	obloukový most
Materiál	ocel, beton
Délka	57,45 m a 40,5 m
Šířka	12,96 m
Mapa
Další data
Kód památky	41909/6-4537
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražský most je secesní most přes řeku Labe v Hradci Králové. Je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové.

Historie

Pražský pevnostní most

Na místě dnešního Pražského mostu dříve stával kamenný Pražský pevnostní most (v 18. století znám též jako Labský most), který byl postavený v letech 1767 až 1768 v rámci přebudování Hradce Králové na pevnost. Byl dokončen 10. června 1768. Měl 8 polí o šířce 4 metry. Problémem mostu byla jeho nízká propustnost při povodních. Proto byl roku 1908 zbourán a bylo rozhodnuto o stavbě nového mostu.^[1] Zároveň byla postavena provizorní dřevěná lávka pro dobu stavby nového mostu.

Pražský pevnostní most mohl být stejně jako Moravský pevnostní most pomocí stavidel přeměněn ve hráz.^[2]

Nový most

Nový most postavila firma Märky, Bromovský a Schulz podle projektu Adolfa Janouška. Ten navrhl kovový most, podobný pražskému mostu pod letenským svahem od Františka Mencla a Jana Kouly z let 1907–1908. Most se měl stát nejen fyzickou, ale i symbolickou spojnicí mezi starým městem a nově se rozvíjejícími čtvrtěmi. Po dostavbě mostu zadala městská technická kancelář Janu Kotěrovi práci na doplňkových dekoracích mostu. Kotěra navrhl oblouky s osvětlením a pylony se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky.^[3] Zpracování kiosků zadal svému studentovi Ladislavu Laudovi.^[4]

7. července 1910 byl most dán do užívání pro dopravu, realizace úprav podle návrhu Jana Kotěry však proběhla až v letech 1911–1912.^[1] Kiosky však zprvu nebyly přijaty veřejností kladně.^[4]

V Hradci Králové se již v 19. století uvažovalo o zavedení městské tramvajové dopravy. Pražský most se stal jediným místem ve městě, kde již byly dokonce položeny koleje a stožáry. Od projektu bylo nakonec upuštěno, i když Josef Gočár ještě v letech 1926–1928 zahrnul velkorysou tramvajovou síť do svého regulačního plánu. Hradec se však definitivně vydal cestou autobusové a od roku 1949 i trolejbusové dopravy a při první rekonstrukci v roce 1932 byly koleje z Pražského (tehdy Wilsonova) mostu odstraněny.^[5][6]

V 80. letech 20. století byl tříkloubový most přestavěn na dvoukloubový.^[7] V letech 1992 až 1993 došlo k opravě mostu. V roce 2017 začaly opravy kiosků, stavbu však překazily technické problémy. V roce 2020 radnice oznámila, že bude kiosky opravovat podle původních Kotěrových plánů.^[8][9]

Popis

Most

Most má příhradovou ocelovou konstrukci. Nad řekou je jeden oblouk segmentový, napravo nad nábřežím ve směru toku Labe je menší betonový oblouk půlkruhově zaklenutý.^[7] Šířka jednoho pole je 6,5 metru a nad vodou je rozpětí mostního oblouku 40 metrů.^[10]

Kiosky

Čtyři kiosky podle návrhu Kotěrova studenta Ladislava Laudy se nacházejí na březích mostu po jeho stranách. Vytvářejí tak symbolickou bránu a lemují most. Nejsou však stejné. Na staroměstském břehu stojí kiosky na kamenném soklu, ze kterého vyrůstá válec s kamennými pilastry, které nesou nahoře římsu. Jižní kiosek měl skrýt transformátor a severní měl pojmout strážnici.^[4][7]

Kiosky na druhém břehu jsou postaveny na oválném půdorysu. Jsou větší, avšak nižší než jejich protějšky. Z kamenného soklu vyrůstají pilastry, které nesou římsu, nad ní se nachází plechová zvonová střecha s průhledy. Jižní kiosek sloužil jako veřejné toalety, severní jako prodejna ovoce.^[4][7]

Vývoj názvu

• Pražský most (1910–1916)
• Most arciknížete Karla (1916–1918)
• Wilsonův most (1918–1940)
• Prager Brücke – Pražský most (1940–1945)
• Wilsonův most (1945–1953)
• Pražský most (od 1953)

Galerie

• 
  Pohled z Eliščina nábřeží
• 
  Osvětlení od Jana Kotěry
• 
  Obloukové osvětlení od Jana Kotěry
• 
  Kiosek na pravém břehu
• 
  Kiosek na levém břehu
• 
  Zábradlí na mostě
• 
  Most v noci (pohled z Bílé věže)

Odkazy

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražský most na Wikimedia Commons