A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Projekt Manhattan je neskoršia hovorová skratka pre Manhattan Engineering District (MED), čo bol krycí názov pre tajný vojenský vedecký projekt USA, ktorého cieľom bolo vytvorenie atómovej bomby. „Projekt Manhattan“ sa vzťahuje najmä na začiatok projektu, teda obdobie 1942 – 1946. Išlo o dovtedy najdrahší projekt v histórii, celkové náklady dosiahli na tú dobu obrovskú sumu vyše 2 miliardy dolárov.
Projekt Manhattan zamestnával celkove 225 000 ľudí. Ďalších 600 000 [1] ľudí na ňom pracovalo nepriamo, ale prevažná väčšina personálu ani nevedela, že pracuje na atómovej bombe – na jednej z najdôležitejších vojnových úloh v druhej svetovej vojne.
Poznatky získané v Projekte Manhattan boli použité na zostrojenie bômb Little Boy a Fat Man, ktoré boli 6. a 9. augusta 1945 zhodené na japonské mestá Hirošima a Nagasaki.
Predohra
Na rozhraní 19 a 20. storočia sa štiepením atómu zaoberali prevažne európski vedci. V roku 1896 objavil Henri Becquerel rádioaktivitu a dokázal, že všetky zlúčeniny uránu sú rádioaktívne. V roku 1898 objavili Pierre Curie a Maria Curieová-Skłodowská rádioaktívny prvok rádium, bez ktorého by boli ďalšie výskumy v oblasti jadrovej fyziky nemožné.
V roku 1902 Ernest Rutherford vypracoval teóriu rádioaktívneho rozpadu a v roku 1911 objavil atómové jadro. Rutherfordov model atómu využil v roku 1913 Niels Bohr na vypracovanie teórie stavby atómu. Následne neutrón objavil v roku 1932 James Chadwick a Enrico Fermi už v roku 1934 použil prvýkrát neutróny na bombardovanie atómového jadra.
Prvým, kto rozoznal, a popísal reťazovú reakciu (a v roku 1936 aj princíp atómovej bomby), bol Leó Szilárd, ktorý si ju dal v roku 1934 aj patentovať.
V roku 1937 Irène Joliotová-Curieová objavila delenie uránu pôsobením pomalých neutrónov. Atómová fyzika v tých časoch rýchlo napredovala a na základe zistení Iréne Curiovej bol vykonaný aj úspešný berlínsky experiment profesora Otta Hahna, Fritz Strassmanna a ich spolupracovníkov. Jeho skupine sa podarilo experimentálne rozštiepiť jadrá uránu ich bombardovaním pomocou neutrónov, pričom sa uvoľnilo veľké množstvo energie. Výsledky týchto pokusov nakoniec správne objasnila Lise Meitnerová, asistentka Otta Hahna, a jej synovec, Otto Frisch, ktorý v tom čase pracoval u Nielsa Bohra. Meitnerová a Frisch spoločne zaviedli termín „delenie jadra“ (ako analógiu k deleniu buniek v biológii) a urobili si obraz o delení jadra uránu. Ukázalo sa, že jadro uránu predstavuje nestabilný útvar, ktorý je pripravený na delenie už aj pri malých podnetoch a že pri jeho delení sú vzniknuté časti ľahšie asi o jednu pätinu hmotnosti protónu. Výsledok týchto pokusov si Otto Frisch overil experimentálne v Kodani a aj ich správne interpretoval-rozdelením jadra uránu po prijatí neutrónu sa uvoľní obrovské množstvo energie a vznikne tak jadrový rozpad. Niekoľko dní na to Enrico Fermi aj Frédéric Joliot-Curie nezávisle od seba zopakoval pokusy predchádzajúcich vedcov a získal rovnaké výsledky. Frisch a Meitnerová zaslali redakcii časopisu Nature list, na ktorom sa dohodli len telefonicky. Článok mal názov „Rozpad uránu pôsobením neutrónov - nový druh jadrovej reakcie“. List prišiel do redakcie 16. januára a uverejnený bol 18. februára 1939.[2] V tom istom roku 30. januára predložil svoje práce na zverejnenie aj F. Joliot-Curie pod názvom „Experimentálny dôkaz výbušného rozpadu jadier uránu a thoria pôsobením neutrónov.“[2]
Výskum v USA
Niels Bohr pochopil, že Meitnerová a Frisch podali správny výklad Hahnových pokusov. V januári 1939 odišiel Bohr na kratší pobyt do Spojených štátov a uvedomoval si, že vo fyzike došlo k udalosti veľkého významu. V USA sa v tom čase štiepením atómov zaoberali vedci pôsobiaci na Kolumbijskej univerzite v New Yorku, medzi ktorých patrili Enrico Fermi, Leó Szilárd, Walter Zinn a Herbert Anderson. Enrico Fermi a Leó Szilárd, potrebovali len niekoľko týždňov, aby definitívne sformulovali nové poznatky: atóm uránu je možné rozštiepiť na dve časti, pričom sa uvoľní obrovské množstvo energie a v procese tohoto štiepenia vznikajú neutróny, ktoré môžu následne rozštiepiť ďalšie jadrá uránu a umožňujú tak vzniku reťazovej reakcie.
Niektorým vedcom bolo už v tom čase zrejmé, že praktické využitie štiepenia atómov môže viesť k skonštruovaniu neobyčajne účinných zbraní. Jedine Szilárd sa však chopil iniciatívy, aby všetci fyzici v USA, Kanade, Británii, Dánsku a vo Francúzsku okamžite prestali zverejňovať svoje štúdie z oblasti jadrového výskumu. Vedci však s takouto iniciatívou nesúhlasili, najmä Enrico Fermi nie, ktorý emigroval do USA z Talianska kvôli nástupu fašizmu k moci a kvôli silnej cenzúre na tamojších univerzitách. Odpor vedcov k takejto iniciatíve bol samozrejmý, keďže ich hlavnou náplňou bolo práve publikovanie novozistených poznatkov. Kvôli tlaku predstaviteľov Kolumbijskej univerzity bol napokon aj sám Szilárd nútený publikovať svoju prácu "Reťazové reakcie v uráne". Neskôr sa ukázalo, že to bola významná priekopnícka práca.[3]
Bohr, ktorý sa zdržal v USA od januára do mája 1939 urobil veľa pre vypracovanie teórie, ktorá potom viedla k poznatkom, že urán 235 a plutónium majú zvláštnu náchylnosť k štiepeniu. V apríli 1939 upozornil Bohr spolu s Johnom Wheelerom vo svojej teoretickej štúdii na skutočnosť, že nie všetky jadrá uránu sa štiepia rovnako. Najlepšie sa štiepi urán 235. V kuse uránu je iba jeden atóm 235U na 140 atómov 238U, a ich oddeľovanie je náramne zložité. Bohr svojimi prácami položil základ k intenzívnejšiemu skúmaniu problémov jadrových reakcií. V druhej polovici roku 1939 sa vedci na celom svete už mohli opierať o ďalšie významné teoretické aj experimentálne objavy v jadrovej fyzike. Prvým problémom sa ukázal byť samotný urán. Ľahko štiepiteľný bol len izotop 235U, ktorý však tvorí priemerne len 0,7% podiel v prírode sa vyskytujúcich izotopov. Na výrobu atómovej bomby bolo potreba zvýšiť jeho koncentráciu na viac ako 90 %. Problém sa podarilo vyriešiť Výskumnému laboratóriu vojnového námorníctva – dr. Ross Gunn a dr. Philip Abelson objavili účinnú a pomerne jednoduchú metódu separácie 235U, ktorá nesie názov po svojich objaviteľoch: Gunn-Abelsonova metóda.
Aj keď všetky tieto objavy vyvolali vo svete fyziky senzáciu, mnoho ľudí začalo mať aj obavy z možného využitia atómovej energie na vojenské účely. Americká tlač už začala verejne písať o atómovej bombe. Najviac znepokojení však boli vedci, ktorý emigrovali do Spojených štátov. Mnohí z nich odišli do USA najmä kvôli vzrastajúcej moci Adolfa Hitlera v Nemecku a kvôli silnejúcemu antisemitizmu v celej Európe. Dva dni po začatí okupácie Čiech a Moravy nemeckými vojskami, 17. marca roku 1939, informoval Enrico Fermi na schôdzke v budove Ministerstva vojnového námorníctva vo Washingtone o úspešnom berlínskom experimente profesora Otto Hahna jeho spolupracovníkov. Na rokovaní sa zúčastnil aj admirál S.K. Hooper, ktorý zastával funkciu zástupcu riaditeľa námorných operácií pre techniku. Vojenské kruhy si však dostatočne neuvedomovali možnú hrozbu so strany fašistického Nemecka, v ktorom došlo k mnohým objavom na poli jadrovej fyziky a ktoré disponovalo dostatočnými materiálnymi aj ľudskými zdrojmi na zostrojenie atómovej bomby.
V lete roku 1939 priplával na lodi Hamburg do New Yorku Werner Heisenberg aj s niekoľkými kolegami z Nemecka, s ktorými sa mali zúčastniť na turné po amerických univerzitách. Heisenberg sa stretol s Fermim a aj s Georgom Pegramom, vtedajším dekanom fyzikálnej fakulty na Kolumbijskej univerzite, ktorý mu ponúkol miesto stáleho profesora na univerzite. Aj keď Heisenberg nebol presvedčený nacista, ponuku odmietol a vrátil sa do Nemecka, kde bol počas druhej svetovej vojny hlavnou osobou nemeckého uránového projektu. Heisenber až po skončení vojny prehlásil, že "v lete 1939 mohlo ešte dvanásť ľudí zabrániť výrobe atómových bômb-keby sa navzájom dohodli"[4].
Poradný výbor pre urán
Koncom leta 1939 sa Leó Szilárd spolu s Eugenom Wignerom a Edwardom Tellerom zhodli, že najlepšie by bolo na celú situáciu okolo reťazových reakcií a ich využitia upozorniť niektorého z vplyvných politikov. Preto sa rozhodli napísať list, ktorý bol 2. augusta odoslaný prezidentovi Franklinovi D. Rooseveltovi a ktorý bol podpísaný Albertom Einsteinom. Einstein bol v tom čase pravdepodobne najpopulárnejší fyzik v celých Spojených štátoch a bol známym pacifistom. Prezidentovi Franklinovi D. Rooseveltovi bol však Einstein-Szilárdov list doručený až 11. októbra, kedy už v Európe vyše mesiac prebiehala druhá svetová vojna. Upozornili ho v ňom na možnosť zostrojenia „výnimočne silných bômb nového typu“. Prezidenta zo začiatku list vedcov príliš nepresvedčil. Na druhý deň sa ešte raz stretol s Alexandrom Sachsom, ktorý mu list deň predtým doručil a po krátkom rozhovore sa rozhodol konať. Následne Roosevelt prikázal riaditeľovi Úradu pre normalizáciu Lymanovi Briggsovi aby bola v čo najkratšom čase vypracovaná správa o perspektívach využitia jadrových vlastností uránu a bol zriadený Poradný výbor pre urán (prezývaný aj Uránový výbor).
Na prvú schôdzu Uránového výboru v októbri 1939 boli prizvaný okrem Alexandra Sachsa a dvoch delostreleckých odborníkov aj fyzici Szilárd, Wigner a Teller. Výbor predložil správu prezidentovi Spojených štátov 1. novembra. V správe poukázal na reálnu možnosť využitia atómovej energie a tiež na možnosť výroby atómovej bomby. O udelení prvej dotácie vo výške 6000 dolárov informoval 20. februára 1940 Lyman Briggs vojenského pobočníka prezidenta Roosevelta, generála Watsona.
Zo Szilárdovho podnetu poslal Einstein 7. marca 1940 ďalší list Rooseveltovi, v ktorom ho upozorňoval na zvýšený záujem nacistického Nemecka o urán a na to, že práce je potrebné urýchliť. Einstein v liste okrem iného napísal: "Dozvedel som sa, že v Nemecku sa v tajnosti uskutočňuje výskum najmä vo Fyzikálnom ústave cisára Viliama. Tento ústav bol presunutý pod správu vlády a v súčasnej dobe tam pracuje skupina fyzikov pod vedením Carla Friedricha von Weizsäckera spolu s Chemickým ústavom na riešení problémov uránu..." [5]. Aj napriek tomu však celý výskum napredoval pomerne pomaly, najmä kvôli veľkej byrokracii okolo programu.
Ďalšia schôdza Uránového výboru sa konala 28. apríla 1940. V tej dobe už vedci vedeli, že štiepenie uránu vyvolané neutrónmi prebieha len v prípade 235U. Okrem toho bolo zistené, že v Nemecku boli výskumom uránu poverení pracovníci Fyzikálneho ústavu Spoločnosti cisára Wilhelma. Na výbore sa prerokovala aj otázka, ako celý výskum v USA podporiť a ako ho aj lepšie zorganizovať.
Zvláštna poradná skupina, ktorú vytvoril Lyman Briggs pri Úrade pre normalizáciu, prejednala 15. júna 1940 celkovú situáciu okolo uránového výskumu. Nakoniec bola vyslovená požiadavka, aby Uránový výbor získal prostriedky pre výskum uránouhlíkového systému. Onedlho nato bol vytvorený Výskumný výbor národnej obrany (NDRC) a prezident Roosevelt nariadil, aby bol Uránový výbor premenený na podvýbor Výskumného výboru národnej obrany. Predsedom NDRC bol vymenovaný Vannevar Bush, podvýbor mal naďalej na starosti Briggs, ale k tomuto výboru už nebol prizvaný ani jeden cudzinec.
V lete roku 1940 požiadali fyzici pôsobiaci na Kolumbijskej univerzite na ďalšie výskumy dovtedy nepredstaviteľnú sumu 140 000 dolárov. Do novembra 1941 však stál výskum už okolo 300 000 dolárov. V tomto období sa celý atómový projekt označoval ako S 1 NDRC.
Briggs sa na jar v roku 1941 obrátil na Busha so žiadosťou o zriadenie informačného výboru. Nový výbor vznikol pri Národnej akadémii vied a v jeho čele stál Arthur H. Compton. Tento výbor mal ohodnotiť vojenský význam uránového projektu a stanoviť výšku prostriedkov potrebných na jeho výskum. Po preskúmaní celého problému v Národnej akadémii vied boli predložené správy, na ktorých základe Bush dospel k záveru, že celý výskum je potrebné značne urýchliť. Svoj názor predložil aj Rooseveltovi, ktorý súhlasil, že výskum je potrebné jednak rozšíriť a získať preň zvláštne zdroje, a že je potrebné uskutočniť aj podrobnú výmenu informácií s Angličanmi, ktorý vo svojom výskume už tiež značne pokročili. Pre ďalšie smerovanie uránového výskumu mali veľký vplyv dva Bushove závery: 1. nebezpečenstvo spojené s výrobou atómových bômb pre využitie v súčasnej vojne je dostatočné k tomu, aby bolo zdôvodnené obrovské úsilie potrebné k ich vývoju; 2. Uránová sekcia NDRC neplní tie funkcie, ktoré jej boli zverené. S týmito závermi sa stotožnil aj prezident Roosevelt a v Bielom dome sa zišli spolu s ním aj viceprezident, minister obrany, náčelník generálneho štábu, Vannevar Bush a jeho zástupca James Conant, aby prvýkrát na najvyššej politickej úrovni prerokovali otázky týkajúce sa atómovej energie. Následne došlo aj k reorganizácii vedenia sekcie S 1. Zástupcom Briggsa sa stal G.Pegram a členom vedenia sa stal Conant a boli vymenovaný aj nový zmocnenci pre nové úlohy – Arthur Comton, Ernest Lawrence a Harold Urey.
V roku 1941 vo svojich výskumoch už značne pokročili aj vedci. Skupine chemikov a fyzikov vedenej Glennom Seaborgom a Edwardom McMillanom sa podarilo 6. marca 1941 premeniť jeden chemický prvok na iný. Bombardovaním 238U neutrónmi sa im podarilo získať neznámy prvok číslo 94, ktorý bol pozdejšie nazvaný plutónium. Pred vedcami sa týmto pokusom otvoril úplne nový pohľad na štiepenie atómov. Z jednej tony prírodného uránu sa dali separáciou vyrobiť 4 kg 235U, ale reťazovou reakciou neutrónov s uránom mohli získať 0,60 kg plutónia, ktoré ma vynikajúce explozívne účinky. A bol to prvý experimentálny dôkaz, že USA sú schopné vyrobiť atómovú bombu z plutónia ešte pred koncom vojny, aj keď neskoršie výpočty a skúsenosti tieto údaje upravili na 7 kg uránu. 11. júna 1941 sa vedci dostali bližšie aj k skonštruovaniu uránovej bomby. Ernestovi Lawrenceovi sa podarilo spolu so svojimi spolupracovníkmi na vlastnoručne vyrobenom separátore v Radiačnom laboratóriu vyrobiť elektromagnetickou metódou tisíckrát viac 235U ako klasickým spôsobom. Na tomto výsledku mal veľký podiel aj Robert Oppenheimer.
Dňa 6. decembra 1941 zasadla komisia, ktorá mala rozhodnúť o reorganizácii S 1. Japonská cisárska armáda prepadla vojenskú základňu v Pearl Harbor iba o deň neskôr a v myslení politických aj vojenských predstaviteľov tak nastal zlom v pohľade na celú situáciu a Spojené štáty priamo vstúpili do druhej svetovej vojny.
17. júna 1942 predložil Bush Rooseveltovi správu, ktorá načrtla možnosti atómových zbraní. Rysovali sa štyri cesty na získanie štiepnych materiálov. V prípade uránu to mohla byť metóda difúzneho, elektromagnetického, alebo centrifugálneho delenia izotopov. Plutónium mohlo byť získavané reťazovou reakciou. V tom čase však ani vedci pracujúci na jednotlivých výskumoch nevedeli, ktorá metóda by bola najúčinnejšia a zároveň najrýchlejšia. Bolo tiež rozhodnuté, že celý projekt už nebude pod správou vedcov, ale že ho bude riadiť priamo armáda. Ministerstvo obrany 18. júla za veliteľa atómových výskumov vymenovalo plukovníka ženijnej služby Jamesa C. Marshalla. Podľa sídla jeho štábu v newyorskej štvrti Manhattan vzniká aj nové označenie projektu – Projekt Manhattan.
Nový útvar bol však oficiálne vytvorený 13. augusta 1942 a dostal krycí názov Projekt DSM, (Development of Substitute Materials-Vývoj náhradných hmôt). Riaditeľom celého projektu bol menovaný brigádny generál ženijných vojsk Leslie Groves a plukovník Marshall získal funkciu hlavného inžiniera.
Manhattan Engineering Distric
Po porade, dňa 23. septembra 1942, na ktorej sa okrem iných zúčastnil aj Franklin D. Roosevelt a Leslie Groves bol celý program značne urýchlený. Pri výstavbe závodov a potrebných laboratórií sa vychádzalo najmä z požiadaviek utajenia celého programu. V údolí rieky Tennessee vzniklo mesto Oak Ridge so 79 000 obyvateľmi. V závodoch tohoto mesta bol z uránovej rudy získavaný urán 235. V púšti na brehu rieky Columbia vzniklo mesto Hanford, kde bol urán 238 premieňaný na plutónium. V novembri 1942 bolo tiež rozhodnuté, že zariadenia na skonštruovanie atómovej bomby bude na návrh Oppenheimera vytvorené v Los Alamos v štáte Nové Mexiko a získalo kódové označenie Y. Na tomto mieste sa mali riešiť všetky problémy týkajúce sa atómovej bomby od matematických výpočtov až po jej konštrukciu.
Projekt Manhattan sa skladal z niekoľkých projektov, ktoré boli riadené rôznymi fyzikmi. Robert Oppenheimer bol vedúcim vývoja atómovej bomby v laboratóriách v Los Alamos. Ernest Lawrence riadil Radiačné laboratórium Kalifornskej univerzity (neskôr bola po ňom aj pomenovaná). Zdokonaľovala sa tam elektromagnetická metóda štiepenia izotopu uránu. Laboratórium slúžilo ako skúšobný závod podniku Y-12 v Oak Ridge, kde bolo získané aj podstatné množstvo uránu potrebného na výrobu bomby, ktorá bola zhodená na Hirošimu. Harold Urey riadil projekt Columbijskej univerzity, ktorý bol zameraný na výstavbu závodu v Oak Ridge na štiepenie izotopov 235U metódou plynovej difúzie. Enrico Fermi, Leó Szilárd, Arthur Compton, Eugen Wigner a ďalší pracovali v najprv v hutníckom laboratóriu Chicagskej univerzity a neskôr pracovali v laboratóriu X-10 v Oak Ridge, kde položili základy konštrukcie a výstavby veľkých priemyselných reaktorov v Hanforde. V týchto reaktoroch bolo získané plutónium pre bombu zhodenú na Nagasaki (a tiež pre prvú atómovú bombu, ktorá bola vyskúšaná v Alamogorde).
Prvým krokom, ktorý bolo potrebné úspešne zvládnuť bola riadená reťazová reakcia. Na jeseň v roku 1942 sa vedcom podarilo prekonať takmer všetky prekážky na jej uskutočnenie. Fyzici už mali k dispozícii dostatočné množstvo grafitu, uránu a oxidu uránového. Atómový reaktor mal byť postavený najprv Arggonskom lese, kde sa nachádzali laboratóriá Chicagskej univerzity, ale na návrh Fermiho bol nakoniec postavený pod západnými tribúnami univerzitného štadióna Stagg Field. Výstavba reaktora začala 16. novembra a bolo pri nej spotrebovaných 46 ton uránu a 385 ton grafitu. Montáž reaktora prebiehala len podľa celkového plánu a podrobne prepracované výkresy sa nerobili. Do 2. decembra boli ukončené všetky prípravy na uskutočnenie reťazovej reakcie a ešte v ten istý deň sa ju aj prvýkrát v histórii ľudstva podarilo uskutočniť.
Hlavné pracoviská Projektu Manhattan
- Site W (Hanford, Washington): zariadenie na výrobu plutónia (v súčasnosti Hanford Site)
- Site X (Oak Ridge, Tennessee): výroba obohateného uránu a výskum výroby plutónia (v súčasnosti Oak Ridge National Laboratory)
- Site Y (Los Alamos, Nové Mexiko): laboratóriá na vývoj atómovej bomby (v súčasnosti Los Alamos National Laboratory)
- Metallurgical Laboratory (Chicago, Illinois): vývoj jadrového reaktora (v súčasnosti Argonne National Laboratory)
- Projekt Alberta (Wendover, Utah a Tinian): prípravy na bojové použitie atómových bômb
- Projekt Ames (Ames, Iowa): výroba surového uránového kovu (v súčasnosti Ames Laboratory)
- Dayton Projekt (Dayton, Ohio): výskum a vývoj zušľachťovania polónia a jeho priemyselnej výroby pre roznecovač atómovej bomby
- Projekt Camel (Inyokern, Kalifornia): výskum výbušnín a nenukleárny inžinierstvo pre bombu Fat Man
- Projekt Trinity (Alamogordo, Nové Mexiko): testovanie prvej atómovej bomby
- Radiation Laboratory (Berkeley, Kalifornia): výskum obohacovania elektromagnetickou separáciou (v súčasnosti Lawrence Berkeley National Laboratory)
Na jeseň v roku 1942 Groves ponúkol Robertovi Oppenheiemrovi, aby sa stal riaditeľom prác na vývoji atómovej bomby. Oppenheimer prišiel do Los Alamos v marci 1943 a do programu sa zapojili aj vedecký pracovníci z Princetonskej, Kalifornskej, Wisconsinskej a Minnesotskej univerzity.
Plutóniová bomba
Začiatkom roku 1945 práce na atómovej bombe pokročili natoľko, že vedci pracujúci na jej vývoji boli presvedčení, že do augusta bude bomba hotová a bude pripravená na skúšku. Už v tomto období si však mnohí z nich začali uvedomovať možné riziká reálneho použitia tejto zbrane vo vojne. Szilárd ešte v marci 1945 poslal ďalší list prezidentovi Rooseveltovi, v ktorom vyjadril hlboké znepokojenie v súvislosti s možným bombardovaním japonských miest atómovými bombami. Prezident Franklin D. Roosevelt však umrel 12. apríla 1945 a na jeho miesto nastúpil jeho dovtedajší viceprezident Harry S. Truman. Keďže Projekt Manhattan bol prísne utajovaný, Truman, hoci zastával druhú najvyššiu ústavnú funkciu v Spojených štátoch, o príprave atómovej bomby vôbec nevedel, tak isto ako ani Ministerstvo zahraničných vecí až do zahájenia Jaltskej konferencie.
V hutníckom laboratóriu v Chicagu sa 4. júna s Jamesom Franckom zišlo sedem fyzikov, aby sa dohodli na znení dokumentu, ktorý by následne odoslali do Bieleho domu. Chceli v ňom navrhnúť možné riešenia na zabránenie použitia novej bomby proti Japonsku. Franck odoslal memorandum o „spoločenských a politických dôsledkoch atómovej energie“ 11. júna ministrovi obrany. Memorandum bolo prerokované, ale názor vedcov nebol braný do úvahy pri ďalších rozhodnutiach.[2]
Ako vhodné miesto na prvý test atómovej bomby bola vybraná opustená letecká základňa Alamogordo v štáte Nové Mexiko a dostala kódové označenie „Trinity“ (Trojica). Dňa 12. júla bola na základňu dopravená najdôležitejšia súčasť atómovej bomby-plutóniová nálož. Uprostred Alamogorodskej strelnice bola postavená 30 metrov vysoká veža vážiaca 32 ton. Okolo nej boli vo veľkej vzdialenosti rozmiestnené meracie prístroje a deväť kilometrov na juh, sever a východ od veže boli pod zemou umiestnené pozorovacie stanovištia. Veliteľské stanovište bolo od veže vo vzdialenosti 16 kilometrov. Vo vzdialenosti 30 km bol umiestnený základný tábor, odkiaľ mali výbuch sledovať vedci a vojaci. Prípravné práce trvali dva dni. Dňa 14. júla bola bomba pripravená a vyzdvihnutá na vrchol testovacej veže. Zástupca armády podpísal dokument, podľa ktorého bola atómová bomba odovzdaná z rúk vedcov do rúk vojakov. Skúška prvej atómovej bomby bola vykonaná 16. júla 1945 o 5:30. Ohnivá guľa spôsobená výbuchom dosiahla výšku 1,5 kilometra a dym spôsobený výbuchom vystúpil až do výšky 12 kilometrov. Sila výbuchu bola ekvivalentná 20 000 tonám trinitrotoluénu.[2]
Bomba vyskúšaná v Alamogorde bola vyrobená takou istou technológiou, akou bola vyrobená aj atómová bomba Fat Man, zhodená 9. augusta 1945 na japonské mesto Nagasaki. Hlavnou súčasťou oboch týchto bômb bol izotop plutónia 239. Na výrobu tohoto izotopu bol použitý 238U, ktorý je síce nevhodný ako štiepny izotop, no pri štiepení 235U sú vytvárané relatívne pomalé neutróny, ktoré 238U pohltí a po niekoľkých dňoch sa tento izotop premení na plutónium-239. Tento postup na výrobu plutónia bol vyvinutý Glennom Seaborgom.
Uránová bomba
Bomba Little Boy, zhodená 6. augusta 1945 na Hirošimu bola vyrobená z 235U. Ide o vzácny izotop uránu, ktorý je získavaný z 238U, ktorý nie je vhodný na použitie vo výbušných zariadeniach. Metódu separácie 235U bola vypracovaná Franzom Simonom a Nicholasom Kurtim. Inú metódu vypracoval Ernest Lawrence. Obe metódy boli použité v laboratóriách v Oak Ridge.
Metóda na ktorej bola založená uránová bomba bola natoľko spoľahlivá, že bombu nebolo potrebné ani otestovať, bola priamo použitá na bombardovanie mesta Hirošima. Pri jej výrobe bolo spotrebované celé množstvo vtedy existujúceho čistého 235U, takže test ani nemohol byť uskutočnený.
Referencie
- ↑ Pacner, K.: Atomoví špioni. Šulc a spol., Praha, 1994, s. 34
- ↑ a b c d Iojryš, A.I., Morochov, I.D., Ivanov, S.K.: A bomba. Nakladatelství Svoboda, Praha, 1984, 389 s.
- ↑ Pacner, K.:Atomoví špioni. Šulc a spol., Praha, 1994, s. 14
- ↑ Pacner, K.:Atomoví špioni. Šulc a spol., Praha, 1994, s. 19
- ↑ Pacner, K.:Atomoví špioni. Šulc a spol., Praha, 1994, s. 21
Pozri aj
Iné projekty
Commons ponúka multimediálne súbory na tému Projekt Manhattan
Externé odkazy
- Development of the Atomic Bomb (anglicky)
- The Manhattan Project: Making the Atomic Bomb na atomicarchive.com (anglicky)
- Atomic Heritage Foundation (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Čínská republika (1912–1949)
Čechy
Černé moře
Červenec
Česká Wikipedie
Český zemský sněm
Česko
Československo
Čestmír Janošek
Římský konzul
Řecko
Šablona:Aktuální
Šablona:Cite book
Šablona:Cite news
Šablona:Cite web
Šablona:Infobox - muzeum
Šablona:Pracuje se
Šablona:Ve výstavbě
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
.50 BMG
1. únor
1. srpen
10. srpen
11. březen
11. květen
11. leden
11. srpen
12. únor
12. březen
12. srpen
13. prosinec
13. srpen
14. březen
14. listopad
14. srpen
1455
1496
1499
15. březen
15. srpen
15. září
1521
16. srpen
1632
1672
1674
1696
17. únor
17. březen
17. listopad
17. srpen
1703
1704
1707
1723
1733
1749
1750
1754
1755
1772
1775
1791
1798
18. srpen
1804
1809
1816
1818
1820
1821
1825
1827
1832
1834
1838
1848
1849
1850
1854
1857
1858
1861
1866
1868
1869
1875
1877
1878
1880
1881
1882
1884
1889
1892
1893
1897
1898
19. srpen
1901
1903
1904
1905
1907
1908
1913
1914
1915
1918
1920
1921
1923
1926
1927
1929
1930
1932
1934
1935
1938
1940
1942
1942 v letectví
1943
1944
1945
1946
1949
1950–1959
1951
1953
1954
1957
1958
1959
1960
1961
1968
1969
1970
1973
1974
1977
1978
1989
1990
1992
1998
2. říjen
2. listopad
2. srpen
20. březen
20. květen
20. srpen
2002
2009
2011
2022
2024
21. červen
21. říjen
21. březen
21. srpen
21. září
216 př. n. l.
22. únor
22. leden
22. srpen
23. červen
23. květen
23. listopad
23. srpen
24. říjen
24. leden
24. srpen
25. srpen
26. srpen
27. květen
27. srpen
27. září
28. březen
28. srpen
29. srpen
29. září
3. duben
3. srpen
30. květen
30. srpen
303. stíhací peruť
31. srpen
338 př. n. l.
4. prosinec
4. srpen
5. leden
5. srpen
6. červen
6. srpen
7. duben
7. srpen
8. únor
8. srpen
9. leden
9. listopad
9. srpen
Abstraktní expresionismus
Adolf Hitler
Aeronca L-3
Aero Spacelines Mini Guppy
Aero Spacelines Pregnant Guppy
Aero Spacelines Super Guppy
AEW&C
Akademie výtvarných umění v Praze
Akira Kurosawa
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Alain Resnais
Albánie
Aleš Veselý
Alena Kučerová
Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj
Alfréd Justitz
Amanda Gormanová
Americký dolar
Amharsko
Appeltův dům
Archiv výtvarného umění
Arthur Dove
Arthur Siegel
Artur Kraus
Asambláž
Athény
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
August Bedřich Piepenhagen
Auschwitz
Autobusové nádraží Liberec
Autoritní kontrola
Aztécká říše
Bílí Tygři Liberec
Bělorusko
B-29 Superfortress
Bangkok
Barbizonská škola
Barokní architektura
Bedřich Dlouhý
Beechcraft Model 18
Beechcraft XA-38 Grizzly
Bell Aircraft Corporation
Bell P-39 Airacobra
Bell P-59 Airacomet
Bell P-63 Kingcobra
Bell X-1
Bell XFL Airabonita
Bell XP-52
Bell XP-76
Bell XP-77
Berlínská zeď
Bibliografie dějin Českých zemí
Bitevní letoun
Bitva u Abúkíru
Bitva u Chairóneie
Bitva u Kann
Bitva u Liberce
Bockscar
Boeing
Boeing 247
Boeing 307 Stratoliner
Boeing 314 Clipper
Boeing 377 Stratocruiser
Boeing B-17 Flying Fortress
Boeing B-29 Superfortress
Boeing B-50 Superfortress
Boeing C-97 Stratofreighter
Boeing P-26 Peashooter
Boeing XB-15
Boeing XF8B
Bohumil Kubišta
Bohuslav Reynek
Bombardér
Botanická zahrada Liberec
Brewster F2A Buffalo
Brewster SB2A Buccaneer
Brewster SBN
Brouk a Babka (Liberec)
Calvin Coolidge
Carlo Naya
Centre Georges Pompidou
Centrum Babylon Liberec
Cessna T-50
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Consolidated Aircraft
Consolidated B-24 Liberator
Consolidated B-32 Dominator
Consolidated C-87 Liberator Express
Consolidated PB2Y Coronado
Consolidated PB4Y-2 Privateer
Consolidated PBY Catalina
Convair XP-81
Covid-19
Creative Commons
Curtiss-Wright AT-9
Curtiss C-46 Commando
Curtiss O-52 Owl
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss SB2C Helldiver
Curtiss SBC Helldiver
Curtiss SC Seahawk
Curtiss SOC Seagull
Curtiss XF14C
Curtiss XF15C
Curtiss XP-46
Curtiss XP-55 Ascender
Curtiss XP-62
Curtiss XP-71
Curych
Cvičné letadlo
Dělová věž
Dům obuvi Baťa (Liberec)
Dalibor z Kozojed
Diecéze míšeňská
Dionýz Blaškovič
Diskuse k šabloně:Infobox - muzeum
Divadlo F. X. Šaldy
Dobývání Aztécké říše
Dolet letadla
Domažlice
Dominik Oesterreicher
Doprava v Liberci
Dora Boothbyová
Douglas A-20
Douglas A-26 Invader
Douglas Aircraft
Douglas B-18 Bolo
Douglas B-23 Dragon
Douglas C-47 Skytrain
Douglas C-54 Skymaster
Douglas DC-2
Douglas DC-3
Douglas DC-5
Douglas SBD Dauntless
Douglas TB2D Skypirate
Drak letadla
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Dusty Hill
Emanuel Mandler
Emma Waldecko-Pyrmontská
Encyklopedie
Enola Gay
Etiopie
Eugène Boudin
Evangelická církev
Experimentální letadlo
Führer
Fairchild Model 24
Fascinace skutečností - hyperrealismus v české malbě
Fat Man
FC Slovan Liberec
Federico Fellini
Fehime Sultan
Fernando Tarrida del Mármol
Filip II. Makedonský
Filip II. Orleánský
Filip Suchomel
Film
Fleetwings BT-12 Sophomore
Frédéric Auguste Bartholdi
Francouzská národní knihovna
Frankfort Cinema
František Heřmánek (spisovatel)
František Kupka
František Ronovský
Franz von Lenbach
Görlitz
Gabriel Max
Galerie hlavního města Prahy
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Galerie umění
Galerie umění Karlovy Vary
Galerie výtvarného umění v Chebu
Galerie výtvarného umění v Hodoníně
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Galerie Vincence Kramáře
Gemeinsame Normdatei
General Motors P-75A Eagle
Glenn L. Martin Company
Globální oteplování
Gotická architektura
Grand Prix architektů
Gregoriánský kalendář
Grumman F3F
Grumman F4F Wildcat
Grumman F6F Hellcat
Grumman F7F Tigercat
Grumman F8F Bearcat
Grumman G-21 Goose
Grumman G-44 Widgeon
Grumman J2F Duck
Grumman JF Duck
Grumman TBF Avenger
Grumman XF5F Skyrocket
Grumman XP-50
Guam
Gustav Švamberg
Gustav Oplustil
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Jeronýmova
Gymnázium F. X. Šaldy
Hana Seifertová
Hannibal
Henry Steel Olcott
Herbert George Wells
Hernán Cortés
Hirošima
Hispano-Suiza HS.404
Hlavní strana
Horní Lužice
Hotel Praha (Liberec)
Hugo Demartini
Hvězdicový motor
HyperText Markup Language
Ignác Händl
Ilindenské povstání
Indie
Informel
Ingeborg Dánská (1878)
Instituce
International Standard Book Number
Internet Archive
Irák
Isabel Allende
Iveta Toušlová
Ján Mato
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jan Cicero Braniborský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan Koblasa
Jan Kubíček (výtvarník)
Jan Vermeer
Japonsko
Jaroslava Pokorná
Ještěd (obchodní dům)
Jiří Načeradský
Jiří Sopko
Jiří Valenta (výtvarník)
Jiří Vyvadil
Jiří Zídek
Jindřich IV.
Jitka Válová
Johann Jakob Scheuchzer
Johann Liebieg
Johann Sigmund Riesch
John Tyndall
Josef Šmaha
Josef David
Josef Grus (1869)
Josef Istler
Josef Jíra
Josef Ježek (ministr)
Josef Lacina
Jules A. Hoffmann
Jussi Adler-Olsen
Křídlo letadla
Kansas
Kapitulace u Világoše
Karel Kinský (malíř)
Karel Mareš (skladatel)
Karel Nepraš
Karel Nepraš#Å midrové
Karel Souček (malíř)
Karolina Kózka
Kaspar von Stieler
Kategorie:Údržba:Články bez obrázků
Kategorie:Údržba:Články celkově zpochybněné
Kategorie:Údržba:Články ke kategorizaci
Kategorie:Údržba:Články ke sloučení
Kategorie:Údržba:Články k úpravě
Kategorie:Údržba:Články k aktualizaci
Kategorie:Údržba:Články k jazykové úpravě
Kategorie:Údržba:Články k rozdělení
Kategorie:Údržba:Články k wikifikaci
Kategorie:Údržba:Články možná porušující autorská práva
Kategorie:Údržba:Články porušující NPOV
Kategorie:Údržba:Články reagující na aktuální události
Kategorie:Údržba:Články zpochybněné z hlediska faktické přesnosti
Kategorie:Údržba:Chybná volání šablon
Kategorie:Údržba:Doložit významnost
Kategorie:Údržba:Přeložit
Kategorie:Údržba:Požadované přesuny
Kategorie:Údržba:Stránky ke smazání
Kategorie:Údržba:Stránky k přesunu na Wikicitáty
Kategorie:Údržba:Stránky k přesunu na Wikiknihy
Kategorie:Údržba:Stránky k přesunu na Wikislovník
Kategorie:Údržba:Stránky k přesunu na Wikiverzitu
Kategorie:Údržba:Stránky k přesunu na Wikizdroje
Kategorie:Údržba:Stránky navržené ke smazání
Kategorie:Údržba:Strojové překlady
Kategorie:Údržba:Subpahýly
Kategorie:Údržba:Urgentně ověřit
Kategorie:Údržba:Urgentně upravit
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 2. srpna
Kategorie:Příroda
Kategorie:Pahýly
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Wikipedie:Rozpracované stránky
Kategorie:Zdravotnictví
Klášter kapucínů (Liberec)
Klub Za starou Prahu
Komunismus
Komunistický režim v Československu
Konflikt v Tigraji 2020
Konfrontace (umění)#1. Malmuzherciáda (1954, klub Unitářů)
Konstantin I. Řecký
Korejská válka
Kostel Božského srdce Páně (Liberec)
Kostel Matky Boží U Obrázku
Kostel Nalezení svatého Kříže (Liberec)
Kostel Navštívení Panny Marie (Liberec)
Kostel Nejsvětější Trojice (Vratislavice)
Kostel svatého Antonína Paduánského (Liberec)
Kostel svatého Antonína Velikého (Liberec)
Kostel svatého Bonifáce (Liberec)
Kostel svatého Jana Křtitele (Liberec)
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kostel svaté Máří Magdalény (Liberec)
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
Krajská nemocnice Liberec
Krajská vědecká knihovna v Liberci
Kryscina Cimanouská
Kultura
Kurt Biedenkopf
Kuvajt
Létající tanker
Lalibela
Leninismus
Leopold Chalupa
Letecká puma
Letecký kanón
Letecký motor
Letecký výrobce
Letectvo Spojených států amerických
Letní olympijské hry 2020
Letoun
Lettrismus
Liberec
Liberecká radnice
Liberecký kraj
Liberec (zámek)
Library of Congress Control Number
Litoměřice
Lockheed Constellation
Lockheed Corporation
Lockheed Hudson
Lockheed L-10 Electra
Lockheed L-18 Lodestar
Lockheed P-38 Lightning
Lockheed P-80 Shooting Star
Lockheed PV-2 Harpoon
Lockheed Vega
Lockheed Ventura
Lockheed XP-49
Lockheed XP-58 Chain Lightning
Lorne Betts
Louis Antoine Henri de Bourbon Condé
Lužická Nisa
Ludvík XV.
Městská autobusová doprava v Liberci
Městské lázně (Liberec)
Městské okresy v Německu
M2 Browning
Maďarská revoluce 1848–1849
Mahmud I.
Makedonie (region)
Malíř
Manýrismus
Marg Moll
Maria Caroline Charlotte von Ingenheim
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
Marie Terezie
Marie Votrubová-Haunerová
Martin 187 Baltimore
Martin B-26 Marauder
Martin Hampl
Martin Maryland
Martin PBM Mariner
Massiel
Max Švabinský
McConnell AFB
McDonnell FH-1 Phantom
McDonnell XF-85 Goblin
McDonnell XP-67 Bat
Metro v Praze
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Michael Rittstein
Michelangelo Antonioni
Mikuláš Medek
Milavče
Miloslav Holý
Miroslav Jindra
Morava
Moravská galerie v Brně
Mučednice čistoty
Murad V.
Musée d'Art Moderne de la Ville de Paris
Museum Kampa
Muzeum umění Olomouc
Námořní hlídkový letoun
Námořní mina
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Infoboxy
Nápověda:Mezijazykové odkazy
Nápověda:Obsah
Nápověda:Tabulky
Nápověda:Vnitřní odkazy
Národní galerie v Praze
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní muzeum Letectva Spojených států amerických
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
NASA
Netvořice
Nizozemský institut dějin umění#Online stránky umÄ›lců
Noorduyn Norseman
Norsko
Northrop BT
Northrop F-15 Reporter
Northrop P-61 Black Widow
Northrop XP-56 Black Bullet
Northrop XP-79 Flying Ram
North American A-27
North American A-36 Apache
North American B-25 Mitchell
North American O-47
North American P-51 Mustang
North American T-6 Texan
Novorossijsk
Obchodní akademie a Jazyková škola Liberec
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Oblastní galerie v Liberci
Ocelárna
Okresní soud v Liberci
Olga Sommerová
Olympijské hry
Omaha
Operace Starvation
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Pátrání a záchrana
Pístový motor
Předměstí
Přimda (hrad)
Paříž
Pagekon obří
Paleta vlasti
Památková rezervace
Památný den romského holokaustu
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Paul von Hindenburg
Pavel Juráček
Perzifláž
Peter O'Toole
Petr Brandl
Philippe Soupault
Pierre Charles L'Enfant
Piper J-3 Cub
Piper J-5
Ploutvonožci
Plzeň
Poddanství
Podvozek letadla
Polština
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Liberec
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Nizozemsko/Malíři
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Umění
Postupimská dohoda
Postupimská konference
Povstání v Treblince
Průzkumný letoun
Pratt & Whitney R-4360
Prevét
Projekt Manhattan
Prokop Sedlák
Prototyp
Proudový motor
Pruské Slezsko
Pumovnice
Punské války
Q12041925
Q12041925#identifiers
Q12041925#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q184870
Q21418916
Q21418916#identifiers
Q21418916#identifiers|Editovat na Wikidatech
Ráže
Rómulo Gallegos
Radoslav Kratina
Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-Uhersko
Referendum
Reichenberger Zeitung
Rembrandt
Renesanční architektura
Republic P-43 Lancer
Republic P-47 Thunderbolt
Republic XP-72
Reverzní inženýrství
Rey Koranteng
Robotní patent (1775)
Ropná skvrna
Royal Air Force
Rozpětí křídel
Rudolf Komorous
Rudolf Kufa
Rudolf Němec (malíř)
Rusko
Ryan FR-1 Fireball
Ryan S-C
Sériová výroba
Saipan
Sakrální stavba
SARS-CoV-2
Sasko
Sergej Adamovič Kovaljov
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Severočeské muzeum v Liberci
Seversky P-35
Seversky SEV-3
Seversky XP-41
Seznam římských králů
Seznam představitelů Liberce
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
SIAL
Sikorsky H-5
Sikorsky R-4
Sikorsky R-6
Sikorsky S-43
Silverplate
Skupina Tvrdohlaví
Slezská kuchyně
Soubor:04. Bedřich Dlouhý, Lovecké Rondo (1959), Museum Montanelli.jpg
Soubor:05. Bedřich Dlouhý, Promenáda romantiků (1958), GASK.jpg
Soubor:08. Bedřich Dlouhý, Zeď (1962-1963).jpg
Soubor:09. Bedřich Dlouhý, Zkouška tlaku (1962-1963).jpg
Soubor:10. Bedřich Dlouhý, Šedá série - obraz č. 3 (1962).jpg
Soubor:100. Bedřich Dlouhý, Hlídač (2014).jpg
Soubor:109. Bedřich Dlouhý, Akademický malíř B.D. vzpomíná (2019).jpg
Soubor:110. Bedřich Dlouhý, Návrh na pomník Rembrandtovi (1969).jpg
Soubor:111. Bedřich Dlouhý, Podzim (1973).jpg
Soubor:112. Bedřich Dlouhý, Objekt Magorie (2003-2004).jpg
Soubor:14. Bedřich Dlouhý, Studie III (1964).jpg
Soubor:17. Bedřich Dlouhý, Studie 66 - Moroa s kondorem (1966), GVU v Ostravě.jpg
Soubor:19. Bedřich Dlouhý, Stroj na horší věci (1967).jpg
Soubor:20. Bedřich Dlouhý, Objekt 68 A (1968), Národní galerie v Praze.jpg
Soubor:28. Bedřich Dlouhý, V temném sklepě (1976).jpg
Soubor:31. Bedřich Dlouhý, V prádelně (1976).jpg
Soubor:34. Bedřich Dlouhý, Test (1978).jpg
Soubor:36. Bedřich Dlouhý, New (1978).jpg
Soubor:44. Bedřich Dlouhý, Testování plnicího pera - Etude (1979).jpg
Soubor:54. Bedřich Dlouhý, Krajkář (1986), Museum Kampa.jpg
Soubor:55. Bedřich Dlouhý, Testování baroka - Caravaggio (1988).jpg
Soubor:56. Bedřich Dlouhý, Dívka s perlou, Tvrdý chleba (1988).jpg
Soubor:60. Bedřich Dlouhý, Zeď a tělo (1990).jpg
Soubor:63. Bedřich Dlouhý, Autoportrét I (1993-1999).jpg
Soubor:64. Bedřich Dlouhý, Posuzovač normálnosti (1997).jpg
Soubor:66. Bedřich Dlouhý, Autoportrét II (1999-2007).jpg
Soubor:87. Bedřich Dlouhý, Revival (2007).jpg
Soubor:88. Bedřich Dlouhý, Autoportrét III (2008).jpg
Soubor:89. Bedřich Dlouhý, Robotická žena (2008).jpg
Soubor:93. Bedřich Dlouhý, Poslední večeře (2011).jpg
Soubor:99. Bedřich Dlouhý, Volání (2014).jpg
Soubor:B-29 in flight.jpg
Soubor:Bedřich-Dlouhý-(2015).jpg
Soubor:Bedřich Dlouhý, signatura.jpeg
Soubor:Bedřich Dlouhý, Zkouška podkladu (2003-2004), olej na plátně.jpg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:BockscarDisplay.jpg
Soubor:Boeing-Whichata B-29 Assembly Line - 1944.jpg
Soubor:Boeing B-29 Superfortress.jpg
Soubor:Boeing B-29 Superfortress 3-view.svg
Soubor:Isabel allende.jpg
Soubor:Joos van Craesbeeck - Peasants in a Country Room.jpg
Soubor:Jussi Adler-Olsen.jpg
Soubor:Kubista, Bohumil - Polibek smrti (1912).jpg
Soubor:Liberec lázně císaře FJ 2.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Nobel Prize 2011-Press Conference KI-DSC 7584.jpg
Soubor:Oblastní galerie v Liberci - hlavní budova.jpg
Soubor:Olga-Sommerová.jpg
Soubor:Olive-drab painted B-29 superfortress.jpg
Soubor:Peter O'Toole -- LOA trailer.jpg
Soubor:Petr Brandl - Jan František Samuel Wussin.jpg
Soubor:Rey kora...jpg
Soubor:Spaanse zangeres Massiel, winnares Euro Song Festival tijdens opname in studio K, Bestanddeelnr 921-2648.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:WarKorea B-29-korea.jpg
Soubor:Znak Liberec.svg
Sovětský svaz
Sovětsko-japonský pakt o neútočení
Speciální:Chybějící kategorie
Speciální:Chybějící stránky
Speciální:Dvojitá přesměrování
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/13/50.7736131/15.0678481/cs
Speciální:Nekategorizované šablony
Speciální:Nekategorizované kategorie
Speciální:Nekategorizované stránky
Speciální:Nepoužívané šablony
Speciální:Nepoužívané kategorie
Speciální:Nepropojené stránky
Speciální:Nové stránky
Speciální:Odkazy na rozcestníky
Speciální:Přerušená přesměrování
Speciální:Sirotčí stránky
Speciální:Slepé stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-206-0117-1
Speciální:Zdroje knih/80-242-0651-x
Speciální:Zdroje knih/80-7237-203-3
Speciální:Zdroje knih/80-7238-022-2
Speciální:Zdroje knih/80-85711-35-4
Speciální:Zdroje knih/978-1-107-01475-6
Speciální:Zdroje knih/978-80-254-6496-0
Speciální:Zdroje knih/9788025718810
Speciální:Zdroje knih/9788070101551
Spojené království
Spojené státy americké
Spojovací letadlo
Spolek výtvarných umělců Mánes
Srážka vlaků u Milavčí
Srpen
Stíhací letoun
Střední Evropa
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Liberec
Střední průmyslová škola stavební Liberec
Střelecká věž#Letecké věže
Stalinismus
Stanislav Kolíbal
Starověký Řím
Stearman PT-17 Kaydet
Stearman XA-21
Strategický bombardér
Surrealismus
Světskost
Technická univerzita v Liberci
Technické muzeum Liberec
Tenochtitlán
Teosofie
Terry Cooper
Théby
Theodor Pištěk (výtvarník)
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tinian
Tokio
Tony Esposito (lední hokejista)
Torpédový bombardér
Tramvajová doprava v Liberci
Transportní letoun
Tucker XP-57
Tupolev Tu-4
Učitel
UB 12
Umělecká beseda
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
UNESCO
Union List of Artist Names
United States Army Air Forces
Univerzitní systém dokumentace
US Navy
Václav Benda (malíř)
Václav Jíra (fotbalista)
Válec (motor)
Válka v Zálivu
Vírník
Východní Germáni
Východočeská galerie v Pardubicích
Výfukové plyny
Výkon
Výsadkové vojsko (Rusko)
Vakcína proti covidu-19
Valdštejnské domky
Vazební věznice Liberec
Velké okresní město
Vila Franze Bognera (Liberec)
Vila Johanna Liebiega mladšího
Vincenc Červinka
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vladimír Boudník
Vladislav Mirvald
Vlasta Čiháková–Noshiro
Vojenský kluzák
Volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece
Vought F4U Corsair
Vought OS2U Kingfisher
Vought SB2U Vindicator
Vought XF5U Flying Flapjack
Vrtulník
Vultee A-31 Vengeance
Vultee V-11
Vultee XP-54
Vultee XP-68 Tornado
Vyhlazovací tábor Treblinka
Vztlakové klapky
Waco CG-13
Waco CG-15
Waco CG-3
Waco CG-4
Warren G. Harding
Watt
Werner Seelenbinder
Wichita
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba/Nepropojené články vzniklé překladem
Wikipedie:Údržbové seznamy/Články obsahující subjektivní formulace
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Články začínající tabulkou
Wikipedie:Autorské právo
Wikipedie:Chybějící stránky
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Diskuse o smazání
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nefunkční externí odkazy
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Odložené smazání
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované obrázky
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou (sesterské projekty)
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Porušení práv/Články zřejmě porušující autorská práva
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Pravopisné rady
Wikipedie:Rozcestníky
Wikipedie:Rychlé smazání
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Seznam nejvíce odkazovaných rozcestníků
Wikipedie:Správci
Wikipedie:URL blacklist
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:Wikidata
Wikipedie:Wikidata/Nedávná úmrtí
Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Seznam příliš krátkých článků
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Leibl
Wright R-3350
XB-39
YouTube
Září
Zálet
Západní Slované
Zaostalí
Zbyšek Sion
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zoologická zahrada Liberec
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk
