Radiometrie je část optiky, která se zabývá měřením elektromagnetického záření, včetně viditelného světla. Radiometrie se zabývá měřením elektromagnetického záření v prostoru a používá tedy absolutní veličiny, zatímco fotometrie studuje obdobné veličiny, avšak z hlediska jejich působení na lidské oko.

Radiometrie našla důležité uplatnění v astronomii.

Radiometrické veličiny

Fyzikání veličiny měřené v radiometrii se označují jako radiometrické veličiny (popř. energetické veličiny), popisují přenos energie zářením.

Radiometrické veličiny SI

veličina	symbol	jednotka SI	rozměr	poznámka
Zářivá energie	Q	joule	J	Zářivá energie vyjadřuje (celkové) množství energie, které dopadne na určitou plochu v prostoru za určitý čas.
Zářivý tok	Φe nebo Pe	watt	W	Zářivá energie za jednotku času procházející určitou plochou. Tato veličina je někdy označována jako zářivý výkon.
Zářivost	Ie	watt na steradián	W·sr−1	Výkon (hustota světelného toku) na jednotkový prostorový úhel.
Zář	Le	watt na steradián na metr čtverečný	W·sr−1·m−2	Výkon do jednotkového prostorového úhlu na "promítnutou" jednotkovou plochu zdroje.
Ozářenost	Ee nebo Ie	watt na metr čtverečný	W·m−2	Výkon dopadající na plochu - udává plošnou hustotu světelného toku.
Intenzita vyzařování / zářivá exitance / zářivá emitance	Me nebo He	watt na metr čtverečný	W·m−2	Výkon vyzářený jednotkovou plochou do celého poloprostoru - udává plošnou hustotu světelného toku, který vyzařuje nějaká plocha. Nezahrnuje odražené záření.
Radiozita	Je nebo Be	watt na metr čtverečný	W·m−2	Vlastní intenzita vyzařování plus intenzita odraženého záření z uvažované plochy.
Spektrální zář	Leλ	watt na steradián na metr kubický	W·sr−1·m−3	Jiné obvyklé vyjádření jednotek: W·sr−1·m−2·nm−1
Spektrální ozáření	Eeλ	watt na metr kubický	W·m−3	Jiné obvyklé vyjádření jednotek: W·m−2·nm−1

Integrální a spektrální radiometrické veličiny

Integrální veličiny (například zářivý tok) popisují celkový účinek záření všech vlnových délek nebo frekvencí, zatímco spektrální veličiny (například spektrální zářivý tok) popisují účinek záření jedné vlnové délky λ nebo frekvence ν. Ke každé integrální veličině existují odpovídající spektrální veličiny, například zářivému toku Φ_e odpovídá spektrální zářivý tok Φ_eλ resp. Φ_eν^{[pozn. 1]}.

Abychom z integrální veličiny zjistili její spektrální protějšek, využijeme limitního přechodu. To vychází z představy, že pravděpodobnost, že existuje foton, který má právě požadovanou vlnovou délku, je nulová. Ukažme si tedy vztah mezi nimi na příkladu zářivého toku:

• Integrální veličina – zářivý tok s jednotkou W:

  ${\displaystyle \Phi _{\mathrm {e} }}$

• Spektrální zářivý tok podle vlnové délky s jednotkou W/m:

  ${\displaystyle \Phi _{\mathrm {e} \lambda }={\mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} } \over \mathrm {d} \lambda },}$   kde ${\displaystyle \mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} }}$ je zářivý tok záření o vlnových délkách v malém intervalu ${\displaystyle \langle \lambda ,\lambda +\mathrm {d} \lambda \rangle }$

• Spektrální zářivý tok podle frekvence s jednotkou W/Hz:

  ${\displaystyle \Phi _{\mathrm {e} \nu }={\mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} } \over \mathrm {d} \nu },}$   kde ${\displaystyle \mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} }}$ je zářivý tok záření o frekvencích v malém intervalu ${\displaystyle \langle \nu ,\nu +\mathrm {d} \nu \rangle }$

• Spektrální zářivý tok s jednotkou W, tedy stejnou jako integrální veličina:

  ${\displaystyle \lambda \Phi _{\mathrm {e} \lambda }=\nu \Phi _{\mathrm {e} \nu }}$

Spektrální veličiny podle vlnové délky λ a frekvence ν jsou svázané vztahy, ve kterých vystupuje rychlost světla c:

${\displaystyle \Phi _{\mathrm {e} \lambda }={c \over \lambda ^{2}}\Phi _{\mathrm {e} \nu }}$

${\displaystyle \Phi _{\mathrm {e} \nu }={c \over \nu ^{2}}\Phi _{\mathrm {e} \lambda }}$

${\displaystyle \lambda ={c \over \nu }}$

Integrální veličinu lze získat integrací spektrální veličiny:

${\displaystyle \Phi _{\mathrm {e} }=\int _{0}^{\infty }\Phi _{\mathrm {e} \lambda }\,\mathrm {d} \lambda =\int _{0}^{\infty }\Phi _{\mathrm {e} \nu }\,\mathrm {d} \nu }$

Pro všechny níže uvedené veličiny platí analogické vztahy.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Radiometrie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---



---

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

---

Integrální a spektrální radiometrické veličiny

Integrální veličina		Spektrální veličina
Veličina	Vztah	Veličina	Vztah
Zářivý tok Φe = W		Spektrální zářivý tok Φeλ = W·m−1	${\displaystyle \Phi _{\mathrm {e} \lambda }={\frac {\mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} }}{\mathrm {d} \lambda }}}$
Intenzita vyzařování He = W·m−2	${\displaystyle H_{\mathrm {e} }={\frac {\mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} }}{\mathrm {d} S'}}}$ S’ je plocha, ze které záření vychází.	Spektrální intenzita vyzařování Heλ = W·m−3	${\displaystyle H_{\mathrm {e} \lambda }={\frac {\mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} \lambda }}{\mathrm {d} S'}}}$ S’ je plocha, ze které záření vychází.
Ozáření Ee = W·m−2	${\displaystyle E_{\mathrm {e} }={\frac {\mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} }}{\mathrm {d} S}}}$ S je ozářená plocha	Spektrální ozáření Eeλ = W·m−3	${\displaystyle E_{\mathrm {e} \lambda }={\frac {\mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} \lambda }}{\mathrm {d} S}}}$ S je ozářená plocha.
Zářivost Ie = W·sr−1	${\displaystyle I_{\mathrm {e} }={\frac {\mathrm {d} \Phi _{\mathrm {e} }}{\mathrm {d} \Omega }}}$ Ω je prostorový úhel, do kterého zdroj září, = sr Pro kuželový osvětlený prostor platí následující vztah: Ω = 2π(1-cosβ), kde β je poloviční vrcholový úhel kužele, do kterého zdroj svítí.