Rechovot רחובות
Knihovna v Rechovotu
znak
Poloha
Souřadnice	31°53′38″ s. š., 34°48′59″ v. d.
Nadmořská výška	25 m n. m.
Stát	Izrael Izrael
distrikt	Centrální
Rechovot
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	23,041 km²[1]
Počet obyvatel	150 748 (2022)
Hustota zalidnění	5574,5 (r.2014) obyv./km²
Správa
Starosta	Matan Dil (מתן דיל)[2][3]
Vznik	1890
Zakladatel	Židé z Polska
Oficiální web	www.rehovot.muni.il
PSČ	76100
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rechovot (hebrejsky רְחוֹבוֹת, v oficiálním přepisu do angličtiny Rehovot^[4]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. V roce 2022 počet obyvatel Rechovotu překročil 150 000.^[5] Starostou města je Rachamim Malul.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 25 metrů, cca 20 km jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Na jihozápadní straně města protéká potok Sorek.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 42. Ve městě stojí železniční stanice Rechovot. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Aškelon.

Historie

Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se ale nacházelo jinde, konkrétně v Negevské poušti na jihu dnešního Izraele.

Rechovot byl založen roku 1890^[4] varšavskými Židy,^[6] kteří se rozhodli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. V té době šlo o jednu z mála židovských osad v turecké Palestině, která nebyla sponzorovaná Rothschildem. Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.““^[7][8]

V roce 1906 přišli do města židovští imigranti z Jemenu. Šlo o jednu z prvních vln jemenitské imigrace do dnešního Izraele. Pro ně tu vznikla čtvrť Ša'arajim, od roku 1920 fakticky sloučená s Rechovotem (oficiálně došlo ke sloučení roku 1944). Během 20. století Rechovot pohltil i dosud samostatnou vesnici Zarnuga (založena 1951, připojena 1954, později přejmenována na čtvrť Kirjat Moše), Kfar Gvirol (založena 1952, připojena 1954) a Kfar Marmurek (založena 1929, připojena 1956).^[8]

První osadníci tvrdě pracovali, přičemž původně se obec orientovala na zemědělství. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu. Roku 1950 byl povýšen na město.^[8]

Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počest, na Weizmannův institut věd. Ten se stal světově významným vědeckým střediskem. Symbol vědy (mikroskop) se dostal i do oficiálního znaku Rechovotu.^[8] Na jižním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 106 600 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 112 300 osob).^[4]

Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 128 900 lidí.^[9] K roku 2007 ve městě žilo 49 600 mužů a 52 300 žen. Věková skladba obyvatelstva byla: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let.^[10]

Významní rodáci

• Ari Šavit, izraelský novinář a spisovatel

Partnerská města

• Manchester, Spojené království
• Paraná, Argentina
• Grenoble, Francie
• Filadelfie, Spojené státy americké
• Rochester, Spojené státy americké
• Heidelberg, Německo

Odkazy

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rechovot na Wikimedia Commons
• (hebrejsky) Oficiální internetové stránky Archivováno 26. 7. 2020 na Wayback Machine.

Centrální distrikt
Města	El'ad Giv'at Šmu'el Hod ha-Šaron Javne Jehud-Monoson Kafr Kasim Kalansuva Kfar Saba Lod Modi'in-Makabim-Re'ut Nes Cijona Netanja Petach Tikva Ra'anana Ramla Rechovot Rišon le-Cijon Roš ha-Ajin Tajbe Tira
Místní rady	Be'er Ja'akov Bejt Dagan Bnej Ajiš Džaldžulja Eljachin Even Jehuda Gan Javne Ganej Tikva Gedera Kadima-Coran Kafr Bara Kfar Jona Kirjat Ekron Kochav Ja'ir Mazkeret Batja Pardesija Savjon Šoham Tel Mond Zemer
Oblastní rady	Brenner Drom ha-Šaron Emek Chefer (Cheferské údolí) Emek Lod (Lodské údolí) Gan Rave Gederot Gezer Chevel Javne Chevel Modi'in Chof ha-Šaron Lev ha-Šaron Nachal Sorek zrušené Hadar ha-Šaron Jarkon Mif'alot Afek ha-Šaron ha-cefoni ha-Šaron ha-tichon
Související	Guš Dan Šaronská planina
Další distrikty: Haifský distrikt Jeruzalémský distrikt Judea a Samaří Severní distrikt Jižní distrikt Telavivský distrikt