A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Reisu-l-ulema, variantně též reis-ul-ulema či zastarale reis-el-ulema, je titul nejvyššího duchovního představitele Islámského společenství v Bosně a Hercegovině.
Historie
Do roku 1878
Do rakousko-uherského záboru Bosny a Hercegoviny roku 1878 Islámské společenství v Bosně a Hercegovině nemělo svou vlastní náboženskou hierarchii.[1] V osmanské říši byl nejvyšší duchovní autoritou cařihradský şeyhülislam, který jmenoval a odvolával muftí v jednotlivých částech státu.[2]
Od roku 1878 do 1918
Okupací Bosny a Hercegoviny došlo k přerušení veškerých kontaktu s Cařihradem. Většina muslimů proto chtěla založit samostatnou náboženskou organizaci.[3] Nezávislé postavení zdejších muslimů nepřímo zmiňovala i tzv. Novopazarská konvence z roku 1879.
Rakousko-uherská správa nejprve přišla s tezí, že şeyhülislam může i nadále jmenovat duchovní pro Bosnu a Hercegovinu, ale jen z řad domácích muslimů.[4] Vídeň následně přišla s dalšími požadavky, načež roku 1882 jmenovala nejvyšší duchovní radu starších, ulema-medžlis, a reisu-l-ulemu. Takto ustavená organizace byla zpočátku zcela nezávislá na Cařihradu, ale kvůli chybějící pověřovací listině muslimové často zpochybňovali reisu-l-ulemy dosazené rakouský, resp. křesťanským císařem. Tato skutečnost byla jednou z podstatných bojů muslimského boje za autonomii mezi lety 1899 a 1909.
Teprve až po anexi provincii císař František Josef I. v dubna 1909 vyhlásil statut autonomie.
Od roku 1918 do 1929
Po ustanovení Království Srbů, Chorvatů a Slovinců nastalo pro muslimy období nejistot. Pozemková reforma z roku 1921 muslimské velkostatkáře připravila o hospodářskou i politickou základnu. Jejich rodinné statky byly po skončení války vypalovány křesťanskými bezzemky. Jedním z výrazných příkladů zastrašování muslimské komunity se stal roku 1924, kdy byly v černohorské vesnici Šahovići zavražděno nejméně 120 muslimů černohorskými komity.[5]
Od roku 1929 do 1941
Pod diktátorským režimem krále Alexandra I. od roku 1929 se muslimům v Bosně a Hercegovině vedlo ještě hůře. Na protest proti vynucovaným reformám roku 1930 rezignoval reisu-l-ulema Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević a na jeho místo usedl člověk oddaný režimu. Následně byl zrušen statut autonomie Islámského společenství v Bosně a Hercegovině a sídlo nyní již jugoslávského reisu-l-ulemy přesunuto do Bělehradu.
Od roku 1941 do 1945
K dubnu 1941 obsadila Bosnu a Hercegovinu ustašovská vojska, která ji připojila k Nezávislému státu Chorvatsko. Vůdce nového fašistického státu Ante Pavelić, sám původem z Bosny a Hercegoviny, slíbil reisu-l-ulemovi Fehim-ef. Spahovi, že správa muslimského společenství bude záležet na vůli a přáních samotných muslimů.
Od roku 1945 do 1993
Po roce 1945 bylo hlavním cílem vlády nové socialistické Jugoslávie zbavit Islámské společenství společenského a politického vlivu. Zrušena byla náboženská výuka ve školách a odňata pravomoc náboženských soudů. Islámské společenství rovněž musela hledat nové zdroje financování. Rovněž nebylo nemožné stavět nové mešity či jiné náboženské stavby. Velký počet medres, vyšších teologických škol, byl uzavřen. V Bosně a Hercegovině zůstala činná pouze Gazi Husrev-begova medresa. Některé muslimské objekty byly prohlášeny národním kulturním dědictvím a připadly státu. Teprve až roku 1990 mohla být přijata nová, demokratičtější ústava Islámského společenství, takzvaná Ramadánská ústava. Další organizační změny přerušil rozpad Jugoslávie.
Seznam nejvyšších duchovních představitelů
- 1882–1893 Mustafa Hilmi-efendija Hadžiomerović (1816–1895), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 17. října a uveden do úřadu 15. prosince 1882, rezignoval 20. listopadu 1893
- 1893–1909 Mehmed Teufik-efendija Azabagić (1838–1918), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 25. října a uveden do úřadu 20. listopadu 1893 do 31. března 1909
- 1909–1910 místo uprázdněno, Ahmed Munib-efendija Korkut (1848?–1925?), náib (náměstek) od 1. dubna 1909 do 31. května 1910
- 1910–1912 háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850–1927), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 1. června a uveden do úřadu 30. června 1910, mandátu se vzdal 3. října 1912 předčasně po narůstajícím napětí s politickým vedením bosenskohercegovských muslimů
- 1912–1914 místo uprázdněno, Mehmed Teufik-efendija Okić (1870–1932), náib (náměstek) od 4. října 1912 do 26. března 1914, roku 1913 zvolen v obou volbách hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević, ale do úřadu vstoupil roku 1914;
- 1914–1930 hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević (1870–1938), reisu-l-ulema v Sarajevu, první volba reisu-l-ulemy zrušena, podruhé zvolen 27. října 1913 a uveden do úřadu 26. března 1914, mandátu se vzdal předčasně pro nesouhlas se shora prosazovanou reformou islámského společenství 25. července? 1930
- 1930–1936 háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936), předseda Ulema-medžlisu v Bělehradě, jmenován 12. června a uveden do úřadu 31. října, penzionován 17. března 1936
- 1936–1938 místo uprázdněno, úřadem pověřen náib Vrchního stařešinstva v Bělehradě Salih Safvet Bašić (1886–1948), resp. náib v Sarajevu Fehim-efendija Spaho (1877–1942) a náib ve Skopji Fevzija-ef. Hadžihamzić
- 1938–1942 Fehim-efendija Spaho (1877–1942), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. dubna a uveden do úřadu 9. června, zemřel v úřadu
- 1942–1947 místo uprázdněno, úřadem pověřen Salih Safvet Bašić (1886–1948)
- 1947–1957 Ibrahim-efendija Fejić (1879–1962), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 26. srpna a uveden do úřadu 12. září
- 1957–1975 Sulejman-efendija Kemura (1908–1975), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 15. listopadu a uveden do úřadu 8. prosince, zemřel v úřadu
- 1975–1987 Naim-efendija Hadžiabdić (1918–1987), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 22. března a uveden do úřadu 18. května, zemřel v úřadu
- 1987–1987 místo uprázdněno, Ferhat-efendija Šeta, náib (náměstek)
- 1987–1989 háfiz Husein-efendija Mujić (1918–1993), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 31. října a uveden do úřadu 11. prosince, mandátu se vzdal předčasně po tlaku reformě smýšlejících imámů
- 1990–1991 místo uprázdněno, úřadem pověřen Jakub-efendija Selimoski (1946–2013)
- 1991–1993 Jakub-efendija Selimoski (1946–2013), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 9. března, koncem června 1993 natrvalo opustil Sarajevo, čímž se de facto rozpadlo Islámské společenství v SFRJ
- 1993–1996 dr. Mustafa-efendija Cerić, náib (náměstek) a de facto reisu-l-ulema, jmenován 28. dubna 1993 jako představitel bosenskohercegovských muslimů, od 1991 přitom pobýval a přednášel v Malajsii, během války úřadoval v Záhřebu
- 1996–2012 dr. Mustafa-efendija Cerić (*1952), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 5. srpna 1996
- 2012–dosud Husein-efendija Kavazović (*1964), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. září a uveden do úřadu 15. listopadu
Odkazy
Reference
- ↑ Muhamed Salkić: Štatut i ustavi islamske zajednice do 1945. godine. Takvim, strana 339, El Kalem: Sarajevo, 1998 (bosensky)
- ↑ Dr. Nisvet Šehić: Autonomni pokret Muslimana za vrijeme Austrougarske uprave u BiH. Svjetlost: Sarajevo, 1980 (bosensky)
- ↑ Prof. dr. Omer Nakičević: Istorijski razvoj institucije Rijaseta, str. 9, Sarajevo 1996 (bosensky)
- ↑ Mustafa Spahić: Povijest Islama – udžbenik za III i IV razred medrese, str. 404. Gazi Husrevbegova medresa i Rijaset Islamske zajednice BiH: Sarajevo, 1995 (bosenština)
- ↑ RASTODER, Šerbo. Političke stranke u Crnoj Gori 1918–1929. Bar: Conteco, 2000. S. 554. (černohorština)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk