Rondel je monumentální stavba kruhového půdorysu. Objevuje se v Podunají v průběhu neolitu, odkud se rozšiřují na západ na Moravu, do Čech,^[1] Rakouska, Bavorska, Porýní a až do Británie. S rozvojem letecké archeologie se nacházely další areály. Dnes je těchto objektů v Evropě známo kolem 150 a stále jsou objevovány nové a nové.

Architektura rondelů

Rondely jsou kruhové areály o průměru od 30 do 210 metrů (nejčastěji mezi 55 a 97 metry),^[2] které se regionálně liší, ale většinou jsou obehnané příkopem (obvykle jedním až třemi) a často jednou nebo více kůlovými palisádami. Vnitřní prostor nebyl obýván, ale nachází se zde jámy (možná obětní), pozůstatky pecí a ohnišť. Rondely se často vyskytují na vyšších místech sídliště s dobrým rozhledem.

Funkce rondelů

Vědci vedou spory o jejich funkci. Jejich názory by se daly rozdělit do skupin:

• Místa kultu → Nábožensko-rituální
• Opevnění → Vojenský
• Místo setkání a obchodu (tj. výměny) → Společenský
• Místo společné práce, která sceluje společnost → Sociální
• Místo pro provozování her^[2]
• Místo sloužící pro provozovaní proto-divadelních forem – rituálů v kontextu obřadů^[3]

Nejčastěji se vyskytuje názor, že rondely měly více funkcí, například že se jedná původně o rituální stavby (nejstarší stavby tohoto typu v dějinách lidstva), které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit.

Sémantický význam

Rondel může být historickým příkladem symbolu kruhu. Znak kruhu se dá interpretovat jako symbol cykličnosti času a koloběhu života i přírody. Kruh může být považován za antropologický prazáklad symbolů našeho lidstva.^[3] Může však jít pouze o praktický význam, kdy kruh představuje tvar s minimálním obvodem (zde palisády) vůči ohraničené ploše.

Lokality s rondely v ČR a na Slovensku

Z území Evropy je známo přes 100 rondelů. První jsou spojovány s kulturou s lineární keramikou. Na území ČR se rondely vyskytují v období kultury s vypíchanou keramikou (4900–4200 př. n. l.) a kultury s moravskou malovanou keramikou.

Příklady rondelových lokalit:

• Těšetice-Kyjovice, poloha Sutny
• Mohelno,^[4] 3 rondely v okruhu 1 km^[5]
• Bylany
• Svodín
• Žlkovce
• Vedrovice
• Friebritz
• Bučany
• Komjatice^[3]
• Kľačany
• Veľký Cetín
• Golianovo
• Hosťovice
• Žitavce
• Nitriansky hrádok
• Vochov
• Ústí nad Labem, Mírové náměstí (nález ze srpna 2006)
• Kolín^[6]
• Vysočany^[7]
• Praha – Krč, Ruzyně, Vinoř^[8][9]

Rondely v kultuře

V roce 2007 byly rondely popsané v šestnácté části seriálu Záhady.sk, který se zabýval záhadnými místy na Slovensku. Byl zde popsán rondel v Bučanech s odbornými komentáři Juraje Pavúka (rondel v Bučanech) a Rudolfa Irša (rondel v Holíči).^[10]

V roce 2013 vydal experimentální bubeník a skladatel Lucas Perny sólové album The Rondel,^[11] které bylo inspirováno rondely, o nichž napsal svou vědeckou práci.

Reference

Literatura

• VLADIMÍR, Podborský. Těšetice-Kyjovice 4. Rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1988. 311 s. (Spisy University J. E. Purkyně v Brně; sv. 277). Dostupné online. 
• ŠUMBEROVÁ, Radka; ŘÍDKÝ, Jaroslav. Středoevropské rondely. Záhada evropského pravěku. Vesmír. Listopad 2008, roč. 87, s. 762–765. Dostupné online . ISSN 1214-4029. 

Související články

• Henge

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rondel na Wikimedia Commons
• Středoevropské rondely, záhada evropského pravěku
• Rondely stále záhadné - 1. část
• Rondely stále záhadné - 2. část - rozhlasový rozhovor se specialistou na problematiku rondelů archeologem Jaroslavem Řídkým

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.