A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rychlost zvuku je rychlost, jakou se zvukové vlny šíří prostředím. Často se tímto pojmem myslí rychlost zvuku ve vzduchu, která závisí na atmosférických podmínkách. Největší vliv na její hodnotu má teplota vzduchu. Při teplotě 20 °C je rychlost zvuku v suchém vzduchu 343 m/s, tj. 1235 km/h.
Rychlost zvuku v ideálním plynu
V ideálním plynu pro rychlost zvuku platí vzorec
- ,
kde je tlak plynu při teplotě 0 °C, příslušná hustota a teplotní rozpínavost pro daný plyn.
Historie měření rychlosti zvuku
První, kdo se pokusil změřit rychlost zvuku ve vzduchu, byl Marin Mersenne. Při pokusech s kanónem naměřil rychlost 428 m/s. Rychlost zvuku ve vodě poprvé přesně měřili Jean-Daniel Colladon a Jacques Charles François Sturm. Na Ženevském jezeře postavili v roce 1827 dvě loďky do vzdálenosti 13 487 m. Speciální zařízení zároveň uhodilo do zvonu, ponořeného do vody a odpálilo nálož střelného prachu. Pozorovatel na druhé loďce naměřil rozdíl mezi akustickým a optickým signálem 9,4 s, což odpovídá 1435 m/s.[1]
Rychlosti zvuku v některých látkách
Látka | Rychlost m/s | Rychlost km/h |
Oxid uhličitý (25 °C) | 259 | 932 |
Kyslík (25 °C) | 316 | 1138 |
Suchý vzduch (0 °C) | 331 | 1193 |
Suchý vzduch (20 °C) | 343 | 1235 |
Suchý vzduch (25 °C) | 346 | 1247 |
Helium (0 °C) | 970 | 3492 |
Vodík (0 °C) | 1270 | 4572 |
Rtuť (20 °C) | 1400 | 5040 |
Destilovaná voda (25 °C) | 1497 | 5389 |
Mořská voda (13 °C) | 1500 | 5400 |
Led (−4 °C) | 3250 | 11700 |
Stříbro (20 °C) | 2700 / 3700 | 9720 / 13320 |
Měď (20 °C) | 3500 / 4720 | 12600 / 16992 |
Ocel (20 °C) | 5000 / 6000 | 18000 / 21600 |
Sklo (20 °C) | 5200 | 18720 |
Hliník (20 °C) | 5200 / 6400 | 18720 / 23040 |
V neohraničených pevných látkách se obecně šíří zvuk ve třech vlnách – jedné podélné a dvou příčných (v izotropních látkách jsou ty dvě příčné vlny degenerované - tedy se šíří stejně rychle). Nejrychlejší je podélná vlna. V ohraničených pevných látkách se zvuk šíří pomaleji (protože „drhne o stěnu“).
U pevných látek záleží měření na tom, jestli se měří podélné vlnění v kompaktní hmotě, nebo příčné vlnění na tyči. V kompaktní hmotě je rychlost vyšší. Limitem by mohlo být 36 000 m/s.[2] V neutronových hvězdách může zvuk dosahovat desetin rychlosti světla ve vakuu.[3]
Rychlost zvuku ve vzduchu
Ze vzorce pro rychlost zvuku v ideálním plynu vyplývá, že pro rychlost zvuku v suchém vzduchu platí zhruba následující vztah:
- je teplota ve stupních Celsia.
- Rychlost zvuku tedy závisí jen na teplotě, nikoliv na tlaku.
- Tento zjednodušený vzorec je se zanedbatelnou chybou použitelný přibližně v rozsahu od −100 °C do 100 °C.
Následující tabulka udává přibližné rychlosti zvuku v různých nadmořských výškách:
Nadmořská výška | Teplota vzduchu | Rychlost m/s | Rychlost km/h |
---|---|---|---|
Hladina moře | 15 °C | 340 | 1224 |
11 000 m – 20 000 m | −57 °C | 295 | 1062 |
29 000 m | −48 °C | 301 | 1084 |
Šíření zvuku ve vakuu
K šíření zvuku je potřeba nějakého látkového prostředí. To je takové prostředí, ve kterém jsou nějaké částice – například částice plynů ve vzduchu. Proto se zvuk nešíří ve vakuu, které v ideálním případě neobsahuje žádné částice.
Odkazy
Reference
- ↑ Rudolf Faukner:Moderní fysika (1947)
- ↑ Scientists find upper limit for the speed of sound. phys.org . 2020-10-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/ac9b2a - On the Sound Speed in Neutron Stars
Související články
- Aerodynamický třesk – jev nastávající v okamžiku, kdy se rychlost zvuku a rychlost zdroje zvuku rovnají.
- Machovo číslo
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu rychlost zvuku na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Īsen
Železo
Željezo
Σίδηρος
Аьшк
Жалеза
Железо
Желязо
Жєлѣꙁо
Кшни
Кӧрт
Мах
Ракь
Темир
Темір
Тимĕр
Тимер
Түмэр
Төмөр (химийн элемент)
Երկաթ
ברזל
آهن
ئاسن
حديد
دمیر
ܦܪܙܠܐ
ދަގަނޑު
आइरन
लोखण
लोहा
লো
লোহা
લોખંડ
ಕಬ್ಬಿಣ
ഇരുമ്പ്
ལྕགས།
ပသီႏ
რკინა
ብረት
ᏔᎷᎩᏍᎩ
鉄
鐵
철
4. perioda
8. skupina
Aien
Aironi
Aktinium
Americium
Antimon
Apatit
Archeón
Archeóny
Argon
Arsen
Asın
Astat
Atomový poloměr
Ayan
Azil
Bakal
Barva
Baryum
Basi
Berkelium
Beryllium
Besi
Bismut
Blok (periodická tabulka)
Blok d
Bohrium
Bor (prvek)
Brom
Burdina
Cín
Cer
Cesium
Chemická skupina
Chemická vazba
Chemický prvek
Chlor
Chrom
Curium
Dəmir
Darmstadtium
Diamant
Drúza
Draselný živec
Draslík
Dubnium
Dusík
Dysprosium
Dzelzs
Ebendé
Einsteinium
Eisen
Elektronegativita
Elektronová konfigurace
Erbium
Europium
Færo
Fè
Fè (non)
Fer
Fermium
Fero
Feromagnetismus
Ferre
Ferro
Ferrum
Fier
Fierro
Flerovium
Fluor
Fluorit
Fosfor
Francium
Friedrich Mohs
Gadolinium
Gallium
Gelžės
Geležis
Germanium
Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií
Haearn
Hafnium
Halit
Hassium
Helium
Hesin
Hierro
Hierru
Hlavní strana
Hliník
Hořčík
Holmium
Horn
Houarn
Hustota
Iarann
Iezer
Indium
Ion
Ionizační potenciál
Iontový poloměr
Iridium
Iron
Itakandua
Izer
Izotopy železa
Járn
Jarn
Jern
Jod
Křemík
Křemen
Kadmium
Kalcit
Kalifornium
Kelvin
Kibende
Kkalwe (Iron)
Kmeň 121
Kobalt
Koncentrace (chemie)
Konduktivita
Kopernicium
Korund
Kovalentní poloměr
Krypton
Krystal
Krystalografická soustava
Krystalová mřížka
Kurugu
Kyslík
Lanthan
Lawrencium
Lithium
Livermorium
Loha
Lutecium
Měď
Měrná tepelná kapacita
Magnetismus
Mangan
Marad
Mastek
Meitnerium
Mendelevium
Mořská voda
Mohsova stupnice tvrdosti
Molární objem
Molybden
Moscovium
Nápověda:Úvod
Nápověda:Obsah
Neodym
Neon
Neptunium
Nihonium
Nikl
Niob
Nobelium
Oganesson
Olovo
Osmium
Oxidační číslo
Přechodné kovy
Palladium
Pascal (jednotka)
Paulingova stupnice
Perioda (periodická tabulka)
Pevná látka
Platina
Plutonium
Polonium
Pomoc:Referencie
Promethium
Protaktinium
Protonové číslo
R-věty
Radium
Radon
Raud
Rauta
Registrační číslo CAS
Relativní atomová hmotnost
Rezistivita
Rhenium
Rhodium
Rino
Roentgenium
Rtuť
Rubidium
Ruthenium
Rutherfordium
Rychlost zvuku
Sádrovec
Síra
S-věty
Samarium
Seaborgium
Selen
Skandium
Skupenské teplo tání
Skupenské teplo varu
Skupenství
Skupina (periodická tabulka)
Sodík
Soubor:Apatite Canada.jpg
Soubor:Calcite-sample2.jpg
Soubor:Cut Ruby.jpg
Soubor:Fluorite with Iron Pyrite.jpg
Soubor:Gypse Arignac.jpg
Soubor:Iron electrolytic and 1cm3 cube.jpg
Soubor:Iron Spectrum.jpg
Soubor:Mineraly.sk - ortoklas.jpg
Soubor:Quartz Brésil.jpg
Soubor:Rough diamond.jpg
Soubor:Talc block.jpg
Soubor:Topaz cut.jpg
Speciální:Hledání
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Poslední změny
Stälj
Stříbro
Standardní elektrodový potenciál
Stroncium
Stupeň Celsia
Symbol prvku
Sytá pára
Tantal
Technecium
Tellur
Temir
Tennessin
Tepelná vodivost
Teplota tání
Teplota varu
Terbium
Thallium
Thiet
Thorium
Thulium
Tiék
tirse
Titan (prvek)
Topaz
Uhlík
Uran (prvek)
USA
Uzzal
Vápenec
Vápník
Vanad
Vas
Vektor
Vodík
Vy
Wëu
Wasi
Wesi
Wikimedia Commons
Wikipédia:Overiteľnosť
Wikipédia:Spoľahlivé zdroje
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wolfram
Wuwate
Xenon
Yero
Yiarn
Yster
Ytterbium
Yttrium
Zemská kůra
Zinek
Zirkonium
Zkouška tvrdosti podle Vickerse
Zlato
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk