Sü Šou-chuej - Biblioteka.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Sü Šou-chuej
 ...
Sü Šou-chuej
císař říše Tchien-wan
Doba vlády13511360
Éra vládyČ’-pching (治平, 1351–1355)
Tchaj-pching (太平, 1356–1357)
Tchien-čchi (天啟, 1358)
Tchien-ting (天定, 1359–1360)
Úplné jménoSü Šou-chuej (徐寿辉)
Úmrtí1360
Rod
DynastieTchien-wan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sü Šou-chuej (čínsky pchin-jinem Xú ​Shòu​huī, znaky 徐寿辉​; † 1360) byl jedním z vůdců povstání rudých turbanů na sklonku vlády dynastie Jüan v Číně. Původně podomní obchodník z oděvy se zapojil do přípravy povstání a po vypuknutí vzpoury roku 1351 se stal císařem povstalecké říše Tchien-wan. Na trůnu se udržel devět let, roku 1360 jej svrhl a zabil vzbouřený generál Čchen Jou-liang, který na místě tchienwanského státu založil vlastní říši Chan.

Život

Sü Šou-chuej se narodil v okresu Liou-jang východního Che-nanu. Byl vysoký a fyzicky silný,[1] ale pouze s průměrnou inteligencí. Živil se jako podomní obchodník s oděvy.[2]

Koncem 40. let 14. století se spojil s Cou Pchu-šengem a Pcheng Jing-jüem, vůdci jižní větve ilegálních skupin Bílého lotosu. Společně na východě Chu-peje připravovali vzpouru proti vládě mongolské dynastie Jüan. V květnu 1351 začalo dlouho připravované povstání rudých turbanů vzpourou severní větve rebelů v An-chueji a v srpnu téhož roku otevřeně vystoupili i Sü s Couem. V devátém měsíci roku 1351 dobyli Čchi-čou, hlavní město prefektury na severovýchodě Chu-peje a ustavili jej hlavním městem povstalecké říše Tchien-wan, Sü Šou-chuej se stal císařem nového státu.[2]

Čína roku 1358

Tchienwanská vojska záhy dobyla značné části Chu-peje, Chu-nanu a Ťiang-si. Roku 1353 však armáda říše Jüan vedená Togtem znovudobyla většinu předtím ztraceného území včetně Čchi-čou. Sü se poté se zbytky dvora skrýval v horách východního Chu-peje. Po odvolání Togta začátkem roku 1355 jüanské síly ztratily jednotné vedení, což povstalci neprodleně využili. Vojsko říše Tchien-wan v následujících dvou letech obsadilo území dnešních provincií Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-si a S’-čchuan, hlavním městem říše se stal Chan-jang.[3]

Navzdory své císařské hodnosti nebyl Sü nejmocnějším člověkem v říši. Zprvu stál v čele tchienwanské vlády Cou Pchu-šeng, po roce 1353 pak Ni Wen-ťün. Ni se roku 1357 pokusil zabít Süa a stát se císařem, ale neuspěl a zahynul. Niovu vzpouru zmařil jeden z jeho podřízených – generál Čchen Jou-liang, který ponechal Süa na trůnu v Chan-jangu a sám si vybudoval vlastní doménu v severním Ťiang-si. Počátkem roku 1360 se prohlásil králem Chan.[4] Vzápětí zaútočil na Chan-jang a zabil Süa i s většinou ťienwanského dvora. Následně se prohlásil císařem říše Velká Chan a obsadil většinu ťienwanských území, pouze v S’-čchuanu, od roku 1357 tchienwanské provincii, se tamní velitel Ming Jü-čen prohlásil samostatným králem.[5]

Reference

  1. ROWE, William T. Crimson rain: seven centuries of violence in a Chinese county. Stanford: Stanford University Press, 2007. 437 s. ISBN 0804754969, ISBN 9780804754965. S. 49. (anglicky) . 
  2. a b Rowe, s. 50.
  3. Rowe, s. 51–52.
  4. Rowe, s. 52.
  5. Rowe, s. 53.
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Sü_Šou-chuej
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk