Sea Hunter
Základní údaje
Typ	technologický demonstrátor protiponorkového dronu
Spuštěna na vodu	27. ledna 2016
Uvedena do služby	7. dubna 2016[1]
Osud	aktivní (2018)
Takticko-technická data
Výtlak	145 t[1]
Délka	40 m (132 stop)
Rychlost	27+ uzlů
Posádka	žádná
Výzbroj	žádná
Ostatní	autonomie 3 měsíce

Sea Hunter (jinak též Class III USV – Unmanned Surface Vessel) je technologický demonstrátor sloužící k testování technologie vysoce autonomních bezposádkových protiponorkových prostředků sloužících primárně k vyhledávní tichých konvenčních ponorek.^[2] Hlavním úkolem plavidla je dlouhodobé protiponorkové hlídkování, během kterého je řízeno dálkově, takže jej omezuje především množství neseného paliva. Díky tomu má být plavidlo schopno provádět nepřetržité protiponorkové hlídkování v délce až tří měsíců.^[1] Zároveň má velmi nízké provozní náklady (cca 20 tisíc dolarů proti 700 tisíc u torpédoborců).^[3]

Stavba

Plavidlo bylo vyvinuto v rámci projektu ACTUV (Anti-Submarine Warfare Continuous Trail Unmanned Vessel) financovaného americkou vojenskou výzkumnou agenturou DARPA.^[4] Vývoj prototypu stál 20 milionů dolarů.^[3] Hlavním kontraktorem programu ACTUV je společnost Leidos. Samotný Sea Hunter byl postaven loděnicí Vigor (do roku 2014 Oregon Iron Works) v Portlandu ve státě Oregon. Plavidlo bylo na vodu spuštěno 27. ledna 2016.^[4] Do služby bylo zařazeno dne 7. dubna 2016.

Konstrukce

Plavidlo dlouhé 132 stop je vyrobeno z kompozitů. Kvůli co nejlepším nautickým vlastnostem má koncepci trimaranu. Během plavby je řízeno dálkově a na palubě nemá žádné kajuty pro ubytování posádky.^[4] Automatika plavidlu zajistí vysokou míru autonomie (až tři měsíce), současně však bude na dálku monitorováno lidskou posádkou.^[1] Plavidlo nenese výzbroj, ale senzory pro vyhledávání a sledování ponorek. Nese celkem 40 tun paliva. Během zkoušek dosáhlo rychlosti okolo 27 uzlů.^[1]

Služba

Po přesunu do San Diega se Sea Hunter zapojil do testovacího programu realizovaného ve spolupráci s Office of Naval Research (ONR) amerického námořnictva. Tento program skončil v lednu 2018.^[1] Testovány byly průzkumné, sledovací a zpravodajské snímače či schopnosti autonomního provozu. Provedeny byly rovněž zkoušky s odminovacím zařízením.^[3] Kvůli zvýšení bezpečnosti bylo plavidlo během zkoušek monitorováno osobou nacházející se přímo na jeho palubě v demontovatelné velitelské nástavbě.^[1]

Po skončení zkoušel DARPA plavidlo předala organizaci Office of Naval Research (ONR) k dalšímu pokračování ve vývoji.^[5] Pokud námořnictvo objedná další plavidla tohoto typu, bude muset vyvinout ucelenou doktrínu jejich nasazení.^[3]

V únoru 2019 společnost Leidos oznámila, že Sea Hunter se stal prvním plavidlem, které dokázalo bez posádky podniknout plavbu ze San Diega do Pearl Harboru na Havajských ostrovech a zpět. Společnost zároveň získala prostředky na vývoj a stavbu vylepšeného druhého plavidla Sea Hunter II.^[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sea Hunter na Wikimedia Commons