Sedilia (lat., jednotné číslo sedile) jsou pevná výklenková sedadla v presbytáři katolického kostela, na nichž během bohoslužeb sedal kněz a jeho asistence (jáhen, podjáhen). Proto se nejčastěji vyskytují ve trojici. Sedilia se také používala v pevnostní architektuře.

Historie

Ve starokřesťanských bazilikách byl v ose kostela u stěny apsidy pevný biskupský trůn (cathedra). Když se hlavní oltář přemístil ke stěně, bylo sezení nejčastěji na (epištolní straně (vpravo z pohledu věřících v lodi kostela, tedy u orientované stavby na jižní straně); pro slavnostní bohoslužby bývala obvykle pro tři (výjimečně až pět) duchovních. Ve středověku se často stavěla jako výklenky v síle stěny, ozdobené kamenným ostěním a sloupky.^[1] V pevnostní architektuře se sedilia používala v průjezdech bran.^[2] Dochovala se například v průjezdu první brány v Jindřichově Hradci.^[3]

Od konce středověku se pevná kamenná sedilia přestala užívat a nahradila je pohodlnější křesla. Reforma liturgie Druhého vatikánského koncilu nahradila postranní sezení křesly (sedes), obrácenými k lidu.

Sedile, výklenek určený k sezení, se používala i v domech, radnicích, průjezdech, branách aj.^[4]

Galerie

• 
  Gotická sedilia v hradní kapli na Křivoklátě
• 
  Raně gotická sedilia v průjezdu první brány jindřichohradeckého zámku
• 
  Božanov, dům čp. 247, sedile u vchodu do domu
• 
  Sedilia ve vchodu do domu. Broumov, Malé náměstí čp. 174

Odkazy

Reference

Literatura

• W. Koch, Evropská architektura. Praha: Universum 2008, str. 487
• Ottův slovník naučný, heslo Sedile. Sv. 22, str. 748

Související články

• Sedes
• Katedra (biskupský stolec)
• Faldistorium
• Chórová lavice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedilia na Wikimedia Commons
• (anglicky) Heslo Sedilia na Catholic Encyclopedia