Serie A 1947/1948
Země	Italské království Italské království
Grande Torino
Informace
Ročník	46. ročník (16. ročník Serie A)
Vítěz	Turín (5. titul)
nejlepší střelec	Giampiero Boniperti (27 branek)
Sestupující	Salernitana Alessandria Vicenza Neapol
← 1946/1947	1948/1949 →

Soutěžní ročník Serie A 1947/1948 byl 46. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 16. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 14. září 1947 do 4. července 1948 a skončila vítězstvím Turína, který vyhrál již pátý titul, který byl čtvrtý po sobě.

Nejlepším střelcem se stal teprve 20 letý italský fotbalista Giampiero Boniperti (Juventus), který vstřelil ve své druhé sezoně 27 branek.

Události

Před sezonou

Do 2. ligy sestoupili kluby Brescia a Benátky. Také mělo sestoupit Triestina. Jenže 7. července byl opět zařazen do ligy, protože se FIGC obávala že klub se rozhodne hrát Jugoslávskou fotbalovou ligu.^[1] A tak se liga hrála lichým počtem 21 klubů. Nováčci z 2. ligy byly Pro Patria, Lucchese a Salernitana.

Obhájci titulu z Turína se posílili o reprezentanta Mentiho (Fiorentina). Velký třesk byl v Juventusu. Odešli čeští hráči Július Korostelev (Atalanta) a Čestmír Vycpálek (Palermo) a také reprezentanti Alfredo Foni (Chiasso) a Silvio Piola (Novara). Místo nich přišel slovenský fotbalista Ján Arpáš (Slovan) a po roce se vrátil Pietro Rava (Alessandria). Milán se posílil o mladíka Renzo Buriniho (Palmanova). Jeho městský rival Inter se posílil o Osvaldo Fattoriho (Sampdoria) a Benito Lorenziho (Empoli), ale kariéru ukončila legenda italského fotbalu Giuseppe Meazza, který se stal jejím trenérem.

Další změny: Egisto Pandolfini (Fiorentina → S.P.A.L.), Giuseppe Moro (Treviso → Fiorentina), Leandro Remondini (Modena → Lazio), Sergio Bertoni (Brescia → Modena), Gyula Zsengellér (Újpest → Řím, Attilio Giovannini (Bolzano → Lucchese) a Bruno Chizzo (Janov → Bolzano).

Během sezony

Do 18. kola to byl vyrovnaný ročník. Poté se do vedení dostal Milán, který se držel na 1. místě osm kol. Poté ztratil body a od 30. kola se dostal do vedení Turín. Nakonec sezonu dohrál o 16 bodů více než kluby na 2. místě (společně Milán,Juventus a Triestina) a zaslouženě získal již čtvrtý titul v řadě a celkově tak pátý titul. Vítězný klub vstřelil rekordních 125 branek a obdržel jen 33 branek.

Sestupové zóně se od začátku sezony ocitla Neapol, která nakonec sestoupila i díky korupci. Řím se zachránil až v předposledním kole v přímém souboji o sestup se Salernitanou. Dalšími sestoupavšími kluby byla Vicenza a Alessandria.

Účastníci

Milán
(Inter)
(Milán)

Boloňa
(Boloňa)

Janov
(Janov)
(Sampdoria)

Turín
(Juventus)
(Turín)

Řím
(Lazio)
(Řím)

Terst
(Triestina)

Florencie
(Fiorentina)

Bergamo
(Atalanta)

Livorno
(Livorno)

Vicenza
(Vicenza)

Bari
(Bari)

Neapol
(Neapol)

Alessandria
(Alessandria)

Modena
(Modena)

Salerno
(Salernitana)

Lucca
(Lucchese)

Busto Arsizio
(Pro Patria)

Lokalizace italských klubů hrající 1947/48

Klub	Město	Stadion	Trenér	Nejlepší střelec
Alessandria	Alessandria	Stadio Giuseppe Moccagatta	Lajos Kovács	Carlo Stradella (14)
Atalanta	Bergamo	Stadio Comunale	Ivo Fiorentini	Mario Astorri (9)
Bari	Bari	Stadio della Vittoria	András Kuttik (1.–6. kolo) Ferenc Plemich (7.–18. kolo) András Kuttik	Mario Tontodonati (10)
Boloňa	Boloňa	Stadio Comunale	Gyula Lelovics	Mario Gritti (10)
Fiorentina	Florencie	Stadio Comunale	Luigi Ferrero	Alberto Galassi (15)
Janov	Janov	Stadio Luigi Ferraris	William Garbutt (1.–21. kolo) Federico Allasio	Riccardo Dalla Torre (18)
Inter	Milán	Stadio San Siro	Giuseppe Meazza (1.–26. kolo) Carlo Carcano (27.–34. kolo) David John Astley	Bruno Quaresima (16)
Juventus	Turín	Stadio Comunale di Torino	Renato Cesarini (1.–28. kolo) Renato Cesarini+ William Chalmers (29.–32. kolo) William Chalmers	Giampiero Boniperti (27)
Lazio	Řím	Stadio Nazionale	Tony Cargnelli (1.–21. kolo) Orlando Tognotti	Romano Penzo (17)
Livorno	Livorno	Stadio Comunale	Mario Magnozzi	Guido Tieghi (14)
Lucchese	Lucca	Stadio Porta Elisa	Árpád Hajós (1.–7. kolo) Giulio Cappelli (8.–28. kolo) Tony Cargnelli	Ugo Conti (19)
Milán	Milán	Stadio San Siro	Giuseppe Bigogno	Héctor Puricelli (17)
Modena	Modena	Stadio Comunale	Alfredo Mazzoni	Francesco Pernigo (18)
Neapol	Neapol	Stadio della Liberazione	Raffaele Sansone (1.–7. kolo) Giovanni Vecchina (8.–18. kolo) Arnaldo Sentimenti	Dante Di Benedetti (13)
Pro Patria	Busto Arsizio	Stadio Comunale	Aldo Biffi	Angelo Turconi (18)
Řím	Řím	Stadio Nazionale	Imre Senkey (1.–26. kolo) Luigi Brunella	Amedeo Amadei (19)
Sampdoria	Janov	Stadio Luigi Ferraris	Adolfo Baloncieri	Adriano Bassetto (21)
Turín	Turín	Stadio Filadelfia	Mario Sperone	Valentino Mazzola (25)
Triestina	Terst	Stadio Littorio	Nereo Rocco	Mario Begni (11)
Vicenza	Vicenza	Stadio del Littorio	Giovanni Vecchina (1.–3. kolo) Pietro Spinato (4.–9. kolo) Elemér Berkessy (10.–26. kolo) Giovanni Vecchina	Giovanni Sperotto (8)

Tabulka

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Turín	40	29	7	4	125	33	65
2.	Milán	40	21	7	12	76	48	49
3.	Juventus	40	19	11	10	74	48	49
4.	Triestina	40	17	15	8	51	42	49
5.	Atalanta	40	16	12	12	48	41	44
6.	Modena	40	16	12	12	45	40	44
7.	Fiorentina	40	18	5	17	49	55	41
8.	Boloňa	40	14	12	14	51	52	40
9.	Pro Patria	40	17	6	17	65	66	40
10.	Lazio	40	13	13	14	54	55	39
11.	Bari	40	14	10	16	38	60	38
12.	Janov	40	15	7	18	68	65	37
13.	Inter	40	16	5	19	67	60	37
14.	Livorno	40	11	14	15	45	62	36
15.	Lucchese	40	12	12	16	46	82	36
16.	Sampdoria	40	13	10	17	68	63	36
17.	Řím	40	13	9	18	54	69	35
18.	Salernitana	40	13	8	19	46	63	34
19.	Alessandria	40	11	9	20	49	75	31
20.	Vicenza	40	10	6	24	31	75	26
21.	Neapol 1	40	12	10	18	50	46	34*

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodovalo skóre
• ¹ klub Neapol přišel o všechny body kvůli uplácení zápasu.

Statistiky

Výsledková tabulka