Severní Amerika - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Severní Amerika
 ...
Severní Amerika
Rozloha24 709 000 km²
Počet obyvatel579 000 000 (2018)
Počet států23 + 21 závislých území
RegionySeverní Amerika
Střední Amerika
Karibik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Severní Amerika (anglicky North America, španělsky América del Norte nebo Norteamérica, francouzsky Amérique du Nord, nizozemsky Noord-Amerika, papiamentsky Nort Amerika, grónsky Amerika Avannarleq) je světadíl nacházející se zcela na západní a severní polokouli. Je také považována za subkontinent Ameriky. Severní Amerika je ohraničená na severu Severním ledovým oceánem, na východě Atlantským oceánem, na jihu Jižní Amerikou a na západě Tichým oceánem.

Severní Amerika pokrývá území o rozloze okolo 24 709 000 km2 a je tak po první Asii a druhé Africe třetím největším světadílem na planetě Zemi, kde zaujímá 4,8 % z celkového povrchu a 16,5 % z její pevninské části. Geograficky do Severní Ameriky patří i největší ostrov světa Grónsko. Podle odhadu žilo na světadílu v červenci 2008 téměř 579 milionů lidí. Severní Amerika je čtvrtým nejlidnatějším světadílem, hned po Asii, Africe a Evropě.

V Severní Americe se nachází 23 nezávislých států a 21 závislých území. Největší zemí je Kanada a naopak nejmenší je ostrov Navassa, závislé území Spojených států.

Poloha

Severní Amerika je 48 km širokou Panamskou šíjí napojena na Jižní Ameriku (za rozhraní obou světadílů se obvykle považuje až státní hranice mezi Panamou a Kolumbií). Z karibských ostrovů se většina přiřazuje k Severní, resp. Střední Americe. Výjimkou je souostroví Trinidad a Tobago a ostrovy spravované jihoamerickými státy. Na severozápadě je americký poloostrov Aljaška oddělen 88 km širokou Beringovou úžinou od asijské Čukotky. Na severovýchodě na americkou pevninu navazuje Kanadské arktické souostroví a Grónsko. To je odděleno 280 km širokým Dánským průlivem od Islandu, který se již řadí k Evropě (z geologického hlediska ovšem Island leží na Středoatlantském hřbetu a tedy přímo na rozhraní obou kontinentů).

Nejzazší body na pevnině:

Nejzazší body včetně ostrovů:

Etymologie

Existuje všeobecně přijatý názor, že Amerika byla pojmenována po italském cestovateli Amerigovi Vespuccim německými kartografy Martinem Waldseemüllerem a Matthiasem Ringmannem.[1] Vespuccci, který mezi lety 1497 a 1502 objevil Jižní Ameriku, byl první Evropan, jenž tvrdil, že Amerika není Indie, ale odlišný kontinent, Evropanům dosud neznámý. V roce 1507 Waldseemüller vytvořil mapu světa, v níž umístil slovo „America“ na světadíl Jižní Ameriky, do středu dnešní Brazílie. Původ názvu odůvodnil v doprovodné knize Cosmographiae Introductio:

ab Americo inventore … quasi Americi terram sive Americam

česky

od objevitele America … jako by to byla země Americova, tedy America[2]

Podle Waldseemüllera by nikdo neměl námitky proti pojmenování země po jejím objeviteli. Použil latinizovanou verzi Vespucciho jména (Americus Vespucius), ale v jejím ženském tvaru „America“, následuje tak vzory „Europa“ a „Asia“.

Později, když další kartografové přidávali do map Severní Ameriku, rozšířili tak původní název. Roku 1538 Gerard Mercator užil ve své mapě světa název „America“ pro celou západní polokouli.[3]

Odvozenina z Vespucciho jména je však podle některých problematická. Je totiž zvykem, že objevy získávají název podle příjmení svého objevitele, případně panovníka.[4] Ricardo Palma předložil možnost, že název má původ v Amerických horách (španělsky: Serranías Amerrique), malém pohoří, které se nachází ve Střední Americe. Vespucci byl prvním, kdo objevil Jižní Ameriku a také Americké hory, což spojuje jeho objevy s těmi Kryštofa Kolumba.

Alfred E. Hudd navrhl roku 1918 teorii, že kontinent je pojmenován po velšském obchodníkovi Richardu AmerikoviBristolu. Ten, alespoň podle předpokladů, financoval výpravu Johna Cabota z Anglie do Newfoundlandu, uskutečněnou roku 1497. Jiná podrobně probádaná domněnka tvrdí, že Amerika je pojmenována podle španělského námořníka nesoucího staré vizigótské jméno Amairick. Podle jiné má název kořeny v jazyku původních obyvatel Ameriky.[3]

Užívání termínu Severní Amerika

Termín Severní Amerika zahrnuje různé definice ve shodě s polohou a kontextem. V angličtině může být pojem Severní Amerika použit pro Spojené státy americké a Kanadu. Někdy se k těmto zemím přidávají i Grónsko a Mexiko, stejně jako ostrovy nedaleko pobřeží.

Iberoamerice a dalších částech Evropy výraz Severní Amerika označuje subkontinent Ameriku, zahrnující Kanadu, USA, Mexiko a často Grónsko, Saint Pierre a Miquelon a Bermudy.

Severní Amerika (North America) je historicky často označována jinými názvy. Španělská Severní Amerika (Místokrálovství Nové Španělsko) byla často uváděna jako Severní Amerika (anglicky však Northern America), což bylo první oficiální jméno Mexika.

Mimo Severní Ameriku se ve dvacátém století celý americký kontinent (Severní, Střední a Jižní Amerika stejně jako Karibik) označoval jednoduše jako Amerika, jeden z pěti kontinentů (dalšími čtyřmi jsou Evropa, Asie, Afrika a Austrálie).


Geografie

V Severní Americe lze vzhledem k její severojižní orientaci nalézt velmi různorodé typy podnebí. V oblasti Hudsonova zálivu a arktických ostrovů vládne polární klima tundry, jež směrem na jih přechází postupně v mírný pás, zaujímající většinu území Spojených států amerických. Pro Kordillery je typické vysokohorské klima ovlivňující i přilehlé kraje. Pouště a polopouště zaujímají jih Spojených států a severní provincie Mexika, dále na jih pak začínají subtropy a tropy. Na klimatické podmínky ostrovů mají kromě polohy silný vliv mořské proudy.

Geologie

Výskyt sedimentárních, vyvřelých, plutonických a metamorfovaných hornin

Geologie Kanady

Geologicky je Kanada jedním z nejstarších regionů na Zemi. Více než polovina jejího území se skládá z prekambrických hornin, které jsou nad mořskou hladinou od počátku paleozoika. Kanadské zdroje nerostů jsou rozmanité a velmi rozsáhlé. Napříč Kanadským štítem se nacházejí velké zásoby železa, niklu, zinku, mědi, zlata, olova, molybdenu a uranu. V arktické oblasti se začala rozvíjet také těžba diamantů, což Kanadu činí jedním z největších světových producentů. Po celém Kanadském štítu se nachází obce zaměřené na těžbu těchto nerostů – největší a nejznámější je SudburyOntariu. Oblast Sudbury se však od běžného procesu formování nerostů ve štítu liší. Existuje totiž množství důkazů potvrzujících, že Sudburyjská pánev je starý impaktní kráter. Nedaleká, ale méně známá Temagamijská magnetická anomálie (nazývaná také Wanapiteiská anomálie) se Sudburyjské pánvi nápadně podobá. Vzhledem k podobnosti magnetických anomálií by mohlo jít o druhý na kovy bohatý kráter. Kanadský štít je pokryt také rozlehlými boreálními lesy, jejichž těžba je významným průmyslovým odvětvím v Kanadě.

Geologické oblasti USA

Kontinentální Spojené státy americké se dají rozdělit na pět fyzickogeografických oblastí:

  1. Kordillery
  2. Kanadský štít
  3. stabilní plošina
  4. přímořská rovina
  5. Apalačský orogenetický pás

Geologie Aljašky se podobá té Kordiller, zatímco hlavní ostrovy Havaje sestávají z vulkánů z období neogénu, jejichž magma pochází z horké skvrny.

Geologie Střední Ameriky

Střední Amerika je geologicky aktivní oblast, kde občas dochází k zemětřesením. Roku 1976 zasáhlo Guatemalu velké zemětřesení, jež zabilo asi 23 000 lidí. Managua, hlavní město Nikaraguy, bylo postiženo zemětřeseními v letech 1931 a 1972, to druhé z nich mělo na svědomí okolo 5000 životů. Salvador byl zničen třemi zemětřeseními, jedním roku 1986 a dvěma roku 2001, v severní a střední Kostarice zabilo zemětřesení roku 2009 nejméně 34 lidí. Ve stejném roce postihlo Honduras silné zemětřesení, které si vyžádalo sedm životů.

Sopečné erupce jsou zde také běžné. V roce 1968 došlo k erupci sopky Arenal, která způsobila smrt celkem 87 lidí. Úrodné půdy ze zvětralé lávy umožňují udržovat husté zalidnění v zemědělsky produktivních vysočinách.

Ve Střední Americe se nachází množství pohoří. Největšími z nich jsou Sierra Madre de Chiapas, Cordillera Isabelia a Cordillera de Talamanca. Mezi pohořími se rozkládají úrodná údolí vhodná pro obyvatelstvo. Většina populace Hondurasu, Kostariky a Guatemaly žije v údolích. Tyto oblasti jsou příznivé také pro pěstování kávy, fazolí a dalších plodin.

Demografie

Převažující jazyky v Severní Americe jsou angličtina, španělština a francouzština. Termín Angloamerika je používán pro označení anglicky mluvících zemí Ameriky, jmenovitě jsou to Spojené státy a Kanada (kde jsou oficiální zároveň angličtina a francouzština), ale někdy také Belize a části Karibiku. Termín Latinská Amerika se týká dalších území v Americe (i jihu Spojených států), kde románské jazyky, odvozené z latiny, tedy španělština a portugalština (francouzsky mluvící země obvykle zahrnuty nejsou) převládají. Jedná se o další země Střední Ameriky (ne vždy Belize), části Karibiku (mimo nizozemsky, anglicky či francouzsky mluvící území), Mexiko a většinu Jižní Ameriky (vyjímaje Guyanu, Surinam, Francouzskou Guyanu a Falklandské ostrovy).

Francouzský jazyk hrál v dějinách Severní Ameriky důležitou roli a v některých regionech zůstává hlavním komunikačním prostředkem. Kanada je oficiálně dvoujazyčná – francouzština je oficiální jazyk kanadské provincie Québec, kde jí mluví 95% lidí jako svým prvním nebo druhým jazykem, a je spolu s angličtinou oficiální řečí v provincii Nový Brunšvik. Dalšími francouzsky mluvícími oblastmi jsou provincie Ontario, provincie Manitoba, Francouzské Antily a Saint Pierre a Miquelon, stejně tak jako americká Louisiana, kde je francouzština úředním jazykem. Haiti je v této skupině zahrnuto kvůli historickému svazku, ale obyvatelé hovoří jak běžnou francouzštinou, tak i kreolizovanou francouzštinou. Podobně se kreolizované jazyky vyskytují i na Svaté Lucii a Dominice.

Hospodářsky jsou Kanada a Spojené státy nejbohatšími a nejrozvinutějšími zeměmi na světadílu, hned za nimi je Mexiko, nově industrializovaná země. Státy Střední Ameriky a Karibiku jsou na různé úrovni ekonomického a lidského rozvoje. Například malé karibské ostrovní země jako Barbados, Trinidad a Tobago a Antigua a Barbuda mají vyšší HDP na obyvatele než Mexiko. To je způsobeno jejich menší populací. Panama a Kostarika mají významně vyšší index lidského rozvoje a HDP než zbytek států Střední Ameriky.

Etnicky je Severní Amerika zcela svébytný kontinent. Třemi hlavními etnickými skupinami jsou běloši, černoši a míšenci. Z ostatních méně početných skupin mají největší význam indiáni a Číňané.

Sociálně a kulturně představuje Severní Amerika dobře definovaný celek. Kanada a Spojené státy sdílejí kulturu a podobné tradice, což je výsledkem toho, že obě země jsou bývalé britské kolonie. Kvůli silným ekonomickým a historickým vazbám se mezi těmito dvěma národy vyvinul společný kulturní a ekonomický trh. Španělsky mluvící část Severní Ameriky sdílí společnou minulost jako dřívější španělské kolonie. V Mexiku a zemích Střední Ameriky, kde se vyvíjely civilizace jako Mayové, zachovávají původní obyvatelé tradice i navzdory moderní době. Střední Amerika a španělsky mluvící státy karibských ostrovů mají historicky více společného díky zeměpisné blízkosti a faktu, že na Španělsku získaly nezávislost.

Severní Mexiko, hlavně v městech Monterrey, Tijuana, Ciudad Juárez a Mexicali, je silně ovlivněno kulturou a životním stylem Spojených států. Z těchto uvedených měst může být na Monterrey pohlíženo jako na nejvíce amerikanizované město v Severní Americe. Přistěhovalectví do USA a Kanady zůstává podstatným rysem mnoha států blízko jižní hranice Spojených států. Anglofonní karibské státy zažily úpadek Britského impéria, jeho vlivu na region a nahrazení ekonomickým vlivem Severní Ameriky. Tento vliv je zapříčiněn částečně nízkou populací (méně než 200 000) anglofonních karibských zemí a také faktem, že emigranti z těchto zemí v zahraničí jsou početnější než obyvatelstvo zůstávající doma.

Populace

Nejvíce zalidněnou zemí v Severní Americe jsou Spojené státy americké s 327 606 020 lidmi. Za USA následuje Mexiko s 112 322 757 lidmi. Patří tak mezi země udržující si populaci okolo 100 miliónů lidí. Kanada je s populací 32 623 490 na místě třetím. Většina ze států Karibských ostrovů má národní populaci pod jeden milion obyvatel, ačkoliv Kuba, Dominikánská republika, Haiti, Portoriko - teritorium Spojených států amerických, Jamajka a Trinidad a Tobago mají populaci vyšší než milion.

Osm z největších deseti metropolitních oblastí je umístěno ve Spojených státech amerických. Všechny tyto metropolitní oblasti mají okolo 5,5 miliónů obyvatel a zahrnují metropolitní oblast New Yorku, metropolitní oblast Chicaga, metropolitní oblast Los Angeles a Dallas–Fort Worth metroplex. Zatímco většina největších metropolitních oblastí jsou uvnitř USA, Mexiko hostí největší metropolitní oblast podle počtu obyvatel v Severní Americe - Greater Mexico City. V Kanadě zase najdeme metropolitní území Velké Toronto, které se se svými 5,5 milióny lidmi řadí mezi deset největších. Malá vzdálenost mezi městy na hranicích Kanady - USA a Mexika - USA vede k vzestupu mezistátních metropolitních oblastí.


Infrastruktura

Doprava

Panamericana v Severní Americe je část sítě cest téměř 48 tisíc kilometrů dlouhých, vedoucích přes pevninské státy celého Amerického kontinentu. Délka Panamericany není přesně daná, protože vlády USA a Kanady nikdy oficiálně neoznačily specifické cesty jako části Panamericany. Naopak Mexiko má oficiálně mnoho větví, napojujících se u hranic se Spojenými státy. Maximální délka severoamerické části Panamericany je však zhruba 26 000 km.

První transkontinentální železnice ve Spojených státech byla vybudována napříč Severní Amerikou v 60. letech 19. století. Propojila železniční síť východu USA s Kalifornií na tichomořském pobřeží.[5] Byla dokončena 10. května 1869 na Promontory Summit v Utahu a vytvořila celonárodní mechanizovanou dopravní síť, která revolucionovala obyvatelstvo a ekonomiku amerického západu, napomáhajíc přeměně na moderní dopravní systém.[6] Spojením nesčetných východoamerických železnic s pacifickými dosáhla statusu první transkontinentální železnice a na světě nebylo většího železničního systému. Kanadská Grand Trunk Railway (GTR) dosahovala okolo roku 1867 již více než 2 055 kilometrů kolejí. Propojovala Portland, Maine a tři severní státy Nové Anglie s kanadskými atlantickými provinciemi.

Komunikace

Mnohé státy Severní Ameriky spolupracují na sdílení telefonního systému známého jako North American Numbering Plan (NAPA). Jedná se o integrovaný systém telefonních čísel čtyřiadvaceti zemí a teritorií: Spojených států amerických a jejich teritorií, Kanady, Bermud a šestnácti karibských států.

Regiony

Státy a závislá území

Na severoamerickém kontinentu se nacházejí tři velké a relativně lidnaté státy:

Kanada a Aljaška (která patří Spojeným státům) leží na severu kontinentu, částečně i u severního polárního kruhu. V téměř celé Aljašce a v severních částech Kanady žijí Eskymáci (Inuité).

Jižní část kontinentu, zvaná Střední Amerika, sestává ze sedmi menších států.

V Panamě je pevninská šíje, která spojuje Severní Ameriku s Jižní. Také je tam Panamský průplav, spojující Tichý oceán s Karibským mořem a Atlantikem.

V Karibském moři je řada ostrovních států v prostoru tzv. Velkých a Malých Antil. Tento ostrovní řetězec začíná od břehů Floridy a končí u jihoamerického venezuelského pobřeží.

Kromě nezávislých států především v Karibiku existuje řada závislých území, která jsou se svou mateřskou zemí provázána různým stupněm závislosti. Mnohá z nich mají velmi vysoký stupeň autonomie. Nadřazené politické celky těchto území jsou evropské státy a USA, které v minulosti kolonizovaly nová území:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku North America na anglické Wikipedii.

  1. Roberto Almagià a jiní. Amerigo Vespucci . Encyclopædia Britannica . Dostupné online. (anglicky) 
  2. WALDSEEMÜLLER, Martin. The Cosmographiæ introductio of Martin Waldseemüller in facsimile. Příprava vydání Charles George Herbermann; překlad Edward Burke a Mario E. Cosenza; úvod Joseph Fischer a Franz von Wieser. New York: The United States Catholic Historical Society, 1907. Dostupné online. S. 9. (anglicky) 
  3. a b COHEN, Jonathan. The Naming of America: Fragments We've Shored Against Ourselves . . Dostupné online. (anglicky) 
  4. LLOYD, John; MITCHINSON, John. The Book of General Ignorance. New York: Harmony Books, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-307-39491-0. S. 95. (anglicky) Citováno: „Nové země a kontinenty nebyly nikdy pojmenovány po křestním jménu člověka, ale vždy po jeho příjmení…“. 
  5. History – Building a Road . Union Pacific Railroad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-07. (anglicky) 
  6. History – Construction . Union Pacific Railroad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-08. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • Vladimír Baar: Anglosaská Severní Amerika, Ateliér Milata, Ostrava 1994
  • Bill Asikinack, Kate Scarborough: Objevování Severní Ameriky, INA, Bratislava 1996, ISBN 80-85680-80-7
  • Severní Amerika, Reader’s Digest Výběr, Praha 2003, ISBN 80-86196-56-9

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Severní_Amerika
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úřední jazyk
Úmrtí v roce 2023
Únorová revoluce
Ústavní soud České republiky
Úzkorozchodná dráha
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Černá Hora
Černé moře
Česká Wikipedie
Česko
Členské státy NATO
Říše
Říše Čching
Říjnový manifest
Římskokatolická církev v Rusku
Řeckokatolická církev
Řeholnice
Šiveluč
Španělská fotbalová reprezentace
Španělský fotbalový pohár
Španělsko
Špitál
Švédština
Švédové
Švédská říše
Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice
Ženeva
Židé
Židovská legie
Židovská národní rada
11. duben
11. srpen
13. srpen
1303
14. duben
1418
1472
15. duben
1523
1553
17. duben
1721
1728
1730
1762
1809
1810
1853
1856
1861
1868
1873
1884
1897
1898
19. století
1904
1905
1906
1913
1914
1917
1923
1941
1963
2. duben
2. srpen
20. duben
20. století
2008
2021
2023
22. duben
23. duben
238
24. listopad
25. světové skautské jamboree
28. březen
4. duben
4. srpen
5. srpen
523
6. srpen
7. srpen
9. srpen
Aaron Spelling
Abel Posse
Absolutismus
Absolutní monarchie
Achdut ha-avoda
Adelardo Rodríguez
Afghánistán
Africký roh
Ahmad Jamal
Akutní stav
Alžběta Petrovna
Alžbětina pevnost
Albert Šestěrňov
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr III. Alexandrovič
Alexandr Viktorenko
Alija
Aljaška
Amancio Amaro
Anatolij Krutikov
Angélique du Coudray
Anna Ivanovna
Antal Szentmihályi
Antropocén
Ariane 5
Arméni
Arménská apoštolská církev
Astrachaňský chanát
Aun Schan Su Ťij
Autokracie
Azov
Bělorusko
Bělorusové
Baškirové
Balbinus
Baltské moře
Baltské státy
Barcelona
Bar Giora
Ben Ferencz
Berlín
Besarábie
Bettie Page
Bitva u Cušimy
Bože, Carja chrani!
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Bojar
Bolševici
Bospor
Britská Indie
Britské impérium
Buchara
Buddhismus
Byzantská říše
Caesar
Callisto
Car
Carlos Lapetra
Carl Davis
Cherson
Chiva
Chronické onemocnění
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Dálný východ
Dějiny Ruska
Dělnické hnutí
Dana Němcová
Dardanely
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Dekomunizace Ukrajiny
Dezső Novák
De iure
Divoká pole
Donald Trump
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Eduard Malofejev
Eduard Mudrik
Ekvádor
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Encyklopedie
Enrique Collar
Ernő Solymosi
Estonci
Etnologie
Eurasie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Félix Ruiz
FC Barcelona
Federico Bahamontes
Feliciano Rivilla
Ferenc Bene
Ferenc Sipos
Ferran Olivella
File:Flag of Oryol ship (variant).svg
Finština
Finové
Finská válka
Finské velkoknížectví
Finsko
Flórián Albert
Fort Ross
Fotbalista
Fotbalový záložník
František Valošek
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gerard David
Gosudar-imperátor
Gotthold Ephraim Lessing
Grande Armée
Gruzíni
Gruzie
Gubernie
Gustav Stresemann
Gyula Rákosi
Ha-Šomer
Hagana
Havaj
Havajské ostrovy
Henri Konan Bédié
Hereze
Histadrut
Hlavní město
Hlavní strana
Hlavní strana?uselang=cs
Husitství
Ignacio Zoco
Igor Čislenko
Imre Komora
Industrializace
Isacio Calleja
Islám
Istanbulská univerzita
István Nagy (fotbalista, 1939)
Ivan III.
Ivan IV. Hrozný
Ivan VI. Antonovič
Izrael
János Farkas
Józef Haller de Hallenburg
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Jan I. (papež)
Jan Kalvín
Japonské císařství
Jazyk (lingvistika)
Jeruzalém
Jesús María Pereda
Jižní Korea
Jicchak Ben Cvi
José Ángel Iribar
José Vicente Train
José Villalonga
Josef Baxa
Joseph Süß Oppenheimer
Josep Fusté
Judaismus
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kádžárovci
Kálmán Ihász
Kálmán Mészöly
Kalifornie
Kamčatka
Kaspické moře
Kateřina I. Ruská
Kateřina II. Veliká
Kateřina Ronovská
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauai
Kavkaz
Kazaňský chanát
Kazaši
Kidd Jordan
Kolonizace
Konstantin Beskov
Konstituční monarchie
Kosmodrom Vostočnyj
Kostnický koncil
Koupě Aljašky
Krym
Krymská válka
Krymský chanát
Kyjev
Kyjevská gubernie
Lahaina
Lajos Baróti
Lajos Tichy
Levobřežní Ukrajina
Lev Jašin
Litevci
Litva
Lockheed F-117 Nighthawk
Lotyši
Luis del Sol
Luis María Echeberría
Luis Suárez Miramontes
Lukostřelba
Luna 25
Luteránství
Máté Fenyvesi
Múte Bourup Egede
Měna
Měsíc
Maďarská fotbalová reprezentace
Mahulena Čejková
Mamlúci
Mapaj
Marcelino Martínez
Marie Horáčková
Martí Vergés
Martin Povejšil
Marxismus
Mary Quantová
Matka vlast
Matrilinearita
Maui
Michael Servetus
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš II. Alexandrovič
Milo Đukanović
Mistrovství Evropy ve fotbale
Mistrovství Evropy ve fotbale 1964
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Mistrovství světa ve fotbale 1966
Mistrovství světa v lukostřelbě
Moldavané
Mongolové
Mongolská říše
Moskevské velkoknížectví
Moskevský Kreml
Moskva
Motto
Mura (přítok Drávy)
Myanmar
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní hymna
Národní liga pro demokracii
Němčina
Němci
Německé císařství
Německo
Nacionalismus
Nadace Wikimedia
Napoleonovo ruské tažení
Napoleon Bonaparte
Nermin Crnkić
Nevolnictví
Nigel Lawson
Nukleárie
Oberprokurátor
Oblast
Ochranka
Oděsa
Oddělení (geologie)
Okruh (územní jednotka)
Oleg Kopajev
Osmanská říše
Osvícenský absolutismus
Přírodní náboženství
Padělek
Palestina v osmanském období
Paliativní péče
Parlamentní systém
Parní lokomotiva
Patrilinearita
Pavel I. Ruský
Pedro Zaballa
Pepín
Petrohrad
Petr I. Veliký
Petr II. Ruský
Petr III. Ruský
Petr Pavel
Plénum (soud)
Plutonium
Po'alej Cijon
Podbílek šupinatý
Poláci
Polština
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Poltava
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Fotbal
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Povodně ve Slovinsku 2023
Praktická sestra
Pravda (noviny)
Pravoslaví
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Prezident Spojených států amerických
Primární sektor
První světová válka
První vláda Gustava Stresemanna
Pskov
Pupienus
Q716432
Quito
Rügensche Kleinbahn
Rakousko-Uhersko
Ramaz Urušadze
Robbie Robertson
Robert Fremr
Rodné jméno
Rolnická reforma 1861 (Rusko)
Romanovci
Ruština
Rubl
Rujána
Rurikovci
Rusifikace
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská kolonizace Ameriky
Ruská kolonizace Sibiře
Ruská občanská válka
Ruská pravoslavná církev
Ruská prozatímní vláda
Ruská republika
Ruská revoluce (1905)
Ruská revoluce (1917)
Ruské carství
Ruské impérium
Ruský car
Rusko
Rusko-americká společnost
Rusko-japonská válka
Rusko vyslalo k Měsíci sondu Luna 25
Rusové
Sándor Mátrai
Saemangeum
Sagallo
Samoděržaví
Senát Parlamentu České republiky
Sergio Gori
Sevastopol
Severino Reija
Severní Amerika
Severní Dakota
Severní ledový oceán
Severní válka
Severoatlantická aliance
Seznam forem vlády
Seznam gubernií Ruského impéria
Seznam předsedů Ústavního soudu České republiky
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sibiřský chanát
Sionismus
Sixto Rodriguez
Slava Metreveli
Slovinsko
Sofia Palaiologovna
Sojuz 2#Sojuz 2.1b
Sopečná erupce
Soubor:1867 Moscow panorama megapanorama.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:Commons-logo.svg
Soubor:Coronation of Nicholas II by L.Tuxen (1898, Hermitage).jpg
Soubor:Evropayskye gubernii Rossii 1910.png
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Oryol ship (variant).svg
Soubor:Flag of Russia.svg
Soubor:Greater Coat of Arms of the Russian Empire.svg
Soubor:KVLY-TV Mast Tower Wide.jpg
Soubor:Lathraea squamaria kz24.jpg
Soubor:Lesser Coat of Arms of Russian Empire.svg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Rügen asv2022-08 img27 Lauterbach Mole Bahnhof.jpg
Soubor:Russian Empire (1867).svg
Soubor:Russian Empire Map.jpg
Soubor:The Russian Empire-en.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Sovětská fotbalová reprezentace
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spiknutí
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené státy americké
Stát
Státní náboženství
Státní znak Ruska
Státní znak Ruska#Historický vývoj znaku
Státní znak Sovětského svazu
Státní znak Ukrajiny
Střední Asie
Střední společenská třída
Starověrci
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Třetí Řím
Třetí Francouzská republika
Tataři
Texas
Tichý oceán
Tichooceánské loďstvo
Trojdohoda
Turkmeni
Ukrajina
Ukrajinci
Václav Libenský
Válka druhé koalice
Výmarská republika
Všeobecná sestra
Valentin Kozmič Ivanov
Valerij Voronin
Veletržní pohár
Veletržní pohár 1965/1966
Veletržní pohár 1965/66
Veliký Novgorod
Velká hra
Veronika Křesťanová
Vicente Guillot
Viktor Ponědělnik
Vladimir Kara-Murza
Vladivostok
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlajka Ruska
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta USA 2020
Vratislav Effenberger
Vysílač KVLY-TV
Vzdělanostní nerovnost
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Friedkin
Zakavkazsko
Zatčení
Zavraždění carské rodiny
Zdeněk Ziegler
Zdenek Slouka
Zdravotník
Zdravotnictví
Zlatá horda
Zoltán Varga




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk