A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Seznam politických afér v Česku
...Seznam politických afér v Česku představuje chronologický výčet politických a politicko-ekonomických skandálů v Česku od roku 1989. Podrobnosti a případné hodnocení, zejména zda se jedná o skandál skutečný nebo uměle vykonstruovaný, uvádějí samostatné články. Kolonka Rok uvádí, kdy skandál poprvé vypuknul, popřípadě v jakém období se odehrával či prohluboval a významně ovlivňoval veřejnou debatu. Mnohé kauzy jsou vleklé, často s otevřeným koncem.
Přehled afér
Aféry 90. let
| Aféra | Aktéři | Rok | Strany | Další informace |
|---|---|---|---|---|
| Sachergate | Richard Sacher | 1990 | KDU-ČSL | Tehdejší ministr vnitra Richard Sacher nařídil „v zájmu zajištění stability politického vývoje“ vyjmout z evidence StB evidenční karty ústavních činitelů a přesunout je do zvláštního „fondu Z“.[1] |
| Aféra akce Delta | Pavel Muraško, Petr Pithart, Jan Kavan | 1990 | OF | Odhalení poslance Pavla Muraška jako spolupracovníka StB, na základě jehož informací se podařilo odhalit cestu pro pašování tiskovin pro československý disent - tzv. „kamion“, který z Londýna vypravoval Jan Kavan (Palach Press). Podle historika Jána Mlynárika bylo obvinění Muraška nespravedlivé.[zdroj? |
| Pomlčková válka | 1990 | Spor o oficiální název Československa probíhající po listopadu 1989. Zdánlivě malicherná pře budila velké vášně a předznamenala pozdější rozpad společného státu. | ||
| Aféra Bartončík | Jan Ruml, Josef Bartončík | 1990 | OF, KDU-ČSL | Těsně před volbami v roce 1990 byl tehdejší předseda KDU-ČSL Josef Bartončík obviněn Janem Rumlem ze spolupráce s StB. Tento skandál pravděpodobně těžce poškodil lidovou stranu ve volbách. |
| Kauza Lehké topné oleje (LTO) | 1990–1996 | V samostatném Slovensku přijat zákon znemožňující daňové úniky o 2 roky dříve než v Česku, důvod zpoždění v mediích nekomentován. | ||
| Kauza růžový tank | David Černý, skupina poslanců Federálního shromáždění | 1991 | OF | Výtvarník David Černý natřel v dubnu 1991 tank z památníku sovětských tankistů na Smíchově narůžovo. Tři dny poté byl tank přetřen zpět nazeleno. Skupina 15 poslanců Federálního shromáždění za Občanské fórum pak využila své trestní imunity a v květnu tank opět přetřela narůžovo. Čin poslanců odsoudil tehdejší prezident Václav Havel. |
| Aféra Muroň | Jaroslav Muroň, Bohumil Kubát (politik) a Milan Teplý | 1992 | Úplatkářská aféra během české privatizace. Uplácení nebylo prokázáno, možná snaha o kompromitaci.[2][3] | |
| Aféra Wallis | Václav Wallis, Viktor Kožený | 1992–2001 | Důstojník FBIS Václav Wallis byl obviněn z prodávání tajných materiálů Viktoru Koženému. V průběhu případu se Kožený přestěhoval na Bahamy. První osvobozující rozsudek pro Wallise pronesen v roce 1997, definitivně pak v roce 2001.[4][5][6] | |
| Rumová aféra | Otakar Kracík, Ronald Holenda a Blanka Kvasničková | 1993 | Daňový podvod se škodou 60 milionů korun.[7] | |
| Kauza Diag Human | Diag Human, Josef Šťáva, Immuno, Grifols a Martin Bojar | 1993– | Spor o několikamiliardové odškodné požadované vlastníky firmy Diag Human od českého státu za údajně zmařený obchod s krevní plazmou. | |
| Aféra Helbig | Dieter a Gerhard Helbigové, Petr Čermák, Jan Ruml, Pavel Hofman | 1993–1995 | Bratři Helbigové byli v první polovině 90. let výhradními dovozci vozů Mercedes v ČR a SR. S jejich působením jsou spjaté podezřelé podnikatelské aktivity a vazby na pražskou policii. Jejich vůz také bezplatně používal Petr Čermák a v jejich společnosti byl spatřen i Jan Ruml. Při zatýkání Policií ČR se jim podařilo uprchnout ze země a nakonec byli stíháni Interpolem.[8][9][10] | |
| Aféra BIS | Jan Kalvoda, Josef Lux, Stanislav Devátý, Jaroslav Bašta | 1995–1996 | ODA, KDU-ČSL | V lednu 1995 obvinil tehdejší předseda ODA Jan Kalvoda BIS ze sledování politických stran. Vzniklá vyšetřovací komise nařčení nepotvrdila. V listopadu 1996 se k tomuto obvinění přidal i předseda KDU-ČSL Josef Lux a argumentoval vyjmutými stránkami ze spisu „Island“, které získal předseda komise pro kontrolu BIS Jaroslav Bašta. Kalvoda s Luxem pohrozili odchodem z vlády a z koalice s ODS. Aféra skončila odstoupením ředitele BIS Stanislava Devátého. Na tuto aféru navázala aféra „Zemanův kufřík“.[11][12][13][14][15] |
| Zemanův kufřík | Miloš Zeman, Jan Ruml a Jaroslav Bašta | 1996–1997 | ČSSD | Obsah kufříku měl dokumentovat Rumlovu snahu změnit Česko v policejní stát, v kufříku nakonec byly bezcenné materiály. |
| Olomoucká kauza | Oldřich Přikryl, Josef Menšík, Josef Kolinský, Dušan Magna a další | 1996–2002 | Také označována jako „válka policajtů“. Kauza prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, policie a tajných služeb. Byli do ní zapojeni policisté a podnikatelé zejm. z Olomoucka. Tehdejší ministr vnitra Jan Ruml kvůli ní zřídil několik vyšetřovacích týmů. Někteří lidé z této kauzy vystupovali i v kauze „Zemanův kufřík“. Podobnou kauzou se v roce 2015 stala kauza „Operace Vidkun“.[16][17][18] | |
| Kauza Zukal | Zdenek Zukal, Oldřich Přikryl, Marie Dolečková, Vladimír Procházka | 1997–2003 | Olomoucký spolupracovník TV Nova Zdenek Zukal byl obviněn z natáčení reportáže na objednávku podnikatele Oldřicha Přikryla. Tato reportáž měla diskreditovat mj. policisty vyšetřující tzv. Olomouckou kauzu (1996). Zukal tvrdil, že se mu někteří policisté chtěli pomstít za to, že informoval o zákulisí této kauzy.[19][20][21][22][23][24] | |
| Kauza Lidový dům | Miloš Zeman, Zdeněk Altner a další | 1997– | ČSSD | Vleklý spor o vyplacení odměny advokátu Zdeňku Altnerovi, který ČSSD vyhrál spor o vlastnictví Lidového domu v Praze. Tato odměna má včetně penále činit celkem 337 milionů Kč. |
| Aféra financování ODS | Václav Klaus a Lajos Bács a Radjiv M. Sinha | 1997 | ODS | Aféra financování strany mrtvými dárci a netransparentními účty v zahraničí, která vyústila v tzv. „sarajevský atentát“ na Klause. |
| Bamberská aféra | Miloš Zeman, Karel Machovec, Jan Vízek a Jaroslav Vlček (politik) | 1998 | ČSSD | Setkání představitelů ČSSD s podnikatelem Vízkem v německém Bamberku. |
| Zeď v Matiční ulici | 1998 | |||
| Aféra Chemapol | Václav Junek a Chemapol | 1998 | Vytunelování průmyslového konglomerátu.[25] | |
| Aféra Zilk | Václav Havel, Helmut Zilk | 1998 | Václav Havel chtěl v roce 1998 udělit Řád Bílého lva rakouskému novináři a politikovi Helmutu Zilkovi. Objevilo se však podezření, že Zilk v 60. letech spolupracoval s StB a již oznámené udělení vyznamenání bylo několik dnů před ceremoniálem odřeknuto. Podezření se ale nepodařilo prokázat a v roce 2008 se Havel na Zilkově pohřbu omluvil za způsobené křivdy.[26] | |
| Kauza Mostecká uhelná (MUS) | 1999– | Kontroverzní privatizace Mostecké uhelné společnosti v 90. letech, kterou od roku 1999 prošetřuje česká policie a později i švýcarská prokuratura. Vyšetřování bylo třikrát odloženo, v roce 2012 počtvrté zahájeno. | ||
| Aféra Štiřín | Miloš Zeman, Jan Kavan, Jaroslav Novotný, Karel Srba, Josef Zieleniec | 1999 | ČSSD | Tehdejší premiér Miloš Zeman bez důkazů obvinil Josefa Zieleniece z uplácení novinářů. Zemanův poradce Jaroslav Novotný pak přemlouval ředitele zámku Štiřín Václava Hrubého, aby nějaké důkazy vyrobil a předal je Karlu Srbovi. |
| Vytunelování firmy Liberta | Ivo Svoboda a Barbora Snopková | 1999 | ČSSD | Vytunelování firmy Liberta ministrem financí Ivo Svobodou.[27] |
| Kauza Hrubant | Roman Hrubant | 1999–2002 | Agent BIS Roman Hrubant pracoval v letech 1997 a 1998 na úkolu vypátrat, odkud z BIS unikají citlivá data směrem k ČSSD. Po nástupu ČSSD k moci v roce 1998 byla tato akce zastavena. V roce 1999 byl Hrubant zatčen a obviněn z podvodu a vydírání. V roce 2002 byl všech obvinění zproštěn.[28][29] |
Politické aféry let 2000–2009
| Aféra | Aktéři | Rok | Strany | Další informace |
|---|---|---|---|---|
| Aféra Olovo | Miloš Zeman, Miroslav Šlouf, Zdeněk Šarapatka, Vratislav Šíma a Petra Buzková | 2000–2001 | ČSSD | Sběr kompromitujících materiálů na Petru Buzkovou. |
| Krize v České televizi | Jiří Hodač, Jana Bobošíková, Jan Ruml a další | 2000–2001 | Redaktoři zpravodajství ČT s podporou předních politiků spjatých s havlovským křídlem a Čtyřkoalicí se vzbouřili proti vedení ČT, které bylo považováno za spřízněné zejména s ODS. | |
| Aféra Český dům | Karel Srba a Jan Kavan | 2000–2002 | ČSSD | Pronájem Českého domu v Moskvě. |
| Kakaová aféra | Michal Kraus a František Riga | 2001 | ČSSD | Koupě továrny na zpracování kakaových bobů v Ghaně. |
| Aféra Gripen | Michael Žantovský, Alfons Mensdorff-Pouilly, Otto Jelinek, Richard Háva a Jan Kavan | 2001 | ||
| IZIP | Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký | 2001–2012 | ODS | Nefunkční projekt elektronické zdravotní knížky. |
| Internet do škol (INDOŠ) | Eduard Zeman | 2001– | ČSSD | Projekt, který podepsal tehdejší ministr školství Eduard Zeman, měl zavést internet do základních a středních škol. Podle NKÚ při něm došlo k nehospodárnému využití více než 800 miliónů Kč. |
| Aféra D47 | projekt dálnice D47, Miloš Zeman a Milan Šimonovský | 2002 | ČSSD | PPP zakázka na stavbu bez výběrového řízení, následně zrušená. |
| Aféra s odposlechy | Vlastimil Tlustý, Jan Klas, Zdeňka Horníková, Tomáš Úlehla a další | 2003 | ODS | V roce 2003 si několik politiků zejm. za ODS stěžovalo na údajné odposlechy jejich mobilních telefonů. Toto podezření nebylo nikdy potvrzeno.[30][31][32] |
| Aféra Přibyl[zdroj? | Pavel Přibyl a Stanislav Gross | 2004 | ||
| Aféra Kořistka | Stanislav Večerka a Marek Dalík | 2004 | ODS | Kupování hlasu Kořistky pro hlasování o důvěře vládě. |
| Kauza katarského prince | Hámid bin Abdal Sání a Pavel Němec | 2005 | US-DEU | Nelegitimní vydání prince obviněného mj. za pohlavní zneužívání do Kataru. |
| Aféra Krejčíř | Radovan Krejčíř a Policie ČR | 2005 | Radovanu Krejčířovi se v roce 2005 i přes přítomnost několika policistů podařilo během domovní prohlídky uprchnout z jeho černošické vily. Tato aféra vedla k rezignaci tehdejšího policejního prezidenta Jiřího Koláře. | |
| Grossův byt | Stanislav Gross, Šárka Grossová a Libuše Barková | 2005 | ČSSD | Nejasnosti kolem financování nákupu nemovitostí Grossovými. |
| CzechTek 2005 | Vladislav Husák, František Bublan, Jiří Paroubek | 2005 | Kontroverzní policejní zásah na technopárty u Mlýnce na Tachovsku. | |
| Prodej akcií VNG[zdroj? | Alexandr Novák | 2005 | ODS | |
| Kauza „pět na stole v českých“ | Zdeněk Doležel | 2005–2011 | ČSSD | Bývalý tajemník premiérů Grosse a Paroubka požadoval po polském lobbistovi Jacku Spyrovi pět milionů korun za to, že v privatizaci společnosti Unipetrol zlepší postavení firmy Seta investments.[33] |
| Pozemkový fond | Petr Zgarba | 2005 | ČSSD | Spekulace s lukrativními pozemky v okolí Prahy. V důsledku této aféry rezignoval tehdejší ministr zemědělství a zároveň předseda Pozemkového fondu ČR Petr Zgarba. |
| Aféra Biolíh | František Vybíral, Miloš Červenka a další | 2006–??? | Stěžejní část tzv. Kubiceho zprávy. Podezření z korupce ve státní správě v souvislosti s biopalivy, týkající se zejm. ČSSD. Kauza měla souviset i s vraždou Františka Mrázka.[34] Kauza byla několikrát uzavřena a znovuotevřena.[35][36][37][38][39][40][41] | |
| Aféra Bursíkův dům | Martin Bursík a Pavel Bém | 2006 | SZ | |
| Karlovarská losovačka | Syner | 2006 | Netransparentní losování firem na stavbu karlovarské multifunkční haly v hodnotě přes miliardu korun.[42] | |
| Kauza Harrachov | Michal Kraus a Miloslav Vlček | 2006 | ČSSD | Financování stavby luxusního hotelu. |
| Kauza Jacques | Kateřina Jacques, Tomáš Čermák | 2006 | Zásah policisty Tomáše Čermáka proti tehdejší člence Strany zelených a ředitelce sekce lidských práv na Úřadu vlády ČR při neohlášené demonstraci proti průvodu neonacistické organizace Národní odpor. | |
| Kubiceho zpráva | Jan Kubice, Policejní prezidium, Ministerstvo vnitra, Pavel Přibyl, ÚOOZ | 2006 | Zpráva o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy zveřejněná v předvečer voleb do poslanecké sněmovny v roce 2006. | |
| Opencard | Pavel Bém a Roman Janoušek | 2006 | ODS | |
| Kauza Budišov | Zdeněk Doležel, Ladislav Péťa, Miloslav Řehulka, Marek Řičář, Věra Jourová | 2006 | Též známá pod názvy „kauza Doležel“ nebo „kauza Péťa“ („Péťův“ gang). Údajná korupce při rozdělování dotací na opravu zámku v Budišově, která však nakonec potvrzena nebyla a všichni aktéři kauzy byli osvobozeni.[43] Věře Jourové bylo přiznáno odškodnění za nezákonnou vazbu.[44] | |
| Radar v Brdech | 2006–2009 | Spor o výstavbu amerického radaru v Brdech, který rozdělil českou veřejnost. Radar měl být součástí evropského protiraketového deštníku. V roce 2009 americká vláda od záměru jeho stavby definitivně ustoupila. | ||
| Kauza Čunek | Jiří Čunek, Petr Hurta | 2007 | KDU-ČSL | Obvinění Jiřího Čunka z přijetí půlmilionového úplatku, jehož byl nakonec zproštěn. Čunka se týkaly i další kauzy, ve kterých však bylo vždy rozhodnuto v Čunkův prospěch. |
| Kauza Ploc | Pavel Ploc, Pavel Šrytr, Jaroslav Tvrdík | 2007 | Řidič a bodyguard Tomáše Pitra Pavel Šrytr se pokusil uplatit sociálnědemokratického poslance Pavla Ploce pěti miliony korun, aby přestoupil do Strany zelených. Jako svědek v této kauze vystupoval tehdejší poradce Jiřího Paroubka Jaroslav Tvrdík.[45] | |
| Kauza Key Investments | 2007– | Kauza podvodné investiční společnosti, jíž svěřily své peníze mj. radnice Prahy 6 a Prahy 10 a která též pomohla zbohatnout Stanislavu Grossovi. Rozsudek vynesen v roce 2016, v roce 2017 se aktéři odvolali, v roce 2018 byly jejich tresty zrušeny a kauza se vrátila na začátek.[46] | ||
| Kauza bytů OKD | Zdeněk Bakala, Bohuslav Sobotka a další | 2008– | ||
| Kauza Savoy | Miroslav Šlouf, Jiří Weigl, Karel Randák, Sabina Slonková | 2008 | Lednová schůzka kancléře prezidenta Klause Jiřího Weigla s lobbistou Miroslavem Šloufem v pražském hotelu Savoy, která se stala jedním z důvodů, kvůli kterým se v únorové volbě prezidenta přešlo od tajného hlasování k veřejnému. | |
| Kauza Justiční mafie | Renata Vesecká, Pavel Němec, Pavel Kučera | 2008 | Spor na ochranu osobnosti o označení některých soudců a státních zástupců jako justiční mafie. | |
| Národní knihovna na Letné | Jan Kaplický, Česká komora architektů, Pavel Bém, Václav Jehlička, Václav Klaus a Radek Martíšek | 2008 | Spor o regulérnost soutěže. | |
| Kauza Morava | Jan Morava, Vlastimil Tlustý | 2008 | ODS | Aféra s kompromitujícími materiály. |
| Kauza Dryml | Vladimír Dryml, Hana Orgoníková | 2008–2009 | ČSSD | Spor Vladimíra Drymla s Hanou Orgoníkovou a jeho shánění kompromitujících informací na ni.[47] |
| Toskánská aféra | Marek Dalík, Mirek Topolánek, Martin Roman, Aleš Řebíček, Jiří Hodač (1965), Martin Procházka (1968) a Milan Urban | 2009 | ODS, ČSSD | Setkání politiků a podnikatelů v Monte Argentario. |
| Úplatkářská kauza "milion za zákon" | Jiří Dolejš a Čeněk Milota | 2009 | KSČM | Místopředsedové KSČM Dolejš a Milota tajně nahráni provokatérem deníku MF DNES, který se vydával za majitele sítě heren Jackpot, kdy byl Dolejš podle interpretace MF DNES ochoten prosazovat změnu zákona o loteriích za úplatek ve výši jednoho milionu korun. Dolejš 29. září rezignoval na funkci místopředsedy KSČM, ale odmítl rezignaci na poslaneckou funkci, kterou měl podle ústředního výkonného výboru strany zvážit.[zdroj? |
| Kauza plzeňských práv | Milan Kindl, Ivan Tomažič, Marek Benda, Ivana Řápková a další | 2009– | ODS | V r. 2009 se objevila řada nesrovnalostí na Fakultě právnické ZČU. Byla odhalena řada plagiátorství závěrečných prací včetně práce bývalého proděkana Ivana Tomažiče a případy desítek studentů, kteří školu „vystudovali“ za podezřele krátkou dobu – mezi nimi i přední členové policie či politici Marek Benda, Milan Chovanec nebo Ivana Řápková. |
.jpg&veda=72664){kind=link}
.svg&veda=72664){kind=link}
.jpg&veda=72664){kind=link}
_-_(female_imago),_Arnhem,_the_Netherlands.jpg&veda=72664){kind=link}
.svg&veda=72664){kind=link}
.jpg&veda=72664){kind=link}
