A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Seznam prezidentů Československa představuje chronologický přehled osob působících v nejvyšší ústavní funkci Československé republiky, kterou byl prezident republiky. V době existence Československa mezi lety 1918 a 1992 se v tomto úřadu vystřídalo celkem devět osob. V seznamu jsou uvedeni také prezidenti státních útvarů z válečného období let 1939–1945, kdy Československo fakticky neexistovalo.
Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla přijata Prozatímní ústava, která stanovila, že prezidenta zvolí Revoluční národní shromáždění do doby, než bude schválena definitivní ústava.[1] K tomu došlo v roce 1920. Dle Ústavní listiny Československé republiky, platné až do roku 1948, byl prezident volen parlamentem, délka funkčního období byla sedmiletá a nikdo nesměl být zvolen více než dvakrát za sebou (omezení dvou mandátů se nevztahovalo na Tomáše Garrigua Masaryka).[2] Ústava Československé republiky z roku 1948 měla obdobný obsah s tím, že omezení dvou po sobě jdoucích mandátů se nevztahuje na Edvarda Beneše.[3] V roce 1960 byl přijat nový ústavní zákon. Ústava Československé socialistické republiky zkrátila volební období na pět let, zároveň však už neomezovala počet po sobě jdoucích mandátů.[4] Roku 1968 bylo množství ustanovení v ústavě, včetně článků o prezidentovi republiky, nahrazeno novým Ústavním zákonem o československé federaci, který v případě prezidenta přijal obdobu ústavy z roku 1960.[5] Po sametové revoluci bylo v prosinci 1989 do zákona o federaci přidáno ustanovení, že v případě uvolnění úřadu prezidenta před skončením mandátu bude nově zvolený prezident ve funkci nejdéle do doby 40 dnů po ustavení parlamentu, který vzešel ze svobodných a demokratických voleb.[6][7] V květnu 1990 přibylo ustanovení, že délka funkčního období prezidenta zvoleného po parlamentních volbách 1990 bude 24 měsíců.[8][9]
V roce 1940 vznikla v Londýně za druhé světové války exilová československá vláda a Edvard Beneš byl až do roku 1945 uznáván mocnostmi jako československý prezident v exilu.
Volba československých prezidentů probíhala v letech 1920–1946, 1968–1985 a 1990–1992 tajným hlasováním, v letech 1918, 1948–1964 a 1989 pak veřejným hlasováním, které v roce 1918 bylo značně živelné (aklamace).
V letech 1920–1992 bylo zvykem, že nově zvolený prezident složil slib ještě na volební schůzi parlamentu, bezprostředně po vyhlášení výsledků.[10]
-
Standarta z let
1918–1939 a 1945–1960 -
Protektorátní standarta z let
1939–1945 -
Slovenská standarta z let
1939–1945 -
Standarta z let 1960–1990 -
Standarta z let 1990–1992
Chronologický přehled
Prezidenti Československa
Prezidenti státních útvarů v letech 1939–1945
Od poloviny března 1939 do dubna/května 1945, tedy převážně během druhé světové války, která začala v září 1939, Československo neexistovalo. Jeho zbytky, které zůstaly po mnichovské dohodě z roku 1938, byly rozděleny na Protektorát Čechy a Morava, jenž byl autonomní součástí Německa, a samostatnou Slovenskou republiku. Několik dní v březnu 1939 existovala i samostatná republika Karpatská Ukrajina, která byla ihned zabrána Maďarskem.
Emil Hácha se z pozice československého prezidenta stal v roce 1939 státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava automaticky po vydání Výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava; nebyl jím zvolen, ani pověřen, ale potřeboval „důvěru Vůdce a říšského kancléře“, tj. Adolfa Hitlera.[38][39] Jozef Tiso byl prezidentem Slovenské republiky zvolen v roce 1939 slovenským parlamentem na základě slovenské ústavy z téhož roku, která uváděla, že funkční období trvá sedm let a nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát po sobě.[40] Augustin Vološin byl v roce 1939 na zasedání karpatoukrajinského parlamentu zvolen prezidentem Karpatské Ukrajiny.[41]
Útvar | Titul | Portrét | Jméno (narození–úmrtí) |
Nástup do úřadu | Opuštění úřadu | Délka působení v úřadu | Podrobnosti | Strana | Předseda vlády | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Protektorát Čechy a Morava |
státní prezident | Emil Hácha (1872–1945) |
16. března 1939[42] | 8. května 1945[43] | 6 let a 53 dní | vrcholný představitel autonomní správy s minimem reálné moci, nikdy nebyl ani formálně pověřen do funkce[38] ke dni 8. května 1945 podepsalo Německo kapitulaci a došlo tak k zániku protektorátu[43] |
NS | Rudolf Beran (1939) Alois Eliáš (1939–1941) Jaroslav Krejčí (1942–1945) Richard Bienert (1945) | ||
Slovenská republika |
prezident | Jozef Tiso (1887–1947) |
26. října 1939[44][45] | 8. května 1945[46] | 5 let a 194 dní | zvolen 26. října 1939 Sněmem Slovenské republiky[44] od 3. dubna 1945 v exilu; ke dni 8. května 1945 podepsalo Slovensko kapitulaci[46] |
HSĽS-SSNJ | Vojtech Tuka (1939–1944) Štefan Tiso (1944–1945) | ||
Karpatská Ukrajina |
prezident | Augustin Vološin (1874–1945) |
15. března 1939[41] | 18. března 1939[47] | 3 dny | zvolen 15. března 1939 Sněmem Karpatské Ukrajiny[41] od 16./17. března 1939 v exilu,[48] dne 18. března 1939 bylo dokončeno obsazení Karpatské Ukrajiny Maďarskem[47] |
Kř.-lid. str. Podk. Rusi | Július Révay (1939) |
Časová osa
Odkazy
Reference
- ↑ Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě, § 7Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky, Hlava třetíDostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky, Kapitola třetíDostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, Hlava čtvrtáDostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, Hlava čtvrtáDostupné online.
- ↑ POLAKOVIČ, Pavel. Vývoj českého a československého konstitucionalismu po roce 1989. Zlín, 2017. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. s. 19–20. Dostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 161/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ČL. IDostupné online.
- ↑ JANUŠ, Jan. Prezidentské volby v historii československého státu. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta – Katedra ústavního práva. Vedoucí práce Ján Gronský. s. 80. Dostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 158/1990 Sb., kterým se doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 161/1989 Sb., ČL. IDostupné online.
- ↑ a b c d ČERNÝ, Ondřej. 1920. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t NOLČ, Jiří. Čeští a slovenští prezidenti. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0545-8. S. 6–8.
- ↑ a b LUSTIGOVÁ, Martina. „Masaryk bude prezidentem. Nazdar!“. ČT24 . 2013-01-23 . Dostupné online.
- ↑ a b c ČERNÝ, Ondřej. 1927. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02.
- ↑ a b c ČERNÝ, Ondřej. 1934. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02.
- ↑ mld. Před 80 lety rezignoval prezident Masaryk. Byl těžce nemocný, slábl a zapomínal slova. ČT24 . 2015-12-14 . Dostupné online.
- ↑ a b JANEČKOVÁ, Bronislava. Volba a prezidentský slib Edvarda Beneše roku 1935. Rozhlas.cz . 2010-11-01 . Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1938. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-24.
- ↑ kat. 15. března 1939 začalo nejtemnější období české historie. ČT24 . 2016-03-15 . Dostupné online.
- ↑ a b Československý národní výbor a prozatímní stání zřízení ČSR v emigraci . Vlada.cz, 2006-05-31 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Doba poválečná 1945 - 1948 online. Vlada.cz, 2008-12-20 cit. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ HAMOUZOVÁ, Iveta. Edvard Beneš podepsal abdikační listinu. ČT24 online. 2008-06-02 cit. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ SKALICKÝ, Jaroslav. Edvard Beneš v prezidentském křesle zažil konec první republiky, exil i úsvit komunistické totality. iROZHLAS online. Český rozhlas, 2018-01-17 cit. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1948. Rozhlas.cz online. 2008-02-08 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-04.
- ↑ a b c d e f RŮŽIČKA, Daniel. Komunistická strana Československa (KSČ): stranické orgány - generální tajemník online. Totalita.cz cit. 2022-03-06. Dostupné online.
- ↑ BRYNDA, Herbert. Nemoc a smrt Klementa Gottwalda. Radio.cz online. 2003-03-30 cit. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1953. Rozhlas.cz online. 2008-02-08 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-15.
- ↑ JANÁČ, Marek. Naši prezidenti V. - Antonín Zápotocký. Rozhlas.cz online. 2003-01-20 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-24.
- ↑ a b c d ČERNÝ, Ondřej. 1957 a 1964. Rozhlas.cz online. 2008-02-08 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06.
- ↑ ŽELEZNÝ, Jakub. Jediná opravdová prezidentská volba v době komunismu: 1968. ČT24 online. 2018-01-09 cit. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ČERNÝ, Ondřej. 1968 a 1973. Rozhlas.cz online. 2008-02-08 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-05.
- ↑ ŽELEZNÝ, Jakub. Co nevíte o prezidentech a báli jste se zeptat. ČT24 online. 2013-01-25 cit. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ČERNÝ, Ondřej. 1980 a 1985. Rozhlas.cz online. 2008-02-08 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-05.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1975. Rozhlas.cz online. 2008-02-08 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-05.
- ↑ Před svou abdikací jmenoval Husák první vládu s nekomunistickou většinou. ČT24 online. 2009-12-10 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ a b 1990. Web ČT24 online. 2010-07-04 cit. 2022-07-03. Dostupné online.
- ↑ a b ČERNÝ, Ondřej. 1989 a 1990. Rozhlas.cz online. 2008-02-08 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-14.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1992 a 1993. Rozhlas.cz online. 2008-02-08 cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-27.
- ↑ a b ŠAFR, Jakub. Emil Hácha tzv. státním prezidentem Protektorátu Böhmen und Mähren. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů – Katedra politologie. Vedoucí práce Jan Rataj. s. 8–9. Dostupné online.
- ↑ Výnos č. 75/1939 Sb., o Protektorátu Čechy a Morava, Čl. 4Dostupné online.
- ↑ Ústavný zákon č. 185/1939 Sl. z., o ústave Slovenskej republiky, Hlava tretiaDostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c POP, Ivan. Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - VOLOŠIN Augustin online. Rusyn.sk cit. 2018-10-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-11.
- ↑ Emil Hácha – pro většinu lidí zrádce a pronacistický aktivista. ČT24 online. 2010-06-27 cit. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ a b Kapitulace Německa byla podepsána hned dvakrát. ČT24 online. 2010-05-07 cit. 2018-10-27. Dostupné online.
- ↑ a b KÁRPÁTY, Vojtech. Organizačno-bezpečnostné přípravy a opatrenia počas voľby prezidenta prvej Slovenskej republiky. Pamäť národa. 2014, čís. 4, s. 3–18. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Snem Slovenskej republiky 1939, 1. volebné obdobie. 2. zasedanie. Tesnopisecká zpráva o 12. zasadnutí snemu Slovenskej republiky v Bratislave vo štvrtok 26. októbra 1939. online. Psp.cz cit. 2018-10-27. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b JANCURA, Vladimír. Kto vlastne kapituloval v Kremsmünsteri. Pravda online. 2017-05-08 cit. 2018-10-27. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b "Карпатская Украина" 1938-1939 гг. online. Hrono.info cit. 2018-10-27. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Vyhlášení nezávislosti Karpatské Ukrajiny 14. 3. 1939 - 79 let online. Fronta.cz cit. 2018-10-27. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- NOLČ, Jiří. Čeští a slovenští prezidenti. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0545-8. S. 116.
- PEČINKA, Bohumil (ed.). Všichni naši prezidenti. Reflex speciál. Jaro 2008, s. 87. ISSN 0862-6634.
- RYANTOVÁ, Marie, a kol. Českoslovenští prezidenti. Praha a Litomyšl: Paseka, 2016. 344 s. ISBN 978-80-7432-500-7.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Volba prezidenta Československa
- Seznam prvních dam Československa
- Seznam premiérů Československa
- Seznam vlád Československa
- Seznam představitelů českého státu
- Seznam prezidentů České republiky
- Seznam prezidentů Slovenska
- Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prezidenti Československa na Wikimedia Commons
- Prezidenti v minulosti, hrad.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústavní soud České republiky
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká Wikipedie
Česko
Československo
Švédské obléhání Prahy
Švédsko
Švýcarsko
11. květen
12. květen
15. květen
16. květen
1650
1824
1844
19. květen
1914
1918
1924
1934
1944
24. květen
3. květen
3. listopad
7. květen
8. květen
919
Andrej Bělousov
AstraZeneca
Atentát na Roberta Fica
Avtandil Džorbenadze
Břetislav Hodek
Baltimore
Baroko
Bedřich Smetana
Benito Mussolini
Berlínští filharmonikové
Bodypainting
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Cuyahoga
Dlouhý pochod (raketa)
Doba pobělohorská
Druhá světová válka
Ebráhím Raísí
Encyklopedie
Eurovision Song Contest 2024
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand Pravoslav Náprstek
Francie
Franta Sauer
Fritzlar
Handlová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hosejn Amírabdolláhján
Hypermasožravec
Immaculata
Inigo Campioni
Italská sociální republika
Ivan Boesky
Ivan Mráz
Ja'el Dajanová
Jan Jiří Bendl
Jan Kačer
Jindřich I. Ptáčník
Kapitol Spojených států amerických
Karl-Heinz Schnellinger
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kirill Petrenko
Kosmodrom Wen-čchang
LGBT práva v Česku#Tranazice
Má vlast
Měsíc
Marek Ženíšek
Mariánský sloup
Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)
Maria (matka Ježíšova)
Milada Šubrtová
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní výbor československý
Nadace Wikimedia
Nebinární identita
Nemo Mettler
Nová Kaledonie
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Odvrácená strana Měsíce
Otakar Binar
Pád vrtulníku u Varzakanu v Íránu
Pavel Smutný
Petr Pavel
Petr Váňa
PFK Levski Sofia
Poledne
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pražské jaro (festival)
Propadání Dunaje
Rekonstrukce (stavebnictví)
Rituál
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Süe-lung 2
Samuel F. B. Morse
Sergej Šojgu
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Seznam prezidentů Československa
Seznam východofranských králů
Slovensko
Sluneční hodiny
Soubor:202404 Xuelong-2 in Hong Kong.jpg
Soubor:Inigo Campioni.jpg
Soubor:Mariánský sloup, Staroměstské náměstí, Praha.jpg
Soubor:Self traditional folk face painting (2).jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1
Spojené království
Staroměstské náměstí
Sterilizace (antikoncepce)
Symfonická báseň
Tomáš Garrigue Masaryk
Transgender
Transsexualita#Přeměna
Urbanismus
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Východní Ázerbájdžán
Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19
Vláda Petra Fialy
Vladimir Putin
Vojtěch Adam
Vznik Československa
Walter Kappacher
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zámořská Francie
Západní Bengálsko
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk