A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vítězové mužské dvouhry na US Open | |
---|---|
Trofej pro vítěze US Open Trophy | |
www.usopen.org | |
Grand Slam | US Open |
Místo | Queens, New York, USA |
Areál | Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové |
Organizátor | United States Tennis Association Mezinárodní tenisová federace |
Povrch | tráva / venku (1881–1974) antuka / venku (1975–1977) tvrdý / venku (1978–) |
Odměna | 3 000 000 USD (2023) |
Trofej | US Open Trophy |
Nejvyšší počet titulů | |
amatérské éry | 7 – Richard Sears William Larned Bill Tilden |
mezi amatéry v řadě | 7 – Richard Sears |
otevřené éry | 5 – Jimmy Connors Pete Sampras Roger Federer |
otevřené éry v řadě | 5 – Roger Federer |
Současný vítěz | |
Novak Djoković (SRB) (čtvrtý titul) | |
předávající trofeje: Andy Roddick |
Seznam vítězů mužské dvouhry na US Open uvádí přehled šampionů mužské singlové soutěže na tenisovém turnaji US Open.
US Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu srpna a září jako závěrečná část čtyřdílné grandslamové kategorie. Do roku 1974 probíhal na trávě, v letech 1975 až 1977 na antuce Har-Tru a od roku 1978, kdy byl přesunut do areálu Národního tenisového centra Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows newyorského Queensu, se odehrává na tvrdém povrchu. Americký major byl založen v roce 1881 v Newportu a po Wimbledonu je tak druhým nejstarším grandslamem. Předchozími dějišti byly Newport (1881–1914), Forest Hills (1915–1920, 1924–1977) a Filadelfie (1921–1923).[1][2]
Nejvyšší počet sedmi titulů vyhráli Američané Richard Sears (1881–1887), William Larned (1901–1902, 1907–1911) a Bill Tilden (1920–1925, 1929), když všechny získali v amatérské éře. Rekordních pět trofejí v otevřené éře vybojovali Američané Jimmy Connors (1974, 1976, 1978, 1982–1983), Pete Sampras (1990, 1993, 1995–1996, 2002) a Švýcar Roger Federer (2004–2008), který je získal v řadě.[3][4]
Rekordních osm finále za sebou odehráli Američan Bill Tilden (1918–1925), z toho šestkrát vítězně, a Čechoslovák Ivan Lendl (1982–1989), z toho třikrát vítězně v řadě. Jeho sérii ukončil Sampras ve čtvrtfinále 1990.[5] Největší, 14leté rozpětí mezi prvním a posledním titulem dosáhl Australan Ken Rosewall (1956–1970), v otevřené éře pak 12leté Sampras (1990–2002) a Novak Djoković (2011–2023).[4]
Historie
Mužská dvouhra měla premiéru v sezóně 1881 stejně jako mužská čtyřhra, ale šest let před prvním ročníkem žen. Původní název grandslamu zněl „U.S. National Singles Championships for Men“.[6]
Formát
První tři ročníky se konaly ve formátu standardního pavouka zakončeného finálem. Účast však byla omezena na tenisty hrající v amerických klubech.[7]
V roce 1884 došlo k otevření turnaje pro zahraniční hráče, resp. mimo ty z amerických klubů, a k přechodu na systém tzv. vyzývacího finále (Challenge round). Vítěz v něm automaticky postoupil do finále následujícího ročníku, kde se střetl s vítězem vyřazovací části (All-Comers singles). Jestliže obhájce titulu na turnaji nestartoval, titul automaticky připadl vítězi vyřazovací části. Tato situace v mužské dvouhře nastala šestkrát, a to v letech 1888, 1893, 1898, 1901, 1904 a 1907. K opuštění vyzývacího formátu došlo u mužů v roce 1911. Od následujícího roku již obhájce titulu nastupoval do úvodního kola soutěže.[7] V době konání v Newportu, mezi roky 1908–1914, přesáhla startovní listina 128 hráčů. K redukci došlo v roce 1915 s přestěhováním grandslamu do Forest Hills.[7]
V období 1881–1885 se všechny zápasy konaly na dvě vítězné sady, s výjimkou finále vyřazovací fáze i vyzývací fáze Od roku 1886 pak muži změnili formát utkání na tři vítězné sety. K přechodnému návratu na dvě vítězné sady došlo v počátečních kolech roku 1917, v letech 1943–1945 a také v období antukového turnaje 1975–1978.[7]
Tiebreak byl jako ukončení všech sad zaveden v roce 1970. Do sezóny 1974 byl uplatňován systém náhlé smrti po devátém bodu zkrácené hry (za stavu 8:8). Od roku 1975 je praktikován standardní formát minimálního rozdílu dvou bodů po odehrání dvanácti míčů.[7] Do sezóny 2019 představoval US Open jediný grandslamový turnaj, jenž využíval tiebreak i v rozhodujících setech zápasů. V roce 2022 byl na grandslamech zaveden jednotný formát ukončení rozhodujících setů utkání. Za stavu her 6–6 v rozhodující sadě tak následuje supertiebreak do 10 bodů, s minimálně dvoubodovým rozdílem.[8][9]
Povrch
V letech 1887–1974 grandslam probíhal na trávě a mezi roky 1975 až 1977 na zelené antuce „Har-Tru“ ve Forest Hills. Od roku 1978 se odehrává v areálu Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows na tvrdém povrchu, kterým byl až do roku 2019 DecoTurf. Minimálně pro sezóny jej nahradil 2020–2025 středně pomalý povrch Laykold.[10] Pouze Američan Jimmy Connors, včetně žen, triumfoval na trávě, antuce i tvrdém povrchu.[11][12]
Věkové rekordy
Nejmladším vítězem se v roce 1990 stal Američan Pete Sampras, když vyhrál v 19 letech a 28 dnech. Přibližně o šet měsíců tím překonal hodnotu Olivera Campbella z ročníku 1890. Naopak jako nejstarší si titul roku 1911 odvezl americký hráč William Larned ve věku 38 let, 8 měsíců a 3 dní. V otevřené éře rekord nejstaršího šampiona drží Srb Novak Djoković, který v roce 2023 triumfoval ve 36 letech, 3 měsících a 19 dnech. Následuje jej Australan Ken Rosewall, který v roce 1970 triumfoval v 35 letech a 10 měsících.[13][14]
Pohár pro vítěze
Vítězové získávají repliky stříbrného poháru „US Open Trophy“ ve stejné velikosti, které v roce 1987 začala vyrábět firma Tiffany & Co.[15] Původní stříbrný pohár vyrobený na zakázku Amerického tenisového svazu byl předáván od roku 1881. Úpravou vzhledu prošel v roce 1917 a redesign pak provedlo klenotnictví Tiffany v roce 1987. Pohár váží 4,5 kg a na výšku měří 47 cm.[16][17]
Přehled finále
Legenda éry vyzývacího finále (1884–1911) |
---|
účast jen pro členy americké tenisové asociace |
vítěz kvalifikačního turnaje a vítěz vyzývacího finále |
obhájce trofeje a vítěz vyzývacího finále (1 zápas v ročníku) |
vítěz kvalifikačního turnaje, vyzývací finále nehráno |