A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Simmental | |
---|---|
Stát | Švýcarsko |
Souřadnice | 46°33′ s. š., 7°21′36″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Simmental je horské údolí v Bernských Alpách, nacházející se v jihozápadní části švýcarského kantonu Bern.
Poloha
Simmental se táhne od Lenku k Boltigenu zhruba ve směru jih-sever (horní část, tzv. Obersimmental) a odtud až na konec údolí u Wimmisu u Spiezu má západovýchodní orientaci (dolní část - Niedersimmental). Zahrnuje obce Lenk, St. Stephan, Zweisimmen, Boltigen, Oberwil, Därstetten, Erlenbach, Diemtigen a Wimmis. Údolím protéká řeka Simme.
Bočním údolím Simmentalu je Diemtigtal.
Název
Název pochází ze septem valles („sedm údolí“), což je doloženo již v roce 1175.[1] Název Siebnethal se v úředním jazyce objevuje až do roku 1694 a Siebent(h)al se vyskytuje až do počátku 19. století.[1]
Simentálské plemeno skotu bylo pojmenováno podle údolí Simmental.
Historie
Simmental byl již v pravěku využíván jako tranzitní oblast z údolí řeky Aary přes průsmyky Kaltwasserpass, Rawilpass nebo Schnidejoch do Valais, jak dokládají nálezy z doby bronzové a římské.[2]
Ve středověku bylo nejprve součástí burgundského království se statky Wimmis a Matten, které jsou zmiňovány v roce 994. V Obersimmentalu se nacházela také císařská léna. Vládli zde místní nebo sousední páni, například baroni ze Strättligenu, Weissenburg, Raron, Brandis a hrabata z Gruyères. O jejich opevnění a správních budovách svědčí přibližně 20 zřícenin hradů. Středověké kostely byly centry velkých farností. Od roku 1300 bylo údolí rozděleno na dva svazy Obersimmental a Niedersimmental, každý s vlastním zemským právem a zemským správcem. Na konci 14. století získalo Simmental od místních šlechticů a bernských pánů město Bern a od roku 1386 a 1449 bylo rozděleno na okrsky Obersimmental a Niedersimmental.
Dolní Simmental se k reformaci připojil již v roce 1527, horní Simmental s odporem v roce 1528. Přibližně ve stejné době přešli sedláci v údolí díky bezpečnému odbytu obilí na chov skotu. Poté se vykrmený dobytek vyvážel přes průsmyky do Itálie a po roce 1600 se prodávali také koně z Erlenbachu. Obchodníci navštěvovali trhy v Lenku a Boltigenu a od roku 1644 také v Erlenbachu a Zweisimmenu. V 19. století se pozornost soustředila na chov skotu Simmentaler Rotschecken nebo Fleckvieh, který byl vhodný jako mléčné i masné plemeno. V letech 1798 až 1803 patřil simentálský skot do helvétského kantonu Oberland, přičemž Niedersimmental a Obersimmental tvořily každý svůj okres. Toto rozdělení bylo přijato i v roce 1803, kdy vznikl stejnojmenný bernský horní dvůr s hlavními městy Wimmis a Zweisimmen. Teprve v roce 2010, kdy proběhla okresní reforma, musela být tato správní centra zrušena a předána Saanenu a Frutigenu, které leží mimo Simmental.[2]
Lázeňská turistika začala v 17. století s lázněmi Weissenburg, Lenk, Rotbad a Grimmialp. Stala se významným průmyslovým odvětvím a předchůdcem moderního cestovního ruchu, který však zažil svůj průlom až po rozšíření silniční a železniční dopravy. Simentálská silnice (Simmentalstrasse) byla rozšířena a prodloužena v letech 1815 až 1828, silnice dále do Saanenu v roce 1835 a silnice přes průsmyk Jaunpass v letech 1874 až 1878. V roce 1897 byla otevřena železnice Spiez–Erlenbach, v roce 1902 železnice Erlenbach–Zweisimmen a v roce 1905 železnice Montreux-Berner Oberland-Bahn, která vedla přes Saanenland do Zweisimmenu. Od roku 1971 je Wimmis napojen na státní dálniční síť. Projekt dálnice přes Simmental a tunelu Rawil do Valais ztroskotal kolem roku 1980 na odporu místních obyvatel. Od 60. let 20. století investovaly obce a soukromí podnikatelé do výstavby lanovek, lyžařských sjezdovek, turistických tras, hotelů a rekreačních bytů.[2]
Turismus
Zejména v zimní turistice hrají v oblasti Berner Oberland důležitou roli různé obce, například Lenk nebo Zweisimmen. Ze Zweisimmenu se lze dostat dále do Gstaadu a Château-d’Oex. Dalšími přechody jsou průsmyk Jaunpass, který vede z Boltigenu do Bulle v kantonu Fribourg, a Hahnenmoos, který spojuje Lenk s Adelbodenem. Simmentálská stezka (Simmentaler Hausweg) je kulturní turistická stezka bernského památkového spolku, která vede kolem simentálských statků jako svědků architektonické kultury.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simmental na německé Wikipedii.
- ↑ a b STUDER, Julius. Schweizer Ortsnamen: ein historisch-etymologischer Versuch. Curych: F. Schulthess, 1896. Dostupné online. Kapitola Simmental, s. 234. (německy)
- ↑ a b c DUBLER, Anne-Marie. Simmental . Historisches Lexikon der Schweiz, 2011-11-28 . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Simmental na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk