Sófrosyné (slovo pochází z řeckého slova σωφροσύνη) je starověký řecký mytologicko-filosofický pojem, který se dnes v zjednodušené formě do češtiny překládá jako střízlivost, střídmost, umírněnost, uměřenost, zdrženlivost, uvážlivost, prozíravost, sebekontrola, sebeovládání^[1] nebo také jako rozumnost.

Starořecká mytologie

V původní starořecké mytologii šlo o řeckého bůžka (ducha nebo démona), který sídlil s ostatními řeckými bohy na Olympu. Řečtí bohové prý mohli podle svého vlastního uvážení obdařit každého lidského jednotlivce ctností životní vyrovnanosti a harmonie spojenou se střídmostí, uvážlivosti a sebeovládáním, která byla s tímto božstvem spojována.

Starořecká filosofie

V pozdější filosofické rovině šlo ale o dosti složitou myšlenkovou konstrukci, která měla svůj hlubší komplexní význam, který je dnes do většiny současných moderních jazyků jen velmi obtížně přeložitelný. Šlo o sofistikovaně ušlechtilý antický ideál, jenž prezentoval určitou idealizovanou představu harmonického života každého jednotlivce spojenou se životní moudrostí a sebeovládáním (sebekontrolou). Šlo o ideál dokonalosti lidského charakteru spojeného se zdravým myšlením, který se vyskytuje v dokonale harmonicky vyvážené podobě v nějakém lidském jedinci. Při úvahách o sófrosyné byly klíčovými pojmy mez a rovnováha; sófrosyné tedy znamenala umění vyhýbat se excesům a jednostrannostem.

Myšlenka byla dosti podobná některým ideálům známým například i z Konfuciových spisů a východních myšlenek obsažených v hinduismu, buddhismu a taoismu.

U starořeckých řeckých stoiků pak představovala sófrosyné jednu z vůbec nejdůležitějších lidských ctností společně s odvahou, opatrností a spravedlností. S ideálem sófrosyné pak také souviselo i známé latinské rčení:

"Mens Sana in corpore sano" - česky "Ve zdravém těle zdravý duch".

Pojem sófrosyné se běžně vyskytuje jak ve starořeckých filosofických spisech, tak i v literatuře (např. u Homéra). Z filosofických spisů jsou patrně vůbec nejznámější Platónovy dialogy. Pojem ale užíval i Pythagoras, kde je tímto pojem spojována právě myšlenka životní harmonie.

Jak opak pojmu sófrosyné je uváděna arogance.

Křesťanský pojem

Pojem později převzala i raná východokřesťanská teologie, kde ale došlo k výraznému významovému posunu jeho původního významu. Zde tento pojem představuje čistotu a panenství (Evangelium podle Matouše). Za příklad byla v tomto smyslu dávána například řecká novoplatonská filosofka Hypatia z Alexandrie.

Reference

Související články

• Zdravý rozum