A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Soubor budov ve stylu viktoriánské gotiky a art deco v Bombaji | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Indie |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iv |
Odkaz | 1480 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2018 (42. zasedání) |
Soubor budov ve stylu viktoriánské gotiky a art deco v Bombaji je název jedné z indických památek světového kulturního dědictví UNESCO. Všechny budovy pocházejí z koloniálního období v druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století. Plocha chráněného území je 66,34 ha. Památka UNESCO sestává ze skupiny 94 historických staveb a otevřené zelené plochy náměstí Oválného Majdanu. Budovy jsou částečně ve viktoriánském stylu 19. století a částečně ve stylu Art Deco z první poloviny 20. století. Některé stavby z přelomu století jsou v „indo-saracénském stylu“ a jiné, většinou z počátku 20. století, jsou řazeny do tzv. eduardovského stylu.[1]
Historický kontext
Od roku 1661 byla Bombaj v anglické, později britské moci. Od roku 1668 ji měla pronajatou Britská východoindická společnost. Společnost vyvinula původně malou osadu na administrativní a obchodní centrum a Bombaj se stala hlavním městem Bombajské prezidentství, které ve svém největším rozsahu od 19. století zahrnovalo velké části dnešního pobřeží Indie a Pákistánu. V 19. století, poté, co Britové upevnili svou moc v Indii, porazili soupeřící indická knížata a vytlačili soupeřící evropské koloniální mocnosti (zejména Francii), se Bombaj proměnila z opevněné obchodní stanice v jedno z největších indických měst a „bránu Indie do světa“ (viz Brána Indie) nejen ve vztahu k obchodu, ale v mnoha případech také z kulturního hlediska. Po indickém povstání v roce 1857 byl majetek Východoindické společnosti přeměněn na korunní kolonii Britská Indie a ta byla povýšena na císařství. V následné fázi vrcholného imperialismu byla silná touha po reprezentativních budovách, které měly symbolizovat britskou nadvládu v Indii. Městský rozvoj Bombaje utvářeli zejména dva guvernéři: John Elphinstone (guvernér 1853-1860) a Henry Bartle Frere (guvernér 1862-1867).[2] V 50. a 60. letech 19. století bylo zbouráno staré opevnění a pro stavební záměry tím byla zpřístupněna nová plocha. Od 60. letech 19. století navíc začala systematická rekultivace města a na uvolňované ploše byly realizovány stavby univerzity, soudu, banky, úřadů, atd.
Druhá městská expanze v centru Bombaje se konala na první polovině 20. století, kdy byly v letech 1928–1942 získány větší plochy půdy zasypáváním moře v rámci programu „Backbay Reclamation Scheme“. Do konce roku 1929 to bylo 223 ha. Ve stejné době si architektonický styl Art Deco našel cestu do Bombaje. Zpočátku byly v tomto stylu rozvíjeny oblasti západně od zelených ploch Oval Maidan a Churchgate a od 40. let 20. století se rozvíjela také pobřežní oblast Marine Drive. Architektonická změna také odrážela společenskou změnu v Bombaji spojenou se vznikem střední třídy vzdělané na Západě, novým pojetím oddělení domova a práce a bydlením v bytových domech.[2] Po nezávislosti Indie v roce 1947 architektura ve stylu art deco v Indii z velké části skončila, protože nový ministerský předseda Džaváharlál Néhrú upřednostňoval modernismus jako indický moderní architektonický styl.[2]
Popis
Viktoriánský nebo anglo-indický styl v podstatě odpovídá anglické novogotice s architektonickými prvky, jako jsou věže, věžičky, špičaté oblouky, trojlístky, čtyřlístky, chrliče a klenby. Do tohoto gotického stylu jsou zakomponovány tradiční indické prvky, např. střechy s terakotovými taškami, otevřené balkony, figurální reliéfy s muži v turbanech a indických krojích, verandy atd. Stavební materiál a stavební dělníci, kteří práce prováděli, pocházeli z Indie. Stavebním materiálem byl především čedič těžený v regionu Dekánské plošiny, zatímco vápenec z okolí města Pórbandaru byl použit pro dekorativní prvky a fasády. V tomto stylu byly postaveny komplexy budov University of Mumbai, Bombay High Court, Municipal Corporation Building a Chhatrapati Shivaji Terminus.[3]
Budovy ve stylu Art Deco byly postaveny ve 30. a 40. letech 20. století na nových pozemcích získaných v rámci Backbay Reclamation Scheme (získání pevniny zasypáním mořského zálivu) z 20. let 20. století. V té době to byly první budovy ve stylu Art Deco v Indii. Jako stavební materiál byl použit železobeton, který byl částečně kombinován s tradičními stavebními materiály, jako jsou cihly a dlažební kostky. I zde byly použity indické prvky ze dřeva, mramoru a dlaždic, což vedlo k celkovému stylu, který byl označován jako „Indo-Déco“. O budovách ve stylu Art Deco v Bombaji se říká, že jsou „největší souvislým souborem budov ve stylu Art Deco východně od Suezu“.[2]
Indo-saracénský styl byl styl populární na přelomu století a pokus o vytvoření „všeindického“ stylu. Zde byly použity indické architektonické prvky (většinou ty z Mughalského období), jako jsou kupole, čhatrí, konzoly, minarety, džalis a džárókhá. Výrazným příkladem tohoto architektonického stylu je bývalý Majestic Hotel.
Eduardovský sloh (po Eduardovi VII., vládl v letech 1901–1910) byl směsí novorenesance a neoklasicismu, který využíval klasických fasád s příslušnými stylistickými prvky (štíty, korintské sloupy, vysoké pilastry, klasické motivy nad okny. V tomto stylu bylo postaveno jen několik budov, mimo jiné National Gallery of Modern Art.[3]
Fotogalerie
-
Elphinstone College (1888, viktoriánská neogotika)
-
Gebäude des Bombay High Court (1871–1878, anglo-indický styl)
-
Municipial Corporation Building (1884–1893, anglo-indický styl)
-
Western Railway-Verwaltungsgebäude (1894–1899, indo-saracénský styl)
-
Ehemaliges Majestic Hotel (1909, indo-saracénský styl)
-
Prince of Wales Museum (indo-saracénský styl)
-
Taj Hotel (otevřen 1903 eröffnet, směs indo-saracénského a eduardského stylu)
-
National Gallery of Modern Art (Eduardský styl)
-
EROS Cinema (Art eco, 1935–1938)
-
New India Assurance Building (Art Deco, 1936)
-
Bytový dům na Marine Drive (Art Déeco)
-
Marine Drive s bytovými domy v Art Deco
-
Regal Cinema
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktorianisch-gotische und Art-déco-Ensembles in Mumbai na německé Wikipedii.
- ↑ List of Buildings, Architectural Styles & Maps of the UNESCO Precinct . Art Deco Mumbai . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Victorian Gothic and Art Deco Ensembles of Mumbai . UNESCO . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Victorian Gothic and Art Deco Ensembles of Mumbai - Supplementary Information . ICOMOS, UNESCO . Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk