Souhvězdí Dalekohledu - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Souhvězdí Dalekohledu
 ...
Souhvězdí Dalekohled
Souhvězdí Dalekohled
Souhvězdí Dalekohled
Latinský názevTelescopium
Latinský genitivTelescopii
Latinská zkratkaTel
Rektascenze18 h 10 m až 20 h 27 m
Deklinace−45,5° až −56,5°
Rozloha252 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce+44,5° až −90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČRNepozorovatelné
Počet hvězd jasnějších než 3m0
Nejjasnější hvězdaα Tel (3,48m)
Sousední souhvězdíOltář
Jižní koruna
Indián
Mikroskop
Páv
Střelec

Dalekohled je malé souhvězdí na jižní nebeské polokouli, jedno.z dvanácti vytvořených v 18. století francouzským astronomem Nicolsaem Louisem de Lacaillem a jeden z několika na oblohu přenesených vědeckých přístrojů. Jeho jméno je latinizovaná forma řeckého slova pro dalekohled. Dalekohled byl později ve své velikosti zredukován Francisem Bailym a Benjaminem Gouldem.

Nejjasnější hvězda v souhvězdí je Alfa Telescopii, modrobílý podobr o zdánlivé velikosti 3,5, následuje oranžový obr Zeta Telescopii o velikosti 4,1. Eta a PZ Telescopii jsou dva mladé hvězdné systémy s prstenci prašných trosek (angl. debris disk) a hnědými trpaslíky jako jejich společníky. Dalekohled hostí dvě neobvyklé hvězdy s velmi malým množstvím vodíku, které pravděpodobně skončí jako dva bílí trpaslíci: HD 168476, známá jako PV Telescopii, je horká modrá extrémně heliová hvězda, zatímco RS Telescopii je proměnná hvězda typu R Coronae Borealis. RR Telescopii je kataklyzmatická proměnná hvězda, která se jako nova do velikosti  rozzářila v roce 1948.

Historie

Dalekohled byl představen světu v roce 1751–1752 Nicolasem Lousiem de Lacaillem pod francouzským názvem le Telescope znázorněném jako letecký dalekohled poté, co pozoroval a katalogizoval na 10 000 jižních hvězd během dvouletého pobytu na Mysu Dobré naděje. Vytvořil 14 nových souhvězdí na neprozkoumaných oblastech jižní nebeské polokouli, která není viditelná z Evropy. Jedná se o jeden z oceňovaných nástrojů, které symbolizovaly osvícenství. Pokrývá 40° na noční obloze a je natažen severně mezi Střelce a Štíra. Lacaille latinizoval svůj název na Telescopium od roku 1763.

Souhvězdí bylo známé pod jinými jmény. V 18. století bylo nazýváno jako Tubus Astronomicus, přičemž existovaly další dvě souhvězdí s vyobrazením dalekohledu – Tubus Herschelli Major mezi Blíženci a Vozkou a Tubus Herschelli Minor mezi Býkem a Orionem, oba se přestaly používat během devatenáctého století. Johann Bode to nazýval jako Astronomische Fernrohr ve svém Gestirne z roku 1805, avšak ponechal jejich velikost. Později astronomové Francis Baily a Benjamin Gould zmenšili hranice souhvězdí. Ztratilo několik jasnějších hvězd ve prospěch sousedních souhvězdí: Beta Telescopii se stala Eta Sagittarii, kterou předtím Lacaille umístil do Dalekohledu, Gama byla Gouldem přemístěna do Štíra a přejmenována na G Scorpii, Theta Telescopii se vrátila ke svému starém označení d Ophiuchi a Sigma Telescopii byla umístěna do Jižní koruny. Zpočátku byla nekatalogizovaná, nyní je známá jako HR 6875. Původní objekt Lacaillem pojmenovaném jako Eta Telescopii – otevřená hvězdokupa M7 – se nyní nachází ve Štírovi. Gould používá Bayerovo označení pro hvězdu 5. magnitudy tam, kde cítí písmeno jako oprávněné.

Charakteristika

Malé souhvězdí Dalekohledu je ohraničené Střelcem a Jižní korunou na severu, Oltářem na západě, Pávem na jihu a Indiánem na východě, stáčené na severovýchodě k Mikroskopu. Třípísmenná zkratka souhvězdí byla Mezinárodní astronomickou unii přijata v roce 1922 jako "Tel". Oficiální hranice souhvězdí určené Eugènem Delportem v roce 1930, jsou definovány čtyřúhelník (znázorněno na obrázku v infoboxu). V rovníkových souřadnicích leží rektascenze těchto hranic mezi 18 h 9,1 m a 20 h 29,5m, zatímco deklinace mezi −45,09° a −56,98°. Celé souhvězdí je viditelné pro pozorovatele jižně od 33° zeměpisné šířky.

Zajímavé objekty

Hvězdy

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α Tel α Tel 3,49m
ζ Tel ζ Tel 4,1m

V rámci hranic souhvězdí existuje 57 hvězd jasnější nebo rovných zdánlivé velikosti 6,5. S velikostí 3,5 je Alfa Telescopii nejjasnější hvězdou v souhvězdí. Je to modrobílý podobr spektrálního typu B3IV, který leží asi 250 světelných let od nás. V blízkosti Alfa Telescopii jsou dvě modrobílé hvězdy sdílející označení Delta Telescopii. Delta 1 Telescopii je spektrálního typu B6IV o zdánlivé velikosti 4,9, zatímco Delta 2 Telescopii je spektrálního typu B3III o velikosti 5,1. Tvoří optickou dvojhvězdu, jelikož se jejich vzdálenost odhaduje na zhruba 710 respektive 1190 světelných let. Nevýrazná (12,23 mag) Gliese 754, červený trpaslík spektrálního typu M4.5V, je jednou z nejbližších 100 hvězd k Zemi, leží "pouze" 19,3 světelných let daleko. Její výstřední orbita kolem galaxie naznačuje, že mohla vzniknout v hustém disku (thick disk) Mléčné dráhy.

Nejméně čtyři z patnácti hvězd viditelných pouhým okem jsou oranžoví obři spektrální třídy K. Druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí o zdánlivé velikosti 4,1 – Zeta Telescopii, je oranžový podobr spektrálního typu K1III-IV. Je asi 1,53× hmotnější než Slunce a její zářivost je 512násobná oproti Slunci. Nachází se 127 světelných let od Země, bývá popisována jako žlutá nebo načervenalá. Epsilon Telescopii je oranžový obr spektrálního typu K0III o zdánlivé velikost 4,52, jeho souputník Epsilon Telescopii B o magnitudě 13 je od primární složky vzdálen 21 úhlových vteřin a je viditelný je 15cm dalekohledem za tmavé noci. Tento systém je 417 světelných let daleko. Iota Telescopii a HD 169405 s magnitudou 5 jsou oranžoví obři spektrálních typů K0III resp. K0.5III.- dohromady tvoří kvartet. Jsou od Slunce vzdáleni kolem 370 resp. 497 světelnými lety. Další stárnoucí hvězda, Kappa Telescopii je žlutý obr spektrální třídy G9III o zdánlivé velikosti 5,18. Je přibližně 1,87 miliard let stará, v budoucnu se ze svého 1,6 násobku průměru Slunce rozroste až na 11 násobek. Nachází se přibližně 293 světelných let od Země a dále tvoří optickou dvojhvězdu.

Xi Telescopii je nepravidelná proměnná hvězda, která se pohybuje mezi hodnotami magnitudy 4,89 a 4,94. Leží 1079 světelných let od nás, jedná se o červeného obra spektrálního typu M2III s průměrem 5,6 krát větším než má Slunce a se svítivosti 2973násobku Slunce. Další nepravidelná proměnná, RX Telescopii, je červený veleobr pohybujícím se v rozmezí 6,45 až 7,47 magnitudy. Je viditelná pouhým okem jen za dobrých pozorovacích podmínek. BL Telescopii je Algolu podobná zákrytová dvojhvězda, jejíž zdánlivá velikosti se pohybuje mezi 7,09 a 9,09 v průběhu něco přes 778 dnů (2 roky a 48 dní). Primární složkou je žlutý superobr, která je sám o sobě proměnný. Mezi hodnotami zdánlivé velikosti 9,6 až 16,5 se pohybuje vzácná proměnná typu R Coronae Borealis – RS Telescopii. RS Telescopii je vzácná proměnná typu R Coronae Borealis. Vědci se domnívají, že extrémní nedostatek vodíku tohoto nadobra vznikl v důsledku fúze se dvěma bílými trpaslíky; od roku 2012 jich bylo objeveno méně než 100. Matnost je zřejmě způsobena uhlíkovým prachem vyvrhovaným hvězdou. PV Telescopii je extrémní heliová hvězda spektrálního typu B (modrá), jedná se o prototyp třídy proměnných hvězd známých jako proměnné typu PV Telescopii. Při prvním objevu v roce 1952 bylo zjištěno, že mají velmi nízkou úroveň vodíku. Jedna teorie jeho původu má za to, že se jedná o výsledek spojení helia- a uhlíku-kyslíku z bílého trpaslíka. Pokud kombinovaná hmotnost nepřesahuje Chandrasekharův limit, hmota na druhé hvězdě se zažehne a vytvoří veleobra. Později se, ještě než dojde k ochlazení, stane extrémní heliovou hvězdou a nakonec skončí jako bílý trpaslík.

Zatímco RR Telescopii, též označovaná jako Nova Telescopii 1948, často nazývaná pomalou novou, je nyní klasifikována jako systém symbiotické novy složený z M5III pulzujícího rudého obra a bílého trpaslíka; mezi lety 1944 a 1948 se rozjasnila asi o 7 magnitudu, než si [zdroj???. QS Telescopii je kataklyzmická dvojhvězda složená z bílého trpaslíka a hlavní dárcovské hvězdy. V tomto případě jsou obě složky dost blízko sebe, aby zde fungovala vázaná rotace. Materiál dárcovské hvězdy netvoří akreční disk kolem bílého trpaslíka, ale spíše proudí přímo na něj. Děje se tak v důsledku přítomnosti silného magnetického pole bílého trpaslíka. Tento specifický systém se označuje v odborné terminologii jako polar (záření z nich vycházející je totiž silně polarizováno – odtud název).

Ačkoli nebyly v Dalekohledu dosud potvrzeny žádné planety, u několika z nich bylo zjištěno, že mají za společníka hnědé trpaslíky. Člen 12 milionů let staré Beta Pictoris skupiny pohybujících se hvězd sdílející vlastní pohyb v prostoru, Eta Telescopii, je mladá bílá hvězda hlavní posloupnost o zdánlivé velikosti 5.0 a spektrálního typu A0V. Má prstenec prašných trosek a hnědého trpaslíka spektrálního typu M7V nebo M8V, 20 až 50násobně hmotnějšího než Jupiter. Tento systém je komplexní, neboť má společný vlastní pohyb (a je gravitačně vázán) s hvězdou HD 181327, mající rovněž svůj vlastní disk prašných trosek. Tato druhá hvězda je žlutobílá hlavní posloupnosti spektrálního typu F6V o zdánlivé velikosti 7,0. PZ Telescopii je další mladá hvězda s prstenci prašných trosek a společníkem hnědým trpaslíkem, i když se stářím 24 miliony let se zdá být příliš starý na to, aby byl součástí pohybující se skupiny Beta Pictoris. HD 191760 je žlutý podobr spektrální třídy G3IV/V, který se ochlazuje a rozšiřuje mimo hlavní posloupnost. Odhaduje se, že je pouze přibližně čtyři miliardy let starý, mírně (1,1 až 1,3x) masivnější než Slunce, 2,69x zářivější a má 1,62násobný poloměr. Použitím spektrografu HARPS na 3,6m dalekohledu ESO bylo zjištěno, že je hnědý trpaslík asi 38 krát hmotnější než Jupiter a obíhá v průměrné vzdálenosti 1,35 AU jednou za 505 dní. U Jedná se o nezvykle krátkou vzdálenost od hvězdy v rozsahu nazývaném "pustina hnědých trpaslíků" (brown dwarf desert).

Objekty hlubokého vesmíru

Kulová hvězdokupa NGC 6584 leží v blízkosti Theta Arae a je 45 000 světelných let od Země. Je to hvězdokupa typu Oosterhoff I a obsahuje alespoň 69 proměnných hvězd, z nichž většina je proměnná typu RR Lyrae. Planetární mlhovina IC 4699 o 13. magnitudě leží na půli cesty mezi Alfa a Epsilon Telescopii.

IC 4889 je eliptická galaxie o zdánlivé velikosti 11.3, kterou lze nalézt 2 stupně severozápadně od Nu Telescopii 5,3 magnitudy. Pozorování přes 40cm dalekohled odhalí její ústřední oblast a svatozář. Skupina Telescopium je skupina dvanácti galaxií klenoucí se tři stupně na severovýchodní části souhvězdí. Leží asi 37 megaparseků (120 milionů světelných let) od naší Galaxie. Nejjasnějším členem je eliptická galaxie NGC 6868 a na západ od ní ležící spirální galaxie NGC 6861. Jedná se o nejjasnější členy dvou jednotlivých podskupin v rámci skupiny galaxií, v budoucnu dojde k jejich sloučení. Zabírá plochu zhruba 4' × 2'. NGC 6845 je interagující systém čtyř galaxií – dvou spirálových a dvou čočkových. Jejich vzdálenost se odhaduje na zhruba 88 megaparseků (287 milionů světelných let). SN 2008da je supernova typu II, pozorovaná v jedné ze spirálních galaxií – NGC 6845A, v červnu 2008. SN 1998bw byla zářící supernova pozorovaná ve spirálním rameni galaxie ESO184-G82 v dubnu 1998 a je pozoruhodná tím, že je vysoce pravděpodobným zdrojem zářením záblesků gama GRB 980425.

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Souhvězdí_Dalekohledu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.



Účetnictví
Úřední jazyk
Údolí smrti
Úmrtí v roce 2023
Útok vozidlem
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Černá smrt
Černé moře
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Evropských hrách 2023
Čočková galaxie
Čtverečný stupeň
Čtvrtá křížová výprava
Řím
Římskokatolická církev
Řečtina
Řecko
Řehoř VII.
Řekové
Šibenik
Španělští Habsburkové
Α Scl
10. červenec
1207
14. květen
14. století
1405
1444
1473
15. století
1566
16. století
1706
1723
1770
1789
1792
1797
18. století
1848
1849
1913
1923
1973
2. červenec
20. červen
2013
23. červen
24. červen
29. červen
6. červen
6. červenec
697
7. století
742
8. století
810
983
Adda
Adrian Willaert
Akvilejský patriarchát
Alan Arkin
Albánština
Albánci
Albánie
Alexandrie
Alexios I. Komnenos
Alexios II. Komnenos
Alfa Sculptoris
Andrea Gabrieli
Antonio Venier
Apeninský poloostrov
Apulie
Aquileia
Arabové
Architektura
Aristokracie
Arktida
Arnaldo Forlani
Autoritní kontrola
Bahamy
Balkán
Banka
Bari
Bavlna
Bazilika svatého Marka
Benátština
Benátky
Benátská provincie
Benátská republika
Benátský arzenál
Benátský dóže
Benátský patriarchát
Benátsko
Benedikt VII.
Bitva u Lepanta
Bitva u Vídně
Blízký východ
Boj o investituru
Bospor
Bublinová síť
Burza
Byzantská říše
Byzantská říše v době Herakleiovců
Byzantská kultura
Cambrai
Centropus
Chersonská oblast
Chlorid sodný
Chorvati
Chorvatsko
Cipriano de Rore
Cisalpinská republika
Claudio Merulo
Claudio Monteverdi
Commons:Featured pictures/cs
Dóže
Dějiny Itálie
Dějiny Kypru
Dalmácie
Dalmatština
Dardanely
Decimace
Deklinace
Diecéze
Dněpr
Drač
Dubrovník
Dynastie
Edirne
Ekonomika
Eliud Kipchoge
Encyklopedie
Enrico Dandolo
Eraclea
Estonsko
Euboia
Evropské hry 2023
Facebook
Federace sedmi obcí
Ferdinand II. Aragonský
Florencie
Fomalhaut
Francesco Guardi
Franská říše
Furlanština
Furlansko
Galaxie Sochař
Gallipoli
Gemeinsame Normdatei
George de Hevesy
Giorgione
Gioseffo Zarlino
Giovanni Antonio Canal
Giovanni Battista Tiepolo
Giovanni Bellini
Giovanni Gabrieli
Grado (Itálie)
Hérakleia Pontiké
Hedvábí
Hlavní město
Hlavní strana
Horst-Dieter Höttges
Hudba
Hvězdná velikost
International Standard Book Number
Islám
Istrie (poloostrov)
Istrijština
Itálie
Italština
Italové
Italské království
Jónské ostrovy (souostroví)
Jaderské moře
Jakub II. Kyperský
Jakub III. Kyperský
Janov (Itálie)
Jazyk (lingvistika)
Jevgenij Prigožin
Jiří Pliska
Jiří Roháček
Jiljí Fiedler
Jindřich Bilan
Jindřich IV.
Jindřich VIII. Tudor
John B. Goodenough
Judaismus
Julius II.
Křížové výpravy
Křižácké státy
Kachovská přehrada
Kachovská vodní elektrárna
Kardinál
Karel Veliký
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Keporkak
Koření
Kolonialismus
Kolo od vozu
Konstantinopol
Konstituce
Koper
Korfu
Koroni
Korzár
Kosmopolitismus
Kostice (kytovci)
Kréta
Krajinomalba
Krakov
Kril
Kruhová cihelna (Olomouc)
Kyklady
Kyperské království
Kypr
Kytovci
Ladinština
Langobardi
Latina
Levanta
Loďstvo
Lodi
Lombardština
Lov velryb
Lučavka královská
Ludvík XII.
Luis Suárez Miramontes
Mír v Campo Formio
Měď
Měna
Malířství
Manuel I. Komnenos
Marco Sanudo
Marek Evangelista
Marek Výborný
Markrabství Istrie
Maxmilián I. Habsburský
Migrace zvířat
Mikuláš V.
Milán
Milan Milutinović
Miloš Zeman
Miloslav Pelc
Monodie
Monopol
Moskva
Motto
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Neapolské království
NGC 247
NGC 288
NGC 300
NGC 55
Nicolas-Louis de Lacaille
Nikeforos I.
Normané
Obilniny
Obrazoborectví
Olej
Olga Hepnarová
Oligarchie
Orient
Osmanská říše
Osmansko-benátské války
Ota I. Veliký
Otrokářství
Paganie
Paolo Lucio Anafesto
Papež
Parlamentarismus
Patriarchát (územní členění církve)
Patricij
Paul de Senneville
Pavel Žur
Peloponés
Peter Bieri
Petr Pavel
Pietro II. Orseolo
Plejtvákovití
Podvojné účetnictví
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Astronomie
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Postsovětské republiky
Pravoslaví
Q9286#identifiers
Q9286#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakouští Habsburkové
Rektascenze
Repubblica di Venezia?oldid=10493050
Republic of Venice?oldid=154908555
Republika
Republika Dubrovník
Republika svatého Marka
Republik Venedig?oldid=34948483
Revoluce v roce 1848
Riigikogu
Rostov na Donu
Rozloha
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Scaligerové
Sebastiano Venier
Seldžucká říše
Seznam benátských dóžat
Seznam forem vlády
Seznam ministrů zemědělství České republiky
Seznam závislých území
Skupina galaxií v Sochaři
Slované
Slovinština
Slovinci
Sochař
Soubor:Aerial view - Death Valley.jpg
Soubor:Bandiere dal Friûl.svg
Soubor:Banner of the Federation of the Sette Comuni.svg
Soubor:Boston, Museum of Fine Art - Il bacino di San Marco c.1738 - Canaletto.jpg
Soubor:Byzantine Calvary cross potent.png
Soubor:Cartwheel Galaxy (NIRCam and MIRI Composite Image) (weic2211a).jpeg
Soubor:Cihelna kruhová (Olomouc), Kyselovská ul..JPG
Soubor:Coat of Arms of Republic of Poljica.svg
Soubor:Coat of arms of Republic of Venice.svg
Soubor:Coat of Arms of the House of Sanudo.svg
Soubor:Coat of Arms of the Republic of Venice.svg
Soubor:Eastern Mediterranean 1450.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of France (1794–1815, 1830–1974).svg
Soubor:Flag of Republic of Venice (1659-1675).svg
Soubor:Flag of the Repubblica Cisalpina.svg
Soubor:Flag of the Republic of Venice (Mid-14th century).svg
Soubor:Francesco Guardi 034.jpg
Soubor:Greater coat of arms of the Republic of Venice, 1706.svg
Soubor:Humpback Whales - Flickr - Christopher.Michel (38) (cropped).jpg
Soubor:Jacopo Tintoretto - Finding of the body of St Mark - Yorck Project.jpg
Soubor:Jacopo Tintoretto 037.jpg
Soubor:Lion of Venice, Piazzetta San Marco.jpg
Soubor:No flag.svg
Soubor:Repubblica di Venezia.png
Soubor:Republic of Venice 1789.svg
Soubor:Republik Venedig.png
Soubor:Royal banner of Janus of Cyprus.svg
Soubor:Sculptor constellation map.png
Soubor:St. Blaise - State Flag of the Ragusan Republic.svg
Soubor:Stemma della Scala.svg
Soubor:Stemma Nobiliare Carrara.svg
Soubor:Venetian Holdings.png
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zecchino Antonio Venier 1382.jpg
Souhvězdí
Souhvězdí Šípu
Souhvězdí Štíra
Souhvězdí Štítu
Souhvězdí Žirafy
Souhvězdí Andromedy
Souhvězdí Býka
Souhvězdí Berana
Souhvězdí Blíženců
Souhvězdí Cefea
Souhvězdí Chameleona
Souhvězdí Dalekohledu
Souhvězdí Delfína
Souhvězdí Draka
Souhvězdí Eridanu
Souhvězdí Fénixe
Souhvězdí Hada
Souhvězdí Hadonoše
Souhvězdí Havrana
Souhvězdí Herkula
Souhvězdí Hodin
Souhvězdí Holubice
Souhvězdí Honicích psů
Souhvězdí Hydry
Souhvězdí Indiána
Souhvězdí Jeřába
Souhvězdí Ještěrky
Souhvězdí Jednorožce
Souhvězdí Jižního kříže
Souhvězdí Jižního trojúhelníku
Souhvězdí Jižní koruny
Souhvězdí Jižní ryby
Souhvězdí Kasiopeji
Souhvězdí Kentaura
Souhvězdí Kompasu
Souhvězdí Koníčka
Souhvězdí Kozoroha
Souhvězdí Kružítka
Souhvězdí Létající ryby
Souhvězdí Labutě
Souhvězdí Lištičky
Souhvězdí Lodního kýlu
Souhvězdí Lodní zádě
Souhvězdí Lva
Souhvězdí Lyry
Souhvězdí Malého lva
Souhvězdí Malého medvěda
Souhvězdí Malého psa
Souhvězdí Malého vodního hada
Souhvězdí Malíře
Souhvězdí Mečouna
Souhvězdí Mikroskopu
Souhvězdí Mouchy
Souhvězdí Oktantu
Souhvězdí Oltáře
Souhvězdí Orionu
Souhvězdí Orla
Souhvězdí Páva
Souhvězdí Panny
Souhvězdí Pastýře
Souhvězdí Pece
Souhvězdí Pegase
Souhvězdí Persea
Souhvězdí Plachet
Souhvězdí Poháru
Souhvězdí Pravítka
Souhvězdí Rajky
Souhvězdí Raka
Souhvězdí Ryb
Souhvězdí Rydla
Souhvězdí Rysa
Souhvězdí Sítě
Souhvězdí Severní koruny
Souhvězdí Sextantu
Souhvězdí Sochaře
Souhvězdí Střelce
Souhvězdí Tabulové hory
Souhvězdí Trojúhelníku
Souhvězdí Tukana
Souhvězdí Vývěvy
Souhvězdí Vah
Souhvězdí Velkého psa
Souhvězdí Velké medvědice
Souhvězdí Velryby
Souhvězdí Vlasů Bereniky
Souhvězdí Vlka
Souhvězdí Vodnáře
Souhvězdí Vozky
Souhvězdí Zajíce
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-679-72197-5
Speciální:Zdroje knih/3-205-99042-0
Speciální:Zdroje knih/3-424-01292-0
Speciální:Zdroje knih/3-608-94145-2
Speciální:Zdroje knih/3-791-30406-2
Speciální:Zdroje knih/3-922-95400-6
Speciální:Zdroje knih/978-80-246-3509-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-721-4
Speciální:Zdroje knih/978-80-7381-829-6
Spojené království
Spojené státy americké
Srbochorvatština
Státní náboženství
Středomoří
Středověk
Stejnopohlavní manželství
Světelný rok
Svatá říše římská
Svatá liga
Threads
Tintoretto
Tizian
Tkanina
Torcello
Treviso
Trogir
Twitter
Ukrajina
UNESCO
Unitární stát
Vévodství Naxos
Veduta
Velké schizma
Viktorija Amelinová
Vláda Jiřího Rusnoka
Vladislav Jagellonský
Volená monarchie
Voroněž
Vzpoura Wagnerovy skupiny
Wagnerova skupina
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce/Úpravy textu
Wikipedie:Průvodce/Žádný vlastní výzkum
Wikipedie:Průvodce/Autorská práva
Wikipedie:Průvodce/Diskusní stránky
Wikipedie:Průvodce/Editace Wikipedie
Wikipedie:Průvodce/Editujte s odvahou
Wikipedie:Průvodce/Efektivní diskuze
Wikipedie:Průvodce/Encyklopedická významnost
Wikipedie:Průvodce/Hledání pomoci
Wikipedie:Průvodce/Jak se v průvodci orientovat
Wikipedie:Průvodce/Komunita Wikipedie
Wikipedie:Průvodce/Konsenzus
Wikipedie:Průvodce/Obrázky
Wikipedie:Průvodce/Ověřitelnost
Wikipedie:Průvodce/O tomto průvodci
Wikipedie:Průvodce/Pískoviště
Wikipedie:Průvodce/Pět pilířů
Wikipedie:Průvodce/Sledované stránky
Wikipedie:Průvodce/Více o pravidlech
Wikipedie:Průvodce/Vítejte ve Wikipedii
Wikipedie:Průvodce/Vizuální editor
Wikipedie:Průvodce/Vkládání citací
Wikipedie:Průvodce/Vytvoření nového článku
Wikipedie:Průvodce/Zásady pro práci na Wikipedii
Wikipedie:Průvodce/Začínáme
Wikipedie:Průvodce/Začínáme editovat
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/červenec
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Blackstone
Wirtschaftsgeschichte Venedigs?oldid=35991763
Witold Korytowski
Zásnuby dóžete s mořem
Zeměpisná šířka
Zeměpisné rekordy světa




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk