Sovětský svaz - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Sovětský svaz
 ...
Svaz sovětských socialistických republik
Союз Советских Социалистических Республик
Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik
19221991
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Internacionála (1922-1944)
Hymna Hymna Sovětského svazu (1944–1991)
Motto Пролетарии всех стран, соединяйтесь!
(Proletáři všech zemí, spojte se!)
Geografie
Mapa
Rozloha
22 402 220 km² (v roce 1991)
Nejvyšší bod
Pik Kommunizma (7 495 m)
Nejdelší řeka
Jenisej (5 539 km)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
293 047 571 (1991)
Národnostní složení
oficiálně žádné (de facto státní ateismus), v omezené míře byly trpěny pravoslaví, katolictví, islám a šamanismus
Státní útvar
Vznik
30. prosinec 1922 spojením čtyř sovětských socialistických republik
Zánik
{{{Podřízené celky}}}
Státní útvary a území
Předcházející
Ruská sovětská federativní socialistická republika Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ukrajinská sovětská socialistická republika Ukrajinská sovětská socialistická republika
Běloruská sovětská socialistická republika Běloruská sovětská socialistická republika
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Bucharská lidová sovětská republika Bucharská lidová sovětská republika
Chórezmská lidová sovětská republika Chórezmská lidová sovětská republika
Tuvinská aratská republika Tuvinská aratská republika
Estonská první republika Estonská první republika
Lotyšská první republika Lotyšská první republika
Litevská první republika Litevská první republika
Besarábie Besarábie
Finsko Finsko
Říšský komisariát Ukrajina Říšský komisariát Ukrajina
Říšský komisariát Ostland Říšský komisariát Ostland
Generální gouvernement Generální gouvernement
Nacistické Německo Nacistické Německo
Maďarské království Maďarské království
Japonské císařství Japonské císařství
Následující
Ruská federace Ruská federace
Ukrajina Ukrajina
Běloruská republika Běloruská republika
Moldavská republika Moldavská republika
Gruzie Gruzie
Arménská republika Arménská republika
Ázerbájdžánská republika Ázerbájdžánská republika
Republika Kazachstán Republika Kazachstán
Republika Uzbekistán Republika Uzbekistán
Turkmenistán Turkmenistán
Republika Tádžikistán Republika Tádžikistán
Kyrgyzská republika Kyrgyzská republika
Estonská republika Estonská republika
Lotyšská republika Lotyšská republika
Litevská republika Litevská republika

Sovětský svaz (rusky Советский Союз, Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik (rusky zvuk Сою́з Сове́тских Социалисти́ческих Респу́блик, Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik), zkratkou SSSR (rusky СССР), byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 19221991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Sovětský svaz byl nominálně unií svazových republik a moc měly sověty (parlamenty) včetně Nejvyššího sovětu. Skutečnou moc měla Komunistická strana, její vedoucí role byla zakotvena v ústavě a její generální tajemník byl nejvyšším představitelem SSSR. Stát byl silně centralizovaný a řízený z hlavního města Moskvy a jeho mocenského sídla Kremlu.

Po pádu Ruského impéria komunističtí radikálové, bolševici v Říjnové revoluci v listopadu 1917 svrhli prozatímní vládu. Po převratu následovala kapitulace v první světové válce brestlitevským mírem, rozpad bývalého impéria a ještě krvavější občanská válka. Po vítězství komunistů byl v prosinci 1922 založen Sovětský svaz, sdružující Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku, Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku, Běloruskou sovětskou socialistickou republiku a Zakavkazskou federativní socialistickou republiku. V následujících letech byly vytvořeny další sovětské republiky ve Střední Asii.

Po smrti prvního sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina v roce 1924 se dalším vůdcem země stal Josif Vissarionovič Stalin, který zahájil rozsáhlou industrializaci a kolektivizaci zemědělství, spojené s plánovanou ekonomikou a politickým útlakem; v tzv. gulazích a během hladomoru zahynuly miliony lidí. Během druhé světové války v roce 1941 nacistické Německo a jeho spojenci napadli Sovětský svaz, přestože s ním dříve podepsali dohodu o neútočení. Z následujících čtyř let těžkých bojů Sovětský svaz vyšel jako jedna ze dvou světových supervelmocí; tou druhou se staly Spojené státy. Zároveň získal (staro)nová území ve východní Evropě, obzvláště v Pobaltí, a počet svazových republik stoupl na 16 (od roku 1956 se ustálil na 15).

Sovětský svaz se spolu se satelitními zeměmi východního bloku podílel na studené válce, dlouhém ideologickém a politickém boji se Spojenými státy a jejich spojenci, v němž nakonec neuspěl kvůli ekonomickým problémům, a také zahraničním a domácím nepokojům. Na konci 80. let se poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov pokusil reformovat stát politikou perestrojky a glasnosti, avšak Sovětský svaz se zhroutil a byl rozpuštěn. Práva a povinnosti Sovětského svazu převzala Ruská federace.

Geografie, klima a prostředí

Související informace naleznete také v článku Geografie Sovětského svazu.

S rozlohou 22 402 200 km² byl Sovětský svaz největším státem na Zemi, tento status poté zůstal Rusku.[1] Pokrýval šestinu suchozemského povrchu, jeho velikost byla srovnatelná s rozlohou Severní Ameriky.[2] Evropská část představovala čtvrtinu území státu a byla kulturním a ekonomickým centrem. Východní část v Asii dosahovala k Tichému oceánu a Afghánistánu na jihu. S výjimkou některých oblastí ve Střední Asii byla mnohem méně obydlená. Táhl se od východu na západ přes vzdálenost 10 000 kilometrů 11 časovými pásmy a přes 7 200 kilometrů od severu na jih. Zasahoval do pěti klimatických zón: tundra, tajga, step, poušť a hory.

Sovětský svaz měl nejdelší hranici na světě, stejně jako Rusko. Měřila přes 60 000 kilometrů, což je jeden a půl obvodu Země. Dvě třetiny z toho zaujímalo pobřeží. Za Beringovým průlivem se nacházely Spojené státy. V letech 1945 až 1991 hraničil se zeměmi jako Afghánistán, ČLR, Československo, Finsko, Maďarsko, Írán, Mongolsko, Severní Korea, Norsko, Polsko, Rumunsko a Turecko.

Největší horou SSSR byla Pik Kommunizma (dnes Qullai Ismoili Somoni) v Tádžikistánu s 7 495 m. Sovětský svaz také zahrnoval většinu největších světových jezer; Kaspické moře (společně s Íránem) a Bajkal, největší a nejhlubší sladkovodní jezero na světě, které je také vnitřním vodním zdrojem v Rusku.

Dějiny

Související informace naleznete také v článku Dějiny Sovětského svazu.

Vznik SSSR

Související informace naleznete také v článcích Říjnová revoluce a Ruská občanská válka.
Sovětský svaz při svém vzniku v roce 1922

Ruské impérium bylo svrženo v únorové revoluci roku 1917, byla ustanovena prozatímní vláda a vyhlášena Ruská republika. Socialističtí revoluční radikálové označovaní jako bolševici pod vedením Lenina a Trockého v říjnové revoluci svrhli vládu a požadovali všechnu moc sovětům, což byla socialistická sdružení pracujících, kde se v té době podařilo bolševikům získat většinu. Následně rozpustili Ústavodárné shromáždění, kde získali slabý mandát, a Trockým byla zřízena a vybudována Rudá armáda na obranu revolučního režimu.

Hladomor v Povolží v letech 1921–22 zahubil odhadem 6 milionů lidí

V lednu 1918 byla vyhlášena Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR).[3] 3. března téhož roku podepsali v Brest-Litevsku zástupci sovětského Ruska separátní mírovou smlouvu (Brestlitevský mír) ukončující účast Ruska v první světové válce. V důsledku tvrdých podmínek kapitulace vůči centrálním mocnostem přišlo Rusko o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii.

Krátce poté ovšem v zemi vypukla občanská válka, proti komunistům povstalo mnoho jejich odpůrců. Ti však byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro bolševiky silným protivníkem. Rudá armáda i přes několik intervencí vojsk Dohody dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na větší části území bývalého impéria, včetně Dálného východu, Zakavkazska, větší části Ukrajiny a Běloruska. Porážkou skončila rusko-polská válka, mimo komunistickou moc zůstalo východní Polsko, západní části Běloruska a Ukrajiny a Pobaltí.

Na mezinárodní scéně došlo také ke změně; po izolacionismu, který vyvolaly spory ohledně neuznání starých ruských dluhů, navázala RSFSR postupně diplomatické vztahy s Německem, Francií a Velkou Británií.

Dne 30. prosince 1922 došlo ke spojení RSFSR, Ukrajinské SSR, Běloruské SSR a Zakavkazské SSR. Vznikl tak Sovětský svaz.[3]

Období stalinismu

Pět maršálů SSSR v roce 1935. Pouze dva z nich – Buďonnyj a Vorošilov – přežili stalinské čistky.

Poté, co roku 1924 zemřel Vladimir Iljič Lenin, vlády se chopil Josif Stalin. Ten vyhlásil realizaci mnohých velkolepých plánů. Ženy i muži byli (do jisté míry) zrovnoprávněni, zahájena byla kolektivizace a industrializace. Ke vzdělání, byť ovlivněnému socialistickou ideologií, získali přístup všichni. Rozšířila se i lékařská péče a likvidovány tak začaly být mnohé choroby, jako například cholera, malárie apod.

Jedním z nejznámějších plánů budování socialistického státu se stala násilná kolektivizace zemědělství, kdy zemi po následných chybách v celém zemědělském sektoru postihl hladomor, často vyvolaný jako donucovací nástroj proti odpůrcům kolektivizace. V gulazích na Sibiři zahynuly miliony odpůrců tehdejšího režimu. Stalinem vyvolaný hladomor v letech 1932–1933, který postihl Ukrajinu, jižní Rusko a severní Kazachstán, si vyžádal až 7 milionů obětí.[4] Odhaduje se, že celkem měl Stalinův režim ve 30. letech na svědomí až 11 milionů obětí.[5] Tyto akce snížily i jinak velký hospodářský růst země, snížily bojeschopnost Rudé armády, ale poškodily i další důležité složky státu. Do roku 1936 již bylo zkolektivizováno 90 % veškerých zemědělských hospodářství.

Rozsáhlá a velkolepá industrializace, hlavně zaostalých oblastí, měla zemi pomoci vymanit se mnohde ze středověkých podmínek. Zaváděla se elektřina, zvýšila se vzdělanost. Nové průmyslové závody schopné vyrábět vojenskou techniku byly odpovědí na vzrůstající nebezpečí ze strany Německa a Japonska. V roce 1935 podepsal Sovětský svaz spojeneckou smlouvu s Československem.[6]

Sovětský svaz si v meziválečném období získal mnoho sympatizantů z řad evropské levice, hlavně v časech světové hospodářské krize, která SSSR díky izolovanosti od okolního světa nepostihla.

Druhá světová válka

Americké zásilky v rámci programu zákona o půjčce a pronájmu do SSSR
Při německém obležení Leningradu, které trvalo 872 dní, přišlo o život víc než jeden milion civilistů.
Churchill, Roosevelt a Stalin v Jaltě na Krymu v únoru 1945
Sovětský svaz utrpěl během druhé světové války největší vojenské ztráty ze všech bojujících stran

Sovětský svaz jednal před vypuknutím druhé světové války nejprve s Francií a zejména Velkou Británií. Když se však ukázalo, že Velká Británie není ochotna podporovat jeho expanzi vůči státům spadajícím dříve pod vládu carského impéria [zdroj?, obrátil se na nacistické Německo, s nímž si nakonec dohodl rozdělení sfér vlivu v rámci paktu Ribbentrop–Molotov.

Podílel se na válce proti Polsku, které bez vyhlášení války přepadl 17. září 1939, aby zabral východní polovinu této země, a též si zajistil kontrolu nad Baltským mořem, když nejprve přinutil ke spolupráci a poté násilím zabral Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Od samého počátku války se vůči obyvatelstvu dobytých a obsazených zemí rozsáhle dopouštěl válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Sovětský svaz válčil za druhé světové válkyFinskem, a to hned dvakrát (nejprve v letech 1939 a 1940 – tzv. zimní válka, později pak v letech 1941 až 1945 – tzv. pokračovací válka). Za přepadení Finska v roce 1939 byl vyloučen ze Společnosti národů.

Sovětský svaz byl nečekaně napaden Německem 22. června 1941 a kvůli nepřipravenosti Rudé armády postupovali Němci úspěšně hluboko do vnitrozemí SSSR. Nacistickým silám se podařilo obsadit západní republiky a též i významnou část RSFSR. Teprve až po bitvě u Stalingradu i díky pomoci západních Spojenců a přesunu průmyslových závodů do bezpečných oblastí v okolí Uralu se situace obrátila ve prospěch Rudé armády, která Němce vytlačila přes východní Evropu až do Berlína. Na podkladě dohod jaltské konference vyhlásil Sovětský svaz dne 8. srpna 1945 válku Japonsku. Během týdne rozdrtil ve skvěle naplánované a provedené operaci Kuantungskou armáduMandžusku, jejíž obklíčené zbytky se dne 20. srpna 1945 vzdaly (na Sachalinu tak učinily 25. srpna, na posledním z Kurilských ostrovů 1. září 1945).

Sovětskému svazu v jeho válečném úsilí výrazně pomohly Spojené státy prostřednictvím zákona o půjčce a pronájmu (Lend-Lease). Celkem americké dodávky do SSSR prostřednictvím Lend-Lease činily 11 miliard dolarů v materiálu: přes 400 000 džípů a nákladních aut; 12 000 obrněných vozidel (včetně 7 000 tanků, z toho asi 1 386[7] ks M3 Lee a 4 102 M4 Sherman);[8] 11 400 letadel (z toho 4 719 Bell P-39 Airacobra, 3 414 Douglas A-20 Havoc a 2,397 ks Bell P-63 Kingcobra)[9] a 1,75 milionu tun potravin.[10]

Zhruba 17,5 milionu tun vojenského vybavení, vozidel, průmyslových zásob a potravin bylo do SSSR odesláno ze západní polokoule, z nichž 94 % pocházelo z USA. Pro srovnání, celkem 22 milionů tun přistálo v Evropě pro zásobování amerických sil od ledna 1942 do května 1945. Odhaduje se, že americké dodávky do SSSR přes samotný perský koridor byly podle standardů americké armády dostatečné k udržení šedesáti bojových divizí v linii.[11][12]

Za druhé světové války bylo zabito v boji 8,7 milionů vojáků Rudé armády, z toho 5,8 milionů Rusů, 1,4 milionů Ukrajinců a 1,5 milionů příslušníků ostatních sovětských národů.[13] Dále v letech 1941–1942 v německém zajetí zahynulo okolo 3 milionů sovětských válečných zajatců v rámci německého plánu genocidy slovanských národů tzv. Generalplan Ost.[14] Němečtí vojáci a jejich spojenci se na sovětském území ve velkém dopouštěli válečných zločinů a zločinů proti lidskosti jako byl například masakr v Oděse v říjnu 1941, při kterém rumunské a německé jednotky zastřelily nebo upálily až 34 000 oděských Židů, nebo obležení Leningradu německými a finskými vojsky, které si vyžádalo životy 1 milionu civilistů. V Bělorusku byly vyvražděny stovky vesnic a celkem zahynula asi čtvrtina tehdejší běloruské populace.[15]

Sovětští vojáci se dopouštěli hromadného znásilňování na okupovaných územích, zejména v Německu.[16] Po válečných znásilňováních následovala desetiletí mlčení.[17][18][19] Podle historika Antonyho Beevora, jehož knihy byly v roce 2015 zakázány na některých ruských školách a vysokých školách, složky NKVD (sovětské tajné policie) odhalily, že vedení vědělo, co se děje, ale udělalo málo, aby to zastavilo.[20] Znásilnění se často dopouštěly jednotky zadních sledů, týlové jednotky. Podle profesora Olega Ržeševského bylo „4 148 důstojníků Rudé armády a mnoho vojáků potrestáno za páchání zvěrstev“. Přesný počet německých žen a dívek znásilněných sovětskými vojsky během války a okupace je nejistý, ale historici odhadují, že jejich počty jsou pravděpodobně statisíce a možná až dva miliony.[21]

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Sovětský_svaz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2021
Čínská republika (1912–1949)
Čechy
Černé moře
Červenec
Česká Wikipedie
Český zemský sněm
Česko
Římský konzul
Řecko
Šablona:Cite book
Šablona:Cite news
Šablona:Cite web
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
.50 BMG
1. únor
1. srpen
10. srpen
11. březen
11. květen
11. leden
11. srpen
12. únor
12. březen
12. srpen
13. prosinec
13. srpen
14. březen
14. listopad
14. srpen
1455
1496
1499
15. březen
15. srpen
15. září
1521
16. srpen
1632
1672
1674
1696
17. únor
17. březen
17. listopad
17. srpen
1704
1707
1723
1733
1749
1750
1754
1755
1772
1775
1791
1798
18. srpen
1804
1809
1816
1818
1820
1821
1825
1827
1832
1834
1838
1848
1849
1850
1854
1857
1858
1861
1866
1868
1869
1875
1877
1878
1880
1881
1882
1884
1889
1892
1893
1897
1898
19. srpen
1901
1903
1904
1905
1907
1908
1913
1914
1915
1918
1920
1921
1923
1926
1927
1929
1930
1932
1934
1935
1938
1940
1942
1942 v letectví
1943
1944
1945
1946
1949
1951
1954
1957
1958
1959
1960
1961
1968
1969
1970
1973
1974
1977
1978
1989
1990
1992
1998
2. říjen
2. listopad
2. srpen
20. březen
20. květen
20. srpen
2002
2009
2011
2022
2024
21. červen
21. říjen
21. březen
21. srpen
21. září
216 př. n. l.
22. únor
22. leden
22. srpen
23. červen
23. květen
23. listopad
23. srpen
24. říjen
24. leden
24. srpen
25. srpen
26. srpen
27. květen
27. srpen
27. září
28. březen
28. srpen
29. srpen
29. září
3. duben
3. srpen
30. květen
30. srpen
303. stíhací peruť
31. srpen
338 př. n. l.
4. prosinec
4. srpen
5. leden
5. srpen
6. červen
6. srpen
7. duben
7. srpen
8. únor
8. srpen
9. leden
9. listopad
9. srpen
Adolf Hitler
Aeronca L-3
Aero Spacelines Mini Guppy
Aero Spacelines Pregnant Guppy
Aero Spacelines Super Guppy
AEW&C
Albánie
Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj
Amanda Gormanová
Americký dolar
Amharsko
Arthur Dove
Arthur Siegel
Artur Kraus
Athény
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
August Bedřich Piepenhagen
Auschwitz
Aztécká říše
Bělorusko
B-29 Superfortress
Bangkok
Barokní architektura
Bedřich Dlouhý
Beechcraft Model 18
Beechcraft XA-38 Grizzly
Bell Aircraft Corporation
Bell P-39 Airacobra
Bell P-59 Airacomet
Bell P-63 Kingcobra
Bell X-1
Bell XFL Airabonita
Bell XP-52
Bell XP-76
Bell XP-77
Berlínská zeď
Bitevní letoun
Bitva u Abúkíru
Bitva u Chairóneie
Bitva u Kann
Bockscar
Boeing
Boeing 247
Boeing 307 Stratoliner
Boeing 314 Clipper
Boeing 377 Stratocruiser
Boeing B-17 Flying Fortress
Boeing B-29 Superfortress
Boeing B-50 Superfortress
Boeing C-97 Stratofreighter
Boeing P-26 Peashooter
Boeing XB-15
Boeing XF8B
Bombardér
Brewster F2A Buffalo
Brewster SB2A Buccaneer
Brewster SBN
Calvin Coolidge
Carlo Naya
Cessna T-50
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Consolidated Aircraft
Consolidated B-24 Liberator
Consolidated B-32 Dominator
Consolidated C-87 Liberator Express
Consolidated PB2Y Coronado
Consolidated PB4Y-2 Privateer
Consolidated PBY Catalina
Convair XP-81
Covid-19
Curtiss-Wright AT-9
Curtiss C-46 Commando
Curtiss O-52 Owl
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss SB2C Helldiver
Curtiss SBC Helldiver
Curtiss SC Seahawk
Curtiss SOC Seagull
Curtiss XF14C
Curtiss XF15C
Curtiss XP-46
Curtiss XP-55 Ascender
Curtiss XP-62
Curtiss XP-71
Cvičné letadlo
Dělová věž
Dalibor z Kozojed
Diecéze míšeňská
Dionýz Blaškovič
Dobývání Aztécké říše
Dolet letadla
Domažlice
Dominik Oesterreicher
Dora Boothbyová
Douglas A-20
Douglas A-26 Invader
Douglas Aircraft
Douglas B-18 Bolo
Douglas B-23 Dragon
Douglas C-47 Skytrain
Douglas C-54 Skymaster
Douglas DC-2
Douglas DC-3
Douglas DC-5
Douglas SBD Dauntless
Douglas TB2D Skypirate
Douglas TBD Devastator
Drak letadla
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Dusty Hill
Emanuel Mandler
Emma Waldecko-Pyrmontská
Encyklopedie
Enola Gay
Etiopie
Evangelická církev
Experimentální letadlo
Führer
Fairchild Model 24
Fat Man
Fehime Sultan
Fernando Tarrida del Mármol
Filip II. Makedonský
Filip II. Orleánský
Film
Fleetwings BT-12 Sophomore
Frédéric Auguste Bartholdi
Frankfort Cinema
František Heřmánek (spisovatel)
Görlitz
General Motors P-75A Eagle
Glenn L. Martin Company
Globální oteplování
Gotická architektura
Gregoriánský kalendář
Grumman F3F
Grumman F4F Wildcat
Grumman F6F Hellcat
Grumman F7F Tigercat
Grumman F8F Bearcat
Grumman G-21 Goose
Grumman G-44 Widgeon
Grumman J2F Duck
Grumman JF Duck
Grumman TBF Avenger
Grumman XF5F Skyrocket
Grumman XP-50
Guam
Gustav Švamberg
Gustav Oplustil
Hannibal
Henry Steel Olcott
Herbert George Wells
Hernán Cortés
Hirošima
Hispano-Suiza HS.404
Hlavní strana
Horní Lužice
Hvězdicový motor
Ignác Händl
Ilindenské povstání
Indie
Ingeborg Dánská (1878)
International Standard Book Number
Internet Archive
Irák
Isabel Allende
Iveta Toušlová
Ján Mato
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jan Cicero Braniborský
Jan Henryk Dąbrowski
Japonsko
Jaroslava Pokorná
Jiří Vyvadil
Jiří Zídek
Jindřich IV.
Johann Jakob Scheuchzer
Johann Sigmund Riesch
John Tyndall
Josef Šmaha
Josef David
Josef Grus (1869)
Josef Ježek (ministr)
Josef Lacina
Jules A. Hoffmann
Jussi Adler-Olsen
Křídlo letadla
Kansas
Kapitulace u Világoše
Karel Kinský (malíř)
Karel Mareš (skladatel)
Karolina Kózka
Kaspar von Stieler
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 2. srpna
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Komunismus
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin I. Řecký
Korejská válka
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kryscina Cimanouská
Kurt Biedenkopf
Kuvajt
Létající tanker
Lalibela
Leopold Chalupa
Letecká puma
Letecký kanón
Letecký motor
Letecký výrobce
Letectvo Spojených států amerických
Letní olympijské hry 2020
Letoun
Litoměřice
Lockheed Constellation
Lockheed Corporation
Lockheed Hudson
Lockheed L-10 Electra
Lockheed L-18 Lodestar
Lockheed P-38 Lightning
Lockheed P-80 Shooting Star
Lockheed PV-2 Harpoon
Lockheed Vega
Lockheed Ventura
Lockheed XP-49
Lockheed XP-58 Chain Lightning
Lorne Betts
Louis Antoine Henri de Bourbon Condé
Lužická Nisa
Ludvík XV.
Městské okresy v Německu
M2 Browning
Maďarská revoluce 1848–1849
Mahmud I.
Makedonie (region)
Marg Moll
Maria Caroline Charlotte von Ingenheim
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
Marie Terezie
Marie Votrubová-Haunerová
Martin 187 Baltimore
Martin B-26 Marauder
Martin Hampl
Martin Maryland
Martin PBM Mariner
Massiel
McConnell AFB
McDonnell FH-1 Phantom
McDonnell XF-85 Goblin
McDonnell XP-67 Bat
Metro v Praze
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Milavče
Miroslav Jindra
Morava
Mučednice čistoty
Murad V.
Námořní hlídkový letoun
Námořní mina
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní muzeum Letectva Spojených států amerických
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
NASA
Noorduyn Norseman
Norsko
Northrop BT
Northrop F-15 Reporter
Northrop P-61 Black Widow
Northrop XP-56 Black Bullet
Northrop XP-79 Flying Ram
North American A-27
North American A-36 Apache
North American B-25 Mitchell
North American O-47
North American P-51 Mustang
North American T-6 Texan
Novorossijsk
Ocelárna
Olga Sommerová
Olympijské hry
Omaha
Operace Starvation
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Pátrání a záchrana
Pístový motor
Předměstí
Přimda (hrad)
Pagekon obří
Památková rezervace
Památný den romského holokaustu
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Paul von Hindenburg
Pavel Juráček
Peter O'Toole
Philippe Soupault
Pierre Charles L'Enfant
Piper J-3 Cub
Piper J-5
Ploutvonožci
Poddanství
Podvozek letadla
Polština
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Postupimská dohoda
Postupimská konference
Povstání v Treblince
Průzkumný letoun
Pratt & Whitney R-4360
Prevét
Projekt Manhattan
Prokop Sedlák
Prototyp
Proudový motor
Pruské Slezsko
Pumovnice
Punské války
Q184870
Ráže
Rómulo Gallegos
Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherský zlatý
Referendum
Renesanční architektura
Republic P-43 Lancer
Republic P-47 Thunderbolt
Republic XP-72
Reverzní inženýrství
Rey Koranteng
Robotní patent (1775)
Ropná skvrna
Royal Air Force
Rozpětí křídel
Rudolf Kufa
Rusko
Ryan FR-1 Fireball
Ryan S-C
Sériová výroba
Saipan
Sakrální stavba
SARS-CoV-2
Sasko
Sergej Adamovič Kovaljov
Seversky P-35
Seversky SEV-3
Seversky XP-41
Seznam římských králů
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Sikorsky H-5
Sikorsky R-4
Sikorsky R-6
Sikorsky S-43
Silverplate
Slezská kuchyně
Soubor:B-29 in flight.jpg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:BockscarDisplay.jpg
Soubor:Boeing-Whichata B-29 Assembly Line - 1944.jpg
Soubor:Boeing B-29 Superfortress.jpg
Soubor:Boeing B-29 Superfortress 3-view.svg
Soubor:Isabel allende.jpg
Soubor:Jussi Adler-Olsen.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Nobel Prize 2011-Press Conference KI-DSC 7584.jpg
Soubor:Olga-Sommerová.jpg
Soubor:Olive-drab painted B-29 superfortress.jpg
Soubor:Peter O'Toole -- LOA trailer.jpg
Soubor:Rey kora...jpg
Soubor:Spaanse zangeres Massiel, winnares Euro Song Festival tijdens opname in studio K, Bestanddeelnr 921-2648.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:WarKorea B-29-korea.jpg
Sovětský svaz
Sovětsko-japonský pakt o neútočení
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-206-0117-1
Speciální:Zdroje knih/80-242-0651-x
Speciální:Zdroje knih/80-7237-203-3
Speciální:Zdroje knih/80-7238-022-2
Speciální:Zdroje knih/80-85711-35-4
Speciální:Zdroje knih/978-1-107-01475-6
Spojené království
Spojené státy americké
Spojovací letadlo
Srážka vlaků u Milavčí
Srpen
Stíhací letoun
Střední Evropa
Střelecká věž#Letecké věže
Starověký Řím
Stearman PT-17 Kaydet
Stearman XA-21
Strategický bombardér
Světskost
Tenochtitlán
Teosofie
Terry Cooper
Théby
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tinian
Tokio
Tony Esposito (lední hokejista)
Torpédový bombardér
Transportní letoun
Tucker XP-57
Tupolev Tu-4
UNESCO
United States Army Air Forces
US Navy
Václav Jíra (fotbalista)
Válec (motor)
Válka v Zálivu
Vírník
Východní Germáni
Výfukové plyny
Výkon
Výsadkové vojsko (Rusko)
Vakcína proti covidu-19
Velké okresní město
Vincenc Červinka
Vital Šyšov
Vojenský kluzák
Vought F4U Corsair
Vought OS2U Kingfisher
Vought SB2U Vindicator
Vought XF5U Flying Flapjack
Vrtulník
Vultee A-31 Vengeance
Vultee V-11
Vultee XP-54
Vultee XP-68 Tornado
Vyhlazovací tábor Treblinka
Vztlakové klapky
Waco CG-13
Waco CG-15
Waco CG-3
Waco CG-4
Warren G. Harding
Watt
Werner Seelenbinder
Wichita
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wright R-3350
XB-39
YouTube
Září
Zálet
Západní Slované
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk